Jiní vidí Františka (Bergoglia) takto: Jestliže Jidáš mohl být apoštolem a ďáblem, nevěřícím a zrádcem Krista, mohou nástupci apoštolů (biskupové) a hlavy apoštolů (papež) být biskupy a papeži (nástupci apoštolů a Petra), kteří jsou navzdory tomu z Božího dopuštění, „ďábly“ způsobem, jak jednají? Z poučení z Janova evangelia by se zdálo, že je to možné. Člověk tedy může být papežem, i když nemá objektivní vůli činit to, co je dobré pro Církev, tj. člověk může zároveň mít vůli zradit Krista, vydat jej na smrt a může dokonce být nevěřícím nebo bezvěrcem. Nepopírá to tedy fakt, že můžeme říct, že František je papežem, ale zároveň „ďáblem“ ve způsobu, jak jedná, protože je nepřítelem nauky a Církve Krista.

Závěr

Jak můžeme vidět, učení evangelia (Jan 6:71-72) nám pomáhá v současné krizi vyhnout se patové situaci (za prvé) těch, kteří kvůli Bergogliově objektivní „ďábelskosti“ ve způsobu, jak jedná, popírají, že je ve své podstatě papežem, nebo (za druhé) těch, kteří se kvůli jeho skutečné kanonické volbě – akceptované kolegiem kardinálů, episkopátem a věřícími – neodvažují tvrdit, že je kvůli svým činům „ďáblem“.

Je to jistě výjimečná situace (jako tomu bylo v případě Jidáše, jednoho z dvanácti) a my se musíme modlit k Bohu, aby [tento papež] odešel, co nejdříve je to možné, ale navzdory tomu nesmíme zavírat své oči před realitou věcí a můžeme vidět, že stejně jako byl Jidáš „ďáblem“, i když byl apoštolem vybraným a formovaným Ježíšem, tak od Jana XXIII. do dneška jsme konfrontováni řadou papežů a „ďáblů“, kteří objektivně dělají v Kristově Církvi zlo. Jestliže to však Bůh dopouští, je to proto, že může z tohoto zla učinit větší dobro, jako to učinil se zradou Jidáše, z níž vzešlo naše Vykoupení.

Nyní jsme ponořeni do temnoty zrady („Toto je vaše hodina a moc temnoty.“, Lukáš 22:53), ale my zajisté spatříme světlo Vzkříšení. Nevíme přesně kdy, ale modleme se k Bohu, aby tu chvíli uspíšil, jako Ježíš, který, když se jej ptala Panna Maria, uspíšil počátek Svého veřejného života v Káně.

„Maria naší doby: moderní společnost je znovu sužována hrozivou horečkou a je zamořena lidmi, kteří způsobují tolik našeho utrpení, jen aby vybudovali svou bezcennou říši, diktaturu svých nectností, hnízdo chtíče a loupeživosti. Zlo nikdy nenabralo tak obrovské a apokalyptické charakteristiky, nikdy jsme nepoznali takové nebezpečí. Z hodiny na hodinu můžeme ztratit nejen své životy, ale i celou civilizaci a všechnu naději. Zdá se, že Pán nám také říká: „Má hodina, ještě nepřišla“, ale Neposkvrněná, Matka Boží, Panna, která je obrazem a ochranou Církve, nám již v Káně předložila důkaz, že je schopná dosáhnout uspíšení Boží hodiny. A my potřebujeme, aby tato hodina přišla brzo, aby byla posunuta, aby se stala bezprostřední, protože takřka můžeme říct: „Ó Matko, již to nemůžeme snést!“ Za své hříchy si zasluhujeme nejpřísnější tresty, nejtvrdší exekuce. Vyhnali jsme Tvého Syna z našich škol a dílen, z polí a měst, z ulic a domů. Vyhnali jsme Ho dokonce i z našich kostelů a dali jsme přednost Barabášovi. Je to skutečně Barabášova hodina [...] S tím vším, s důvěrou v Pannu Marii, cítíme, že toto je Ježíšova hodina, hodina vykoupení [...] Prosme Marii jako v Káně: „Již nemají víno.“ A o to, aby to vyslovila se stejnou přímluvnou mocí, a pokud On váhá, pokud odmítá, tak aby překonala Jeho váhání a překonala skrze Svou mateřskou úctu naši nehodnost. Kéž je nám soucitnou Matkou a Matkou, která má vliv u Něj. „Uspíši svůj čas, který je také naším časem. Již to nemůžeme snést, ó Maria. Naše lidské pokolení zhyne, jestli nezačneš jednat. Mluv za nás, ó tichá, mluv za nás, ó Maria!“ (18)

P. Curzio Nitoglia

27. dubna 2018 rexcz.blogspot.com/…/jidas-apostol-d…