Stylita
13594

Boží slovo na den 24.6. A.D. 2022

Ježíš pověděl farizeům a učitelům Zákona toto podobenství: „Kdo z vás, když má sto ovcí a jednu z nich ztratí, nenechá těch devětadevadesát v pustině a nepůjde za tou ztracenou, dokud ji nenajde? A když ji najde, s radostí si ji vloží na ramena. Až přijde domů, svolá své přátele i sousedy a řekne jim: `Radujte se se mnou, protože jsem našel svou ztracenou ovci.' Říkám vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který se obrátí, než nad devětadevadesáti, kteří obrácení nepotřebují.“
Lk 15,3-7
Stylita
Martina Bohumila Lutherová
Tak to dopadne, když se píše o vlastních představách
neohlíží se na Boží Slovo:
Velekněžská modlitbaMore
Tak to dopadne, když se píše o vlastních představách
neohlíží se na Boží Slovo:

Velekněžská modlitba
U.S.C.A.E.
Jn 9. začalo (3, 13 - 17)
Pán povedal: „Nik nevystúpil do neba, iba ten, čo zostúpil z neba, Syn človeka, ktorý je v nebi. A ako Mojžiš vyzdvihol na púšti hada, tak musí byť vyzdvihnutý aj Syn človeka, aby nik, kto v neho verí, nezahynul, ale mal večný život.” Veď Boh tak miloval svet, že dal svojho jednorodeného Syna, aby nezahynul nik, kto v neho verí, ale aby mal večný život. Lebo Boh …More
Jn 9. začalo (3, 13 - 17)

Pán povedal: „Nik nevystúpil do neba, iba ten, čo zostúpil z neba, Syn človeka, ktorý je v nebi. A ako Mojžiš vyzdvihol na púšti hada, tak musí byť vyzdvihnutý aj Syn človeka, aby nik, kto v neho verí, nezahynul, ale mal večný život.” Veď Boh tak miloval svet, že dal svojho jednorodeného Syna, aby nezahynul nik, kto v neho verí, ale aby mal večný život. Lebo Boh neposlal svojho Syna na svet, aby svet odsúdil, ale aby sa skrze neho svet spasil.
U.S.C.A.E.
Augustín A hoci sa stal Synom človeka na zemi, svoje božstvo, ktorým zostal v nebi, nepovažoval za nehodné mena Syn človeka, tak ako svoje telo poctil menom Syn Boží. Boží Syn totiž kráčal po zemi a zároveň ten istý Syn človeka zostával v nebi vďaka jednote osoby, v ktorej sú obe podstaty jedným Kristom. Ak teda veríme neuveriteľnému, ľahko uveríme uveriteľnému. Ak totiž Božská podstata, ktorá …More
Augustín A hoci sa stal Synom človeka na zemi, svoje božstvo, ktorým zostal v nebi, nepovažoval za nehodné mena Syn človeka, tak ako svoje telo poctil menom Syn Boží. Boží Syn totiž kráčal po zemi a zároveň ten istý Syn človeka zostával v nebi vďaka jednote osoby, v ktorej sú obe podstaty jedným Kristom. Ak teda veríme neuveriteľnému, ľahko uveríme uveriteľnému. Ak totiž Božská podstata, ktorá nám je oveľa vzdialenejšia, mohla kvôli nám prijať ľudskú podstatu a stať sa tak jednou osobou; o čo skôr môžeme veriť, že vďaka Kristovej ľudskej prirodzenosti sa ostatní svätí stávajú jedným Kristom, a keď z milosti všetci vystupujú, vystupuje do neba on sám, ktorý zostúpil z neba?

Ján Zlatoústy, Komentár k Jánovi Alebo inak. Nikodém povedal „vieme, že si prišiel od Boha ako učiteľ“. Preto aby si nik nemyslel, že je taký učiteľ ako mnohí proroci, čo boli zo zeme, dodáva „nik nevystúpil do neba, iba ten, čo zostúpil z neba, Syn človeka, ktorý je v nebi“.

Teofylakt A keď počuješ, že Syn človeka zostúpil z neba, nemysli si, že z neba zostúpilo telo: to je náuka heretikov, ktorí učili, že Kristus si vzal telo z neba a Pannou iba prešiel.

Ján Zlatoústy Synom človeka tu totiž nenazýva telo, ale označuje sa tak celý menom nižšej prirodzenosti: často totiž zvykne o sebe hovoriť ako o Bohu alebo ako o človeku.
Hanka Kraská
Korunka k NajSvätejšiemu Srdcu Ježišovmu (od Sv. Pátria Pia)
Korunka P. k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu | Lumen de Lumine
Korunka P. k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu
Korunka P. k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu
K 52. výročí úmrtí sv. Otce Pia z Pietrelciny přijměte tuto modlitbu, kterou doporučoval svým duchovním synům. (23.9.1968)
1. Můj Ježíši, který jsi řekl: »vpravdě pravím vám, žádejte a obdržíte,…More
Korunka k NajSvätejšiemu Srdcu Ježišovmu (od Sv. Pátria Pia)

Korunka P. k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu | Lumen de Lumine

Korunka P. k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu

Korunka P. k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu
K 52. výročí úmrtí sv. Otce Pia z Pietrelciny přijměte tuto modlitbu, kterou doporučoval svým duchovním synům. (23.9.1968)

1. Můj Ježíši, který jsi řekl: »vpravdě pravím vám, žádejte a obdržíte, hledejte a naleznete, tluče a bude vám otevřeno,« hle, já tluču, hledám a žádám o milost ...(vylož)
Otče náš, Zdrávas, Sláva Otci --- Srdce Ježíšovo, v Tebe důvěřuji.
2. Můj Ježíši, který jsi řekl: »vpravdě pravím vám, začkoliv budete prosit mého Otce ve jménu mém, On vám to dá....«, hle žádám v Tvého Otce v Tvém jménu o...(vylož)
Otče náš, Zdrávas, Sláva Otci --- Srdce Ježíšovo, v Tebe důvěřuji.
3.Můj Ježíši, který jsi řekl: »vpravdě pravím vám, nebe a země pominou, ale má slova nikdy nepominou«, s odvoláním na neomylnost Tvých svatých slov žádám Tě o milost ....( vylož)
Otče náš, Zdrávas, Sláva Otci --- Srdce Ježíšovo, v Tebe důvěřuji.
Nejsvětější Srdce Ježíšovo, pro které je nemožné nemít soucit s nešťastnými, měj smilování s námi ubohými hříšníky, a uděl nám milosti, o které Tě žádáme skrze Neposkvrněné Srdce Panny Marie, Tvé a naší něžné Matky. Svatý Josefe, domnělý otče Srdce Ježíšova, oroduj za nás.
Zdrávas Královno.
Chiesa e post concilio
Martina Bohumila Lutherová
`Radujte se se mnou, protože jsem našel svou ztracenou ovci.'
Kéž se všechny ovce Nevěstky Babylonské nechají najít
tím, že budou následovat: Hlas z Nebe volá: „Vyjděte z Nevěstky!"More
`Radujte se se mnou, protože jsem našel svou ztracenou ovci.'

Kéž se všechny ovce Nevěstky Babylonské nechají najít
tím, že budou následovat: Hlas z Nebe volá: „Vyjděte z Nevěstky!"
Stylita
„O náboženských poměrech v českých zemích: Všickni bludové do této země stekli se jako do louže. Mnozí Origena následujíce drží, že všickni lidé budou spaseni, někteří vedle (podle) smyslu Vigilanciova praví, že nemají ctěni býti kosti nebo ostatkové svatých, mnozí, od Joviana jsouce naučeni, mnějí, že se všecky věci osudem dějí. Mlčíme o tom, že shrbilé babky a pošetilí starci na pivě nebo na …More
„O náboženských poměrech v českých zemích: Všickni bludové do této země stekli se jako do louže. Mnozí Origena následujíce drží, že všickni lidé budou spaseni, někteří vedle (podle) smyslu Vigilanciova praví, že nemají ctěni býti kosti nebo ostatkové svatých, mnozí, od Joviana jsouce naučeni, mnějí, že se všecky věci osudem dějí. Mlčíme o tom, že shrbilé babky a pošetilí starci na pivě nebo na víně tajemství sv. Trojice prokletými otázkami zpytují; pomíjím jiných mrzkostí, které (j)sou do této země z franské, z britanské země a od Řekův připlynuly.“
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic
zdroj: [Bílý, Jiří, Jezuita Antonín Koniáš, Vyšehrad, Praha, 1996, 34, 80-7021-191-1]
Hanka Kraská
Pomôže iba modlitba a pevná viera.
Utrpenie kresťanov v Afganistane,ktorých opustili aj tí,ktorí mali bojovať o ich ľudské práva.
BOH ich však neopustil.
vomusa.org/…/vombm/viewasweb/vom_bulk_email_202206_20_web.htmlMore
Pomôže iba modlitba a pevná viera.

Utrpenie kresťanov v Afganistane,ktorých opustili aj tí,ktorí mali bojovať o ich ľudské práva.
BOH ich však neopustil.

vomusa.org/…/vombm/viewasweb/vom_bulk_email_202206_20_web.html
U.S.C.A.E.
DRUHÝ KONŠTANTINOPOLSKÝ KONCIL (r. 553)
v Kto nevyznáva, že Otec, Syn a Duch Svätý majú jednu prirodzenosť čiže bytnosť, jednu silu a moc; (kto nevyznáva) jednopodstatnú (homousion) Trojicu, jedno Božstvo, ktoré je uctievané v troch hypostázach čiže osobách (prosópon), nech je exkomunikovaný. Totiž je len jeden Boh a Otec, z ktorého je všetko, a jeden Pán Ježiš Kristus, skrze ktorého je …More
DRUHÝ KONŠTANTINOPOLSKÝ KONCIL (r. 553)

v Kto nevyznáva, že Otec, Syn a Duch Svätý majú jednu prirodzenosť čiže bytnosť, jednu silu a moc; (kto nevyznáva) jednopodstatnú (homousion) Trojicu, jedno Božstvo, ktoré je uctievané v troch hypostázach čiže osobách (prosópon), nech je exkomunikovaný. Totiž je len jeden Boh a Otec, z ktorého je všetko, a jeden Pán Ježiš Kristus, skrze ktorého je všetko, a jeden Duch Svätý, v ktorom je všetko. (N 180)
---
Cirkev veru neučí monarchianizmus ona vykladá Ja a Otec sme jedno takto správne kto tvrdí iné šíri lož lebo my s Cirkvou netvrdíme že Kristus je Otec a Otec je Kristus ale že Otec je Boh, Syn je Boh, Duch Svätý je Boh a sú Jeden Boh ale Osoby sú od seba odlišné

a tvrdiť že je Boh a boh je prosto idiotina lebo akonáhle je niekto menší od Boha už nie je Boh
Hanka Kraská
euportal.cz/…837-biskup-von-galen-statecny-lev-z-munsteru-.aspx
Biskup von Galen – statečný „lev z Münsteru“
„Netušil jsem, že žijí i takoví Němci“, tak reagoval Winston Churchill, když se obeznámil s obsahem kázání a projevů münsterského biskupa Clemense Augusta von Galena, ztělesňujícího velkou postavu představitele „starého Německa“ kritizujícího Hitlerův režim z konzervativně křesťanských …More
euportal.cz/…837-biskup-von-galen-statecny-lev-z-munsteru-.aspx

Biskup von Galen – statečný „lev z Münsteru“

„Netušil jsem, že žijí i takoví Němci“, tak reagoval Winston Churchill, když se obeznámil s obsahem kázání a projevů münsterského biskupa Clemense Augusta von Galena, ztělesňujícího velkou postavu představitele „starého Německa“ kritizujícího Hitlerův režim z konzervativně křesťanských pozic.

V dnešní době toho mediální aréna o von Galenovi příliš nesděluje. Jeho životní příběh se nehodí do vylhaných teorií levicových progresivistů, kteří nám sem tam „dokazují“ spolupráci křesťanských duchovních s nacismem. V souvislosti s výročím konání von Galenova nejznámějšího kázání proti nacistickému euthanáznímu a eugenickému programu jsem si proto dovolil připravit stručný medailon tohoto odvážného člověka.

Clemens August von Galen pocházel z konzervativních vrstev německé šlechty vlastnící starý hrad Dinklage a rozhodl se pro církevní dráhu. Po působení v kněžské a kaplanské funkci byl roku 1933 vysvěcen na biskupa münsterské diecéze. Stalo se tak necelý rok poté, kdy se vlády nad Německem zmocnili nacionální socialisté, jimž novopečený biskup velmi brzy ukázal jak o nich smýšlí. Už roku 1934 pastýřským listem věřícím důrazně odsoudil nacistický „bestseller“ „Mýtus dvacátého století“ z pera „rasovědce“ Rosenberga a to byl teprve začátek.

Když pak o tři léta později vydal papež Pius XI svou protinacistickou encykliku „S palčivou starostí“ (Ano, jde o toho papeže, kterého kulturní levičáci hodnotí jako prohitlerovského), jíž nacistické úřady označili za velezrádnou, von Galen obratně zařídil, aby jen v jeho diecézi bylo vytištěno kolem sto dvaceti tisíc kusů tohoto textu. Po takzvané křišťálové noci z prosince 1938, kdy zfanatizované oddíly SA rozpoutaly nevídané protižidovské násilnosti, pomohl biskup von Galen ukrýt několik desítek židů před běsnícími nacisty. Krátce poté nacisté v Německu realizovali svůj program eugeniky a euthanázie. Kulturní revolucionář Adolf Hitler – stejně jako mnoho dnešních kulturních revolucionářů – se domníval, že „neplnohodnotně žijící osoby“ by měly být, koneckonců i ve svém vlastním zájmu, zbaveny života a z ušetřených prostředků by tak mohl být financován rozvoj „nového člověka“ a navíc by se ještě uskutečnilo „konečné řešení otázky stáří“. Vraždění bezbranných se rozjelo na plné obrátky.

Mnozí slušní lékaři a členové zdravotnického personálu se proto obrátili na von Galena, aby z pozice morální autority učinil kroky proti těmto zvěrstvům. A lev z Münsteru je nezklamal. Třetího srpna 1940 zazněla z kazatelny kostela Svatého Lammberta následující slova : „Nevinní a bezbranní budou nyní vražděni, barbarsky vražděni, i osoby jiné rasy, jiné příslušnosti budou zabíjeny…S těmito vrahy, kteří si osobují právo rozhodovat o životě a smrti bližních, nemůžeme mít nic společného.“

Gestapo se chystalo bezprostředně po mši von Galena zatknout, ovšem velmi početný dav shromážděných připravil biskupovi natolik triumfální ovace, že si gestapáci netroufli zatčení provést a rozhodli se počkat. Von Galenova kázání nadto vyvolala obrovskou vlnu odezvy, takže nacisté začali euthanázii provádět tajně, čímž se samozřejmě velmi snížil počet usmrcených. Obsah kázání se navíc dostal i na západ, kde sehrál pozitivní roli v oblasti propagandy.

Nacistický režim přirozeně biskupa evidoval jako jednoho z největších vnitřních nepřátel Martin Bormann několikrát prosazoval pro von Galena trest smrti, mládežníci z Hitlerjugend a esesáčtí fanatici pak biskupa zuřivě nenáviděli. Münsterský lev měl ovšem velké štěstí, že jeho autorita zasahovala také do složek, které si Hitler nemohl dovolit příliš rozhněvat. Ministr propagandy Goebbels protigalenovské jestřáby několikrát upozornil, že o von Galenův osud se zajímá mnoho důstojníků wehrmachtu, zejména těch odchovaných konzervativní pruskou školou, kteří stojí na biskupově straně. Některá hlášení německé vojenské rozvědky Abwehru zase hovořila o tom, že von Galenovo zatčení by za jistých okolností mohlo vést až k revoltám v armádě a to mezi důstojníky i prostými vojáky. Za zmínku stojí i skutečnost, že ve von Galenův prospěch ostře intervenoval přímo u Hitlera idol německé mládeže a stíhací eso Luftwaffe, plukovník Werner Mölders. Tento stíhač, který dosáhl celkem sto patnácti sestřelů a vysloužil si od svých protivníků přízvisko „gentleman od řídící páky“ patřil k von Galenovým obdivovatelům a Hitlerovi osobně oznámil : „žádám vás…aby přestalo pronásledování münsterského biskupa…Před časem jsem napsal dopis…aby hrabě Galen nebyl za svou kritiku pronásledován…ale vím, že útoky proti odpovědným církevním hodnostářům pokračují.“

Vedle stojící Göring se snažil situaci okolo von Galena označit za malichernost, ovšem elitní stíhač Mölders jej hlasitě okřikl : „Nepovažuji za malichernost, když münsterskému biskupovi někdo posílá výhružné dopisy a když gestapo ruší při bohoslužbách a vyslýchá návštěvníky kostela…Není snad pravda, že se řada duchovních obou vyznání ocitla v žaláři ?“ Pod tlakem všech těchto okolností Hitler zkrátka nemohl nechat populárního duchovního zavřít, udělil mu tedy alespoň tajný úřední dozor. To však neznamená, že by na von Galena zapomněl. Nepohodlný biskup měl být definitivně potrestán teprve po vítězném skončení války, k němuž naštěstí nedošlo.

Nacisté museli zkousnout i to, když von Galen roku 1941 navštívil velení Gestapa, kde tvrdě vystoupil proti zabavování majetku církevním řádům a nazval iniciátory tohoto kroku „obyčejnými lupiči“ Prováděné konfiskace odsoudil i v dalším ze svých kázání : „Pozvedám jménem právotvorného německého národa, jménem majestátu spravedlnosti a v zájmu míru svůj hlas, proto hlasitě volám jakožto počestný občan, zástupce křesťanského náboženství a katolický biskup : Žádáme spravedlnost !“

Po skončení války byl von Galen chápán jako jedna z největších morálních autorit v Německu. Nedlouho po pádu nacismu rozpoznal také hrozbu komunistického nebezpečí a nezakrytě před ním varoval. Faktem ovšem je, že na von Galena si v těsně poválečné době stěžovali důstojníci britské okupační správy, neboť v některých případech nerespektoval jejich příkazy. To Britům dělalo těžkou hlavu, protože sami nechtěli příliš vstupovat do sporů s takovou osobností. Rovněž kancléř Adenauer přál von Galenovi sluch a nechal se inspirovat jeho plánem na ekonomickou obnovu Německa, vycházejícího ze sociálního konzervatismu. Papež Pius XII ( připomínám, že i tohoto papeže kulturní levice označuje za pronacistického) po dobu války von Galenovu činnost opakovaně podporoval a vysoce cenil. To se projevilo i v lednu 1946, kdy jmenoval münsterského lva do úřadu kardinála. Von Galen se však z titulu příliš dlouho netěšil. Dvacátého března 1946 zemřel následkem protržení slepého střeva. Osoba biskupa von Galena, podporovaného ve svých činech i tehdejším papežem Piem XII je důkazem toho, že postmodernistické pohádky o spojení křesťanství s nacismem patří do říše bajek ( snad jediným státem, kde by se tato symbióza dala částečně připustit bylo pouze ustašovské Chorvatsko). Mnoho badatelů již nade vší pochybnost prokázalo, že tyto lživé diskreditační zvěsti mají kořeny v poválečných provokacích sovětské NKVD ( pozdější KGB) a to zejména poté, kdy se křesťanští duchovní v Itálii významně angažovali při protikomunistické kampani.

Přesto však stále vznikají nehorázná „umělecká díla“ jako například film Amen, která se nás opět snaží přesvědčit o příbuznosti obou směrů. Tyto nesmysly jsou pochopitelně u liberálních levičáků přijímány s potleskem, avšak pravdivého na nich není zhola nic. Pokud se dobře pamatuji, podobně lživý dvoudílný film běžel – za peníze daňových poplatníků - i na druhém programu České televize. Nikdy jsem nebyl příznivcem privatizace ČT, ovšem po letmém shlédnutí prvního dílu zmiňovaného paskvilu už vůči ní nejsem tolik odmítavý. Pevně věřím, že myslící člověk pozná, kdo má v této věci pravdu. Jistě i díky odkazu Clemense von Galena…

Marek Skřipský
Hanka Kraská
europortal.cz ukončil svvoju činnosť,link nefunguje
euportal.cz/…roti-cirkvi-goebbels-a-akcia-pedofilni-knazi-.aspx
Boj nacismu proti Církvi. Goebbels a akcia "pedofilní kňazi" Autor: Massimo Introvigne
Falošné obvinenia z pedofílie použili voči kňazom už nacisti.
V roku 1937 ako odpoveď na encykliku „Mit brennender Sorge“ nacistický minister propagandy zorganizoval kampaň na diskreditáciu …More
europortal.cz ukončil svvoju činnosť,link nefunguje
euportal.cz/…roti-cirkvi-goebbels-a-akcia-pedofilni-knazi-.aspx

Boj nacismu proti Církvi. Goebbels a akcia "pedofilní kňazi" Autor: Massimo Introvigne
Falošné obvinenia z pedofílie použili voči kňazom už nacisti.

V roku 1937 ako odpoveď na encykliku „Mit brennender Sorge“ nacistický minister propagandy zorganizoval kampaň na diskreditáciu katolíckej Cirkvi.
Šéf nemeckej vojenskej kontrarozviedky Wilhelm Canaris dal poslať dokumenty tohto plánu pápežovi Piovi XII. „Denne sa objavujú nové prípady sexuálneho zneužívania detí veľkým počtom členov katolíckeho kléru.
Bohužiaľ nedá sa hovoriť o jednotlivých prípadoch, ale o kolektívnej morálnej kríze, ktorú kultúrna história ľudstva nikdy predtým nepoznala v takej desivej a znepokojujúcej dimenzii. Mnohí kňazi a rehoľníci sa priznali. Niet pochýb o tom, že tisíce prípadov, ktoré boli oznámené spravodlivosti, predstavujú len malý zlomok skutočnosti, pretože mnohí páchatelia boli chránení.

Mit brennender Sorge (česky S palčivou starostí) je německy psaná encyklika, kterou vydal papež Pius XI. 14. března 1937 jakožto reakci na nacismus.

Pred 85 rokmi vydal Pápež Pius XI. encykliku Mit brennender Sorge- S pálčivou starostlivosťou.Bola písaná v nemčine.
Katolicka cirkev na Slovensku

euportal.cz/…roti-cirkvi-goebbels-a-akcia-pedofilni-knazi-.aspx

Boj nacismu proti Církvi. Goebbels a akcia "pedofilní kňazi"
Autor: Massimo Introvigne

V roku 1937 ako odpoveď na encykliku „Mit brennender Sorge“ nacistický minister propagandy zorganizoval kampaň na diskreditáciu katolíckej Cirkvi. Šéf nemeckej vojenskej kontrarozviedky Wilhelm Canaris dal poslať dokumenty tohto plánu pápežovi Piovi XII.

„Denne sa objavujú nové prípady sexuálneho zneužívania detí veľkým počtom členov katolíckeho kléru. Bohužiaľ nedá sa hovoriť o jednotlivých prípadoch, ale o kolektívnej morálnej kríze, ktorú kultúrna história ľudstva nikdy predtým nepoznala v takej desivej a znepokojujúcej dimenzii. Mnohí kňazi a rehoľníci sa priznali. Niet pochýb o tom, že tisíce prípadov, ktoré boli oznámené spravodlivosti, predstavujú len malý zlomok skutočnosti, pretože mnohí páchatelia boli chránení a ich prípady ututlané hierarchou.“

Ide o úvodník nejakého veľkého denníka z roku 2010? Nie: je to prejav zo dňa 28. mája 1937 od Josepha Goebbelsa (1897-1945), ministra propagandy Tretej ríše. Tento prejav, ktorý mal veľký ohlas v zahraničí, bol vyvrcholením kampane, ktorú začal nacistický režim s cieľom zdiskreditovať katolícku Cirkev. V roku 1937 bolo zatknutých 276 rehoľníkov a 49 kňazov. Zatknutia sa konali vo všetkých nemeckých diecézach postupne, aby sa o škandáloch denne písalo na titulných stránkach denníkov.

10. marca 1937 pápež Pius XI. (1857-1939) v encyklike Mit brenneder Sorge odsúdil nacistickú ideológiu. Na konci toho istého mesiaca Ministerstvo propagandy, na čele ktorého stál Goebbels, spustilo kampaň proti sexuálnemu zneužívaniu detí kňazmi. Plánovanie a riadenie kampane je známe vďaka dokumentom, ktorých čítanie je na úrovni najlepších špionážnych románov.
Roku 1937 šéfom nemeckej kontrarozviedky bol admirál Wilhem Canaris (1887-1945). Tento sa postupne stal anti-nacistom a dozrelo v ňom presvedčenie, ktoré ho priviedlo k zorganizovaniu neúspešného atentátu na Hitlera v roku 1944; po ňom bol roku 1945 obesený. Canaris nesúhlasil s Goebbelsovou aktivitou proti katolíckej Cirkvi a poveril právnika Josefa Mullera (1878-1979), aby do Ríma zaniesol prísne tajné dokumenty na túto tému.
Muller - predtým ako bol zatknutý a internovaný vo vyhladzovacom koncentračnom tábore Dachau, ktorý prežil a po vojne sa stal ministrom spravodlivosti Bavorska – po častiach doručil tajné dokumenty Piovi XII. (1876-1958), ktorý požiadal Spoločnosť Ježišovu o ich preštudovanie.
So súhlasom Štátneho sekretariátu bol vyšetrovaním nacistického sprisahania proti Cirkvi poverený nemecký jezuita Walter Mariaux (1894-1963), ktorý po tom, ako v Nemecku zorganizoval protinacistickú organizáciu Paulus-kreis, bol prezieravo poslaný ako misionár do Brazílie a Argentíny. Tu ako riaditeľ Mariánskej kongregácie mal vplyv na celé generácie laikov, vrátane známeho brazílskeho katolíckeho mysliteľa Plinia Correa de Oliviera (1908-1995), ktorý patril do jeho skupiny v San Paule. Mariaux publikoval v Londýne v roku 1940 po anglicky a v roku 1941 v Buenos Aires po španielsky pod pseudonymom Testis Fidelis – Verní svedkovia dve knihy o prenasledovaní katolíkov v Tretej ríši; bolo to vyše sedemsto strán komentovaných dokumentov, ktoré v celom svete vyvolali veľké emócie.

Výraz „morálna panika“ bol vytvorený sociológmi iba v sedemdesiatych rokoch na identifikáciu umelo vyvolaného socálneho poplachu, pričom sa využívajú metódy ako preháňanie faktov a čísel, pomocou neserióznych štatistík „objavujúc“ a prezentujúc ako „nové“, v skutočnosti už dávno známe udalosti. Základ je tvorený skutočnými udalosťami, ale ich počet je systematicky deformovaný.
Ako je obvyklé pri morálnej panike, fakty nie sú úplne vymyslené. Ešte pred vydaním encykliky existovali v Nemecku určité prípady zneužívania detí. Rovnako Mariaux pokladá za vinného rehoľníka v škole v Bad reichenhall, laického profesora, záhradníka a školníka, ktorí boli odsúdení v roku 1936, pričom konštatuje, že sankcia uložená bavorským ministerstvom školstva a mládeže – odňatie povolenia na prevádzkovanie škôl štyrom mníšskym rádom – bola úplne neprimeraná a nadväzuje na snahu režimu zlikvidovať katolícke školy. Dokonca aj v prípade niektorých františkánov z Waldbrietbachu v spolkovej krajine Porýnie Mariaux necháva otvorenú hypotézu o vine obvinených, hoci historici neskôr nevylučujú nacistické zveličovanie.

Tieto prípady – ale tých skutočných bolo len veľmi málo – viedli k vytrvalým reakciám biskupov. 2. júna 1936 munsterský biskup, blahoslavený Clemens August von Galen (1878-1946) – duša katolíckeho odporu proti nacizmu, blahorečený v roku 2005 Benediktom XVI. – dal čítať počas nedeľných bohoslužieb vyhlásenie, v ktorom sa vyjadruje „bolesť a smútok“ nad „odporným zločinom“, ktorý „pokrýva hanbou našu svätú Cirkev“. 20. augusta 1936 po udalostiach vo Waldbreitbachu nemecký episkopát uverejnil spoločný pastiersky list, v ktorom „dôrazne odsudzuje“ páchateľov a zdôrazňuje nutnosť spolupráce so štátnymi súdmi.
Na konci roku 1936 nemeckí biskupi prijímajú prísne opatrenia – aj keď len vo veľmi málo prípadoch, niektoré z nich boli aj pochybné -, ktoré, zdá sa, že vyriešili reálne problémy. Biskupi – síce nie veľmi hlasito – tiež poznamenali, že medzi učiteľmi štátnych škôl a v mládežníckej organizácii Hitlerjugend prípady odsúdených za sexuálne zneužívanie detí sú oveľa častejšie ako u katolíckeho duchovenstva.

Bola to encyklika Pia XI. proti nacizmu, ktorá bola determinujúca pre veľkú kampaň z roku 1937. Mariaux to dokazuje publikovaním veľmi podrobných pokynov zaslaných Goebbelsom Gestapu, politickej polícii Tretej ríše, niekoľko dní po zverejnení Mit brennender Sorge, a najmä novinárom, ktorí boli vyzvaní, aby „objavili“ prípady z roku 1936 a dokonca aj epizódy staršieho dáta, a aby ich neustále ponúkali verejnosti.
(Súčasťou národno socialistickej propagandy boli aj "vtipné" proticirkevné karikatúri v časopise Der Sturmer, ako napr. táto. Pozn. red.)
Goebbels nariadil Gestapu hľadať svedkov, ktorí by obviňovali kňazov a ktorým sa vyhrážali okamžitým zatknutím ak nebudú spolupracovať, aj keby to boli len deti. Príslovečná veta „v Berlíne je sudca“, ktorá v nemeckej tradícii poukazuje na dôveru v nezávisloť súdnictva od tých, čo sú aktuálne pri moci, však platí – v určitých medziach – a to aj v Tretej ríši. Z 325 kňazov a rehoľníkov, ktorí boli zatknutí po tom, ako vyšla encyklika, iba 21 bolo odsúdených. Je takmer isté, že i medzi nimi boli nespravodlivo obvinení. Takmer všetci skončili vo vyhladzovacích táboroch, kde mnohí z nich umreli.

Pokus o diskreditáciu katolíckej Cirkvi na medzinárodnej úrovni prostredníctvom obvinení z nemorálnosti a pedofílie kňazov však zlyhal. Vďaka odvahe Canarisa a jeho priateľov a vytrvalosti jezuitského detektíva Mariauxa pravde vyšla najavo ešte počas vojny. Vierolomnosť Goebbelsovej kampane vyvolala viac rozhorčenia ako akékoľvek zavinenia predstaviteľov Cirkvi.
U.S.C.A.E.
vydali exkomunikačné varovanie ešte ani nebol u moci ešte len na voľbu hrozbu uvalili ale to aj na socialistické strany a komunistickú aj taká Cirkev bývala v nemecku ťažko tomu dnes veriť odsúdila a nie iba deklaratívne obidva socializmy a komunizmus
Stylita
Z denní liturgie
Srdce Páně - Liturgie.cz
1. čtení:
Čtení z knihy proroka Ezechiele.
Tak praví Pán, Hospodin: „Hle, já sám vyhledám své stádo a ujmu se ho. Jako se pastýř stará o své stádo, když je mezi svými rozptýlenými ovcemi, tak budu pečovat o své ovce a vysvobodím je ze všech míst, kam se rozprchly v mlhavém a mračném čase. Vyvedu je z národů, shromáždím je ze zemí a přivedu je do jejich …More
Z denní liturgie
Srdce Páně - Liturgie.cz

1. čtení:
Čtení z knihy proroka Ezechiele.
Tak praví Pán, Hospodin: „Hle, já sám vyhledám své stádo a ujmu se ho. Jako se pastýř stará o své stádo, když je mezi svými rozptýlenými ovcemi, tak budu pečovat o své ovce a vysvobodím je ze všech míst, kam se rozprchly v mlhavém a mračném čase. Vyvedu je z národů, shromáždím je ze zemí a přivedu je do jejich vlasti, budu je pást na izraelských horách, v údolích i na zemských lučinách. Povedu je na tučnou pastvu, budou přebývat na nejvyšších izraelských horách, odpočinou si tam dobrém ovčinci, na izraelských horách budou požívat žírnou pastvu. Já budu pást své stádo, já jim dám odpočinek – praví Pán, Hospodin. Budu hledat ztracené, zpět přivedu rozptýlené, obvážu zraněné, posílím slabé, budu střežit tučné a silné, pást je budu svědomitě.“
Ez 34,11-16

Žalm:
Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám.

Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám,
dává mi prodlévat na svěžích pastvinách,
vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout.
Občerstvuje mou duši.

Vede mě po správných cestách,
pro svoje jméno.
I kdybych šel temnotou rokle,
nezaleknu se zla, vždyť ty jsi se mnou.
Tvůj kyj a tvá hůl,
ty jsou má útěcha.

Prostíráš pro mě stůl
před zraky mých nepřátel,
hlavu mi mažeš olejem,
má číše přetéká.

Štěstí a přízeň mě provázejí
po všechny dny mého života,
přebývat smím v Hospodinově domě
na dlouhé, předlouhé časy.
Zl 23(22)

2. čtení:
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Římanům.
Bratři! Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého, který nám byl dán. Kristus přece v ten čas, když jsme ještě byli slabí, zemřel za bezbožníky. Vždyť sotva kdo položí život za spravedlivého
možná, že se někdo umřít odhodlá za toho, kdo je mu milý. Ale Bůh dokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus umřel za nás, když jsme ještě byli hříšníky. Tím spíše tedy budeme zachráněni skrze něho od (Božího) hněvu teď, když jsme ospravedlněni jeho krví. Neboť jestliže jsme s Bohem byli usmířeni smrtí jeho Syna v době, kdy jsme s ním byli ještě znepřáteleni, tím spíše – po usmíření – budeme zachráněni jeho životem. Ba ještě více! Smíme se i chlubit Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, protože skrze něho se nám nyní dostalo usmíření.
Rim 5,5-11

Evangelium:
Lk 15,3-7