Boží slovo na den 20.6. A.D.2020

Ježíšovi rodiče putovávali každý rok do Jeruzaléma na velikonoční svátky. Když mu bylo dvanáct let, vydali se tam na svátky jako obvykle. A když ukončili sváteční dny a vraceli se domů, zůstal …
Stylita
blah. František Pacheco a osm druhů z Nagasaki
Franciscus Pacheco et VIII socii, Balthasar de Torres*
20. června, připomínka
Postavení: mučedníci TJ
Úmrtí: 1626
František Pacheco pocházel z Portugalska. V 19 letech vstoupil do jezuitského řádu s touhou po misijní činosti v Japonsku. Na východočínském pobřeží v Macaa vyučoval teologii, složil sliby a byl také jmenován rektorem semináře. V …More
blah. František Pacheco a osm druhů z Nagasaki
Franciscus Pacheco et VIII socii, Balthasar de Torres*
20. června, připomínka
Postavení: mučedníci TJ
Úmrtí: 1626
František Pacheco pocházel z Portugalska. V 19 letech vstoupil do jezuitského řádu s touhou po misijní činosti v Japonsku. Na východočínském pobřeží v Macaa vyučoval teologii, složil sliby a byl také jmenován rektorem semináře. V Japonsku byl generálním vikářem, apoštolským administrátorem i provinciálem. Za pronásledování pracoval v přestrojení a byl nakonec zajat. Vězněno a v Nagasaki upáleno s ním bylo i osm druhů jeho řádu:
Baltazar de Torres, Kašpar Sadamatsu, Jan Zola, Jan Kisaku, Michael Tozo, Pavel Kinsuke, Petr Rinsei a Vincenc Kaun.
Ve vězení všichni trpěli krutou zimou a hladem. Přesto mezi vězni oddanými Kristu a jeho církvi panoval pokoj a zavedli dokonce klášterní pořádek se společnými modlitbami a dalšími úkony. I tam o. František přijal do řádu nové členy z řad vězněných pomocníků a katechetů: Jana Kisaku, Michaela Tozo, Pavla Kinsuke, Petra Rinsei a Vincence Kauna.
Nagasacký guvernér dne 17. 6. dal předvést vězněné jezuity do Nagasaki, aby z jeho rozhodnutí byli o tři dny později upáleni na svatém vrchu. Při upalování Janu Tanakovi přehořely provazy a byl ještě schopen pohybu. Přešel ohniště ke spolutrpitelům, zulíbal jim popálené ruce a vrátil se na své místo, kde nepřivázaný v pomalém ohni nakonec dotrpěl.
Všichni spolubratři Františeka Pacheco byli upřímní a velkodušní křesťané, oddaní víře v Krista až do konce mučednické smrti. Jejich popel byl z rozkazu guvernéra naházen do moře.
V červenci 1867 je papež Pius IX. prohlásil za blahoslavené.

více: catholica.cz
Stylita
Denní liturgie (Cyklus - A)
www.vira.cz/11-nedele-v-mez…

1. čtení:
Rod mého lidu bude známý mezi pohany a jejich potomstvo uprostřed národů. Kdo je spatří, všichni uznají: "To je rod, jemuž Hospodin žehná!" Radostí budu jásat v Hospodinu, má duše zaplesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako ženicha okrášleného věncem, jako nevěstu ozdobenou šperky. Jako …More
Denní liturgie (Cyklus - A)
www.vira.cz/11-nedele-v-mez…

1. čtení:
Rod mého lidu bude známý mezi pohany a jejich potomstvo uprostřed národů. Kdo je spatří, všichni uznají: "To je rod, jemuž Hospodin žehná!" Radostí budu jásat v Hospodinu, má duše zaplesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako ženicha okrášleného věncem, jako nevěstu ozdobenou šperky. Jako země rodí rostlinstvo, jako zahrada dává vzejít setbě, tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti a slávě před všemi národy.
Iz 61,9-11

Žalm:
Mé srdce jásá v Bohu, mém spasiteli.

Srdce mé jásá v Hospodinu,
moje moc se vyvyšuje v mém Bohu.
Ústa se otvírají proti mým nepřátelům,
neboť se raduji z tvé pomoci.

Luky siláků se lámou,
ale slabí se opásávají silou.
Kdo bývali sytí, dávají se nyní najímat za chléb;
kdo hladověli, mohou ustat od práce.
Neplodná dostává sedm dětí,
matka mnoha synů vadne osamělá.

Hospodin usmrcuje i oživuje,
uvádí do říše smrti a zase přivádí nazpět.
Hospodin dává zchudnout, ale i zbohatnout,
ponižuje a povyšuje.

Pozvedá z prachu ubožáka,
ze smetiště povyšuje chudáka,
aby ho posadil mezi knížaty
a obdařil ho stolcem slávy.
1Sam 2,1.4-5.6-7.8abcd

2. čtení:
Čtení z prvního listu svatého apoštola Jana.
Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha, a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha. Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska.
V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.
Milovaní, když nás Bůh tak miloval, máme se i my navzájem milovat. Boha nikdo nikdy nespatřil. Když se milujeme navzájem, Bůh zůstává v nás a jeho láska je v nás přivedena k dokonalosti. Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme podle toho, že jsme od něho dostali jeho Ducha. My jsme očití svědkové toho, že Otec poslal svého Syna jako spasitele světa.
Kdo vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. My jsme poznali lásku, jakou má Bůh k nám, a uvěřili jsme v ni. Bůh je láska; kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh zůstává v něm.
1Jan 4,7-16

Evangelium:
Lk 2,41-51

Církevní kalendář:
Neposkvrněné Srdce Panny Marie
Immaculati Cordis B. Mariae Virginis Memoria
20. června, památka
Z historie:
Za prvního šiřitele úcty k Neposkvrněnému Srdci Panny Marie bývá udáván sv. Jan Eudes. Šířil ji i ve svých spisech a proto už r. 1688 byla tato úcta označována za církevně schválenou. První papežské povolení liturgického slavení dal Pius VII. (1800-1823).
V roce 1836 bylo v Paříži založeno ke cti Nejčistšího srdce Panny Marie bratrstvo, které šířilo úctu k Mariinu Srdci a rozšířilo se po celé Evropě. V karmelitánském řádu byla mariánská úcta od jeho počátku, Maria byla jeho patronkou a při zjevení v r.1251 předala sv. Šimonu Stockovi škapulíř jako známku spásy a závazku - oděv jako symbol lidského nitra, šaceného Boží milostí. Přesto se zde ještě dlouho o úctě k Mariinu Neposkvrněnému Srdci nehovořilo, ale v roce 1950 papež Pius XII. řekl k celému světu, že škapulíř je znamením zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Označil to za nevyhnutelné, protože Srdce Panny Marie uchráněné dědičné viny nás chce přivádět k Srdci Ježíšovu a k jeho milosrdenství.
V roce 1855 byl zaveden svátek Přečistého srdce Panny Marie. Nedlouho předtím, 8. 12. 1854, bylo papežem Piem IX. vyhlášeno dogma o početí Panny Marie bez poskvrny prvotního hříchu. Teprve po něm se začal šířit výraz "Neposkvrněné Srdce Panny Marie".
Panna Maria o zavedení pobožnosti k svému Neposkvrněnému Srdci požádala ve Fatimě při zjevení 13. 6. 1917 slovy: "Bůh chce zavést ve světě úctu k mému Neposkvrněnému Srdci."
Roku 1830 Panna Maria při zjevení sv. Kateřině Labouré (pam. 31. 12.) žádala o ražení, dnes po celém světě rozšířené, medailky "Neposkvrněného početí" (označované za zázračnou), na zadní straně se dvěma Srdci, Ježíšovým a Mariiným, takto spojenými do jedné úcty.
Neposkvrněnému Srdci Panny Marie papež Pius XII. zasvětil celý svět 31. 10. 1942, od roku 1944 ustanovil jeho svátek na 22. 8. za závazný pro celou Církev. Po II. vatikánském koncilu byl s upravováním církevního kalendáře na tento den zaveden svátek P. Marie Královny a svátek jejího Neposkvrněného Srdce přesunut hned za slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, po 2. neděli po Seslání Ducha Svatého.
Slavnostní zasvěcení Neposkvrněnému Srdci Panny Marie Ruska a celého světa vykonal 24. 3. 1984 papež Jan Pavel II.
( text zasvěcení tu: www.vojtechkodet.cz/…/zasvetna-modlit… Slovo Rusko jsem tam nenašel, jen slova všechny národy pozn. Stylita)
více: catholica.cz
Theodorá-Máriá
Dobře, že jsi to poznamenal v závorce.
Theodorá-Máriá
Pravda- především!