(zpráva z oficiálních stránek německého distriktu FSSPX ze 4. dubna 2016)
Papež František přijal v pátek 1. dubna 2016 v 17 hodin v Domě sv. Marty generálního představeného Kněžského bratrstva sv. Pia X. biskupa Bernarda Fellayho a druhého generálního asistenta P. Alaina-Marka Nélyho.
Kromě velmi krátkého setkání v Domě sv. Marty dne 13. prosince 2013 neměl biskup Fellay od volby papeže v březnu 2013 dosud příležitost se s ním setkat. Nicméně papež přijal několik argentinských kněží Kněžského bratrstva kvůli administrativním obtížím, které se týkaly vztahu argentinského distriktu se státem.
Papež František si přál soukromé a neformální setkání, které by nemělo oficiální charakter audience. Trvalo 40 minut a proběhlo v srdečné atmosféře. Na závěr rozhovoru bylo rozhodnuto pokračovat v průběžných kontaktech. O církevněprávním postavení Kněžského bratrstva se přímo nehovořilo; papež František a biskup Fellay jsou toho názoru, že vzájemné kontakty mají pokračovat bez překotnosti.
Příštího rána, v sobotu 2. dubna, se biskup Fellay setkal se sekretářem papežské komise Ecclesia Dei Msgr. Guidem Pozzem, a to v rámci obvyklých vztahů Kněžského bratrstva s touto komisí od doby naukových rozhovorů v letech 2009–2011 a návštěv několika prelátů.
Zdroj: FSSPX/MG-DICI ze 4. 4. 2016.

fsspx.cz/prohlaseni.html

10. dubna slavil biskup Bernard Fellay mši svatou před 4000 poutníků v mariánském poutním místě Le Puy-en-Velay. Generální představený FSSPX při té příležitosti řekl, že nový apoštolský list Amoris laetitia je „k pláči“

Podle Le Salon Beige mluvil biskup Fellay také o audienci, kterou mu poskytl papež František 1. dubna. Papež prý přitom potvrdil, že FSSPX je v jeho očích katolické a že tedy nemá v úmyslu je odsuzovat. Zdůraznil spíše, že jurisdikci, kterou poskytl kněžím Bratrstva, hodlá rozšířit. Povolení k platné absoluci ve zpovědi je k tomu „prvním krokem“.

Biskup řekl, že rozhovory v Římě ho povzbudily, aby v Itálii založil kněžský seminář a vzdělávací zařízení v duchu tradice s italským vyučovacím jazykem.

lumendelumine.cz

Doplním ceskoslo: Cokoliv si člověk může myslet o „Lefèbvrově případu“, tj. zda se měl nebo neměl podřídit požadavkům činěným vůči němu Římem, existují dvě věci, které se nesmí ztratit ze zřetele:1) Požádal Řím, jak na to bylo v tomto sloupku mnohokrát poukázáno, o formální slyšení nebo proces, ale vystoupení před /církevním - pozn. překl./ soudem mu bylo okamžitě odmítnuto. Byl to případ a ve skutečnosti mu odmítli dokonce tak základní právo jako je spravedlivý proces, na který má právo i nejhorší zločinec. 2) Jak na to správně poukazuje jeden náš korespondent: „Zatímco Msgr. Lefèbvre byl suspendován a bylo mu zakázáno dokonce sloužit mši sv. pod hrozbou exkomunikace, žádné takové disciplinární opatření nebylo přijato vůči zednáři Bugninimu.“ Ten nebyl ani veřejně napomenut.

Navíc, přestože podléhal automatické exkomunikaci kvůli předpokládanému členství v zednářstvu, pokračuje arcibiskup Bugnini ve výkonu diplomatické funkce jménem Vatikánu (Bugnini zemřel v roce 1982 - pozn. překl.) – a to i přes skutečnost, jak ukazuje stejný korespondent, že autor nové mše „byl vyhozen v červenci 1975, když Svatému stolci byl předložen nezpochybnitelný důkaz o tom, že je zednář“. vendeecz.blogspot.cz/…/zednarstvi-lefe…

Myslím, Beno, že cituješ správné místo z Písma. Jen na doplnění:
Gal. 5 kap. 14-25
"14. Vždyť celý zákon je shrnut v jednom slově: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého!
15. Jestliže však jeden druhého koušete a požíráte, dejte si pozor, abyste se navzájem nezahubili.

16. Chci říci: Žijte z moci Božího Ducha, a nepodlehnete tomu, k čemu vás táhne vaše přirozenost.

17. Touhy lidské přirozenosti směřují proti Duchu Božímu, a Boží Duch proti nim. Jde tu o naprostý protiklad, takže děláte to, co dělat nechcete.

18. Dáte-li se však vést Božím Duchem, nejste už pod zákonem.

19. Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost,

20. modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly,

21. závist, opilství, nestřídmost a podobné věci. Řekl jsem už dříve a říkám znovu, že ti, kteří takové věci dělají, nebudou mít podíl na království Božím.

22. Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost,

23. tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací.

24. Ti, kteří náležejí Kristu Ježíši, ukřižovali sami sebe se svými vášněmi a sklony.

25. Jsme-li živi Božím Duchem, dejme se Duchem také řídit."

.
Chyby dělal a dělá každý. Ale opravdu si nemyslím, že obviňování druhého, že není katolík, nebo titulování ho přízvisky, které jej mají znevážit, nebo předkládání mu domnělých chyb a neřestí, že je z Ducha Božího.
Zkusme čas, který nám byl (ještě) poskytnut, využít k tomu lepšímu...

Žiadna exkomunikačná listina vydaná pápežom Liberiom na Atanáza neexistuje. Pápež Liberius po návrate z vyhnanstva síce podpísal kompromisne vyznanie viery, kde bolo vynechané "jednej podstaty z otcom" (čo je príčinou, že nebol kanonizovany),ale on ako pápež neexkomunikoval sv.Atanáza.
Prestaňte tu teda lživo podsúvať pápežovi Liberiovi to,čo neurobil.
A ty,ceskoslo,ty si človek bez hanby.Verejne si tu niekoľkokrát sluboval,že nadobro odídeš a klamal si.
Co už s klamarmi?

Filofej:

Sv. Atanáš, sloup pravověrnosti, byl patriarchou Alexandrie v době největší moci ariánů, kteří odmítali u Krista, že je Bůh. Většina biskupů a císař v době sv. Atanáše smýšlela ariánsky a ti na koncilu v Tyru roku 335 sesadili sv. Atanáše. Atanáše se zastal papež Július I. Za papeže Libéria byl Atanáš odsouzen na sněmu v Arles, což pod nátlakem uznali i papežští legáti. Na koncilu v Miláně v roce 355 odsouzení Atanáše Libérius nepřijal a šel proto do vyhnanství, kde pak s odsouzením souhlasil, a tak sv. Atanáše exkomunikoval.
tradice.net/202-vyznani-viry-sv-atanase

Kristus – vítěz nad démony
„K tomu se ukázal Syn Boží, aby zkazil díla ďáblova“ (2 J 3,8). „… aby smrtí
zkazil moc toho, jenž měl moc na smrtí, to jest ďábla“ (Žd 2,14).
Kristus, Syn Boží, začal svou vykupitelskou činnost tím, že na poušti odmrštil
pokušitele slovy: „Vade Satana! Odstup Satane!“.
Velkou část Jeho veřejné činnosti představuje boj proti démonům, kdy léčil choroby,
zapříčiněné démony (L 13, 11 a 16), především však když vymítal démony
z posedlých.
Svým exorcismem Kristus ukazoval, že On osvobozuje lid z moci Satana, že On
je božský vykupitel z moci Satanova: „Jestli však já Duchem Božím vymítám zlé
duchy, přišlo k vám království Boží“ (Mt 12,28).
Trvalou Satanovou snahou je překazit šíření a vzrůst království Božího, a všechno
své úsilí a zlobu směřuje k podpoře stále nových bludů. „Duchy svůdné a ďá-
belské nauky“ předpovídal svatý Pavel (1 Tm 4,1). A Kristus varuje výslovně:
„Mějte se na pozoru před nepravými proroky, kteří přicházejí k vám v rouše ovčím,
v nitru jsou však vlci draví“ (Mt 7,15).
Satan je přemáhán vírou v božství Kristovo. Proto je vůbec nejnebezpečnějším
bludem popírání božství Syna Božího, jeho degradace na člověka, na pouhé stvoření.

Satanova moc byla definitivně zlomena Kristovou smrtí na kříži. Proto je popí-
rání vykupitelské smrti satanským bludným učením s cílem zničit Kristovo spasitelské
dílo. Satan stojí za každým bludem, stejně jako stojí za každým projevem
nepřátelství vůči Kristu. On a jeho démoni jsou Kristem poraženi, ale jejich moc
není ještě zcela zlomena, a v dějinách lidstva hrají stále významnou roli.
Byl Mohamed posedlý? Klást si takovou otázku je zcela zákonité. V boji proti
falešným prorokům, k němuž je každý křesťan zavázán, by nebylo křesťanské nepočítat
se Satanovou působností – Kristův odpůrce zůstane hrozivým nebezpečím
až do konce světa.
Proto se také i dnes Satan drží v blízkosti lidí „jako lev řvoucí“, vždy připraven
„pohltit“ toho, kdo z falešné tolerantnosti a ochoty ke kompromisům napomáhá
Kristovu odpůrci. Každá cesta, která ne vede ke Kristu, je zlá a špatná. Každá cesta,
která odvádí od Krista, je bludná cesta.
Jako křesťané jsme povinni hájit Kristovo božství proti útokům islámského bludu.

Tolerance vůči tomuto proti křesťanskému bludnému učení, jak to vidíme na po koncilní
ideologii „dialogu“, jen napomáhá démonickému náboženství, které křesťanství přísahalo zánik. Islámská světová rada rozhodla o naprostém vyhlazení
křesťanů v islámských oblastech, a denně jsme také svědky děsivého pronásledování
křesťanů v zemích pod vládou islámu. – 40 -
Jakýkoli ústupek tomuto bludnému učení je úspěchem pro démony. „Ne spojujte
se s nevěřícími; neboť jaká součinnost spravedlnosti s nepravostí, aneb které společenství
světla s tmou? A kterou shodu má Kristus s Belialem, nebo který díl má
věřící s nevěřícím?“ (2 K 6,14-15).
Co má Kristus společného s Alláhem?
„Všechna božstva pohanů jsou démoni“ (Ž 96,5).
Každý falešný soulad, jakékoli ochabnutí v boji proti islámu je výhrou pro dé-
mony, kteří chtějí svou zhoubnou činnost rozšířit na celý svět a zbudovat protikřesťanský světový stát pod vládou modly Alláha.
Jakékoli zřeknutí se hlásání pravé víry svedeným muslimům je zradou Kristova
příkazu: „Jděte do celého světa a učte všechny národy.“
A jako vždy, tak i dnes platí slova svatého Pavla: „Hlásej slovo, naléhej včas
i ne včas, usvědčuj, přimlouvej, kárej, (a to) se vší trpělivostí a moudrostí učitelskou“
(2 Tm 4,2)

Ešte na usvedčenie dvoch ohováračov(ceskoslo/mike) pápeža Libéria :
na synode v Arles r.353 sa pokúsili protivníci Atanáza o jeho exkomunikáciu,no pápež Libérius sa tejto synode vzoprel a odmietol jej výsledok!
Na synode v Miláne,kde nechal cisár násilím doviesť aj pápeža Libéria opäť došlo k pokusu o získanie súhlasu pápeža Libéria na exkomunikáciu Atanáza,no ten odmietol,a tak do vyhnanstva putoval nielen Atanáz ale aj samotný pápež!