Jazyk
Zobrazení
303
Victory 4

Máme mít ochotu stále se měnit, ale pro Krista a s Kristem

Svatost spočívá v maličkostech. Samozřejmě, člověk zpočátku musí projít určitým základním procesem. Musí být ochoten postavit se do pravdy, přerušit spojení s bludnými, hříšnými myšlenkami a také respektovat přirozený řád. Základní podmínkou je, aby byl s největší upřímností ochoten poslechnout Kristovy zásady. To, že výsledek se zdá takový, jakoby vůbec žádný duchovní růst neexistoval a člověk si připadá horší než na začátku, je jiná věc. Celá cesta metanoi – změny myšlení – je celoživotní proces, který je postaven na pravdivosti a na ochotě stále se měnit, ale pro Krista a s Kristem.
Někdy nám ten proces měnění připadá zvláštní, ale platí zde: „Těm, kteří Boha milují, všechny věci napomáhají k dobrému“, tedy i to, že padáme, i to, že zakoušíme duchovní boj. Démoni, přestože konají špinavou a podlou práci, musí nakonec v procesu našeho přetváření sloužit Bohu. Učí člověka pokoře, vycházení ze sebe a cvičí ho v bdělosti a vytrvalosti. Prostě nutí člověka pohnout se z lenosti a utíkat znovu a znovu k Pánu Ježíši. Bůh jim víc nedovolí, než kolik je v dané etapě pro nás prospěšné. Až vykonají práci, Pán dá, že budou v moci vyhnáni a posláni do pekla, ale v další etapě může být, že přijde jiný druh, ještě ostřejších, podle toho, jak je to pro nás, úměrně Boží milosti, potřebné. Tak nás nutí, abychom neprospali život! Naším úkolem však není zkoumat a diskutovat o tom, jak nám musí „napomáhat k dobrému“. Tím se nemáme zaobírat. Náš úkol je milovat Ježíše, milovat duše a milovat vpravdě i svou duši. V následku vší tuposti a chladu, který přijde v období duchovní pouště, se pak stává, že člověk nepociťuje žádnou lásku, spíš převládá tupost. Např. svatá Terezie Veliká píše, že v ní žila 19 let. Máme ale žít z víry, ne z patření a z citů. Nic proti citům či rozumu. Když Bůh dá vřelost, Bohu díky. Avšak city i rozum musí projít očistou, tj. praktickým ukřižováním, tedy bezmocností. Neočištěné city a rozum se mohou bleskově obrátit proti nám i proti Bohu. Citů se může zmocnit nečistá, hněvivá žádostivost či sebelítost a rozumu zase pýcha a nadřazenost. Vše proběhne bleskově a je to tím silnější, čím víc má člověk od přirozenosti „dar citového života“ či „dar rozumového života“. Jistě, jsou přirozené dary, hřivny, ale kam samy o sobě vedou, vidíme u rozumářských ateistů či bludařů, anebo u lidí hypercitlivých. Stávají se různými médii, skrze která většinou rafinovaně působí duch antikristovský.

Byzantský katolický patriarchát

henta zmínil tento příspěvek v Boží slovo na den 15.5. A.D. 2018.