Clicks460
Victory

V čem spočívá církevní autorita a její zneužití Bergogliem

V čem spočívá církevní a Boží autorita? Církev je postavena na dvou základech: na apoštolech a prorocích (Ef 2,20). Prorokem může být každý věřící. Kéž by i mezi pravověrnými biskupy byli skutečně zároveň i proroci, kteří budou hájit pravověrné učení a spasitelnou víru třeba i za cenu mučednické smrti!

Podmínkou církevní autority je podřízení se Boží autoritě, což je spojeno s přijetím pravověrného učení.

Je autorita úřadu a je autorita svatosti. Autoritu úřadu může zastávat biskup, který nemusí dosáhnout osobní svatosti, ale musí zachovávat pravověrné učení a bojovat proti herezím. Ideálem by bylo, kdyby mohl tak jako svatý Pavel říct: „Buďte takoví, jaký jsem já,“ „následujte mě, jako já Krista.“ Lidé si myslí, že kdo je biskupem, je jako svatý Mikuláš s mitrou, ale zapomínají, že Mikuláš bránil víru před herezemi i před heretikem Ariem, kterému dal veřejně poliček na Nicejském koncilu (325).

Autorita světců

Církev má mezi svatými mnoho kněží, ale i prostých mužů a žen. Bez pravověrnosti je církev bez základu. Zvláště dnes jsou pro církev znovu nejpotřebnější ti světci, kteří bojují za její očistu a za pravověrné učení. Ti jsou však falešnou církevní autoritou ponižováni, zesměšňováni, očerňováni. Bůh tyto hrdiny víry, kteří jsou ochotni dennodenně pro Krista obětovat život jako mučedníci, oslavuje četnými zázraky za jejich života i po jejich smrti. Jsou nám světlem, které máme následovat. Oni mají právo napomínat a usvědčovat i církevní preláty, kteří je však nejenže nepřijímají, ale dokonce se jim tvrdě mstí. Příkladem světice s prorockým duchem je sv. Kateřina Sienská, která kardinály nazvala vtělenými ďábly a také přikazovala papeži, co má a nemá dělat. Podobnou autoritu měli i světci jako otec Pio, který byl také církevními osobami pronásledován, a Lucie z Fatimy. Autorita světců je často spojena s pronásledováním, většinou od vlastních.

Pravověrný papež reprezentuje církevní autoritu. Církevní autorita jeho i všech, kteří na ní participují – biskupů a kněží – je podmíněna zachováváním pravověrného učení, za nímž je Duch Boží. Tito mají Boží autoritu a její mocí mohou svazovat a rozvazovat. Pokud kdokoliv z nositelů církevní autority padne do herezí, které popírají podstatu víry, automaticky je vyloučen z církve. Podle věroučné buly Cum Ex Apostolatus Officio všechno, co heretik – ať je to kněz, biskup či papež – dělá, je neplatné a nikdo ho už nesmí poslouchat. Církevní úřad okupuje nezákonně. To dnes platí o pseudopapeži Bergogliovi, který je tyto dny na návštěvě Slovenska. Svatý Basil se vyjádřil o biskupech, kteří se otevřeli herezi takto: „Kupčí s Kristem a já nepokládám za biskupa nikoho, kdo přijal svěcení z těchto nečestných rukou... Utíkáme od nich a vrháme na ně anathemu.“

Církevní kodex a jiné dokumenty mají v katolické církvi rovněž církevní autoritu, ale pokud papež a konkrétní biskupové jsou v herezi, všechny dokumenty, které vydali, jsou neplatné. Nemohou se manipulačně odvolávat ani na oficiální církevní kodexy a církevní zákony k trestání pravověrných, protože všechny jimi stanovené tresty jsou neplatné.

Stručně vyjádřeno: Jestliže nositelé církevní autority zachovávají pravověrné učení, mají Ducha Kristova a bojují proti herezím, právem vystupují v církevní, tedy i v Boží autoritě, a věřící jsou zavázáni je poslouchat. Pokud však papež či biskup hlásá hereze a církevní úřad zneužívá ke klamání věřících, aby hereze pokládali za pravé církevní učení, je podvodníkem, úřad okupuje nezákonně a nikdo ho jako heretika nesmí poslouchat. Bergoglio dokázal, že je heretik. On odhodil základní pilíře víry, kterými jsou Bible a apoštolská Tradice. Propagací sodomie přijal jiné učení a jiného ducha. Bergoglio a homosexuální vatikánská síť je dnes odstrašujícím příkladem zneužití církevní autority. Jsou největší škodnou pro církev, protože zastávají církevní úřad a odvolávají se na Boží autoritu, a přitom normalizují hereze a jejich vinou je lidé přijímají jako pravověrné učení. Toto zneužití církevní autority je horším zlem než zevnější nepřítel. O těchto platí, že nikdo z nich do pekla nejde sám, ale táhne za sebou velké zástupy oklamaných duší. Proto každý věřící musí mít jasno, kdo je jeho pastýř, kterého má poslouchat a od kterého musí utíkat (J 10). Je jeho biskup v jednotě s Bergogliovou herezí, anebo je Boží služebník? Po ovoci se pozná, kdo je pravý a kdo nepravý pastýř. Ovoce Bergoglia je prosazování a normalizace modlářství s démonem Pačamamou, legalizace sňatků sodomitů a prosazování experimentální vakcinace, dokonce i pro děti, přestože jde o zločin proti lidskosti.

Za falešné Bergogliovo evangelium i těch, kteří se mu podřizují, Boží slovo zdůrazňuje prokletí a vyloučení z církve (Gal 1,8-9).

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu
14. 9. 2021

Odebírat aktuální informace od BKP

mailerlite.com/webforms/landing/b9p8t8