V zajetí démonů

Slusna jizda a asi dosud nejlepsi Wanuv film vkladal jsem do toho velke nadeje a po navsteve temneho kina jsem rad ze opravnene ze zacatku mne to sice moc nechytlo rozjezd je takovej pozvolnej ale pak se rozpouta takovej teror jakej jsem uz dlouho nevidel teda ne ze bych se z toho posral tato tvrzeni mi zase prijdou ponekud prehnana ale je fakt ze par lekacek je vymazlenych a dost casto jsem pri nich prozival prijemne mrazeni v zadech a naskakovani husi kuze prace z atmosferou je excelentni a par bububu je tu fakt lehce drastickych nikomu se slabymy nervy nedoporucuju a jsem rad ze Wan konecne ten ducharskej potencial vyuzil naplno jeho predchozi filmy sice nebyli spatny ale ve srovnani s Conjuring pusobi napr takovy Insidious jako pohadka pro deti takze nastesti porad lze natocit kvalitni atmosfericky horor neni jeste s timto zanrem uplny konec a to je dobra zprava samozrejmne ze na nejakou originalitu zapomente ale to se ani cekat nedalo hlavne ze je to dost desivy tisnivy a pusobivy hlavnim hrdinum jejich udel nezavidim a v tom baraku bych fakt bydlet nechtel skoda trochu odbytyho konce to finalni vymitani uz mi totiz nejak desivy ani neprislo a spis jsem se nad nim pousmal a taky se mi zdalo ze se s tim vsim nakonec preci jenom vyporadali az prilis snadno takze finalni resume asi takhle Conjuring urcite neni bezchybny a rozhodne to neni horor desetileti jak se casto vsude mozne objevuje ale urcite je prijemnou vzpominkou na dobu ve ktere se tocili opravdu horory zamerene predevsim na kvalitni atmosferu a dokazali opravdu vylekat a nepotrebovali k tomu ani hektolitry krve a blitek a spoustu stupidnich vypatlanych drsnych fuckujicich deticek v hlavnich rolich doba kvalitnich hororu jeste neni uplne mrtva a to je pozitivni zjisteni v ramci zanru zatim urcite film roku a na moji strane velka spokojenost (28.07.2013)

Viděla jsem to v kině, ale mám pocit, že kdybych na to koukala doma na počítači, tak i to užiju úplně stejně. Atmosféra se mě nijak nedotkla (=nebála jsem se, jen se asi dvakrát lekla), spíš než horor mi to přišlo jako thriller. (A jak tak koukám na žánr, trefila jsem se.) Bavilo mě to, protože to pro mě nebyl typický bezduchý horor s vymítáním ďábla. Tvářilo se to hezky „vědecky“. Až na pár výjimek se to obešlo i bez do-nebe-volajícího-kravského chování postav. Čekala jsem něco trochu víc, takže jsem při vycházení z kina cítila trochu prázdný pocit, cítila jsem se trochu „nenaplněně“ a nemá to nic společného s tím, že mi můj doprovod tiskl jen ruku… Není to špatné, ale ani nic z čeho by se muselo padnout na zadek. Ale našla jsem ve filmu chybu! SPOILER Když jde paní matka za manželi-vyšetřovateli, aby je požádala o pomoc, nechtějí jí věřit, že se u nich opravdu něco děje. Ale poté dál ve filmu je řečeno, že ti duchové se na ně nalepili, že s nimi budou všude a pořád, ať půjdou kamkoliv, že je jasnovidka vidí. Tak jak to, že nic neviděla, když za nimi přišla matka žádat o pomoc? Jen mi to tak vrtalo hlavou… (08.09.2013)

Wan je mistr režisér, o tom žádná. Zvládá svoji práci ve všech žánrech a rovinách. Strašení do třetice, tentokrát už nedopadlo tak grandiozně, pro mne, jak pro spoustu jiných diváků ... Ono co do toho filmu chcete ještě vlepit? V Insidious (2010) a Zlověstném Tichu (2007) se Wan jednoznačně vyčerpal, umístil na plátno veškeré možnosti "strašení" a už prostě v tomto snímku nevěděl přesně kudy kam. Kupodivu netlačil tolik na pilu jako v Insidious a ono to na spoustu diváků zapůsobilo. Zvukové efekty dělají svoje a lidé trávící v útulných křeslech svých 1+1 bytovek u PC jsou najednou vystrašeni z velkých místností, otevřených prostor, zákoutích, starého nábytku a všemožných zvuků, pazvuků a bouchání, které se občas od někud ozvou .. Budiž toto pro moderního diváka zřejmě překvapivý objev, na mne tohle absolutně nepůsobí. Kde je problém nevím, jestli u mne (že nemám strach? ...) nebo u režiséra (že mne neumí postrašit a vylekat...?). Wan se opakuje, vykrádá a s přesností na 5 vteřin se mi dařilo určit, kdy kde co či kdo bouchne, zmizí pod postelí nebo ve skříni. Už tyhle dva blbé kusy nábytku, které se objevují v bubáckých filmech odjakživa mne opravdu nudí ... Pod postelí NIKDO není!! :-) Co by tam dělal, je tam jen nepořádek. Ve skříni, pokud ji používáme taky nikdo není, maximálně kočka ... Obrátky ale film dostane ve třetí třetině, kdy už jde do tuhého, duch či co to je za potvoru, si nebere servítky a jasně si jde za svým. Vymýtání masakr, mám jen slova chvály. Celé je to jako by opravdické, realistické, jako bychom sledovali záběry skutečnosti. Závěrem Wan potěšil, to ano a zvedl u mě laťku o bod víc, protože jinak to byla nuda. Takže 4/5 a na tu dvojku Insidious se Wane už radši vykašli ... ;-) (05.08.2013)

Obrovský odlehlý barák, vrzající dveře, hrací skříňka, zastavující se hodiny, záhadný sklep, zvonkohra, krvavá historie, pět dcer a jeden manželský pár. Realitní makléři brzy nebudou mít co žrát. Duchařina vycházející ze skutečných případů jednoho neortodoxního manželského páru, která umí struny napnout skutečně famózně. James Wan vždycky dokázal i z mizerného námětu vymačkat maximum, navíc rád zvedá prostředníček, šponuje atmosféru nepříjemnými záběry, pomáhá mu k tomu skvělé řemeslo a kašle na rating. Navíc škála nadpřirozených jevů díky němu málokdy přesáhne rozumnou mez. O krapet lepší než jeho Insidious, proto ty čtyři hvězdy (tři by byly v rámci žánru skutečně nespravedlivé). (21.09.2013)

Ničím nepřekvapující duchařina od Jamese Wana. Mám pocit, že se Wan nechtěl vydat oblíbenou cestou remaků jednotlivých více či méně klasických děl, ale rozhodl se pro současné publikum převést do aktualizované formy nejznámější žánrové postupy a klišé. Rozhodně nelze upřít, že tento přístup k žánru je sympatičtější, nicméně jeho snímkům zoufale chybí cokoliv neočekávaného. Naprosto souhlasím s tvrzením TheRavena, že snímek vypadá, jako by byl natočen podle standardizovaného manuálu. Druhým kamenem úrazu je pak výrazné zeslabení atmosféry filmu hned poté, co děj postoupí a tvůrci ukáží něco víc než stíny a vrzající dveře. Což je tradiční neduh vyskytující se u těchto žánrových prefabrikátů (z poslední doby třeba populární Sinister, který měl alespoň po všem tom vysvětlování, uklidňování a piánku v pozadí znepokojivý konec). A třetím hřebíčkem do rakve je pak samotné finále, ve kterém se motá až příliš postav, ale nedochází k žádné gradaci. Ono vůbec to dělení příběhu na roviny okolo Perronových a okolo Warrenových spíše narušuje, než stmeluje. Malou třešničkou na dortu je pak český text distributora, který tak trošku zní jako omluva divákům, aneb Amityville nebyl první, takže sorry, ale měli byste znát i tohle. (15.09.2013)