Clicks218
Stylita
3

Boží slovo na den 31.3.2020

Ježíš řekl farizeům: „Já odcházím. Budete mě hledat, ale zemřete ve svém hříchu. Kam jdu já, tam vy přijít nemůžete.“ Židé říkali: „Chce si snad vzít život, že prohlašuje: `Kam jdu já, tam vy přijít nemůžete'?“ A on jim řekl: „Vy jste zdola, já jsem shora. Vy jste z tohoto světa, já z tohoto světa nejsem. Proto jsem vám řekl, že zemřete ve svých hříších. Ano, jestliže neuvěříte, že jsem to já, zemřete ve svých hříších.“ Zeptali se ho: „Kdo (tedy) jsi?“ Ježíš jim odpověděl: „Stále vám to říkám. Měl bych o vás hodně co mluvit a co soudit; ale ten, který mě poslal, je pravdivý, a já mluvím k světu to, co jsem slyšel od něho.“ Nepochopili, že k nim mluvil o Otci. Ježíš jim řekl: „Až povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že jsem to já a že sám ze sebe nic nekonám, ale tak mluvím, jak mě naučil Otec. A ten, který mě poslal, je se mnou. Nenechal mě samotného, protože já stále konám to, co se mu líbí.“ Když tak mluvil, mnozí v něho uvěřili.
Jan 8,21-30
Stylita
sv. Kvido
Guido, abbas
31. března, připomínka
Postavení: opat OSB
Úmrtí: 1046

Narodil se kolem roku 970 v Casamare u Ravenny v Itálii. Pocházel prý ze šlechtické rodiny a zpočátku prožíval své mládí rozmařile. Ve svém svědomí však dokázal zaslechnout hlas, který ho zval k pokání a k využití svého života k větší cti a chvále Boží. On toho hlasu poslechl a zvažoval svou budoucnost. V té době mu …More
sv. Kvido
Guido, abbas
31. března, připomínka
Postavení: opat OSB
Úmrtí: 1046

Narodil se kolem roku 970 v Casamare u Ravenny v Itálii. Pocházel prý ze šlechtické rodiny a zpočátku prožíval své mládí rozmařile. Ve svém svědomí však dokázal zaslechnout hlas, který ho zval k pokání a k využití svého života k větší cti a chvále Boží. On toho hlasu poslechl a zvažoval svou budoucnost. V té době mu otec řekl, že by bylo na čase, aby si vyhlédl nevěstu. Legendy vypráví, že Kvido odpověděl: "O mou ruku se ucházejí dvě nevěsty; jedna vysoce urozená, ctnostná a sličná, ale chudá. Druhá zas nadmíru bohatá, rodu nízkého, ale lehkovážná." On prý udělal jak mu otec doporučil, zvolil si první.
Drahý šat vyměnil za prostý oděv a rozdal své dědictví, aby osvobozen od všeho odešel do samoty věnovat se modlitbám. Jeho rozhodnutí otce zamrzelo, ale Kvida nic neodradilo. Prý odešel do Říma a tam se snad stal knězem. Dál měl v úmyslu odejít do Svaté země, ale na napomenutí ve snu se vrátil do vlasti. U Ravenny se připojil k poustevníku Martinovi, pod jehož vedením se po tři léta připravoval na mnišský život. Pak vstoupil do benediktinského kláštera v Pompose (mezi Benátkami a Ravennou). Po smrti opata byl na jeho místo zvolen on. Klášter prý spravoval 38 let velmi požehnaně.
Za učitele a kazatele si pro řeholníky zvolil Petra Damiána, který tam působil po dva roky a klášter v té době dosáhl značného věhlasu. Počet zájemců se zvýšil natolik, že Kvido založil další klášter. Provedl prý mnohé reformy, načež dostal i přízvisko Reformátor. Velmi dbal jak na přísné dodržování řehole, tak i časového rozvržení dne. Dočkal se též toho, že do kláštera vstoupili také jeho otec Albert a bratr Gerard.
Když zestárl a předvídal svou smrt, rozhodl se své poslední dny na ni připravovat v poušti. Byl však povolán císařem Jindřichem III., který tehdy cestoval do Říma ke korunovaci a toužil ho mít za rádce. Kvido se pro blížící smrt nerad podvoloval. Cestou v Parmě si odpočinul a na třetí den dorazil do Borgo San Donnino, kde zemřel.
Bratři chtěli jeho tělo převézt do Pomposy, ale při cestě došlo v Parmě k zázračnému uzdravení slepého člověka, který Kvida vzýval v modlitbě. Parmští se pak přičinili o uložení jeho těla v hlavním chrámu. Jindřich III. dal ale následujícího roku jeho ostatky převézt do Špýru, kde byly uchovávány v klášteře sv. Kvida a nyní jsou snad v tamním kostele sv. Magdaleny.
catholica.cz
Stylita
sv. Benjamín
Beniamin, m. in Perside
31. března, připomínka
Postavení:mučedník
Úmrtí: ca. 420

Narodil se kolem roku 400 v Persii. Stal se jáhnem a začal hlásat křesťanskou víru ctitelům ohně a slunce. Tehdy, za syna Isdegardova, krále Bahrama V., byli křesťané krutě pronásledováni. Benjamin byl zajat a uvržen do temného žaláře s nedostatkem vzduchu, kde strávil dva roky. Po válce císaře …More
sv. Benjamín
Beniamin, m. in Perside
31. března, připomínka
Postavení:mučedník
Úmrtí: ca. 420

Narodil se kolem roku 400 v Persii. Stal se jáhnem a začal hlásat křesťanskou víru ctitelům ohně a slunce. Tehdy, za syna Isdegardova, krále Bahrama V., byli křesťané krutě pronásledováni. Benjamin byl zajat a uvržen do temného žaláře s nedostatkem vzduchu, kde strávil dva roky. Po válce císaře Theodosia II., kdy Peršané asi po roce 420 byli poraženi, poslal císař vyslance ke králi Bahramovi s výzvou o zastavení pronásledování křesťanů. Vyslanec se prý dozvěděl o věznění Benjamína a žádal jeho propuštění na svobodu. Král žádosti vyhověl jen pod podmínkou, že nebude už šířit mezi Peršany křesťanství. Benjamín však s takovou podmínkou nesouhlasil a chtěl raději zůstat ve vězení. Vyslanec přesto jeho propuštění vyjednal. Přes výslovný králův zákaz pokračoval Benjamín v evangelizaci a obracel další ctitele ohně a slunce ke Kristu. Byl znovu zajat a odsouzen k mučednické smrti. Jeho tělo prý postupně propíchali nesčetnými jehlicemi. Přitom on do posledního dechu vzdával Bohu chválu. Někde se uvádí, že byl nakonec naražený na kůl.
catholica.cz
One more comment from Stylita
Stylita
Denní liturgie (Cyklus - A)
www.vira.cz/5-nedele-postni-cyklus-a.html

1. čtení:
Hebreové táhli od hory Hor cestou směrem k Rákosovému moři, aby obešli zemi Edomitů, a lid už omrzelo být stále na cestě. Lidé mluvili proti Bohu i Mojžíšovi: „Proč jste nás vyvedli z Egypta? Abychom umřeli tady na poušti. Není chléb ani voda. Už máme dost té hladové stravy.“ Hospodin poslal proto na lid jedovaté …More
Denní liturgie (Cyklus - A)
www.vira.cz/5-nedele-postni-cyklus-a.html

1. čtení:
Hebreové táhli od hory Hor cestou směrem k Rákosovému moři, aby obešli zemi Edomitů, a lid už omrzelo být stále na cestě. Lidé mluvili proti Bohu i Mojžíšovi: „Proč jste nás vyvedli z Egypta? Abychom umřeli tady na poušti. Není chléb ani voda. Už máme dost té hladové stravy.“ Hospodin poslal proto na lid jedovaté hady, jejichž uštknutí způsobilo smrt mnoha lidí z Izraele. Lidé přišli k Mojžíšovi a řekli: „Hřešili jsme, když jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě; modli se k Hospodinu, aby od nás odstranil hady.“ A Mojžíš se modlil za lid. Hospodin řekl Mojžíšovi: „Udělej si hada a vztyč ho na kůl; každý uštknutý, když se na něj podívá, zůstane na živu.“ Mojžíš zhotovil měděného hada, vztyčil ho na kůl, a když had někoho uštkl a ten pohlédl na měděného hada, zůstal na živu.
Nm 21,4b-9

Žalm:
www.biblenet.cz/b/Ps/102

Evangelium:
Jan 8,21-30

Církevní kalendář:
sv. Balbína
Byla Římanka, dcera tribuna Kvirina, žalářníka. Zprvu kvůli své kráse měla plno nápadníků. Pak onemocněla, na krku se jí utvořil hnisající vřed, který znetvořil její obličej. Otec postupně hledal pomoc, nakonec i u křesťanů, které držel v žaláři.
Neznáme přesně dobu, kdy se příběh odehrál. Mělo to být za císaře Hadriána. Dle některých legend mělo dojít k zázračnému uzdravení Balbíny dotekem řetězu, na kterém byl připoután papež Alexandr a pro jeho modlitbu. Dle jiných už byl Alexandr po smrti a uzdravitelem byl vězněný Herma. Toho prý měl Kvirin přimět k odpadu (snad vyhrožujíce, že dopadne jak Alexandr, na kterého přitom nadával), ale od Hermy byl ve své nevěře zviklán.
Uvažoval, že je-li křesťanský Bůh opravdu takový, jak jeho vězni věří, mohl by na přímluvu některého z nich uzdravit jeho dceru. Dřívější hněv se u něj začal měnit v důvěru na základě slov, která slyšel a touhy, kterou měl v srdci. Také vyslovil rozhodnutí, že bude-li Balbína uzdravena, pak Bůh je a on v něj bude věřit jako jeho vězni. Přivedl Balbínu, byla nad ní vyslovena modlitba, aby ji Bůh uzdravil, bude-li jí to k užitku a k Boží slávě a v okamžiku doteku řetězu poutajícího ruce vřed zmizel a tvář zkrásněla. Balbína byla uzdravena nejen tělesně, ale i ve svém srdci, jehož lásku k Bohu pak vyznala. Nestála již o návrat svých nápadníků, protože je nahradil Bůh, jemuž nabídla svůj život. Záhy i s otcem přijala křest a jejich životní proměna byla patrna i navenek.
Když se to císař Hadrián dozvěděl, nařídil, aby byl Kvirinovi (jehož památka je uváděna nově o měsíc později, 30. 4.) vyříznut jazyk, kterým vyznával víru a useknuty všechny končetiny.
Balbína byla mučena, ale ve svém srdci zůstala pevně spojena s Bohem. Podle některých při mučení zemřela, dle jiných mučení přežila. Uvádí se, že byla asi sťata. Pohřbena prý byla vedle otce na Appijské silnici.
catholica.cz