GLOBÁLNÍ OCHLAZOVÁNÍ VÍRY od předpovědí k současné realitě
svatý Nilus
Byl jedním z mnoha žáků a horlivých následovníků svatého Jana Zlatoústého, původně důstojníkem na dvoře císaře v Konstantinopoli, ale stal se mnichem v klášteře na Sinaji. Jeho spisy a korespondence měly ve své době významný. Zemřel pravděpodobně kolem roku 430, jeho svátek byl slaven 12. listopadu, v římském martyrologiu tentýž den.
„Po roce 1900, kolem poloviny 20. století, lidé té doby budou nevyzpytatelní. Když se přiblíží čas pro příchod antikrista, jejich mysl se zatemní tělesnými vášněmi, nezákonnost a neúcta vzroste.. Pak i svět se stane nepředvídatelným. Zevnějšek lidí se změní, bude nemožné rozlišit ženy od mužů pro nehanebnost v oblékání a úpravě vlasů. Tito lidé budou krutí a budou jako zdivočelí živočichové, zcela otevření pokušením antikrista. Nebude úcty k rodičům a starším lidem, místo lásky bude jen vášeň a bezohlednost. Kněží a biskupové se stanou prázdnými lidmi, naprosto neschopní rozeznat pravici od levice. V té době se také změní morálka a tradice Církve, slušnost a respekt zmizí, rozkol bude vládnout všude. Faleš a chamtivost dosáhne obrovských rozměrů, ale běda těm, kdo budou hromadit poklady. Společnosti bude vládnout rozkoš, smilstvo, homosexualita, tajné spolky a vraždy.
V budoucnosti, pro následky velkých zločinů a nespoutanosti, budou lidé zbaveni milosti Svatého Ducha, který jim byl darován při svatém křtu, právě tak jako výčitek svědomí. Církev Boží bude bez bohabojných a zbožných pastýřů – běda těm, kdo se ponoří do ducha světa, protože zcela ztratí svou víru, jelikož nebudou mít žádnou příležitost zahlédnout světlo poznání od kohokoliv. Ti, kteří se od světa oddělí v hledání svatého útočiště, aby si ulehčili svá duchovní soužení, všude budou narážet na překážky a omezení. To vše se stane, protože antikrist chce být pánem nade vším a stát se vládcem kosmu. Bude produkovat zázraky a fantastická znamení.
Ubohý člověk v době nevídaného technického pokroku spojí vědu s ješitností, takže sejde se správné cesty a ztratí víru v existenci Boha.Tu dobrotivý Bůh uvidí úpadek a bídu lidstva a zkrátí dny soužení pro záchranu těch, kteří mají být spaseni, protože nepřítel chce uvést i vyvolené do pokušení…Meč trestu se náhle zjeví a zahubí převrácence a jejich posluhy.“
Hildegarda z Bingenu
„Přichází doba, kdy vladaři a preláti opovrhnou autoritou svatého Petra. Mocná smršť se zvedne na severu, nesouc s sebou těžká mračna a záplavu prachu. Na Boží příkaz ten naplní hrdla a oči lidí, takže ustanou ve své divoké nezkrotnosti a budou zasaženi velkým děsem. Dříve, než přijde kometa, mnohé národy, dobré vyjímaje, budou pustošeny zemětřesením, nedostatkem a hladem. Velký národ v oceánu, který je obydlen lidmi různých kmenů a jejich potomstvem, bude zpustošen zemětřesením, cyklony a přílivovými vlnami. Bude rozdělen a z velké časti zaplaven. Tento národ prožije mnoho neúspěchů na moři a ztratí všechny své osady na jiných kontinentech.“ Kometa ohromným tlakem vyžene mnoho vln z oceánu a zaplaví mnohé země, zapříčiní všeobecný nedostatek a mnoho soužení. Všechna pobřežní města budou žít ve strachu a mnoho z nich bude zničeno přílivovými vlnami, množství živých bude zabito a i ti, kdo vyváznou, budou umírat na hrozné nemoci, protože v žádném z těchto měst nebyl nalezen nikdo, kdo by žil podle zákona Božího.“
Anna-Maria Taigi
„Bůh sešle dva tresty: jeden ve formě válek, revolucí a dalších násilností – ty vzniknou na Zemi. Druhý bude mít svůj původ z nebe: na celou Zemi padne naprostá temnota, která potrvá tři dny a tři noci. Nebude možno nic vidět a vzduch bude otráven, což postihne – nikoli výlučně, nýbrž hlavně – nepřátele náboženství. Nebude možné užít jakékoli přirozené světlo během těchto událostí, nýbrž jen posvěcené svíce. Kdokoli ze zvědavosti otevře okno nebo opustí dům, padne na místě mrtev. V těchto třech dnech lidé ať zůstanou ve svých domech, modlí se růženec a prosí Boha o slitování.“
„Všichni nepřátelé Církve, známí či skrytí, zahynou po celé Zemi během této všeobecné temnoty, s výjimkou mála těch, které Bůh brzy obrátí. Vzduch bude plný démonů, kteří se ukáží pod všemi možnými příšernými podobami.“
„Lidé říkají, že čas papežů už minul, Kristův Zákon a samotný Kristus je na vymření, že věda brzy odsune takzvaného Syna Božího do říše pohádek..To bude Boží odpověď na růst bezbožnosti a nevěry.“
„Celé národy se vrátí zpět do Církve a tvář země bude obnovena. Rusko, Anglie a Čína se vrátí zpět do Církve“.
sestra Jeanne le Royer
„Hrozné události začnou, jakmile se podaří bezbožníkům šířit nemravné a prostopášné knihy. Vláda antikrista je na dosah. Temné výpary, které jsem viděla vystupovat ze země a zastiňující sluneční světlo, jsou falešné ideály bezbožectví a svévolnictví, které matou všechny zdravé zásady a šíří všude takovou temnotu, že ohrožuje víru a dokonce i rozum. Jedné noci jsem slyšela hlas, který říkal: ,nová liturgie se bude zdát mnohým něčím úplně jiným, než ve skutečnosti je. Mnozí ji budou prohlašovat za dar nebes, ačkoli pochází z pekel a má volnou cestu od Boha jako projev Jeho hněvu a zklamání nad vývojem v Církvi a národech. Ale výsledek bude, že lidé poznají, že je to rudý drak, který chce zničit všechno a pohltit všechny.´“
(srv. výrok svatého Jana Eudese – „když se Bůh rozhněvá na svůj lid, pošle mu ničemné kněze a biskupy).
předpověď sv. Františka z Assisi
Před smrtí svolal sv. František své bratry a povzbudil je k vytrvalosti v budoucích bouřích a útrapách, řka: „Bratří, jednejte mužně, buďte silní a vytrvalí. Nastanou veliké útrapy a svízele, kdy bude mnoho tělesných i duševních bouří a rozbrojů, kdy zchladne láska mnohých a nabude převahy hřích a neřest. Moc zlých duchů se netušeně rozpoutá, neposkvrněná čistota našeho i jiných řádů bude znečištěna a jen málo křesťanů zůstane věrno pravému papeži a Církvi římské. Papež bude zvolen nesprávnou volbou a v tom bouřlivém čase bude podávati mnohým klamné a smrtonosné své učení. Pohoršení budou rozmnožena, náš řád bude rozdvojen, mnozí budou ztracení, protože nebudou odporovati bludu, nýbrž slouhlasiti s nimi. Bude tolik mínění a bludných rozkolů u lidu, u řehlolníků i u duchovních, že kdyby nebyly zkráceny ty dni, dle slov evangelia, byli by uvedeni do bludu i vyvolenci, a kdyby je neřídilo nezměrné Boží milosrdenství v takovém zmatku. Na naši řeholi a náš život budou mnozí krutě útočiti. Přijdou nesmírná pokušení.
Kdo však obstojí, obrdží korunu života. Ale běda těm, kdo ztratí důvěru ve svůj řád a nebudou pevně státi proti pokušením, která jsou seslána na vyzkoušení vyvolenců. Kdo pak zůstanou věrni zbožnosti a zachovají plamen lásky, budou pronásledováni a tupeni jako neposlušní a rozkolní. Jejich pronásledovatelé oklamání zlým duchem budou se domnívati, že slouží Bohu, když je zabijí a vyhubí ze země. A tehdy bude Pán útočištěm trpících a spasí je, budou-li v něho doufati. Aby se stali podobnými svému pánu, dá jim sílu, že zůstanou věrni, že získají za život časný život věčný, poslechnouce více Boha než lidi. Raději než souhlasiti s klamem a lží podstoupí smrt. Tehdy bude od některých kazatelů pravda zahalena mlčením, od jiných zapřena a zavržena. Svatost života bude mnohým pro smích, proto jim sešle Pán Ježíš nikoli hodného pastýře, nýbrž velikého škůdce.“ (Spisy a myšlenky sv. Františka z Assis, 1915)
z vidění sv. Anny Kateřiny Emmerichové
Viděla jsem obrovské množství lidí, kteří byli zaměstnáni bouráním dómu svatého Petra, ale také jiné, kteří se pokoušeli o jeho stavbu ‑ spojení všech jejich pomocníků obepínalo celý svět a já jsem žasla nad spojitostmi. Ničitelé strhávali celé kusy zdiva a byli mezi nimi obzvlášť přívrženci různých sekt a odpadlíci.
Jako podle plánu a příkazů bourali ti lidé, kteří byli oblečeni v bílé zástěry s modrým lemem a kapsami. Měli zednická kladívka zastrčena za pasem, ale na strhávání zdí se sami nepodíleli, nýbrž jen kladívky na zdivu naznačovali, kdo, kde a jak má vybrat kus zdiva. Jinak byli oblečeni v šatech různého typu. Byli to velcí, tlustí, vážení lidé i v uniformách s hvězdičkami, ale ti sami nepracovali, jen řídili celou akci. K mému zděšení jsem viděla mezi těmito zednáři i katolické kněze ‑ někdy hned nevěděli, kde bourat dál ‑ aby si byli jistí, vyhledali jednoho ze svých, který měl velkou knihu, jakoby zakreslenou plány stavby a postupu ničení. Potom narýsovali zednickým kladívkem přesně, kde se má bourat dál ‑ a hned bylo zdivo dole. Tito lidé bourali s naprostým klidem a jistotou, ale utajeně a byli stále jako na číhané.
Celou noc jsem se musela dívat, jak nepřátelé vláčí Pána Ježíše na Kalvarii a trýzní jej! Vidím takovou spoustu zrádců! Oni nesnášejí, když se jim říká, že je něco špatně. Všemu a každému dají za pravdu, jen aby se mohli dát oslavovat světem, nepřítelem Krista!
Budovali velikou a bláznivou církev, kde by si byli všichni rovni, a tam, kde stál oltář bylo pusto a strašlivo…
Mělo to být pravé společenství nesvatých, jedno stádo pod jedním pastýřem, katolíci, evangelíci a všechny sekty se stejnými právy…
María Julia Jahenny
Privilegovaná mystička María-Julia Jahenny, velice přiléhavě považovaná za nejvíc omilostněnou a stigmatizovanou mystičku v dějinách Církve. Narozená 12. února 1850 v malé vesnici v Bretoňsku – Blain. Nejstarší z pěti dětí, byla vychována katolickými, prostými rodiči v živé víře, kterou jsou lidé z Bretaně pověstní. Ježíš ji vyznamenával mnoha milostmi již od dob jejího prvního přijímání, milostmi, na něž odpovídala rostoucí zbožností a úctou. Přidružila se k třetímu řádu svatého Františka již před dvacátým rokem života, aby se mohla posvěcovat účinně ve světě. Od svých 23 let až do své smrti o šedesát let později, měla na svém těle stigmata mnohem viditelnější, než je známo u předchozích stigmatiků. K pěti ranám na rukou, nohou a boku, María Julia trpěla též ranami od trnové koruny, od kříže na svém boku a rovněž i ranami od bičování, i od provazů, jimiž byl Ježíš spoután, jakož i dalšími mystické povahy.
Žila svůj život jako obětovaná, aby vyhověla přání Krista, konat smír za hříchy Francie a světa. Měla hojná zjevení Ježíše a svaté Panny, mnoha prorocká osvícení. S neomylnou přesností předpověděla dvě světové války, zvolení svatého Pia X., různá pronásledování Církve, tresty za odpad Francie od víry – mnoho zůstalo ještě nepublikováno. Byla příkladně poslušná svých duchovních vůdců, prostá a čestná. Její varování o posledních dobách by měli číst všichni, kdo „mají uši“.
María Julia byla nepřetržitě sledována vědci – pro některé byla zázrakem, zažila i jízlivost nevěrců, obdiv svého dlouholetého přítele Msgr. Fouriera, biskupa z Nantes, a okruhu těch, kteří šířili její sdělení nevděčnému a mdlému světu. Odešla do nebes 4. března 1941. Střídavě slepá, hluchá, ochrnutá a němá, žila po mnoho let svého života pouze z nebeského chleba. Nelze tedy ignorovat, poselství Ježíšem jí svěřené pro naše kritické dny ohledně tzv. nové liturgie.
„Sděluji vám následující výstrahu: učedníci, kteří nejsou v souladu s mým evangeliem, nyní usilovně pracují, aby podle svých vlastních idejí a pod vlivem nepřítele duší, předělali mši, která obsahuje slova, ohavná v mých očích. Když ta osudová hodina nastane, bude to zkouškou víry mých kněží. V prvním období bude jediné mé vlastní kněžství, které má svůj počátek ode Mně. Druhé období bude období perzekuce, kdy nepřátelé víry a svatého náboženství vnutí své formulace do knih jiného celebrování. Mnoho mých kněží odmítnou novou knihu, pečetěnou slovy propasti, jiní ji však přijmou. “
10. května 1904 naše Paní popsala nové kněžstvo a jeho liturgii:
„Oni se nezastaví na své svatokrádežné a nenávistné cestě. Budou dále podvracet všechno jedním rázem – svatou Církev, kněžstvo a víru mých dětí“. Madona oznámila rozptýlení pastýřů samotnou Církví, pastýřů věrných, kteří budou nahrazeni jinými “formovanými peklem“, kteří budou hlásat nové evangelium, nové svátosti, nové chrámy, nové křty, nová společenství.“
sestra Mariana de Jesús Torres – Quito
vize profanace svatých svátostí
Dne 20. ledna 1610 se jí opět zjevila Matka Boží a řekla mimo jiné: „Věz, že konec 19., a zvláště století 20., bude ve znamení exploze náruživosti a dojde k úplnému zničení morálky. Protože satan tehdy bude celkově panovat skrze zednářské sekty. Aby k tomu mohlo dojít, soustředí se zejména na děti.
Běda dětem v těchto časech! Bude těžké přijmout svátost křtu i biřmování. Podmaněním si osob, majících moc rozhodování, bude ďábel usilovat o zničení svátosti pokání, a bohužel stejně tak i svátosti Eucharistie. Jak velmi mě zarmucuje, že ti musím oznámit tyto tak ohavné svatokrádeže! Jak skrytou, tak i veřejnou; páchanou se záměrem celkového profanace Nejsvětější svátosti oltářní. V těchto časech nepřátelé Ježíše Krista, svedení ďáblem budou krást z kostelů konsekrované hostie aby znesvětili jejich božskou podstatu. Můj Nejsvětější Syn vidí sebe samého hozeného na zemi a pošlapaného nečistýma nohama.“
Matka Boží dále hovořila o zlehčování svátosti posledního pomazání, z důvodu kterého, se nedostane mnohým duším v rozhodujících okamžicích smrti potřebné milosti a útěchy.
Svátost manželství, symbolizující svazek Krista s jeho Církví bude předmětem útoků a rafinovaného rozkladu v tom nejhorším slova smyslu. Zednářstvo, které v tomto čase bude řídit vlády, ustanoví nespravedlivé zákony, mající za cíl zničit tuto svátost. To umožní každému nevázaný život v těžkém hříchu a zároveň způsobí vzrůst počtu dětí narozených v nelegálních svazcích mimo církev. Křesťanský duch rychle upadne, drahocenné světlo víry pohasne do té míry, že nastane téměř úplné zkažení mravů. Následky nemorální výchovy se zanedlouho projeví a způsobí nedostatek kněžských i řeholních povolání. Svátost kněžství bude zesměšňována, hanobena a pohrdána. Ďábel bude pronásledovat služebníky Pána všemožným způsobem a svou ukrutnou i lstivou prohnaností odvede mnohé od zasvěceného povolání. Demoralizovaní duchovní, jež pohorší křesťanský lid, vyvolají nenávist vlažných věřících a ti spolu s nepřáteli římské apoštolské Církve se obrátí proti kněžím všem.
Tento zdánlivý triumf satana způsobí ohromné utrpení dobrým pastýřům Církve. Kromě toho v onom nešťastném čase propukne nezastavitelná záplava nečistoty, která vžene zbytek lidí do hříchu a následně stáhne nesčetné lehkomyslné duše do věčného zavržení. Nebude možné nalézt nevinnost u dětí, ostýchavost u dívek. V těchto chvílích největších potřeb Církve ti, jenž mají mluvit budou mlčet.