Skutky apoštolů - Osvobození sv. Petra z vězení, smrt Heroda. 1V té době král Herodes krutě zasáhl proti některým bratřím. 2Mečem dal popravit Jakuba, bratra Janova. 3Když viděl, že si tím získal …Více
Skutky apoštolů - Osvobození sv. Petra z vězení, smrt Heroda.
1V té době král Herodes krutě zasáhl proti některým bratřím.
2Mečem dal popravit Jakuba, bratra Janova.
3Když viděl, že si tím získal židy, rozkázal zatknout také Petra. Byly právě velikonoce.
4Zmocnil se ho, dal ho zavřít do vězení a hlídat čtyřmi strážemi po čtyřech vojácích. Chtěl ho po velikonocích veřejně soudit.
5Petra tedy střežili ve vězení a církev se za něj stále modlila k Bohu.
6Noc předtím, kdy jej chtěl Herodes předvést na soud, spal Petr mezi dvěma vojáky, spoután dvěma řetězy, a stráže před dveřmi hlídaly vězení.
7Najednou u něho stál anděl Páně a v žaláři zazářilo světlo. Anděl udeřil Petra do boku, vzbudil ho a řekl: „Rychle! Vstaň!“ A z Petrových rukou spadly řetězy. 8Anděl mu řekl: „Opásej se a obuj se!“ Petr to udělal a anděl ho vyzval: „Vezmi si plášť a pojď za mnou.“ 9Petr následoval tedy anděla ven z vězení, ale nebyl si jist, zda to všechno je skutečnost; myslel si, že má vidění. 10Prošli první stráží …Více
1V té době král Herodes krutě zasáhl proti některým bratřím.
2Mečem dal popravit Jakuba, bratra Janova.
3Když viděl, že si tím získal židy, rozkázal zatknout také Petra. Byly právě velikonoce.
4Zmocnil se ho, dal ho zavřít do vězení a hlídat čtyřmi strážemi po čtyřech vojácích. Chtěl ho po velikonocích veřejně soudit.
5Petra tedy střežili ve vězení a církev se za něj stále modlila k Bohu.
6Noc předtím, kdy jej chtěl Herodes předvést na soud, spal Petr mezi dvěma vojáky, spoután dvěma řetězy, a stráže před dveřmi hlídaly vězení.
7Najednou u něho stál anděl Páně a v žaláři zazářilo světlo. Anděl udeřil Petra do boku, vzbudil ho a řekl: „Rychle! Vstaň!“ A z Petrových rukou spadly řetězy. 8Anděl mu řekl: „Opásej se a obuj se!“ Petr to udělal a anděl ho vyzval: „Vezmi si plášť a pojď za mnou.“ 9Petr následoval tedy anděla ven z vězení, ale nebyl si jist, zda to všechno je skutečnost; myslel si, že má vidění. 10Prošli první stráží …Více
Herodes je jméno, jehož nositelů je více (především z dynastie Herodovců):
Herodes Veliký (asi 74 př. n. l. – 4 př. n. l.) – král Judeje, který rekonstruoval Druhý chrám v Jeruzalémě
Herodes Archelaos (23 př. n. l. – 18 n. l.) – nástupce Heroda Velikého
Héródés Antipas – tetrarcha Galileje a Pereje, věznil a nechal popravit Jana Křtitele
Herodes Agrippa I. – král Judeje v letech 41 …Více
Herodes je jméno, jehož nositelů je více (především z dynastie Herodovců):
Herodes Veliký (asi 74 př. n. l. – 4 př. n. l.) – král Judeje, který rekonstruoval Druhý chrám v Jeruzalémě
Herodes Archelaos (23 př. n. l. – 18 n. l.) – nástupce Heroda Velikého
Héródés Antipas – tetrarcha Galileje a Pereje, věznil a nechal popravit Jana Křtitele
Herodes Agrippa I. – král Judeje v letech 41 n. l. – 44 n. l.
Filip I. Herodes – syn Heroda Velikého
Rozežrán červy(poté , co ho udeřil anděl), Herodes Agrippa.
Herodes Veliký (asi 74 př. n. l. – 4 př. n. l.) – král Judeje, který rekonstruoval Druhý chrám v Jeruzalémě
Herodes Archelaos (23 př. n. l. – 18 n. l.) – nástupce Heroda Velikého
Héródés Antipas – tetrarcha Galileje a Pereje, věznil a nechal popravit Jana Křtitele
Herodes Agrippa I. – král Judeje v letech 41 n. l. – 44 n. l.
Filip I. Herodes – syn Heroda Velikého
Rozežrán červy(poté , co ho udeřil anděl), Herodes Agrippa.
O králi Herodovi Velikém (nebo také Ukrutném) jste patrně neslyšeli mnoho dobrého. Je známý především tím, že nechal zabít všechny chlapce mladší dvou let, kteří žili v městečku Betlém a jeho okolí. K tomuto rozkazu ho údajně přimělo proroctví, že se v Betlémě narodil budoucí židovský král – konkurent, který by Heroda mohl připravit o trůn.
Proroctví se částečně naplnilo, protože za …Více
O králi Herodovi Velikém (nebo také Ukrutném) jste patrně neslyšeli mnoho dobrého. Je známý především tím, že nechal zabít všechny chlapce mladší dvou let, kteří žili v městečku Betlém a jeho okolí. K tomuto rozkazu ho údajně přimělo proroctví, že se v Betlémě narodil budoucí židovský král – konkurent, který by Heroda mohl připravit o trůn.
Proroctví se částečně naplnilo, protože za Herodovy vlády se někdo významný v Betlémě skutečně narodil. Byl to Ježíš Kristus, který ale strašnému osudu unikl. Jeho nevlastnímu otci svatému Josefovi se před masakrem zjevil anděl a přiměl jej, aby i s Marií a jejím synem odešli do Egypta. Ježíšek byl zachráněn, ale to už je jiný příběh.
Vrah neviňátek?
Otázkou ale je, jak to s vražděním neviňátek bylo doopravdy. Jedinou zmínku o něm najdeme v Matoušově evangeliu, což je část biblického Nového zákona. A to je trochu podezřelé, protože z Herodovy doby máme docela dost dokladů včetně podrobného díla
římsko-židovského dějepisce Josefa Flavia. Je tak dost možné, že se tento strašný zločin ani nestal a lidé si jej v pozdějších dobách prostě vymysleli. To ale ještě neznamená, že Herodes Veliký byl nějaký dobrák.
Kdyby něco, zabij mou ženu
Herodes byl úspěšný muž. Pocházel z národa Idumejců, na který se Židé dívali spatra, ale i přesto se dokázal stát jejich králem. Pomohlo mu v tom bohatství jeho otce i přízeň Římanů – vládců tehdejšího světa. Nakonec aby pronikl mezi židovskou elitu, oženil se s krásnou židovskou princeznou Mariamme.
Nebyl to jen sňatek z rozumu, Herodes podle všeho Mariamne opravdu miloval. Naneštěstí se po svatbě jeho vrozená podezíravost pomalu měnila v šílenství. Když musel Herodes kvůli Římanům odjet ze země, nechal manželku pod dozorem svého bratra Josepha. Zároveň mu přikázal, aby v případě, že by se nevrátil, nechal Mariamne zabít. To proto, aby si už nemohla vzít jiného muže.
Nevěřil nikomu
Z cest se Herodes vrátil v pořádku, ale také dospěl k názoru, že ho Mariamme s Josephem podvedla. Nejspíš to nebyla pravda, ale Herodes „pro jistotu“ nechal bratra popravit. Své ženě odpustil. Po čase se ale dozvěděl o její další nevěře. (Nebo si ji vymyslel, v té době už u něho naplno propukla duševní nemoc.) Tentokrát dal Mariamme i jejího údajného milence popravit a mrtvolu své ženy nechal uložit do medu, aby se zakonzervovala. Mariamme navíc nebyla jediná příbuzná, kterou nechal Herodes zabít – na popravu poslal i své tři nejstarší syny.
Strašlivá smrt
Na konci života byl již těžce duševně i tělesně nemocný. Trpěl obrovskými bolestmi v břiše a dokonce ho prý zaživa požírali červi. Dnes se domníváme, že spíše než boží trest (což byl rozšířený názor jeho současníků) zavinila Herodovo strádání srdeční nedostatečnost spolu s těžkým poškozením ledvin. A co ti červi? Zřejmě se jednalo o muší larvy, které se vylíhly v jeho ranách.
Když bolestí trýzněný Herodes umíral, bylo mu tak nějak líto zemřít sám. Měl ještě poslední přání: Poručil své sestře, aby hned po jeho smrti nechala shromáždit židovské muže na stadionu a pak je dala postřílet lukostřelci. Chtěl totiž, aby v každé rodině po jeho úmrtí upřímně plakali. Králova sestra ho neposlechla, čímž ušetřila zhruba 15 000 životů. I tak si ale král Herodes přízvisko Ukrutný určitě zasloužil.
Osvícený vladař
Herodes (74 př. Kr. – 3 př. Kr.) nebyl jen obyčejný kruťas, ale i osvícený panovník. V době jeho panování (zhruba od roku 40 př. Kr.) nastal rozkvět židovského státu. Nechal stavěl nová města a řadu nedobytných pevností, ale jeho největším dílem byla přestavba jeruzalémského chrámu. Ten ovšem dlouho nevydržel, protože roku 70 po Kr. ho zbořili Římané. Dnes z něj stojí jen Zeď nářků – místo, kam se přicházejí modlit Židé z celého světa.
Herodův hrob
Palácová pevnost Herodeion stojí jižně od Jeruzaléma. Je umístěna na umělém kopci, který Herodes nechal navršit v původní rovinaté krajině. Opevněná horní část sloužila v dobách války, pod kopcem byly luxusní paláce. Roku 2007 zde izraelští archeologové našli Herodovu hrobku.
www.abicko.cz/…/kral-herodes-mu…
Proroctví se částečně naplnilo, protože za Herodovy vlády se někdo významný v Betlémě skutečně narodil. Byl to Ježíš Kristus, který ale strašnému osudu unikl. Jeho nevlastnímu otci svatému Josefovi se před masakrem zjevil anděl a přiměl jej, aby i s Marií a jejím synem odešli do Egypta. Ježíšek byl zachráněn, ale to už je jiný příběh.
Vrah neviňátek?
Otázkou ale je, jak to s vražděním neviňátek bylo doopravdy. Jedinou zmínku o něm najdeme v Matoušově evangeliu, což je část biblického Nového zákona. A to je trochu podezřelé, protože z Herodovy doby máme docela dost dokladů včetně podrobného díla
římsko-židovského dějepisce Josefa Flavia. Je tak dost možné, že se tento strašný zločin ani nestal a lidé si jej v pozdějších dobách prostě vymysleli. To ale ještě neznamená, že Herodes Veliký byl nějaký dobrák.
Kdyby něco, zabij mou ženu
Herodes byl úspěšný muž. Pocházel z národa Idumejců, na který se Židé dívali spatra, ale i přesto se dokázal stát jejich králem. Pomohlo mu v tom bohatství jeho otce i přízeň Římanů – vládců tehdejšího světa. Nakonec aby pronikl mezi židovskou elitu, oženil se s krásnou židovskou princeznou Mariamme.
Nebyl to jen sňatek z rozumu, Herodes podle všeho Mariamne opravdu miloval. Naneštěstí se po svatbě jeho vrozená podezíravost pomalu měnila v šílenství. Když musel Herodes kvůli Římanům odjet ze země, nechal manželku pod dozorem svého bratra Josepha. Zároveň mu přikázal, aby v případě, že by se nevrátil, nechal Mariamne zabít. To proto, aby si už nemohla vzít jiného muže.
Nevěřil nikomu
Z cest se Herodes vrátil v pořádku, ale také dospěl k názoru, že ho Mariamme s Josephem podvedla. Nejspíš to nebyla pravda, ale Herodes „pro jistotu“ nechal bratra popravit. Své ženě odpustil. Po čase se ale dozvěděl o její další nevěře. (Nebo si ji vymyslel, v té době už u něho naplno propukla duševní nemoc.) Tentokrát dal Mariamme i jejího údajného milence popravit a mrtvolu své ženy nechal uložit do medu, aby se zakonzervovala. Mariamme navíc nebyla jediná příbuzná, kterou nechal Herodes zabít – na popravu poslal i své tři nejstarší syny.
Strašlivá smrt
Na konci života byl již těžce duševně i tělesně nemocný. Trpěl obrovskými bolestmi v břiše a dokonce ho prý zaživa požírali červi. Dnes se domníváme, že spíše než boží trest (což byl rozšířený názor jeho současníků) zavinila Herodovo strádání srdeční nedostatečnost spolu s těžkým poškozením ledvin. A co ti červi? Zřejmě se jednalo o muší larvy, které se vylíhly v jeho ranách.
Když bolestí trýzněný Herodes umíral, bylo mu tak nějak líto zemřít sám. Měl ještě poslední přání: Poručil své sestře, aby hned po jeho smrti nechala shromáždit židovské muže na stadionu a pak je dala postřílet lukostřelci. Chtěl totiž, aby v každé rodině po jeho úmrtí upřímně plakali. Králova sestra ho neposlechla, čímž ušetřila zhruba 15 000 životů. I tak si ale král Herodes přízvisko Ukrutný určitě zasloužil.
Osvícený vladař
Herodes (74 př. Kr. – 3 př. Kr.) nebyl jen obyčejný kruťas, ale i osvícený panovník. V době jeho panování (zhruba od roku 40 př. Kr.) nastal rozkvět židovského státu. Nechal stavěl nová města a řadu nedobytných pevností, ale jeho největším dílem byla přestavba jeruzalémského chrámu. Ten ovšem dlouho nevydržel, protože roku 70 po Kr. ho zbořili Římané. Dnes z něj stojí jen Zeď nářků – místo, kam se přicházejí modlit Židé z celého světa.
Herodův hrob
Palácová pevnost Herodeion stojí jižně od Jeruzaléma. Je umístěna na umělém kopci, který Herodes nechal navršit v původní rovinaté krajině. Opevněná horní část sloužila v dobách války, pod kopcem byly luxusní paláce. Roku 2007 zde izraelští archeologové našli Herodovu hrobku.
www.abicko.cz/…/kral-herodes-mu…