Ne na začátku, ale až KONCEM zimy bude elektřiny v EU možná dostatek
Český rozhlas Plus 11.10.2022 v 15, 15: Hlavní ekonom společnosti Natlan Group Petr Bartoň: Pořád elektrické ceny energie primárně závisí na ceně plynu. Cena plynu v posledních měsících, spíše týdnech začala zase klesat, což se určitě zlepšuje nebo podepisuje na těch cenách elektrické energie. Ale v tom středním období, to znamená přes zimu a pořád celou Evropu mají v hrsti primárně francouzské jaderné elektrárny, které Francie sice slibuje, že je opraví do, nebo aspoň ne do začátku zimní sezóny to už nestihne ale aspoň v rámci té zimy a postupně jak budou nabíhat, protože pořád zhruba polovina je ještě odstavená a Německo, chudáci, místo aby právě od ní (od Francie) dostávali tu energii, tak dneska musí zásobovat svojí energií Francii a zejména plynem, což všechno působí na tu zvýšenou cenu plynu. Až Francie obnoví svoje jaderné lékárny a doufejme před koncem zimy, tak by se cena elektrické energie v Evropě měla začít zase zlepšovat, protože ten velký úbytek už pomine. Redaktorka: To znamená, že už to nejsou dopady války na Ukrajině, které zvedají cenu elektřiny? Už dokázala se Evropa vymanit ze závislosti na plynu z Ruska? Petr Bartoň: No, na závislosti plynu z Ruska ne. Ale byla tam ta spojení dvojitý, dvojitá katastrofa. Jednak tedy plynu jako takového, který ale mimochodem začal růst už dávno před invazí jako takovou a po velkou část té války cena plynu byla v podstatě nezměněná na úrovni předválečné. Až tedy v posledních měsících došlo k tomu nárůstu ale po většinu válečného konfliktu, NEměl přímo tenhle konflikt okamžitý vliv na cenu plynu. Samozřejmě předválečné akce Ruska ano, ty to ovlivnily, ale konflikt jako takový ne. No ale do toho se přidal právě ten francouzský problém a nedostatek obecné kapacity pro výrobu v Evropě, ty jaderky francouzské se musely začít nahrazovat po celé Evropě plynovými elektrárnami, a tím byla ta zkáza dokonána, že vlastně Evropa musela začít vyrábět a nahrazovat ty francouzské jaderky tím nejdražším možným myslitelným způsobem. A to je právě tím plynem. Takže ten vliv, anebo důležitost plynových elektráren bude klesat (až koncem zimy) a to bude vlastně dvojitá zpráva dobrá. Jednak energie jako taková začne být méně závislá na plynu a také se ubere velká spotřeba toho plynu, který teďka byl pálen v elektrárnách a tím pádem i v rámci Evropy v těch zásobnících, které teďka Evropa má naplněné, už bude méně nutno dávat na elektrárny a tím pádem větší objem toho plynu naspořeného na zimu, bude moci být používáno v domácnostech a v průmyslu. Redaktorka: Já jsem před chvíli zaznamenala zprávu šéfa světové meteorologické organizace pro kterého můžou být důsledky ruské invaze na Ukrajinu přímo požehnáním v boji proti klimatickým změnám, protože země donutí k úsporám energií a k investicím do obnovitelných zdrojů, vidíte to taky tak? Petr Bartoň: No tak, to je trošku přehnané. Je to podobné jako zase jiný čistě přírodovědný fyzikální výzkum vám je schopen naměřit, že klimatu by pomohlo, pomohl pár malých výbuchů jaderné zbraně! Což určitě asi nechceme, abychom se ke zdravému klimatu provybuchovávali jaderným zbraněmi, nebo proválkovali konfliktem na Ukrajině! Ano čistě fyzikálně něco takového je možné naměřit. Nicméně jako cestu k ozdravění energetiky v Evropě, to určitě nelze doporučovat výbuchy jaderných bomb. Redaktorka: To jsem nemyslela. Pardon, asi to chápu tak, že prostě to, o čem by se možná dlouhá léta jednalo a trvalo by to mnohem déle, tak teď prostě pod tlakem to půjde mnohem rychleji, ten přechod k obnovitelným zdrojům. Petr Bartoň: No rychleji, ale dráže! Ty cíle na to ozdravění energetiky byly dávno stanoveny, Evropa k nim spěla. Nicméně chtěla se do toho cíle dobrat skrze jakoby krátkodobou sponzoring skrze plyn. Ten plyn měl být skutečně přechodnou stanicí mezi špinavou tzv. energetikou a tou čistou. A pokud by šlo všechno podle původního plánu, tak ano, plyn by mohl být býval možnou jakoby přestupní stanicí. Ale to se teďka zkomplikovalo. Takže ano, asi dospějeme do toho očištění energetických zdrojů dříve, ale bude to bolestnější, bude to ještě víc bolet. Hlavní ekonom společnosti Natlan Group Petr Bartoň. Děkuji Vám naslyšenou. Díky. Posloucháte odpolední Plus.
