Giuseppe Moscati: L'amore che guarisce

Táto dráma patri medzi moje najobľúbenejšie mimoamerické filmy. Životopisný film o veľkom človeku. Doktor Giuseppe Moscati je prototyp výnimočného lekára a dnešní doktori by si určite mali brať z neho príklad. To s akou láskou liečil a ako sa staral o ľudí, ktorých sa nikto nechcel ani len dotknúť, a to počas vojnových rokov je priam neskutočné. Svojou láskou a túžbou pomáhať druhým mi pripomína milosrdného samaritána z biblických čias alebo Matku Terezu v mužskom prevedení. Tak či onak Lekár zázrakov je výborný životopisný film z dielne talianskych tvorcov o ich celosvetovo uznávanom lekárovi. Film z lekárskeho prostredia, nie len pre budúcich doktorov. (28.08.2012)

keby sa na konci nespomenulo ze G. Moscati je dnes uz svatym, ani by som tomu neveril. film sa akoby az vyhyba krestanskemu rozmeru a o doktorovej viere sa dozvedame len utrzkovite. zaver bol uz taky predpokladany, celkovo sa film drzal na uzde. ked raz pojdem do Neapola, viem, ktore miesta mam navstivit (15.02.2014)

Tyhle filmy o "světcích" (nikoli pouze v náboženském smyslu slova) mě vždycky znovu ubezpečí o dvou notoricky známých faktech: za prvé - vše záleží na jedinci. Za druhé - i kdyby se jedinec roztrhal, vše záleží na společnosti. Charita je úctyhodná a důležitá, nicméně v podstatě zoufale bezmocná činnost. Jediné řešení je takový svět, v němž už materiální charita není potřebná. Soucit a obětovost budou samozřejmě potřebné vždycky. A ještě něco: jako ortodoxní ateista musím ocenit neobyčejnou ideologickou zdrženlivost a civilnost, s níž byla zobrazena výjimečná osobnost prof. Moscatiho. (21.06.2011)

Po obsahovej stránke nádherný film a tá technická stránka mi bola cez závoj sĺz úplne ukradnutá. Ak bol Giuseppe Moscati len spolovice takým človekom, ako ho zobrazil tento snímok, bol vskutku svätý a príkladom pre každého človeka, nielen pre lekárov. Nedovolím si dúfať, že je Lekár zázrakov povinne premietaný na medicíne. Ale asi skôr nie. (31.05.2015)

Po dlouhé době hodnotím film plným počtem hvězd, film je o světci a tvůrcům se skvěle podařilo ten obraz vykreslit. Pročítám komentáře a je mi líto některých, kteří nechápou. Jeden úzkoprsý farizejský názor, co snímá hvězdu za nemorální scény je v těžkém omylu. V životě se takové věci dějí a lidé je mají na očích, že je někdo svatý neznamená, že se s lidskou bídou i v této podobě nikdy nesetká a že bude žít v uzavřené zahradě, ale jeho láska je tak velká, že ho to nemůže nijak pošpinit. Další ateistický názor, že všechno je zbytečné je opravdu velmi, velmi smutný, protože svatí vědí, že nic, co udělali dobrého se ve věčnosti neztratí,naopak všechno materiální pomine, tak i doktor Moscati bude zářit jako hvězda celou věčnost pro hluboké ctnosti, kterými se ozdobil. Tyto ctnosti(láska, trpělivost, pokora, radost, soucit, milosrdenství, tichost, sebeovládání) nejsou smrtelné, nejsou složené z částí a proto nepodléhají rozkladu jinak je tomu s věcmi materiálními, které rozkladu podléhají. Jediné na čem záleží je k čemu materiální věci okolo sebe lidé použijí. Ve své podstatě jsou neživé materiální věci amorální, teprve když je uchopí svobodná lidská vůle mohou se stát nástrojem ke zlu pro druhé nebo k dobru pro druhé a následně je vidět odkud to vychází a kam to vede. Tvůrcům se podařilo zachytit a vypovědět to, co je lidským očím neviditelné, ale lidskému srdci pochopitelné, díky žijícímu Duchu Krista a osobám, které mu kladně odpověděli, stejně jako Moscati, Matka Tereza, pater Pio, ale třeba i princezna Anežka česká a mnoho dalších, kteří se stali blázny v očích mocných, materiálně zajištěných lidí a naplnili se láskou, která jim dala co oko nevidělo a ucho neslyšelo a k tomu věnec nepomíjející.... (18.02.2017)