Cirkev bude mať 11 nových blahoslavených - mučeníkov nacizmu a komunizmu
Počas audiencie s prefektom Dikastéria pre kauzy svätých, kardinálom Marcellom Semerarom, 24. októbra, Svätý Otec povolil vydanie dekrétov o mučeníctve deviatich poľských saleziánov v čase nacistického prenasledovania a dvoch českých kňazov umučených počas komunistického prenasledovania Cirkvi v bývalom Československu.
Tiziana Campisi, Klára Tomášiková – Vatican News
Deväť poľských saleziánov – Jan Świerc, Ignacy Antonowicz, Ignacy Dobiasz, Karol Golda, Franciszek Harazim, Ludwik Mroczek, Włodzimierz Szembek, Kazimierz Wojciechowski a Franciszek Miśka – zahynulo v rokoch 1941–1942 v koncentračných táboroch Auschwitz a Dachau, kde boli väznení pre svoju vieru a kňazskú službu. Napriek ťažkému utrpeniu prinášali útechu svojim spoluväzňom a stali sa svedkami odvahy a nezlomnej viery.
Mučeníci komunizmu v Československu
Dvaja diecézni kňazi z brnianskej diecézy, Jan Bula a Václav Drbola, sa stali obeťami prenasledovania Cirkvi v komunistickom Československu. Obaja boli …Viac
Aby toho utrpení bylo dost, byl P. Jan Bula navíc exkomunikován svým biskupem ThDr. Karlem Skoupým (1886–1972). Exkomunikace byla formálně vyhlášena 30. června 1950 diecézní konzistoří v Brně, tehdy ještě vedenou biskupem.
Stalo se tak na základě nátlaku komunistických orgánů, které chtěly využít církevní autoritu k očernění P. Buly a ospravedlnění následné perzekuce.
Biskup byl v té době již v internaci a pod dohledem režimu, takže samotný akt exkomunikace měl povahu vynuceného správního aktu, nikoli svobodného rozhodnutí církve. Po roce 1989 byla tato exkomunikace prohlášena za neplatnou a P. Jan Bula byl rehabilitován jako mučedník víry. P. Jan Bula byl popraven 20. května 1952 po zinscenovaném procesu v rámci tzv. babických událostí.
To je další typický príklad, kedy exkomunikacia biskupom nie je platna pred Bohom a ani Cirkvou, pretože pokial papež nesuhlasi s biskupom, tak taká exkomunikacia je neplatna.
Podobne na tom bola sv.McKillopová z Australii, ktoru tiež exkomunikoval miestny biskup, ale po rozhovore s papežom miestny biskup zrušil exkomunikaciu a ospravedlnil sa.
Nie som si istý, či aj sv.Jana z Arku bola exkomunikovana biskupom, ale som si istý, že papež nesuhlasil s jej odsudenim na smrť.
Svatá Jana z Arku (Jeanne d’Arc) byla nejprve v roce 1431 souzena církevním soudem v Rouenu, který byl zcela ovládán anglickou stranou a veden biskupem Pierrem Cauchonem (loajálním k Angličanům, nikoli ke koruně francouzské).
Proces byl politicky zmanipulovaný a teologicky vadný. Obvinění zahrnovala kacířství, čarodějnictví a nošení mužského oděvu, což tehdejší kanonické právo pokládalo za hřích proti přirozenému řádu.
Po odmítnutí odvolání k papeži a po opětovném „přiznání“ byla označena za relapsa (nenapravitelnou kacířku), čímž automaticky upadla do exkomunikace (latae sententiae). Následně byla předána světské moci a upálena 30. května 1431.
Později se však ukázalo, že celý proces byl neplatný a nespravedlivý.
Již v roce 1456 papež Kalixt III. zahájil tzv. „proces o rehabilitaci“, který všechny rozsudky zrušil a označil je za zločinné a neplatné. Jana byla tedy plně očištěna a rehabilitována. Nakonec byla blahořečena roku 1909 a svatořečena papežem Piem XI. roku 1920.