JEŽÍŠ - přítomen ve Svátosti oltářní. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den." (Jan 6, 53-54).Více
JEŽÍŠ - přítomen ve Svátosti oltářní.
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den." (Jan 6, 53-54).
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den." (Jan 6, 53-54).
Chválena a velebena buď Nejsvětější Svátost oltářní, též Neposkvrněné Početí nejblahoslavenější Panny Marie.“
Tak začínají modlitby řeholních sester v Kongregaci Nejsvětější Svátosti na začátku každého dne. Začínají pozdravem a chválou k Pánu Ježíši svátostnému, přítomnému ve Svátosti Lásky. Věříme v Jeho přítomnost mezi námi. Je dobré, že je takto pozdraven a chválen za svoji …Více
Chválena a velebena buď Nejsvětější Svátost oltářní, též Neposkvrněné Početí nejblahoslavenější Panny Marie.“
Tak začínají modlitby řeholních sester v Kongregaci Nejsvětější Svátosti na začátku každého dne. Začínají pozdravem a chválou k Pánu Ježíši svátostnému, přítomnému ve Svátosti Lásky. Věříme v Jeho přítomnost mezi námi. Je dobré, že je takto pozdraven a chválen za svoji lásku, kterou nám věnuje a celý se nám dává. Věříme v Jeho přítomnost v Eucharistii. On ve svatostánku čeká na každého, kdo k Němu přijde, aby Ho pozdravil, aby Ho chválil a Jemu děkoval. Vždyť On je Láska a nám se zcela vydává.
Zaslouží si, abychom o této lásce rozjímali a také vydávali svědectví. V evangeliu sv. Jana Pán Ježíš řekl: „Já jsem Chléb života. Kdo přichází ke Mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve Mne, nebude nikdy žíznit.“ Ale židé těmto slovům nevěřili. Ježíš pokračuje: „Všichni, které Mi Otec dává, přijdou ke Mně a toho, kdo ke Mně přijde, toho nevyženu ven, neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli Toho, který Mě poslal. A Jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které Mi dal, ale vzkřísil je v poslední den.“
„Abych neztratil nikoho z těch, které Mi dal.“ Jsou to slova lásky našeho Pána, zvláště pro nás, kdy my často chybujeme a děláme něco, co bychom dělat neměli. Nebo neděláme to, co bychom měli konat. Ježíš už před tím, než trpěl a ustanovil Svátost oltářní, připravuje své učedníky na to, že budou přijímat Jeho Tělo a Krev, proměněné z chleba a vína.
„Když to Jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: ,To je hrozná řeč. Kdo to může poslouchat?‘ Od té chvíle Ho mnoho Jeho učedníků opustilo a už s Ním nechodili. Ježíš řekl Dvanácti: ,I vy chcete odejít?‘ Šimon Petr Mu odpověděl: ,Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života. A my jsme uvěřili a poznali, že Ty jsi ten Svatý Boží.‘“
I my chceme dále věřit v Boží Lásku. Tuto víru chceme dále rozvíjet zvláště teď, když prožíváme Rok víry, jak jej ustanovil Svatý Otec Benedikt XVI. Svatý Otec Benedikt XVI. říká: „ Ve svatém Přijímání můžeme tak říkajíc pít rovnou z pramene života. On k nám přichází a sjednocuje se s každým z nás.“
Otec biskup Josef Hlouch, který byl v domácím vězení v Koclířově, napsal Minutěnku. V ní se zmiňuje o Bohu Lásce, která se dává světu.
„,Bůh je Láska. Kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm.‘ (1Jan 4,16) Denně bychom si měli připomínat tuto nejzávažnější pravdu života. Snadno se staráme o mnohé a zapomínáme na jedno potřebné. Mějme odvahu a sílu propracovat se k nejryzejší, nejčistší lásce! Zapomínat na lásku je jeden z žalostných následků hříchů. A vlastnost dokonalých je vejít v lásku, osvojit si lásku, život učinit láskou, při všem si počínat jako pozorovaný Láskou, myslet co možná nejčastěji na lásku Boží. Tím je duše stále vystavena dotekům a přílivu Boží Lásky. Tak je stále v zaměstnání ve službě Lásky. Je to perla, za kterou je možno všechno dát, poklad, za který je hodno všechno obětovat.“
Bůh Otec nám lidem dal ve svém Synu mnoho darů. Nejvzácnějším darem je Eucharistie.
Svátostný Spasiteli, pokorně Tě prosíme: Dej, aby každé setkání s Tebou ve svatém Přijímání nás učinilo lepšími. Vždyť působí-li na nás blahodárně styk s dobrým člověkem, mělo by každodenní setkání s Tebou zůstat bez odezvy?
Dej, Pane, aby každé svaté Přijímání bylo nejen obrazem, ale i začátkem věčného spojení s Tebou.
Chvála, díky buď bez ustání Nejsvětější Svátosti oltářní.
P.Josef Krajíček – Albrechtice u Lanškrouna
farnost.rudoltice.info/aktuality/duchovni-slovo-…
Tak začínají modlitby řeholních sester v Kongregaci Nejsvětější Svátosti na začátku každého dne. Začínají pozdravem a chválou k Pánu Ježíši svátostnému, přítomnému ve Svátosti Lásky. Věříme v Jeho přítomnost mezi námi. Je dobré, že je takto pozdraven a chválen za svoji lásku, kterou nám věnuje a celý se nám dává. Věříme v Jeho přítomnost v Eucharistii. On ve svatostánku čeká na každého, kdo k Němu přijde, aby Ho pozdravil, aby Ho chválil a Jemu děkoval. Vždyť On je Láska a nám se zcela vydává.
Zaslouží si, abychom o této lásce rozjímali a také vydávali svědectví. V evangeliu sv. Jana Pán Ježíš řekl: „Já jsem Chléb života. Kdo přichází ke Mně, nikdy nebude hladovět, a kdo věří ve Mne, nebude nikdy žíznit.“ Ale židé těmto slovům nevěřili. Ježíš pokračuje: „Všichni, které Mi Otec dává, přijdou ke Mně a toho, kdo ke Mně přijde, toho nevyženu ven, neboť jsem sestoupil z nebe, ne abych činil vůli svou, ale abych činil vůli Toho, který Mě poslal. A Jeho vůle jest, abych neztratil nikoho z těch, které Mi dal, ale vzkřísil je v poslední den.“
„Abych neztratil nikoho z těch, které Mi dal.“ Jsou to slova lásky našeho Pána, zvláště pro nás, kdy my často chybujeme a děláme něco, co bychom dělat neměli. Nebo neděláme to, co bychom měli konat. Ježíš už před tím, než trpěl a ustanovil Svátost oltářní, připravuje své učedníky na to, že budou přijímat Jeho Tělo a Krev, proměněné z chleba a vína.
„Když to Jeho učedníci slyšeli, mnozí z nich řekli: ,To je hrozná řeč. Kdo to může poslouchat?‘ Od té chvíle Ho mnoho Jeho učedníků opustilo a už s Ním nechodili. Ježíš řekl Dvanácti: ,I vy chcete odejít?‘ Šimon Petr Mu odpověděl: ,Pane, ke komu bychom šli? Ty máš slova věčného života. A my jsme uvěřili a poznali, že Ty jsi ten Svatý Boží.‘“
I my chceme dále věřit v Boží Lásku. Tuto víru chceme dále rozvíjet zvláště teď, když prožíváme Rok víry, jak jej ustanovil Svatý Otec Benedikt XVI. Svatý Otec Benedikt XVI. říká: „ Ve svatém Přijímání můžeme tak říkajíc pít rovnou z pramene života. On k nám přichází a sjednocuje se s každým z nás.“
Otec biskup Josef Hlouch, který byl v domácím vězení v Koclířově, napsal Minutěnku. V ní se zmiňuje o Bohu Lásce, která se dává světu.
„,Bůh je Láska. Kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm.‘ (1Jan 4,16) Denně bychom si měli připomínat tuto nejzávažnější pravdu života. Snadno se staráme o mnohé a zapomínáme na jedno potřebné. Mějme odvahu a sílu propracovat se k nejryzejší, nejčistší lásce! Zapomínat na lásku je jeden z žalostných následků hříchů. A vlastnost dokonalých je vejít v lásku, osvojit si lásku, život učinit láskou, při všem si počínat jako pozorovaný Láskou, myslet co možná nejčastěji na lásku Boží. Tím je duše stále vystavena dotekům a přílivu Boží Lásky. Tak je stále v zaměstnání ve službě Lásky. Je to perla, za kterou je možno všechno dát, poklad, za který je hodno všechno obětovat.“
Bůh Otec nám lidem dal ve svém Synu mnoho darů. Nejvzácnějším darem je Eucharistie.
Svátostný Spasiteli, pokorně Tě prosíme: Dej, aby každé setkání s Tebou ve svatém Přijímání nás učinilo lepšími. Vždyť působí-li na nás blahodárně styk s dobrým člověkem, mělo by každodenní setkání s Tebou zůstat bez odezvy?
Dej, Pane, aby každé svaté Přijímání bylo nejen obrazem, ale i začátkem věčného spojení s Tebou.
Chvála, díky buď bez ustání Nejsvětější Svátosti oltářní.
P.Josef Krajíček – Albrechtice u Lanškrouna
farnost.rudoltice.info/aktuality/duchovni-slovo-…
Co je svátost oltářní?
Svátost oltářní je tělo a krev Pána Ježíše pod způsobami chleba a vína.
Jak ustanovil Pán Ježíš svátost oltářní?
Pán Ježíš ustanovil svátost oltářní takto: Při poslední večeři vzal chléb, požehnal ho, lámal a podával svým učedníkům se slovy: "Vezměte a jezte, toto jest tělo mé, které se za vás vydává."
Podobně vzal kalich s vínem, požehnal ho a podával svým …Více
Co je svátost oltářní?
Svátost oltářní je tělo a krev Pána Ježíše pod způsobami chleba a vína.
Jak ustanovil Pán Ježíš svátost oltářní?
Pán Ježíš ustanovil svátost oltářní takto: Při poslední večeři vzal chléb, požehnal ho, lámal a podával svým učedníkům se slovy: "Vezměte a jezte, toto jest tělo mé, které se za vás vydává."
Podobně vzal kalich s vínem, požehnal ho a podával svým učedníkům se slovy: "Vezměte a pijte, toto jest krev má, která se za vás vylévá. To čiňte na mou památku!"
Co učinil Pán Ježíš slovy: "Toto jest tělo mé a toto jest krev má?"
Slovy: "Toto jest tělo mé" proměnil Pán Ježíš chléb ve své tělo a slovy: "Toto jest krev má" proměnil víno ve svou krev, ale tak, že způsoby chleba a vína zůstaly nezměněny.
Jakou moc dal Pán Ježíš apoštolům rozkazem: "To čiňte na mou památku!"?
Rozkazem: "To čiňte na mou památku" dal Pán Ježíš apoštolům moc proměňovat chléb v jeho tělo a víno v jeho krev.
Na koho přešla od apoštolů moc proměňovat chléb v tělo a víno v krev Pána Ježíše?
Moc proměňovat chléb v tělo a víno v krev Pána Ježíše přešla od apoštolů na biskupy a kněze platně vysvěcené.
Kdy proměňují biskupové a kněží chléb v tělo a víno v krev Pána Ježíše?
Biskupové a kněží proměňují chléb v tělo a víno v krev Pána Ježíše při mši svaté.
Proč ustanovil Pán Ježíš svátost oltářní?
Pán Ježíš ustanovil svátost oltářní: 1. aby se ve mši svaté za nás obětoval; 2. aby byl pokrmem naší duše a 3. aby mezi námi ustavičně přebýval nejen jako Bůh, nýbrž i jako člověk.
Svátost oltářní. - Svátost oltářní je nejen svátost, ale také oběť. Této svátosti se říká "oltářní", protože se na oltáři koná a v něm ve svatostánku přechovává. Říkáme svátost "nejsvětější", protože je v ní přítomen sám Pán Ježíš, který je nejvýš svatý. Jinak říkáme svátosti oltářní: Svatá hostie, chléb nebeský, chléb andělský, eucharistie (díkůčinění). Že je ve svátosti oltářní přítomen živý Pán Ježíš, víme ze zaslíbení a z ustanovení této svátosti.
Zaslíbení svátosti oltářní. - Pán Ježíš slíbil svátost oltářní těmito slovy: "Já jsem chléb živý, jenž z nebe sestoupil. Bude-li kdo jísti z chleba toho, živ bude na věky. A chléb, který já dám, je mé tělo (které dám) za život světa... Vpravdě, vpravdě pravím vám: Nebudete-li jísti tělo Syna člověka a píti jeho krev, nebudete míti v sobě života. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v den poslední. Neboť tělo mé je pravý pokrm a krev má je pravý nápoj." (Jan 6, 51-52; 54-56) Toto zaslíbení učinil Pán Ježíš ve městě Kafarnaum, druhý den po zázračném nasycení 5.000 mužů na poušti. Zaslíbení splnil Pán Ježíš při poslední večeři, když ustanovil svátost oltářní.
Ustanovení svátosti oltářní. - Pán Ježíš proměnil při poslední večeři chléb ve své tělo a víno ve svou krev tak, že způsoby chleba a vína zůstaly nezměněny. Způsobou chleba a vína rozumíme vnější podobu, barvu, chuť, vůni chleba a vína. Ustanovení svátosti oltářní si připomínáme na Zelený čtvrtek a zvlášť slavnostně ještě na Boží Tělo.
Otec a matka dávají před svou smrtí dětem požehnání, odkazují jim svůj majetek, zanechávají svůj obraz. Pán Ježíš nám odkázal před svou smrtí mnohem více: Sebe samého! Více zanechat nemohl. V nejsvětější svátosti oltářní je opravdový, živý Pán Ježíš. Proto nejsvětější Eucharistie je středem života celé Církve i každého jednotlivého katolického křesťana. Važ si toho vzácného odkazu. Rád proto pospíchej k Pánu Ježíši do kostela i ve všední den alespoň na krátkou návštěvu. Zvláště rád chodívej na mši svatou a posiluj se svatým přijímáním.
ThDr. František Tomášek - KATECHISMUS KATOLICKÉHO NÁBOŽENSTVÍ
Nakladatelství MICHAEL S.A. Frýdek-Místek, 2007/2009
Svátost oltářní je tělo a krev Pána Ježíše pod způsobami chleba a vína.
Jak ustanovil Pán Ježíš svátost oltářní?
Pán Ježíš ustanovil svátost oltářní takto: Při poslední večeři vzal chléb, požehnal ho, lámal a podával svým učedníkům se slovy: "Vezměte a jezte, toto jest tělo mé, které se za vás vydává."
Podobně vzal kalich s vínem, požehnal ho a podával svým učedníkům se slovy: "Vezměte a pijte, toto jest krev má, která se za vás vylévá. To čiňte na mou památku!"
Co učinil Pán Ježíš slovy: "Toto jest tělo mé a toto jest krev má?"
Slovy: "Toto jest tělo mé" proměnil Pán Ježíš chléb ve své tělo a slovy: "Toto jest krev má" proměnil víno ve svou krev, ale tak, že způsoby chleba a vína zůstaly nezměněny.
Jakou moc dal Pán Ježíš apoštolům rozkazem: "To čiňte na mou památku!"?
Rozkazem: "To čiňte na mou památku" dal Pán Ježíš apoštolům moc proměňovat chléb v jeho tělo a víno v jeho krev.
Na koho přešla od apoštolů moc proměňovat chléb v tělo a víno v krev Pána Ježíše?
Moc proměňovat chléb v tělo a víno v krev Pána Ježíše přešla od apoštolů na biskupy a kněze platně vysvěcené.
Kdy proměňují biskupové a kněží chléb v tělo a víno v krev Pána Ježíše?
Biskupové a kněží proměňují chléb v tělo a víno v krev Pána Ježíše při mši svaté.
Proč ustanovil Pán Ježíš svátost oltářní?
Pán Ježíš ustanovil svátost oltářní: 1. aby se ve mši svaté za nás obětoval; 2. aby byl pokrmem naší duše a 3. aby mezi námi ustavičně přebýval nejen jako Bůh, nýbrž i jako člověk.
Svátost oltářní. - Svátost oltářní je nejen svátost, ale také oběť. Této svátosti se říká "oltářní", protože se na oltáři koná a v něm ve svatostánku přechovává. Říkáme svátost "nejsvětější", protože je v ní přítomen sám Pán Ježíš, který je nejvýš svatý. Jinak říkáme svátosti oltářní: Svatá hostie, chléb nebeský, chléb andělský, eucharistie (díkůčinění). Že je ve svátosti oltářní přítomen živý Pán Ježíš, víme ze zaslíbení a z ustanovení této svátosti.
Zaslíbení svátosti oltářní. - Pán Ježíš slíbil svátost oltářní těmito slovy: "Já jsem chléb živý, jenž z nebe sestoupil. Bude-li kdo jísti z chleba toho, živ bude na věky. A chléb, který já dám, je mé tělo (které dám) za život světa... Vpravdě, vpravdě pravím vám: Nebudete-li jísti tělo Syna člověka a píti jeho krev, nebudete míti v sobě života. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v den poslední. Neboť tělo mé je pravý pokrm a krev má je pravý nápoj." (Jan 6, 51-52; 54-56) Toto zaslíbení učinil Pán Ježíš ve městě Kafarnaum, druhý den po zázračném nasycení 5.000 mužů na poušti. Zaslíbení splnil Pán Ježíš při poslední večeři, když ustanovil svátost oltářní.
Ustanovení svátosti oltářní. - Pán Ježíš proměnil při poslední večeři chléb ve své tělo a víno ve svou krev tak, že způsoby chleba a vína zůstaly nezměněny. Způsobou chleba a vína rozumíme vnější podobu, barvu, chuť, vůni chleba a vína. Ustanovení svátosti oltářní si připomínáme na Zelený čtvrtek a zvlášť slavnostně ještě na Boží Tělo.
Otec a matka dávají před svou smrtí dětem požehnání, odkazují jim svůj majetek, zanechávají svůj obraz. Pán Ježíš nám odkázal před svou smrtí mnohem více: Sebe samého! Více zanechat nemohl. V nejsvětější svátosti oltářní je opravdový, živý Pán Ježíš. Proto nejsvětější Eucharistie je středem života celé Církve i každého jednotlivého katolického křesťana. Važ si toho vzácného odkazu. Rád proto pospíchej k Pánu Ježíši do kostela i ve všední den alespoň na krátkou návštěvu. Zvláště rád chodívej na mši svatou a posiluj se svatým přijímáním.
ThDr. František Tomášek - KATECHISMUS KATOLICKÉHO NÁBOŽENSTVÍ
Nakladatelství MICHAEL S.A. Frýdek-Místek, 2007/2009
2 dalších komentářů od Gábi
Evangelium Jan 6,51-58
Ježíš řekl zástupům: 51"Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. Chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.“ 52Židé se mezi sebou přeli a říkali: „Jak nám tento člověk může dát jíst svoje tělo?“ 53Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, …Více
Evangelium Jan 6,51-58
Ježíš řekl zástupům: 51"Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. Chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.“ 52Židé se mezi sebou přeli a říkali: „Jak nám tento člověk může dát jíst svoje tělo?“ 53Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. 54Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný, a já ho vzkřísím v poslední den. 55Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj. 56Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. 57Jako mne poslal živý Otec a já žiji z Otce, tak i ten, kdo jí mne, bude žít ze mne. 58To je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne takový, jaký jedli naši otcové, a umřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky.“
Ježíš řekl zástupům: 51"Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. Chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.“ 52Židé se mezi sebou přeli a říkali: „Jak nám tento člověk může dát jíst svoje tělo?“ 53Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život. 54Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný, a já ho vzkřísím v poslední den. 55Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj. 56Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm. 57Jako mne poslal živý Otec a já žiji z Otce, tak i ten, kdo jí mne, bude žít ze mne. 58To je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne takový, jaký jedli naši otcové, a umřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky.“
Podle slov sv. Pavla je víra v reálnou přítomnost Krista v eucharisti podmínkou pro účast na ní: "Kdo by tedy jedl tento chléb a pil kalich Páně nehodně, proviní se proti tělu a krvi Páně. Nechť každý sám sebe zkoumá, než tento chléb jí a z tohoto kalicha pije. Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Páně, jí a pije sám sobě odsouzení." (1 Kor 11,27-29)
