Za zdmi Vatikánu probíhá v současnosti tuhý boj. Papež František zareagoval neobyčejně rychle na kritiku, že nadcházející biskupská synoda bude málo průhledná. Aby uklidnil obavy, které v poslední době důrazně vyjadřovali někteří kardinálové po špatných zkušenostech z Domu sv. Marty z minulého roku, oznámil dnes papež zřízení komise pro transparentnost. Je to neobvyklý krok, který odhaluje napjatou atmosféru na všech stranách.
Desetičlenná komise, jejímž mluvčím pro synodu bude kardinál Peter Erdö z Maďarska, má „zajistit naprostou průhlednost“, řekl dnes v Římě kardinál Lorenzo Baldisseri, generální sekretář biskupské synody. Komisi budou tvořit zástupci ze všech pěti kontinentů. Jmenování komise je považováno za potvrzení kritiky, kterou vloni vznesli např. kardinálové Raymond Burke a Gerhard Müller, totiž že si Svatý stolec přál uplatňovat jednostrannou informační politiku určitého směru, čímž se míní směr nastolený kardinálem Walterem Kasperem
Mluvčí Vatikánu: Synodní otcové nebudou nijak omezováni v jednání s médii
„Přejeme si závěrečný text, který bude výsledkem úvah a vystoupení různých synodních otců,“ řekl kardinál Baldisseri, přičemž nespecifikoval, zda tím míní závěrečný dokument synody nebo posynodální exhortaci papeže. Známí vatikanisté, jako je Sandro Magister a Edward Pentin, v posledních dnech uvedli, že žádná závěrečná zpráva ze synody nebude. Předpokládají, že důvodem je to, že papež si nepřeje být jí vázán.
Na kritiku za nedostatek transparentnosti reagoval také vatikánský mluvčí P. Federico Lombardi SJ, který řekl na dnešní tiskové konferenci, že na synodě nebudou existovat žádná omezení pro jednání s novináři. Synodní otcové mohou „odpovědně“ mluvit se zástupci médií. Mluvčí Vatikánu neprozradil, zda bude zrušena praxe informačního embarga na vystoupení na synodě z roku 2014.
Oslava „50 let synody biskupů“ – papež jmenoval kardinála Schönborna hlavním řečníkem
Tuto neděli začíná druhá a závěrečná část biskupské synody o rodině. O manželství a rodině bude po tři týdny v přítomnosti papeže Františka diskutovat téměř 300 biskupů a 120 expertů. Kontroverzními tématy jsou návrh kardinála Waltera Kaspera, aby byli znovusezdaní rozvedení za určitých podmínek připuštěni ke svátostem, a návrh arcibiskupa Vincenza Paglii na faktické uznání homosexuality.
V souvislosti se synodou se bude 17. října konat jubilejní slavnost při příležitosti 50. výročí biskupské synody. Tato instituce byla zřízena jako nezávislý poradní sbor světové Církve papežem Pavlem VI. na konci Druhého vatikánského koncilu. Ceremoniálu se zúčastní papež František a synodní otcové. Hlavním řečníkem papež jmenoval vídeňského arcibiskupa-kardinála Christopha Schönborna, vyhlášeného kasperovce.
Guiseppe Nardi
Zdroj: eponymousflower.blogspot.cz
Nebojím sa, že by sa niečo zmenilo zásadne v učení Cirkvi. „Lieberáli“ v Cirkvi ( i keď neexistuje v Cirkvi liberálny a konzervatívny katolík, lebo buď si Katolík alebo nie si a nič mimo to )sa snažia o zmenu, ale Pápež bude neochvejne stáť na strane Katolíckej Cirkvi a jej učenia. To, že dovolil diskuziu neznamená, že uvažuje o zmene učenia.
K tomu, aby se podkopala nauka Církve o manželství a rodině, není nutná její explicitní změna. Velkou škodu může způsobit již jen to, že tradiční učení bude přehlíženo nebo aplikováno v rozporu s jeho vnitřní logikou. Umím si proto představit, že i synoda či František teoreticky potvrdí učení o nerozlučitelnosti manželství a přitom pod pláštíkem falešně pojatého milosrdenství umožní civilně rozvedeným a „znovusezdaným“ přístup k sv. přijímání. Skutky často hovoří víc než slova – viz např. skutečnost, že jedinou oficiální audienci na nunciatuře v USA udělil homosexuálnímu páru a jejich příbuzným, přičemž v tiskové zprávě z tohoto setkání se o nich hovoří jako o rodině! Jde o klasickou strategii modernistů, vycházející z primátu „života“ nad „abstraktní naukou“.
Metodika je zřejmá už z reformy anulací (nedávná motu proprio). Manželství teoreticky zůstává nerozlučitelné, ale v okamžiku, kdy je podmínkou platnosti manželství osobní víra, nic takového jako nerozlučitelné manželství v zásadě neexistuje. Ještě úžasnější je tolik diskutované „atd.“ na konci výčtu důvodů k anulaci. Nejen každý kanonista, ale i každý civilní právník potvrdí, že „atd.“ v právním textu je zdroj nekonečných problémů.
Papež dovolil diskusi o neoddiskutovatelném, věčném učení Katolické církve, mnohokrát potvrzeném magisteriem. Už to samo o sobě o něčem svědčí. K čemu je taková diskuse dobrá, nelze-li učení změnit? Tedy kromě vyvolávání neklidu a zmatků mezi věřícími.
Myslím, že interními třenicemi uvnitř KHS se katolík nemusí nijak zvlášť rozrušovat. Pokud se KHS rozhodne pro legalizaci svatokrádežného přijímání NSO nebo soužití sodomitů, může si katolík říct: „No a? Vždyť je to přece humanistická sekta, co jiného by měla dělat?“
Osobně mě výsledek synody ani následné Buonaserovy kroky prostě nezajímají.
Mne nezajímají např. pudlíci. V životě jsem tudíž nenapsal žádný diskusní příspěvek k textu o těchto nehezkých psech. Ze stejných důvodů nepřispívám do diskusí na stránkách SK Slavia.
Nevím jak Vám, ale katolíkovi by přeci jen mělo ležet na srdci, zda nebudou miliony duší pohoršeny a jestli nenabudou mylného dojmu o hříšném soužití atp. Katolíkovi totiž osud duší lhostejný není.
Martin R. Čejka
Církev nás učí, že každý člověk má povinnost být katolíkem a tudíž být znalý katolické věrouky a mravouky. Kdo z nějakého důvodu defektuje mimo naukový obor KC a přilne k nauce nové, ten si za své následné pohoršení může především sám. Jestli bude bývalý katolík v nové sektě pohoršen tím či oním způsobem mi nepřipadá nikterak podstatné, to považuji za vnitřní záležitost oné sekty. Dotýká se mne to asi tak, jako jestli anglikáni budou mít biskupky výhradně heterosexuální nebo i homosexuální.
Mojí touhou je, aby katolíci ke KHS neodpadali a pokud už se tak stane, aby ji opět opouštěli. V tomto smyslu vidím každou zavrženíhodnou novotu prosazenou v KHS jako znamení, aby i ti méně bystří v KHS, kteří si snad právě pro svoji určitou zabedněnost dosud uchovali katolickou víru, KHS a její zhoubný vliv opustili.
To je zajisté svérázný, novátorský přístup, nicméně osobně dávám přednost tradičnímu pohledu na věc, a to, že nikdo nemá porušovat Bohem daný mravní zákon, ani by k tomu neměl být sváděn jednáním někoho jiného. Což se týká nejen katolíků, ale také heretiků, schismatiků, ba i pohanů. Není to dobré.
Jsa zpátečník, přiznávám, že při pomyšlení na jakékoliv porušování mravního zákona či pohoršení nepociťuji pražádnou satisfakci nebo dokonce pocit skrytého blaha. Znám bytosti, kterým jsou tyto sklony bytostně vlastní, ale, upřímně, nevyhledávám jejich společnost, natož abych toužil obcovat s nimi po věčné časy.
Martin R. Čejka
„osobně dávám přednost tradičnímu pohledu na věc, a to, že nikdo nemá porušovat Bohem daný mravní zákon, ani by k tomu neměl být sváděn jednáním někoho jiného. Což se týká nejen katolíků, ale také heretiků, schismatiků, ba i pohanů. Není to dobré.“
— Toto je vnitřně rozporný výrok. Už samotnou nevírou dle nauky KC je přece Bohem daný mravní zákon zásadně porušen a následná porušení jsou pak jen důsledkem tohoto porušení primárního. Proto je potřeba nejprve napravit příčinu a teprve pak řešit následky.
Pokud jsou následky (zjevné a zřetelné pošlapání mravního zákona) příčinou návratu ke katolické víře, tedy nápravě primárního porušení mravního zákona, pak jde o dobrý vedlejší účinek sekundárního zla. Myslím, že pokud je existence či neexistence onoho sekundárního zla mimo naši sféru vlivu, pak je dobré a spravedlivé radovat se z nezáměrného positivního účinku tohoto sekundárního zla.
Je to situace podobná jako když útočník míří na oběť (která se vlastní hloupostí dostala do pozice oběti) zbraní a při výstřelu zbraň havaruje a útočníku to urve obě pazoury. Někdo (Vy?) by litoval útočníkova zranění a rozhorloval se nad šlendriánem výrobce zbraně. Já bych se především radoval z toho, že zamýšlená oběť z útoku vyvázla se zdravou kůží a byl bych vděčný za to (ontologické zlo), že zbraň v tomto případě havarovala.
Je to trochu jasnější?
Ale jistě, já rozumím tomu, že se katolík raduje z dobra, které vzejde navzdory zlu. Nicméně nemůže být vůči zlu lhostejný s tím, že z něj možná vzejde nějaké dobro. Navíc se v tomto případě nelze radovat z něčeho, co ještě není. Snad by se mohlo jednat o jakousi naivní radost v potenci, kterou mi osobně přeci jen kazí přítomnost objektivního zla.
Nevím, co je rozporného na tvrzení, že nekatolíci nemají porušovat přirozený mravní zákon, ani by k tomu neměli svádět či být sami sváděni.
Příklad se zbraní je pro můj intelekt příliš surrealistický. Už od malička nemám rád příběhy a pohádky, ve kterých v hlavních rolích vystupují neživé předměty (mašinky, auta atp.). Dovolím si uvést jiný příklad:
Nikdo z křesťanů v pohanských dobách (mám na mysli starověk) se neradoval z toho, že se pohané chovají nemravně, v předtuše, že snad díky ještě většímu rozbujení nemravnosti dojde k prozření lidu, a ten přijme křesťanství. Naopak, vždy si „ctnostných pohanů“ vážili.
Pokud to dobře chápu, tak teorie zní: Když synoda schválí nějaké ošklivé věci a vyvolá pohoršení (čím větší, tím lepší), nastane obroda, která již nyní vzbuzuje rozechvělou potenciální radost.
No nevím, takové uvažování mi spíše zavání Maimonidesem než duchem katolických světců.
Ale možná jsem to celé zase nepochopil.
Martin R. Čejka
Já používám název novocírkev , to KHS mohou nomáci špatně pochopit jako sedisvakantní . Ono Kasper možná neuspěje ,,ale škoda bude i tak napáchána .Potvrdí se nerozlučitelnost manželství ,ale zliberalizuje tvz.“zneplatnění“platného manželství .
Pokud to projde , koncilní konzervy snad prozřou…nomákům to ČBK, Nekatolický týdeník zas nějak vysvětlí.. nic se nezměnilo , jen se upravili pastorační metody , vyšlo vstříc…a tupé stádo to přijme…jako hlasování pro EU…
Martin R. Čejka: Pochopil jste to v podstatě tak, jak jsem to měl na mysli. Radovat se z dobrých následků zlých skutků, které stejně nemohu ovlivnit. V tomto smyslu mne výsledek synody nezajímá, zajímá a těší mne pouze počet konverzí z KHS do KC v důsledku výsledku této synody.
Moje zkušenost je taková, že katolík uvnitř KHS nakonec katolíkem být přestane. Další moje zkušenost ukazuje, že čím bezbožněji se KHS projevuje, tím více dosud s KHS konformních katolíků tuto bezbožnost registruje a hledá řešení. Podle mne je ideálním stavem takový, kdy v KHS nebude žádný katolík riskovat (a postupně nutně ztrácet) svoji katolickou víru. Tohoto stavu lze dosáhnout tím, že KHS bude sama sebe co nejlucidněji demaskovat jako, jak praví klasik, „hnilobu na jablku, nikoliv jablko“.
Na druhou stranu chápu Vaši námitku, že ke zlu nelze být lhostejný. Pouze s ní docela nesouhlasím.
Ctnostnému apostatovi jsou jeho ctnosti, ač samy o sobě třeba velmi dobré a inspirující, ve výsledku málo platné. Zlo, ať už ontologické či morální, které nejsem schopen ovlivnit, považuji za Boží dopuštění, které sice aktuálně způsobuje škodu (třeba i katastrofických dimenzí), ale nakonec stejně povede k realizaci Božího záměru ve stvoření, proto není třeba se jím nijak znepokojovat – naopak, je zdrojem radostné naděje. Asi jsem ten typ, který vidí sklenici z poloviny plnou.
Ano, ano, rozumím. Ale když už se na to díváme z takového, řekl bych, „duchovně utilitárního“ pohledu, nemohu si neklást otázku, zda nebude daleko více těch, kteří budou pohoršením svedeni k hříchu, nežli prozřevších. Jak již jsem napsal, jsem temný zpátečník, čímž je dán i můj skeptický vztah k tvorům Homo sapiens sapiens (název velmi často klame).
Vím, že „kde se rozmohl hřích, nadmíru se rozhojnila milost“, ale stále se mi nedaří vyvolat v sobě libé pocity při pohledu na rozmach hříchu, byť s vědomím dříve řečeného.
Martin R. Čejka
Souhlasím s Martinem. Většina konformních katolíků základy své víry nezná. Dokonce u nich není přítomno pozitivní odmítnutí Nauky. Jsou lhostejní a do kostela chodí ze zvyku. Další část je přesvědčenými khsáky. Tedy za svou víru přijali to, co KHS učí a opravdu jim nejde o to hledat správnou cestu. Oni už ji mají.
I kdyby synoda rozhodla, že manželství lze rozvést, budou to přijímat stejně, jako přijímají Ssimo na ruku. Stane se to integrální součástí jejich liberální novovíry a ještě budou ostatním, odpíračům, tvrdit, jak se chovají krutě a nemilosrdně.
Naprosté minimum má schopnost postavit se na odpor svému faráři, biskupovi a v důsledku i papeži, pokud by snad požadovali něco, co je v rozporu s naukou.
Jakub: Jistě, ale o přesvědčené KHSáky nejde, ti, jak píšeš, setrvají na svém. Jde o katolíky považující hnilobu mylně za jablko, vůči nimž se díky progredující dekadenci KHS ocitá nauka KC v lepší argumentační pozici.