Clicks51
Stylita
1

Boží slovo na den 14.9. A.D. 2019

Ježíš řekl Nikodémovi: „Nikdo nevystoupil do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe, totiž Syn člověka. Jako Mojžíš vyvýšil na poušti hada, tak musí být vyvýšen Syn člověka, aby každý, kdo věří, měl skrze něho život věčný. Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen.“
Jan 3,13-17
Stylita
Denní liturgie (Cyklus - C)
m.liturgie.cz/misal/08sanctoral/09_14.htm

1. čtení:
Čtení ze čtvrté knihy Mojžíšovy.
Hebreové táhli směrem k Rákosovému moři a lid už omrzelo být stále na cestě. Lidé mluvili proti Bohu i Mojžíšovi: „Proč jste nás vyvedli z Egypta? Abychom umřeli tady na poušti? Není chléb ani voda. Už máme dost té hladové stravy.“ Hospodin poslal proto na lid jedovaté hady, jejichž …More
Denní liturgie (Cyklus - C)
m.liturgie.cz/misal/08sanctoral/09_14.htm

1. čtení:
Čtení ze čtvrté knihy Mojžíšovy.
Hebreové táhli směrem k Rákosovému moři a lid už omrzelo být stále na cestě. Lidé mluvili proti Bohu i Mojžíšovi: „Proč jste nás vyvedli z Egypta? Abychom umřeli tady na poušti? Není chléb ani voda. Už máme dost té hladové stravy.“ Hospodin poslal proto na lid jedovaté hady, jejichž uštknutí způsobilo smrt mnoha lidí z Izraele. Lidé přišli k Mojžíšovi a řekli: „Hřešili jsme, když jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě; modli se k Hospodinu, aby od nás odstranil hady.“ A Mojžíš se modlil za lid. Hospodin řekl Mojžíšovi: „Udělej si hada a vztyč ho na kůl; každý uštknutý, když se na něj podívá, zůstane naživu.“ Mojžíš zhotovil měděného hada, vztyčil ho na kůl, a když had někoho uštkl a ten pohlédl na měděného hada, zůstal naživu.
Nm 21,4b-9

Žalm:
Nezapomínejte na Boží skutky!

Slyš, můj lide, mé naučení,
nastav uši slovům mých úst!
Otevřu k průpovědi svá ústa,
vyložím tajemné události z pradávných dob.

Když Hospodin hubil Izraele, hledali ho,
obraceli se a sháněli se po Bohu.
Vzpomínali si, že Bůh je jim skálou,
že Nejvyšší, Bůh, je jim zachráncem.

Lísali se k němu ústy,
ale svým jazykem mu lhali,
neboť jejich srdce nebylo k němu upřímné
a nebyli věrni jeho smlouvě.

On však milostivě odpouštěl vinu a nehubil je,
často potlačoval svůj hněv
a nedal zcela vzplát své nevoli.
Zl 78(77)

2. čtení:
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům.
Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno, takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.
Flp 2,6-11

Evangelium:
Jan 3,13-17

Církevní kalendář:
Svátek Povýšení sv. Kříže
Historie svátku:
Počátky slavení tohoto svátku sahají do 5. století, kdy se 14. září vystavovaly v Jeruzalémě zbytky dřeva z Kristova kříže k uctění věřícími. Na Východě se svátek začal slavit v 7. století a později došlo k jeho rozšíření na celou církev.
K svátku se pojí i další události. Je připomínáno nalezení svatého kříže, o které se zasloužila císařovna Helena (pam. 18. 8.) při své pouti do Svaté země kolem r. 325. Za den nalezení se udávalo 13. září a k slavnostnímu vyvýšení kříže v Konstantinově bazilice nad Božím hrobem došlo asi v r. 335. Druhá vzpomínka se týká znovuzískání svatého kříže z Persie. Tam se jeho ostatky dostaly jako válečná kořist Chosroese II. v r. 614. Císař Heraklius je r. 628 přinesl zpět do Jeruzaléma a zde 3. 5. předal patriarchovi Zachariášovi. K tomuto datu vznikl na Západě svátek nesprávně označováný výrazem "Nalezení sv. Kříže," zatímco na Východě bylo slaveno pouze 14. září jako "Povýšení sv. Kříže." - Toto převzal Západ více jak o století později. V Miláně je prý doložen dokonce až v 11. století.
více: catholica.cz