Já však pravím vám
Křesťanství je niterný judaismus
Ale ne zevní plnění příkazů Mojžíšova zákona.
Pán Ježíš na mnoha příkladech ukazuje, jak posouvá službu Bohu z povrchního plnění příkazů na vnitřně žité souznění s Bohem.
Mt 5:21-22
21Slyšeli jste, že řečeno jest starým: „Nezabiješ! Kdo by zabil, propadne soudu.“22Já však pravím vám, že každý, kdo se hněvá na bratra svého, propadne soudu. Kdo by však řekl bratru svému „ráchá“, propadne veleradě, a kdo by řekl „blázne“, propadne pekelnému ohni.
Mt 5:27-28
27Slyšeli jste, že řečeno jest starým: „Nezcizoložíš.“28já však pravím vám, že každý, kdo hledí na ženu, aby jí požádal, již zcizoložil s ní ve svém srdci.
Mt 5:38-42
38Slyšeli jste, že bylo řečeno: „Oko za oko, zub za zub.“39Já však pravím vám, abyste neodpírali zlému; nýbrž udeří-li tě někdo v pravé líce tvé, nastav mu i druhé, 40a tomu, kdo chce souditi se s tebou a (tak) vzíti sukni tvou, zanechej i plášť;41a přinutí-li tě někdo na míli jednu, jdi s ním (i jiné) dvě.42Tomu, kdo tě prosí, dej, a od toho, kdo chce si vypůjčiti od tebe, neodvracej se.
Mt 5:43-45
43Slyšeli jste, že bylo řečeno: „Milovati budeš bližního svého a nenáviděti budeš nepřítele svého.“ 44Ale já pravím vám: Milujte nepřátele své, (dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí), a modlete se za ty, kteří vás pronásledují (a pomlouvají),45abyste byli podobni svému Otci, jenž jest v nebesích, jenž slunci svému velí vycházeli na dobré i na zlé a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
Pán Ježíš ukazuje cestu srdcem. Pro následovníka Krista už neplatí to, co bylo říkáno starým, platí pro něho něco mnohem intenzivnějšího, vnitřního. Následovník Krista se musí s Ježíšovými příkazy sžít.
Pro člověka, který sice s Ježíšem souhlasí, ale nenásleduje ho, je těžké konat Ježíšovy příkazy. Je to proto, že tomuto světu nezemřel, nenarodil se ani pro nebeské království.
Pán Ježíš věděl, co je v člověku. Proto svým následovníkům otevřeně říká, že se musí zříci všeho, když chtějí jít za ním.
L 14: 33Tak tedy každý z vás, jenž neodříká se všeho, co má, nemůže býti mým učeníkem.
Ježíš ví, že pokud člověk dá přednost svým příbuzným před ním, selže a padne do hříchu. Z lásky k milovanému příbuznému je člověk schopen i zabít, tedy porušit přikázání o lásce. Proto Ježíš následnictví podmiňuje odpoutáním od tělesné rodiny.
L 14:26Jde-li kdo ke mně a nemá v nenávisti otce svého a matky své i manželky a dítek a bratrův i sester svých, ano i života svého, nemůže býti mým učeníkem.
Mt 10:34-37
34Nedomnívejte se, že jsem přišel uvésti pokoj na zem; nepřišel jsem uvésti pokoj, nýbrž meč.35Přišel jsem zajisté, abych rozdvojil člověka proti otci jeho a dceru proti matce její a nevěstu proti tchyni její,36a nepřátelé člověka jsou domácí jeho.37Kdo miluje otce neb matku více než mne, není mne hoden, a kdo miluje syna neb dceru více než mne, není mne hoden.
Vidíte sami, že Pán svého učedníka postaví do takových podmínek, aby nemusel volit. Z lásky k člověku, tedy i k nepříteli, se raději nechá zabít, než aby zabil. Neporuší přikázání lásky.
Jestliže však člověk nechce následovat Krista, protože miluje více své příbuzné, pak se chová podle své tělesné přirozenosti. Skutečný křesťan, následovník Krista, nemůže zabít, protože by zapřel Krista.
Každému není dáno tyto věci chápat. Proto Pán Ježíš nikoho nenutí. Pán Ježíš dává nabídku a na každém je, zda jí přijme. Když se ale člověk odhodlá k následování, neobejde se to bez plnění Ježíšových příkazů.
Ale ne zevní plnění příkazů Mojžíšova zákona.
Pán Ježíš na mnoha příkladech ukazuje, jak posouvá službu Bohu z povrchního plnění příkazů na vnitřně žité souznění s Bohem.
Mt 5:21-22
21Slyšeli jste, že řečeno jest starým: „Nezabiješ! Kdo by zabil, propadne soudu.“22Já však pravím vám, že každý, kdo se hněvá na bratra svého, propadne soudu. Kdo by však řekl bratru svému „ráchá“, propadne veleradě, a kdo by řekl „blázne“, propadne pekelnému ohni.
Mt 5:27-28
27Slyšeli jste, že řečeno jest starým: „Nezcizoložíš.“28já však pravím vám, že každý, kdo hledí na ženu, aby jí požádal, již zcizoložil s ní ve svém srdci.
Mt 5:38-42
38Slyšeli jste, že bylo řečeno: „Oko za oko, zub za zub.“39Já však pravím vám, abyste neodpírali zlému; nýbrž udeří-li tě někdo v pravé líce tvé, nastav mu i druhé, 40a tomu, kdo chce souditi se s tebou a (tak) vzíti sukni tvou, zanechej i plášť;41a přinutí-li tě někdo na míli jednu, jdi s ním (i jiné) dvě.42Tomu, kdo tě prosí, dej, a od toho, kdo chce si vypůjčiti od tebe, neodvracej se.
Mt 5:43-45
43Slyšeli jste, že bylo řečeno: „Milovati budeš bližního svého a nenáviděti budeš nepřítele svého.“ 44Ale já pravím vám: Milujte nepřátele své, (dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí), a modlete se za ty, kteří vás pronásledují (a pomlouvají),45abyste byli podobni svému Otci, jenž jest v nebesích, jenž slunci svému velí vycházeli na dobré i na zlé a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
Pán Ježíš ukazuje cestu srdcem. Pro následovníka Krista už neplatí to, co bylo říkáno starým, platí pro něho něco mnohem intenzivnějšího, vnitřního. Následovník Krista se musí s Ježíšovými příkazy sžít.
Pro člověka, který sice s Ježíšem souhlasí, ale nenásleduje ho, je těžké konat Ježíšovy příkazy. Je to proto, že tomuto světu nezemřel, nenarodil se ani pro nebeské království.
Pán Ježíš věděl, co je v člověku. Proto svým následovníkům otevřeně říká, že se musí zříci všeho, když chtějí jít za ním.
L 14: 33Tak tedy každý z vás, jenž neodříká se všeho, co má, nemůže býti mým učeníkem.
Ježíš ví, že pokud člověk dá přednost svým příbuzným před ním, selže a padne do hříchu. Z lásky k milovanému příbuznému je člověk schopen i zabít, tedy porušit přikázání o lásce. Proto Ježíš následnictví podmiňuje odpoutáním od tělesné rodiny.
L 14:26Jde-li kdo ke mně a nemá v nenávisti otce svého a matky své i manželky a dítek a bratrův i sester svých, ano i života svého, nemůže býti mým učeníkem.
Mt 10:34-37
34Nedomnívejte se, že jsem přišel uvésti pokoj na zem; nepřišel jsem uvésti pokoj, nýbrž meč.35Přišel jsem zajisté, abych rozdvojil člověka proti otci jeho a dceru proti matce její a nevěstu proti tchyni její,36a nepřátelé člověka jsou domácí jeho.37Kdo miluje otce neb matku více než mne, není mne hoden, a kdo miluje syna neb dceru více než mne, není mne hoden.
Vidíte sami, že Pán svého učedníka postaví do takových podmínek, aby nemusel volit. Z lásky k člověku, tedy i k nepříteli, se raději nechá zabít, než aby zabil. Neporuší přikázání lásky.
Jestliže však člověk nechce následovat Krista, protože miluje více své příbuzné, pak se chová podle své tělesné přirozenosti. Skutečný křesťan, následovník Krista, nemůže zabít, protože by zapřel Krista.
Každému není dáno tyto věci chápat. Proto Pán Ježíš nikoho nenutí. Pán Ježíš dává nabídku a na každém je, zda jí přijme. Když se ale člověk odhodlá k následování, neobejde se to bez plnění Ježíšových příkazů.