Zobrazení388
Victory
4

Nesesmilníš – Písmo a Tradice


Současná genderová ideologie, spojená s prosazováním tzv. LGBTQ, diametrálně protiřečí Duchu a liteře Písma i Tradici. Omlouvání tohoto hříchu v Katechismu 2358-59 i Františkovo líbání nohou transgenderům vede k masovému šíření zvrácenosti.
6. přikázání Dekalogu platí i dnes: „Nesesmilníš!“ Podstatu tohoto přikázání upřesňuje náš Spasitel v Horském kázání. Ukazuje, že hříchem není pouze konkrétní skutek, ale dokonce i žádostivý pohled, který vede k hříchu už v srdci (srov. Mt 5,28). Ježíš proto vyžaduje radikální krok a říká: „Usekni“ a „vyloupni“! Pak dvakrát zdůrazňuje, že pokud člověk nebude v této oblasti radikální, skončí v pekle. Jde tu o useknutí nečisté myšlenky, pocitu, žádostivého pohledu na cizí ženu. S nečistou vášní nelze vést dialog, protože člověka oklame a zotročí. Malý oheň je možné zpočátku uhasit, ale požár už těžko. Člověk, který se oddá sexuální zvrácenosti, otevírá se nečistým démonům. Pán Ježíš se neobával, že bude někoho diskriminovat, a rovnou nečisté démony vyháněl.
Ježíš také mluví o otázce rozvodu a říká: „Já vám pravím, že každý, kdo propustí svou manželku... uvádí ji do cizoložství; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.“
Když Ježíš mluví o celibátu, zdůrazňuje, že rozhodnutí musí být dobrovolné a motivované nebeským královstvím (Mt 19,29). Na těchto duchovních principech povstaly v církvi řeholní komunity těch, kteří radikálně následují Krista cestou čistoty. Také katoličtí kněží se zavazují k celibátu.
Bible varuje před smilstvem: „Nežijte jako žijí pohané ... propadli bezuzdnosti a s chtivostí dělají hanebné věci.“ (Ef 4,19) „O tom, co oni dělají potají, je odporné jen mluvit.“ (Ef 5,12) Ti, kteří konají tyto nemorálnosti, nemají účast na Božím království (1Kor 6,9-10). Písmo svaté ukazuje jako výstrahu před homosexualitou trest ohně na Sodomu. Současně za ni hrozí i věčným trestem pekelného ohně (Jud 7, 2Pt 2,6).

Motivace k boji za čisté myšlení a čistý život
Aby člověk měl sílu přemáhat vlastní egoismus a nízké pudy, potřebuje k tomu Boží pomoc. Zprostředkuje mu ji spasitelná víra. Ta je spojena s pravdivou sebekritikou a pokáním. Člověk pod Kristovým křížem vyzná svůj hřích a prosí za odpuštění. Zde dostává i sílu k tomu, aby mohl bojovat s ložiskem lži a zla v nás, s tzv. dědičným hříchem. Ježíš řekl: „Ten mě miluje, kdo zachovává moje přikázání.“ (J 14,15). Člověk podle nich žije spravedlivě a morálně a je chráněn od otroctví nízkým vášním. Má pravou svobodu – v Kristu a skrze Krista.
II. vatikánský koncil pokání z hříchů a Kristův kříž odsunul na vedlejší kolej! Do centra postavil egoismus člověka s jeho právy a notorickým odmítáním pravdy a pravého pokání. Dnes už žneme ovoce ducha II. Vatikána. Hlava církve nenazývá pravdu pravdou, Boží zákony v Amoris laetitia odmítá a usiluje o církevní legalizaci homosexualismu. To je cesta k sebezničení církve i národů, cesta do zavržení!
Závěr:
Postoj křesťana musí být totožný s postojem Písma svatého. Ne falešná tolerance, ale radikální odmítnutí hříchu! Tu jde o věčný život! Odmítnutí pokání z homosexuality znamená věčné zavržení!

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr + Timotej OSBMr
Biskupové sekretáři

19. 2. 2019
Monika G a 3 více uživatelům se to líbi.
Monika G se to líbí.
Verka se to líbí.
krumpeľ se to líbí.
Bohumila se to líbí.