Denní liturgie (Cyklus - A)
m.liturgie.cz/misal/06mezidobi/05_06.htm1. čtení:
Čtení z první knihy Královské.
Jorobeam si řekl v srdci: „Teď by se mohla zase vrátit královská moc k Davidovu domu. Jestliže půjde tento lid do Hospodinova domu v Jeruzalémě, aby tam obětoval, obrátí se srdce těchto lidí k jejich pánu Rechabeamovi, králi judskému, a mne zabijí.“ Král se rozhodl, že dá zhotovit dva býčky ze zlata, a řekl lidu: „Dost už s tím putováním do Jeruzaléma, hle – tvůj Bůh, který tě vyvedl z egyptské země!“ Jednoho (býčka) postavil v Betelu a druhého dal do Danu. Tato věc se stala podnětem ke hříchu, neboť lidé putovali až do Danu k jednomu z těchto býčků. Dal také vystavět svatyni na výšinách a ustanovil kněze z obyčejných lidí, kteří nebyli ze synů Leviho. Jorobeam také zavedl svátek v osmém měsíci, v patnáctém dni toho měsíce, podobný svátku v Judsku, a on sám obětoval na oltáři. Tak jednal v Betelu, že obětoval býčkům, které dal zhotovit, a ustanovil v Betelu kněze pro obětní výšiny, které zřídil. Jorobeam se neobrátil ve svém zlém chování, ale pokračoval v ustanovování kněží z obyčejných lidí pro obětní výšiny. Kdo chtěl, toho posvětil, a stal se knězem na obětních výšinách. Toto jednání uvedlo Jorobeamův dům do hříchu a způsobilo jeho pád a vyhubení s povrchu země.
1Kral 12,26-32;13,33-34
Žalm:
Pamatuj na nás, Hospodine, pro náklonnost k svému lidu.
Hřešili jsme jako naši otcové,
páchali jsme nepravost, jednali bezbožně.
Naši otcové v Egyptě
nechápali tvé divy.
Zhotovili si tele u Chorebu
a klaněli se modle ulité z kovu.
Zaměnili tak svoji Slávu
za sochu býka, který požírá trávu.
Zapomněli na Boha, který je zachránil,
který v Egyptě vykonal divy,
zázraky v Chámově zemi,
úžasné skutky u Rudého moře.
Zl 106
Evangelium:
Mk 8,1-10
Církevní kalendář:
sv. Jiřina
Narodila se v Klermontu. Svůj život zasvětila Bohu jako řeholnice. Venkov považovala za nejvhodnější místo pro chvály Bohu. Každý den prožívala v modlitbě a hodně se postila. O jejím zbožném životě se zmiňuje sv. Řehoř Turský.
Životopisy uvádí, že když zemřela, pohřebního průvodu se účastnily bílé holubice, které se zdržovaly v blízkosti jejího těla. Při obřadech v kostele usedly na jeho střechu a pak ji doprovázely až ke hrobu. Holubičí bělost je považována za symbolické zdůraznění hodnoty jejího panenství.
catholica.cz