Clicks203

SE SV.JANEM PAVLEM KOLEM SVĚTA 31-40

acer
SE SVATÝM JANEM PAVLEM KOLEM SVĚTA Předneseno v Brněnské akademii duchovního života ctih.Patrika Kužely ve dnech 6.6.2015-20.7.2015. Přednesl P.PhDr Tomáš J.Bahounek OP Ostatní pokračování sledu…More
SE SVATÝM JANEM PAVLEM KOLEM SVĚTA
Předneseno v Brněnské akademii duchovního života ctih.Patrika Kužely ve dnech 6.6.2015-20.7.2015. Přednesl P.PhDr Tomáš J.Bahounek OP
Ostatní pokračování sleduj na www.uloz.to

31. Sv.Jan Pavel uznával význam trhu a volného přístupu na trh pro rozvoj nejchudších jedinců a celých národů, nicméně dodával, že tato cesta k blahobytu má své meze. Ve 34.článku encykliky Centesimus annus o tom řekl: „Zdá se, že volný trh je nejúčinnějším nástrojem k využívání zdrojů a k nejlepšímu uspokojování potřeb. Platí to ovšem pro potřeby, které se dají ´zaplatit´, a pro zdroje, které lze ´zaplatit´.

Existují však nesčetné lidské potřeby, které nelze pojímat tržně. Je povinností spravedlnosti a pravdy, zabránit tomu, aby základní lidské potřeby zůstaly neuspokojeny a aby lidé takto postižení strádali. Těmto potřebným lidem je nutno pomoci získat patřičné vzdělání.

Ještě před logikou směny statků, existuje něco, co člověku přísluší jako člověku. Toto něco je spjato s možností přežít a činným způsobem přispět k obecnému blahu lidstva
. (Centesimus annus,IV,34)

Proti tvrzení liberálních národohospodářů, že ve směně je už dostatečně obsažena zásada solidarity, nutno uvést, že směna, třebaže má navenek ráz matematické rovnosti a za svůj symbol rovnováhu, nikdy nedává stejný díl oběma směňujícím, poněvadž oni sami si nikdy nejsou docela rovni.

Zatímco v převládajícím zřízení kapitalistické soutěže se každý snaží zbavit svého konkurenta, v řádu sdružování se každý snaží podepřít své bližní.

Díky Ježíši Kristu se před vykoupeným Božím lidem otevřela možnost dostat se z kleští nutnosti, kde vládne pouhá směna, a povznést se do prostředí vzájemnosti. Sdružování, třeba i za výdělečným účelem, má vždy vyšší mravní hodnotu, než je pouhá směna. Jak to?

To proto, poněvadž jako směna neznačí pouze plat v penězích, nýbrž nějakou osobní oběť našeho času, naší námahy, naší nezávislosti, třebaže jde pouze o účast na schůzi, nebo o podřízení se stanovám;

To dále proto, poněvadž jako směna neznačí pouze jediný úkon, okamžitý a vykonaný jednou provždy, nýbrž neustálé spolupracování zapojených účastníků;

To konečně také proto, poněvadž zde všeobecně není nutná rovnocennost mezi přinesenou obětí a přijatou výhodou. Dělník např. přispívá na své odborové sdružení proto, aby se snáze domohl mzdy, přiměřené pro svou rodinu, odpovídajících pracovních podmínek, apod., avšak zároveň je k tomu veden zájmem svého stavu.

Sv.Jan Pavel připomenul na konci 34. článku, že cíle vytčené v dělnické encyklice Rerum novarum v 19. století, se snad zdají být dosaženy ve vyspělých zemích koncem 20. století, avšak rozhodně nebyly splněny v zaostalých zemích. K zaostalým národům je třeba dnes počítat vedle mnoha národů, obývajících jižní světadíly, také řadu národů opožděných v důsledku jejich zavlečení do slepé uličky komunismu, a s nimi také čím dál tím více národy na jihu Evropy. Vcelku tedy zůstala encyklika Rerum novarum velmi aktuální ještě ve druhém desetiletí 21.století.

V českých poměrech po pádu komunistické diktatury opět ožila zásada volného trhu. Lidé sice zatím neviděli nějaké zvláštní úspěchy tohoto tržního hospodářství. Snad by mohla být potěšitelná podnikavost jednotlivců, pokud by byla podnícena snahou o službu bližním. Ovšem případy tohoto druhu nadále zůstávají řídkou výjimkou. Spíše se v mnoha případech ukazuje sklon draho prodat zboží a služby podřadné jakosti.

K tomu neblaze přispívá okolnost, že česká vláda ponechala národní hospodářství volně přístupné přílivu podnikatelů a jejich peněz, pocházejících někdy také ze zločinecké činnosti, ať už to byly nespravedlivě nabyté peníze bývalých komunistů, nebo peníze italské mafie, peníze z obchodu se zbraněmi.

Hlavní český národohospodář, však ho všichni známe, však od začátku hlásal zcela nemorální zásady v peněžní hospodářství: Neznám žádné špinavé peníze!, a strhl tím mnoho lidí, aby si počínali v hospodářství bez morálky.

Neméně hrozivý dopad tržního hospodářství se zde ukázal také v nezaměstnanosti, v nedostatcích sociálního zajištění lidí ve stáří, v nedostatcích zajištění přiměřených pracovních podmínek jak pro muže, tak pro ženy, jakož i v tom, že mzda pracovníka zůstávala stále nepřiměřená potřebám jeho rodiny.

Sv.Jan Pavel připomínal, že je mnoho věcí, které se na trhu koupit nedají.

Právě proto se to označení tržní hospodářství nemůže týkat všech lidských potřeb, a hlavně se nemůže vztahovat na to, v čem je člověk člověkem. Můžeme jen potvrdit, že skutečně existují nespočetné lidské potřeby, které se nedají pojímat tržně. Jsou to potřeby těch hodnot, které dělají člověka lidskou bytostí. Proto sv.Jan Pavel říkalá, že „je něco, co člověku přísluší na základě jeho jedinečné lidské důstojnosti.“

Když si připomínáme tyto závažné výzvy sv.Jana Pavla, musíme prosit o to, aby Církev nadšeně plnila úkol, který jí přísluší v dnešní společnosti. Církev nevede trhy ani nemá své těžiště ve věcech, které se týkají hospodářství. A přesto je důležité, aby vystupovala také v těchto souvislostech, kde je člověk ohrožován jako člověk a jako Boží dítě. Církev totiž přináší Ježíše Krista. Přináší každému člověku živou cestu k nalezení a růstu vlastního lidství i Božího dětství. Přináší hodnoty, mravní ctnosti, duchovní život, zatímco tržní hospodářství přirozeně nemůže vytvořit žádnou z těchto hodnot. Proto tržní hospodářství, které není Ježíšem Kristem a jeho církví kultivováno těmito hodnotami, postrádá podněty opravdu lidského, svobodného jednání.

Když se mluví o této povinnosti Církve zasahovat do hospodářského a politického života tam, kde se to týká víry a mravů Božího lidu, tedy to zdaleka není výzva jen pro duchovní osoby, nýbrž především pro křesťany žijící ve světě. Je jistě pohodlnější poklonkovat před těmi, kdo mají moc a řídí tržní hospodářství, nežli plout proti proudu. Je třeba, aby si častěji připomínali slova evangelisty Matouše: „Vy jste sůl země. Pozbude-li však sůl slanou chuť, čím zas nabude solivosti? K ničemu se už nehodí, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.“ (MT 5,13)

Přitom nabývají na tím, větší závažnosti výzvy sv.Jana Pavla, týkající se nové hranice trhu. Připomeňme si postup jeho úvah ve 40.článku encykliky Centesimus annus: „Je úkolem státu starat se o obranu a ochranu společných statků jako je přirozené a lidské životní prostředí. Stejně jako měl stát v dobách starého kapitalismu povinnost hájit základní práva práce, má nyní vzhledem k novému kapitalismu povinnost hájit společné statky, které tvoří rámec, v němž jedině může jednotlivec spravedlivě uskutečňovat své cíle.


Zde se setkáváme s novou hranicí trhu. Některé významné lidské požadavky se vymykají jeho logice. Některé statky na základě své povahy nemohou a nesmějí být prodávány ani kupovány. Tržní mechanismy nabízejí jisté výhody, avšak skrývají v sobě nebezpečí ´zbožštění´ trhu, který přehlíží přítomnost statků, jež podle své povahy nemohou a nesmějí být brány jako zboží. (Centesimus annus,IV,40)

To je sice známá myšlenka, že jsou hodnoty, které člověk na trhu nemůže koupit. Jsou pravdy, které nejsou v žádné učebnici. Jsou to pravdy srdce. Když sv.Jan Pavel mluvil modlitbě sv. růžence, tak řekl, že růženec je modlitba srdce. To je něco, co přesahuje meze trhu, a to je to, co člověk velmi potřebuje, když si má počínat tržně a zachovat si svou lidskou důstojnost a také zohledňovat lidskou důstojnost ostatních účastníků trhu. A jsou ještě další hodnoty, které se vymykají trhu, jako je pravda, krása, láska. Právě o to má stát pečovat a starat se. Stát sám není způsobilý vytvořit ani jedinou z těchto hodnot, ani nemůže příkazem nařídit její zavedení, avšak má vytvářet vhodné společenské podmínky, v jakých se tyto hodnoty uchovávají a svobodně rozvíjejí. Stát se o to má přičinit především vytvořením pevného právního rámce.

Ačkoli nebyly v českém národě po jeho uvolnění z křečí komunismu zavedeny nezbytné právní podmínky, o duchovních a mravních ani nemluvě, pro nějaké kapitalistické změny v trhu a hospodářství vůbec, přikročili národohospodáři v čele s Václavem Klausem k privatizaci a dalším operacím hospodářského života. Překotným a uspěchaným způsobem způsobili velké přehmaty, někdy přebíjející předcházející komunistické nespravedlnosti novými nespravedlnostmi. Některé podniky byly prodány cizím podnikatelům, ačkoli původní právoplatný český majitel, který je měl dostat vrácené v restituci, byl nespravedlivě znovu okraden, atd. Nezdravé plody zůstaly nevyřešeny ještě dlouhá desetiletí po těchto výstřednostech.

Stát musí pečovat o to, aby nedocházelo k nepřiměřenému vyvyšování významu trhu, k upřednostňování požadavků tržního hospodářství na úkor kulturních hodnot národů. Jinak by se občané jenom honili za penězi, za ziskem, a využívání mnohých základních přirozených práv člověka by zůstávalo opomíjeno. Vzpomeňme třeba to, že už Mojžíš připomenul v zákonu, (Ex,20,8,Dt,5,15) a není pochyb, že by to mělo být více zdůrazněno i v naší době, důležitost svátečního a nedělního klidu. Jinak by člověk byl vlastně v jednom zapojení, což by ohrožovalo i jeho zdraví a vnitřní život. Navíc by to bylo člověka nedůstojné, protože by se stal otrokem okolního, značně narušeného životního prostředí. A co víc, bylo by to urážkou samotného Stvořitele, který si přeje, aby mu jeden den v týdnu byl zasvěcen. Stát by měl uložit velké daně těm podnikatelům, kteří ziskuchtivě neberou ohled na nedělní klid. Samozřejmě, že ne proto, že by samotná lidská práce byla něco škodlivého, ale proto, že lidé kvůli ní opomíjejí svůj vnitřní život, a duchovní život svých rodin.

Nejde však jen o meze práci, ale především o hranice trhu, a to trhu jak se zbožím, tak se službami. Je povinností státu zabránit, aby ti, kdo obchodují se zbožím, které ohrožuje duchovní a mravní růst národa, a zejména mládeže, byli nejen zatíženi vysokými daněmi, ale v mnoha případech, aby jejich veřejná činnost byla zakázána. Jde třeba o prodej alkoholu, drog, pornografie, tabákových výrobků.

Neméně významná by měla …