Sedem sv. zakladateľov Služobníkov Máriiných - servitov. 17. február - sviatok SEDEM SV. ZAKLADATEĽOV REHOLE SLUŽOBNÍKOV PANNY MÁRIE (13. stor.) Rehole servitov bolo zverené, aby tých, čo uctievajú …Více
Sedem sv. zakladateľov Služobníkov Máriiných - servitov.
17. február - sviatok
SEDEM SV. ZAKLADATEĽOV REHOLE SLUŽOBNÍKOV PANNY MÁRIE
(13. stor.)
Rehole servitov bolo zverené, aby tých, čo uctievajú Sedembolestnú Pannu Máriu odievala do jej Čierneho škapuliara. Koľkí slovenskí katolíci sú odení v škapuliari našej Patrónky???? Mnohí ani nevedia, že rehoľa servitov existuje, mnohí nevedia, že už v r. 1850 vyzýval zakladateľ Spolku Svätého Vojtecha - Andrej Radlinský Cirkev a veriacich, aby sa odeli do škapuliara našej Sedembolestnej matky.
Kto z nás, slovenských katolíkov vie, že i celý september je zasvätený úcte Sedembolestnej Panne Márii.
O reholi servitov - Služobníkov Máriiných:
Rehoľa služobníkov Panny Márie, nazývaná aj servíti, vznikla v bohatom a rušnom meste Florencii (terajšie stredné Taliansko). Vyvinula sa z nábožného bratstva, v ktorom sa spájali skutky kajúcnosti s mariánskou úctou. Spočiatku prevládalo v reholi mníšske úsilie o odlúčenosť od svetského ruchu. Preto prví servíti odišli z Florencie do samoty na vrch Monte Senario. Neskôr sa však rehoľa prispôsobila rozličným potrebám a formám apoštolátu.
Podobne ako iné reformné hnutia toho obdobia servíti sa usilovali obnoviť svoj život a život iných pomocou evanjeliovej chudoby a dobročinnosti. Veľmi na nich pôsobil vplyv dvoch veľkých, krátko predtým založených rádov - františkánov a dominikánov. Dominikán sv. Peter Veronský spolupracoval v rokoch 1244-45 na ich konečnej formácii. Tak ako dominikáni i servíti prijali rehoľné pravidlá sv. Augustína a aj ich rehoľné rúcho sa podobá dominikánskemu.
O zakladateľoch rehole Služobníkov Panny Márie vieme, že to boli vážení a verejne činní florentskí občania. Ba niektorí boli aj ženatí a mali rodinu, o ktorú sa museli postarať prv, ako začali mníšsky spôsob života. Podľa mena však poznáme iba dvoch: Bonfiglio a Alexius (Alexej) Falconieri, ktorý zomrel vyše storočný roku 1310. Medzi významné osobnosti prvého obdobia servítskej rehole patril sv. Filip Benizi, ktorý usmernil duchovný život rozvíjajúcej sa rehoľnej spoločnosti. V tradícii rehole sa uctievali kolektívne "Siedmi zakladatelia", ktorým napokon pápež Lev XIII. priznal roku 1888 titul svätých.
Za istý čas sa rehoľa Služobníkov Panny Márie rozvíjala a pracovala iba na talianskom území, ale po roku 1620 sa začala šíriť aj v ďalších krajinách Európy a iných svetadieloch. Okrem mnohých dobrých rehoľníkov a duchovných pastierov z rehole servítov podchádzali aj viacerí významní teológovia, vedeckí pracovníci a podporovatelia umenia.
Žiaľ na slovenskom webe som viac informácii o rehole servitov nenašla, preto dopĺňam z českých zdrojov:
Servité
Servitský řád (Ordo Servorum Mariae) vznikl v 13. století v italské Florencii z iniciativy sedmi bohatých kupců, kteří na pokyn Panny Marie opustili svůj dosavadní styl života a stali se služebníky Mariinými. První klášter založili na hoře Monte Senario u Florencie, odkud se řád rozšířil nejprve v Itálii a Evropě a posléze na všechny kontinenty světa. Servité patří mezi tzv. mendikantní řády a řídí se řeholí sv. Augustina. Základními pilíři servitské spirituality je: služba, bratrství, mariánská inspirace a milosrdenství.
„Služebníci Páně a lidí podle příkladu Mariina“
Toto motto sedmi zakladatelů řádu je centrálním posláním servitského řádu. Řád neklade důraz na jednotlivé osoby, ale na bratrské společenství. Při službě má být vzorem postava Marie u nohou kříže. Protože Syn Boží je stále ještě křižován ve svých bratřích a sestrách, chtějí služebníci Jeho Matky stát u nohou nesčetných křížů, aby přinášeli útěchu a spásnou spolupráci.
„Bratrské společenství“
Bratrské společenství charakterizuje cestu naplňování Evangelia. Definuje životní styl servity, práci a modlitbu. Určuje formu řízení řádu a dává specifický vtisk servitské apoštolské službě. V bratrském společenství se rozeznává zdroj přátelství a ochrany zasvěcení Pánu ve střízlivosti pro Boží království.
„Mariánská inspirace“
Totální zasvěcení blahoslavené Panně Marii je dalším základním elementem života řádu. Je to zakořeněno v samé zkušenosti sedmi svatých zakladatelů na začátku jejich duchovní cesty. „Vědomi si své vlastní nedokonalosti, uskromnili se a s velkou úctou se odevzdali k nohám slavné Panny Marie, Královny nebes; protože ona jako Prostřednice a Orodovnice je usmiřovala se svým Synem, aby nesli hojnost ovoce.“ Proto od té chvíle chtěli být nazýváni „Služebníci Mariini“. Servité – služebníci Mariini – jsou přesvědčeni o přítomnosti Panny Marie ve svých životech a úloha Mariiny účasti na spásném utrpení jejího Syna inspiruje servity ke zvláštní úctě k Naší Paní sedmibolestné.
„Milosrdenství“
Po vzoru Panny Marie, Matky Milosrdenství, se snaží servité usilovat o milosrdnou lásku a žít ji jak ve společenství s druhými bratry, tak se všemi lidmi.
Stručná chronologie řádu v datech:
1233 – Sedm florentských obchodníků zakládá řád servitů
1241 – První mniši se usazují na hoře Monte Senario u Florencie (jde o první klášter řádu)
1250 – Stavba servitského kostela za branami města Florencie
1304 – Oficiální potvrzení řádu papežem Benediktem XI. (Bula „Dum levamus“)
1310 – Smrt sv. Alexia, posledního ze sedmi svatých zakladatelů řádu.
V současné době jsou servité přítomni ve více než 30 zemích všech kontinentů.
17. február - sviatok
SEDEM SV. ZAKLADATEĽOV REHOLE SLUŽOBNÍKOV PANNY MÁRIE
(13. stor.)
Rehole servitov bolo zverené, aby tých, čo uctievajú Sedembolestnú Pannu Máriu odievala do jej Čierneho škapuliara. Koľkí slovenskí katolíci sú odení v škapuliari našej Patrónky???? Mnohí ani nevedia, že rehoľa servitov existuje, mnohí nevedia, že už v r. 1850 vyzýval zakladateľ Spolku Svätého Vojtecha - Andrej Radlinský Cirkev a veriacich, aby sa odeli do škapuliara našej Sedembolestnej matky.
Kto z nás, slovenských katolíkov vie, že i celý september je zasvätený úcte Sedembolestnej Panne Márii.
O reholi servitov - Služobníkov Máriiných:
Rehoľa služobníkov Panny Márie, nazývaná aj servíti, vznikla v bohatom a rušnom meste Florencii (terajšie stredné Taliansko). Vyvinula sa z nábožného bratstva, v ktorom sa spájali skutky kajúcnosti s mariánskou úctou. Spočiatku prevládalo v reholi mníšske úsilie o odlúčenosť od svetského ruchu. Preto prví servíti odišli z Florencie do samoty na vrch Monte Senario. Neskôr sa však rehoľa prispôsobila rozličným potrebám a formám apoštolátu.
Podobne ako iné reformné hnutia toho obdobia servíti sa usilovali obnoviť svoj život a život iných pomocou evanjeliovej chudoby a dobročinnosti. Veľmi na nich pôsobil vplyv dvoch veľkých, krátko predtým založených rádov - františkánov a dominikánov. Dominikán sv. Peter Veronský spolupracoval v rokoch 1244-45 na ich konečnej formácii. Tak ako dominikáni i servíti prijali rehoľné pravidlá sv. Augustína a aj ich rehoľné rúcho sa podobá dominikánskemu.
O zakladateľoch rehole Služobníkov Panny Márie vieme, že to boli vážení a verejne činní florentskí občania. Ba niektorí boli aj ženatí a mali rodinu, o ktorú sa museli postarať prv, ako začali mníšsky spôsob života. Podľa mena však poznáme iba dvoch: Bonfiglio a Alexius (Alexej) Falconieri, ktorý zomrel vyše storočný roku 1310. Medzi významné osobnosti prvého obdobia servítskej rehole patril sv. Filip Benizi, ktorý usmernil duchovný život rozvíjajúcej sa rehoľnej spoločnosti. V tradícii rehole sa uctievali kolektívne "Siedmi zakladatelia", ktorým napokon pápež Lev XIII. priznal roku 1888 titul svätých.
Za istý čas sa rehoľa Služobníkov Panny Márie rozvíjala a pracovala iba na talianskom území, ale po roku 1620 sa začala šíriť aj v ďalších krajinách Európy a iných svetadieloch. Okrem mnohých dobrých rehoľníkov a duchovných pastierov z rehole servítov podchádzali aj viacerí významní teológovia, vedeckí pracovníci a podporovatelia umenia.
Žiaľ na slovenskom webe som viac informácii o rehole servitov nenašla, preto dopĺňam z českých zdrojov:
Servité
Servitský řád (Ordo Servorum Mariae) vznikl v 13. století v italské Florencii z iniciativy sedmi bohatých kupců, kteří na pokyn Panny Marie opustili svůj dosavadní styl života a stali se služebníky Mariinými. První klášter založili na hoře Monte Senario u Florencie, odkud se řád rozšířil nejprve v Itálii a Evropě a posléze na všechny kontinenty světa. Servité patří mezi tzv. mendikantní řády a řídí se řeholí sv. Augustina. Základními pilíři servitské spirituality je: služba, bratrství, mariánská inspirace a milosrdenství.
„Služebníci Páně a lidí podle příkladu Mariina“
Toto motto sedmi zakladatelů řádu je centrálním posláním servitského řádu. Řád neklade důraz na jednotlivé osoby, ale na bratrské společenství. Při službě má být vzorem postava Marie u nohou kříže. Protože Syn Boží je stále ještě křižován ve svých bratřích a sestrách, chtějí služebníci Jeho Matky stát u nohou nesčetných křížů, aby přinášeli útěchu a spásnou spolupráci.
„Bratrské společenství“
Bratrské společenství charakterizuje cestu naplňování Evangelia. Definuje životní styl servity, práci a modlitbu. Určuje formu řízení řádu a dává specifický vtisk servitské apoštolské službě. V bratrském společenství se rozeznává zdroj přátelství a ochrany zasvěcení Pánu ve střízlivosti pro Boží království.
„Mariánská inspirace“
Totální zasvěcení blahoslavené Panně Marii je dalším základním elementem života řádu. Je to zakořeněno v samé zkušenosti sedmi svatých zakladatelů na začátku jejich duchovní cesty. „Vědomi si své vlastní nedokonalosti, uskromnili se a s velkou úctou se odevzdali k nohám slavné Panny Marie, Královny nebes; protože ona jako Prostřednice a Orodovnice je usmiřovala se svým Synem, aby nesli hojnost ovoce.“ Proto od té chvíle chtěli být nazýváni „Služebníci Mariini“. Servité – služebníci Mariini – jsou přesvědčeni o přítomnosti Panny Marie ve svých životech a úloha Mariiny účasti na spásném utrpení jejího Syna inspiruje servity ke zvláštní úctě k Naší Paní sedmibolestné.
„Milosrdenství“
Po vzoru Panny Marie, Matky Milosrdenství, se snaží servité usilovat o milosrdnou lásku a žít ji jak ve společenství s druhými bratry, tak se všemi lidmi.
Stručná chronologie řádu v datech:
1233 – Sedm florentských obchodníků zakládá řád servitů
1241 – První mniši se usazují na hoře Monte Senario u Florencie (jde o první klášter řádu)
1250 – Stavba servitského kostela za branami města Florencie
1304 – Oficiální potvrzení řádu papežem Benediktem XI. (Bula „Dum levamus“)
1310 – Smrt sv. Alexia, posledního ze sedmi svatých zakladatelů řádu.
V současné době jsou servité přítomni ve více než 30 zemích všech kontinentů.
