Biblické Archeologické Noviny

Biblické archeologické fakty

Města ztracená v popelu

Města ztracená v popelu Mrtvé moře, Izrael. V jednom z nejpustších míst na zemi se nachází zpopelněné pozůstatky celých bývalých biblických měst. Svědectví, které se uvnitř nalezlo, je neomylné. Existuje jen jedno možné logické vysvětlení...

Údolí Mrtvého moře je nejníže položené místo na zemi. Svažuje se mezi Izraelem a Jordánskem do hloubky téměř 410 m pod mořskou hladinou. Je známé jako Mrtvé nebo Solné (Asfaltové) moře.

Městské hradby – zvětralé, ale rozeznatelné hranice města tu stále ještě jsou.

Gomora – holé pozůstatky města totálně sežehnutého na popel prudkým teplem a sírou před 3955 roky. Prakticky nic tam neroste. Ryby ve vodách Mrtvého moře nepřežijí, protože je až 6x slanější než mořská voda. Kdysi tam ovšem tvorové žili, jak popisuje ve svých pamětech Josephus Flavius ve své knize Války Židovské. To svědčí o tom, že moře Solné nebylo vždy slaným, ale sladkovodním s určitým podílem minerálů a solí. Dříve zde podle Bible bylo údolí Siddim (1. Mojžíšova 14,3), kterým protékala od severu řeka Jordán. Kdysi se zde odehrála i bitva pěti králů (1. Mojžíšova 14. kap.). Údolí bylo plné života a hojnosti (1. Mojžíšova 13,10-13) jako ráj. Ještě dnes jsou vidět v moři pahýly starodávných stromů a keřů, které jsou zakonzervovány solí po celé věky. V létě zde dosahuje teplota vzduchu až neuvěřitelných hodnot. Jen těžko se dá uvěřit, že celá tato oblast byla kdysi nádherná, neobyčejná a úrodná zahrada.

Právě v těchto místech se nacházela legendární města Sodoma, Gomora, Adama, Seboim a Zoar. Sodoma a Gomora byla neobyčejně veliká města. Archeologové pracující na druhé straně údolí od měst našli ohromné hřbitovy obsahující přes 1 000 000 hrobů.

O celé problematice jsem vydal informační brožurku, kde je více prostoru k vyložení celého problému, kterou doplňuji audiovizuální přednáškou s podrobným výkladem. To nám naznačuje, do jaké velikosti tato města vzrostla už dříve, než na ně pršela zkáza z modrého nebe.

V okolí se nachází několik stejných scenérií zaniklých měst. Tato veliká města byla zničena společně s jejím okolím (Juda 7, Jeremiáš 50,39-40). V okolí se totiž nacházela předsunutá vojenská stanoviště, obydlí lidí, kteří byli vypuzeni z měst pro nemoc apod. V okolí těchto měst vedly trasy karavanních cest, které zde vedly z východu. Karavany skupovali v těchto městech asfalt, který se zde těžil, aby ho výhodně prodávali na západním pobřeží přístavních měst (Yaffo apod.). Proto také tato města rychle bohatla z možností, které jim místní příroda nabízela. Nebyly to jen pěstitelské možnosti, které jim nabízela skvělá poloha, ale i zmiňovaný asflat, který se zde těžil. I Josephus Flavius, židovský historik, píše ve své knize Válka Židovská, kniha 4, kap. 8 o asfaltovém jezeru, kde na hladině jsou vidět kusy hrud velkých jako krávy. Ke správné lokalizaci těchto měst přispívá i tento fakt, neboť také Bible toto místo zmiňuje jako místo asfaltových studnic (1. Moj. 14,10). Také se zmiňuje o údolí, kde JE JIŽ NYNÍ moře solné (1. Moj. 14,3). V okolí moře neroste nic bez účinného zásahu lidské ruky. I tento fakt máme v Bibli zaznamenán v 1. Moj. 19, 24-25.

Existují dvě teorie na vznik tohoto místa. První mluví o tom, že Mrtvé moře zde existovalo od věčnosti a hladina Mrtvého moře díky velkým vedrům a odčerpávání vody z Jordánu, jako přítoku, prudce klesá a tím odkrývá scenérie, které byly ukryty pod hladinou moře.

Druhá mluví o tom, že zde proběhlo veliké zemětřesení a výbuch sopek, které tuto oblast změnily do nynější podoby. Nikde na světě však nenajdete stejnou oblast se stejnými znaky jako tuto. Viz další články.

1. – Sirná kulička – zasazená do popela, který zůstal po zničených budovách.
2. – Sirná koule zapálená přímo v popelu budov při procesu hoření.
3. – Sirná koule zasazená v budově těsně před zapálením.
4. – Čistá sirná koule zbavená popela a spalného okruhu.

Boží soud nad těmi, kteří žili bezbožně

Podle starodávných záznamů byla Sodoma a Gomora s jejím okolím zdrojem sexuální zvrácenosti a nemorálnosti.

Ta města se tak zkazila, že překročila i hranice božské trpělivosti. Tak zní záznam v Bibli. V dnešní době se jméno "sodoma" stalo synonymem pro skutky, které byly v těchto místech provozovány. Bůh se proto rozhodl tato města s jejich okolím zničit ohněm, sírou a vypálit je solí (5. Mojžíšova 29,23). Důvod jejich zničení najdeme taktéž v biblickém záznamu v 1. Moj. 19,24-25, dále u Judy 7, Ezechiel 16,49-50 atd., vše pro ohavnost před Bohem, kterou páchali. Na celé to údolí pršely oheň a síra. Bible prohlašuje, že po celé krajině toho okolí vystupoval ze země dým jako z vápenice (1. Moj. 19,28). Přežili jen 4 lidé, které Bůh nechal vyvést těsně před katastrofou. Na světě neexistuje žádný příklad přírodní katastrofy způsobené lidským zásahem, dokonce ani zničení sopečným, či jiným podobným způsobem, či podobné jevy nám známé v současnosti, které by se podobaly tomuto případu.

Jedna z variant počítá s vulkanickou činností, která údajně v tomto místě proběhla. Ale to můžeme s určitostí vyloučit, protože všechny jiné oblasti na světě, kde k erupcím sopek došlo, měly zcela jiný průběh a příznaky (viz. Filipíny, Etna, Jižní Amerika apod.). Například výbuch Vesuvu v Pompejích v 80. letech po Kristu, kde byla zničena města Pompeje a okolí, pohřbil celou oblast do několikametrového nánosu popelu a pemzy. Uvnitř Pompejí lze dnes spatřit po odkrytí a rekonstrukci vše v neporušeném stavu. Zachovaly se malby na stěnách a celé budovy. Popel vše jen pokryl a pohřbil. Lidé a zvířata pohřbení během katastrofy byli vykopáni jako prázdné dutiny. Z lidí byly později vyrobeny sádrové odlitky. Pemza měla za následek zúrodnění půdy jako katalyzátor rústu. Naproti tomu v Sodomě a okolí bylo všechno totálně obráceno v popel. Kostra, kterou Ron Wyatt našel v jednom z těch ztracených měst, měla stále ještě lidský tvar, ale byla z popela. Dokonce i v kostech viditelný morek byl totálně obrácen v popel. Města byla postavena převážně z vápence a dřeva. Když vápenec sežehneme sírou, popelovým produktem je síran vápenatý. Rozbor pozůstatků Sodomy a Gomory odhalil, že se skládají z velmi čistého síranu vápenatého, téměř bez jakýchkoliv stopových prvků. Skutečnost přítomnosti nepatrného množství stopových prvků naznačuje intenzivní teplo, které je dostačující, aby zbořilo celé vápencové budovy a vypařilo všechny jiné prvky. Pouze tepelné vrstvenní bylo pozorováno ve válce při bombardování v Hamburku, kde došlo k vysokým teplotám při leteckém náletu. Sopečná činnost neprodukuje takový druh čistého a jemného popela. Mimo jiné zde není pemza, která vzniká u erupcí sopek, která by zúrodnila půdu. Připomeňme i skutečnost, že pokud bychom připustili tézi o odvěkém solném jezeře, pak by byla otázka, proč by si taková města v této oblasti stavěli u zdroje nepoužitelné slané vody? Je jasné, že toto slané jezero tam vždy nebylo a můžeme brát zcela vážně, že zde bylo údolí, jímž protékal Jordán. Údolí bylo zalesněné. Ještě dnes jsou vidět ve vodě zbytky těchto stromů. Pak je ještě otázka, odkud se zde vzaly tak velké sirné koule, když jinde na světě se v takovém provedení nevyskytují? Je to slisovaný sirný prach o vysoké čistotě síry. Udělal jsem rozbor a bylo změřeno 92-95 % čisté síry. Tak čistá síra se v přírodě v takovém stavu a provedení nevyskytuje. Celá oblast je cítit vypálenou sírou a po zemi se jich válí milióny. Je to bílý zapáchající prášek. Jde ovšem o vypálenou síru, kde proces hoření proběhl až do konce. Našel jsem však spoustu sirných zásahů ve zdech, kde byl proces hoření předčasně ukončen (padající popel atd), nebo sirná koule zapadla do popela. Taková koule byla zdrojem mého hledání, protože tam byl možný proces dokončit a dokázat, že šlo o síru. Zvláštní je, že tyto sirné koule se nacházely jen v dané oblasti a určených místech. Jen pár set metrů bokem tyto jevy vůbec nezpozorujete. A také nikde jinde na této planetě!

Přírodním zásahem byl později zahrazen na jihu přirozený odtok Jordánu. Údolí Siddim se tak zaplnilo sladkou vodou, kde ještě dnes jsou patrny pahýly pozůstatků stromů a jiných dřevin. Dále je na zvážení, proč když bylo toto jezero vždy takto slané (dle odborníků) a postupně klesá jeho hladina (5-10 cm za rok), a odkrývá tyto krápníkové útvary, které podle kritiky vytvořilo samo slané moře, není zde v popelu žádný stopový prvek soli? Každý odborník vám řekne, co se stane s půdou, která je tak silně kontaminována solí. Aby vám začala rodit taková půda, což je nemožné, musíte několik centimetrů, ne-li metrů, vybagrovat a nahradit zdravou zeminou. Udělal jsem rozbor tohoto popelu, odebraného kousek od moře, a rozbor ukázal, že se tam nenachází žádný prvek soli. Naopak v popelu se nacházelo až 10,30 % prvku S – síry! Když popel obsahuje takové vysoké procento síry, co asi hořelo, že zanechalo tak vysoký zbytek síry?

Máme ještě záznam od J. Flavia, který v knize Války Židovské a Starožitnosti Židovské píše, že viděl zbytky těchto spálených bezbožných měst. Neobstojí tudíž ani názor, že oblast u Gomory byla zaplavena mořem, neboť by ji nemohl Flavius vidět a římská armáda by při obléhání Masady v r. 73 musela tábořit na hladině Solného moře!


„Síra“ – unikátní svědectví

Po celých těch nalezištích lze nalézt velmi neobvyklé prachové kuličky z prvkově čisté síry.

Obnažená sirná koule, zbavená kapslového obalu.

Bible prohlašuje: „Hospodin začal chrlit na Sodomu a Gomoru síru a oheň od Hospodina z nebe“ (1. Moj. 19,24).

Vzhledem k jejímu nadpřirozenému původu by člověk v té síře očekával unikátní rysy, a tak tomu vskutku je. Její složení odhaluje dlouhodobé vystavení vysoké teplotě. Síra nacházející se v geotermických oblastech je vždycky "rombického" stavu, zřejmého z její známé jasně žluté barvy. Síra z těch nalezišť u Mrtvého moře je naproti tomu bleděbílého "monoklinického" stavu. Síra se mění do tohoto stavu, když je po delší dobu vystavena vysoké teplotě, tak jak by tomu bylo v tomto případě. Fluorescenční polokvantový rentgenový rozbor a jiné zkoušky odhalily, že sírové kuličky jsou až na 98,4 % čistá síra. To je značně čistší než síra, vyskytující se v přírodě. Sírové kuličky byly nalezeny na místech všech pěti zničených měst. I když četní geologové byli dotazováni, nikde na zemi se nenašel žádný jiný případ přírodně se vyskytující síry, jejíž stav by byl jen zdaleka podoben tomu, jenž se nachází na těchto místech.

Sirné koule "zapíchnuté" ve zdi budovy obalené ještě v prachové "kapsli".

Zvláštní je, že se nacházejí jen na půdorysném podkladě vypálených měst, a ne už nikde jinde v další oblasti Mrtvého moře. Na některých místech zřícenin lze najít vypálený jíl a dřevěné uhlí. Když vezmeme všechno to v úvahu, je zřejmé, že tato místa nemohou být usazeninami díky vyschnutému jezeru a ani výsledkem sopečné činnosti, jak někteří navrhují. V úvahu můžeme též vzít fakt, že pokud by daná naleziště byla výsledkem ustupujícího moře, které odkrývá tyto útvary, jež prý se podobají městům a jiným objektům lidské činnosti, pokud zapojíme fantazii, jak to, že jen daná naleziště jsou z popelu a vydržela být zformovaná i pod hladinou Mrtvého moře? Zkusme vzít popel – jemný popel, který vzniká jen výsledkem vysokého hoření a zformujte z něj jakýkoliv předmět a ponořte pod vodu, zda vám vydrží jeho tvar...

Taktéž stojí za pozornost fakt, proč se tento popel nachází jen na určitých místech a ne kolem celého Mrtvého moře? A jak to, že tato města jsou z popela? Jak vzniká popel? Vyroste snad v přírodě? Zasadíme ho? Vyrobíme? Ano, jen procesem hoření!

Jediné skutečné vysvětlení rostoucího svědectví se nachází v Bibli v 1. Moj. 19,24 – totální zničení sírou a ohněm!

Sirná koule na zemi před odkrytím. Záběr na částečně roztavenou horninu. Nalezená síra ještě ve zdi budovy. Po okrajích skořápky je patrný spalný okruh s nevyhořelou sirnou koulí.

Detailní záběr obětního stolu, který pod povrchem skrývá spalné okruhy – tmavá část okraje pod puchýřkem. Zbytky obětních stolů. Vrchní část, tmavě zbarvená vypovídá o jiném charakteru materiálu. Část povrchu stolu, který jsem shodil na zem. Je dokonale rovný a po sirném děšti zpuchýřovatělý, avšak povrch pro svoji ušlechtilost dochoval tvar. Pod puchýřky síry se nachází vyhořelá síra.

Reportáž od Mrtvého moře, nález Sodomy a Gomory a jejího okolí. Pro ČR zpracoval Milan Latka.