Clicks1.4K
Libor Halik
16

Svatý Alfons Liguori: O pekelných trestech

Svatý Alfons Liguori: O pekelných trestech (1)
www.lumendelumine.cz/index.php
A půjdou do věčného zavržení (Mat. 25, 46)
I. část
Hříšník páchá dvojí zlo, neboť tím, že hřeší, opouští Boha, nejvyšší dobro, a obrací se k tvorům: Dvojí zlo spáchal můj lid, opustili mne, zdroj živé vody, a vytesali si cisterny rozpukané, které vodu neudrží (Jer 2,13). Protože hříšník se z odporu k Bohu obrací ke tvorům, bude spravedlivě v pekle trýzněn samotnými stvořeními, ohněm a démony, a bude to trest smyslů. Ale protože ještě větší hřích je obrátit se k Bohu zády, hlavním trápením v pekle bude ztráta. Jak nesmírný je to trest - ztratit Boha.
Uvažujme nejdříve o trestu smyslů. Je to článek víry, že peklo existuje: V hloubi země je vězení vyhrazené pro ty, kteří se vzbouřili proti Bohu. Čím je toto peklo? ...do tohoto místa muk, tak je nazývá boháč odsouzený do pekel (Lk 16,28). Místo muk, kde všechny smysly a všechny schopnosti zavrženého mají své vlastní trápení. Čím kdo zhřešil, tím také bývá i trestán (Md 11,16). Kolik se vynášel a hýřil, tolik mu dejte trýzně a zármutku (Zj 18,7). Zrak bude týrán temnotami, v zemi temné jako mračno, v šera smrti (Job 10,21). Jaký soucit cítíme s ubožákem, který je uvězněn v temné díře, místo aby žil 40 -50 let svého života. Peklo je prostor uzavřený ze všech stran, kam nikdy nepronikne sluneční paprsek ani žádné jiné světlo. Až na věky nespatří světla (Ž 48, 20). Plamen, který zde na zemi osvěcuje, v pekle je zcela temný. Svatý Bazil vysvětluje: Pán oddělí oheň od světla, takže plamen bude jen pálit, nikoliv osvěcovat. Stručně to vykládá i Albert Veliký: „Odděluje zář od žáru“. Samotný dým, který vychází z tohoto ohně, způsobí pohromu tmy, o které říká sv. Juda, že oslepí zrak zavržených. Je pro ně připravena nejhlubší tma na věky věků (Jud 13). Svatý Tomáš říká, že je pro ně vyhrazeno jen tolik světla, kolik je třeba, aby měli větší soužení.
Bude trýzněn jejich čich. Jaký by to byl trest být uzavřen v jedné komoře s mrtvolou, která je v rozkladu! Puch potáhne z jejich mrtvol (Iz 34,3). Zatracenec bude přebývat uprostřed tolika milionů jiných zavržených, kteří jsou z trestu živí, ale jsou mrtvolami pro pach, který z nich vychází. Svatý Bonaventura říká, že kdyby bylo vyneseno z pekla jediné tělo zavrženého, jeho zápach by stačil usmrtit celé lidstvo. A blázni říkají: Však nepůjdu do pekla sám. Ubožáci, čím více je jich v pekle, tím větší je jejich soužení. „Společnost nešťastníků nezmenšuje, ale zmnožuje jejich bídu“, říká sv. Tomáš. Více strádají pro zápach, křik a mačkanici, protože v pekle budou stát jeden na druhém, jako ovce namačkané na sebe v domě zimy. Jako ovce v podsvětí, které pase sama smrt ( Ž 48,15). Ba co více, budou stlačeni pod lisem Božího hněvu. On šlape ve vinném lisu trestajícího vševládnoucího Boha (Zj 19,15). Neboť tak jak dopadne zavržený do pekla v poslední den, tak tam setrvá, aniž by mohl změnit polohu, aniž by mohl pohnout nohou nebo rukou, dokud bude Bůh Bohem.
Bude trýzněn také jeho sluch, a to ustavičnými nářky a bědováním zoufalých zatracených. Jeho sluch slyší ustavičně zvuk strašlivých zvěstí (Job 15, 21). Jaká jsou to muka, když by člověk chtěl spát, ale stále slyší nářek nemocného, psa, který štěká, nebo dítě, které pláče. Ubozí zavržení, co musí poslouchat ustavičně po celou věčnost, jaké křiky a nářky trpících! Hrdlo bude sužováno hladem. Zavržený bude mít hlad jako pes. Budou skučet hladem jako psi, když se nenasytí ani v noci (Ž 58,15). Ale nebude tu ani drobet chleba. Bude mít takovou žízeň, že by mu k napojení nestačilo celé moře. Ale nebude mít ani kapku vody. Jedna kapka by byla uspokojila bohatce, ale neměl ji, nemá a nikdy nebude mít.
Modlitba
Můj Pane, u tvých nohou jsem alespoň trochu rozjímal o tvé milosti a tvých trestech. Jak ubohý bych byl, kdybys se mnou neměl slitování, kolik let bych již strádal ve smrduté peci, kde již hoří tolik jiných podobných jako jsem já. Můj Vykupiteli, jak bych na to mohl myslet a nezahořet láskou k tobě? Dej mi raději tisíckrát umřít. Jak bych tě mohl v budoucnosti opět urážet hříchy? Když jsi začal, dokonči své dílo. Vytáhl jsi mě z pachu tolika mých hříchů, s takovou láskou jsi mě pozval, abych tě miloval. Dopřej mi, abych čas, který jsi mi ještě dal, celý strávil pro tebe. Jak by dychtili všichni zatracení po jediném dni, jediné hodině, kterou jsi mi dopřál! Co udělám? Strávím je opět ve věcech, které jsou ti odporné? Ne, můj Ježíši, nedovol to, pro zásluhy tvé krve, kterou jsi mě vysvobodil z pekla. Miluji tě, nejvyšší dobro, a protože tě miluji, činím pokání za všechno, čím jsme tě urazil. Nechci tě již urážet, chci tě vždy milovat.
Moje Královno a Matko Maria, pros za mě Ježíše, aby mi udělil dar setrvání v jeho svaté lásce.
(pokračování)
Pramen: ”Apparecchio alla morte”CONSIDERAZIONE XXVI
Rozjímaní o pekle 2
www.lumendelumine.cz/index.php
Trest, který nejvíce trápí smysly zavrženého, je pekelný oheň, který sužuje hmat. Trest bezbožného těla je oheň a červ (Sir 7,19). Z toho důvodu se o tom Pán při soudu výslovně zmiňuje: Odejděte ode mne, zlořečení, do věčného ohně (Mt 25, 41). I zde na zemi je trest ohně trestem nejtěžším. Ale rozdíl mezi ohněm pozemským a ohněm v pekle je tak veliký, že podle sv. Augustina je náš oheň vedle pekelného jen jako namalovaný. Svatý Vincenc Ferrarský říká, že náš oheň je ve srovnání s pekelným ohněm chladný. Pravdou je, že náš oheň byl stvořen, aby byl pro nás užitečný, ale pekelný oheň má za cíl, aby trápil. Tertulián říká, že oheň, který má člověk k užívání, má daleko k ohni, kterým si posluhuje Boží spravedlnost. Tento trestající oheň zapaluje Boží hněv. Rozhoří se proti vám oheň roznícený mým hněvem (Jer 15,14). Proto podle Izaiáše je pekelný oheň nazýván duchem žhoucím (Iz 4,4). Zavržený je odsouzen nikoliv k ohni, ale do ohně. Odejděte ode mne, zlořečení, do věčného ohně. Zatracený tedy bude obklopen ohněm jako poleno v peci. Bude se nacházet v propasti ohně nad sebou, pod sebou a všude kolem sebe. Pokud se dotýká, jestliže vidí, jestliže dýchá, nedotýká se, nevidí a nedýchá nic jiného než oheň a jeho sžírající neúprosné plameny. Bude v ohni ponořen jako ryba ve vodě. Ale tento oheň bude nejen všude kolem něho, ale vstoupí také do něho, do jeho vnitřností, aby ho sužoval. Jeho celé tělo bude ohnivé, bude hořet žaludek a střeva v břichu, srdce v hrudi, mozek v hlavě, krev v žilách a také morek v kostech. Každý zavržený se stane ohnivou pecí. Rozpálíš je jako pec (Ž 20,10). Blázni, nejsou schopni vydržet cestu pod rozpáleným sluncem, zůstat zavřeni v místnosti, kde je výheň, nesnesou jednu jiskru, která se snese na ně, a nebojí se ohně, který stravuje, jak říká Izaiáš: Kdo z vás může vydržet u sžírajícího ohně (33, 14). Tak jako šelma pozře kůzlátko, tak pozře pekelný plamen zatracence; pozře ho však tak, aniž by mohl zemřít. „Snažíš se, blázne, říká sv. Petr Damián, snažíš se uspokojit své tělo, ale pamatuj, že přijde den, ve kterém se všechny tvoje nemravnosti stanou poleny v tvých útrobách a založí největší a nejstrašnější oheň, který tě bude v pekle sužovat“. Sv. Jeroným píše, že tento oheň přinese s sebou všechno trápení a všechno soužení, které trpíme zde na zemi. Bolesti hlavy a boku, vnitřností, nervů. V tomto ohni však bude i trápení mrazu. Suchopár a žár pohlcuje sněhové vody (Job 24,19). Ale stále třeba mít na paměti, že všechny bolesti zde na zemi jsou pouhý stín , jak říká sv, Jan Chryzostom, ve srovnání s pekelným trápením. „Vezmi oheň, vezmi rozžhavené železo, to všechno je pouze stín vedle tohoto trápení.“ Také všechny jeho schopnosti budou mít svůj trest. Zatracence bude týrat paměť, která mu bude připomínat, kolik měl na světě času, aby získal spásu, a promarnil ho na to, aby byl zavržen. Připomene mu milosti přijaté od Boha, kterých nechtěl pro sebe využít. Rozum mu představí, jak veliké je dobro, které ztratil v Bohu a v ráji. A že na tuto zhoubu již není žádného léku. Vůle mu představí, že jsou pro něho ztraceny všechny věci, které by si mohl žádat. Choutky svévolníků přijdou nazmar (Ž 111,10). Ubožák, nebude mít jíž nikdy to, po čem touží, ale bude mít to, co je mu odporné, co bude jeho věčným trápením, Chtěl by vyjít z tohoto soužení, najít pokoj, ale pokoj už nikdy mít nebude.
Modlitba
Můj Ježíši, tvoje krev a tvoje smrt jsou moje naděje. Zemřel jsi, abys mě vysvobodil od věčné smrti. A kdo více , Pane, získal tvými tvými zásluhami a tvým utrpením, než já ubohý, který jsem si tolikrát zasloužil peklo? Nedovol mi, aby žil nevděčně za tolik milostí, které jsi mi prokázal. Vysvobodils mě z pekelného ohně, protože jsi nechtěl, abych hořel v ohni trápení, zapal mě sladkým ohněm tvé lásky. Pomoz mi, abych se ti mohl zalíbit tak, jak si přeješ. Kdybych byl nyní v pekle, nemohl bych tě již milovat, ale dokud tě mohu milovat, chci tě milovat. Miluji tě, nekonečná dobroto, miluji tě, můj Vykupiteli, který jsi mě tak miloval. Jak jsem mohl žít takový čas a nemyslet na tebe, který jsi na mne nikdy nezapomněl. Kdybys na mě přestal myslet, byl bych v pekle a nelitoval bych svých hříchů. Tato bolest, kterou cítím ve svém srdci, že jsem tě urážel, tato touha, že se snažím tě náležitě milovat, to jsou dary tvé milosti, která mi pomáhá. Děkuji ti za to, můj Ježíši. Doufám, že nadále ti daruji zcela svůj život, který mi ještě zbývá. Zříkám se všeho. Chci myslet jen na to, abych ti sloužil tak, jak se ti líbí. Připomínej mi stále peklo, které jsme si zasloužil, a milosti, které jsi mi udělil. Nedovol, aby se ještě někdy k tobě otočil zády a abych tak sám sebe odsoudil do této propasti trestů.
Matko Boží, pros za mě hříšného. Tvoje přímluva mě vysvobodila z pekla. Vysvobodˇ mě ještě svou přímluvou od hříchu, který jediný mě může znovu odsoudit do pekla.

Svatý Alfons Liguori: O pekelných trestech (3) |
www.lumendelumine.cz/index.php
Všechny tyto tresty jsou ničím proti trestu nejsvětější ztráty. Peklo nedělají peklem temnota, zápach, křik, oheň; trestem pekla je trest ztráty Boha. Svatý Bruno říká: „Mohou se muka zvyšovat, jen když neztrácíme Boha“ (Kázání o posl. Soudu) . Svatý Jan Zlatoústý říká: „Kdybys tisíckrát řekl peklo, neříkáš nic, co by se vyrovnalo této bolesti“ (Hom. 49). Svatý Augustin dodává, že se kdyby zavržení mohli těšit pohledem na Boha, „žádný trest by necítili“ a peklo by se změnilo na nebe. (De tripl. Hab) . Abychom pochopili něco z tohoto trestu, představme si, že někdo ztratí perlu drahou 100 denárů. Cítí velkou bolest a ztrátu, ale kdyby perla stála 200, cítil by dvojnásobný trest. Kdyby stála 400, tím hůře. S cenou vzrůstá hodnota ztráty, a tím trest. Ale co ztratil zavržený? Nekonečné dobro, kterým je Bůh. Svatý Tomáš říká, že zavržený pociťuje nekonečný trest: „Trest zavrženého je nekonečný, protože jde o ztrátu nekonečného dobra“ (De Th.1.2.q87. a. 4).
To je jediný trest, kterého se bojí světci Jak říká sv. Augustin, to je trest pro milující, nikoliv pro zatvrzelé. Sv. Ignác z Loyoly říká: Pane, snesu každý trest, ale tento ne, být zbaven tebe. Tento trest však není ničím pro hříšníky, kteří jsou spokojení s tím, že žijí měsíce a roky bez Boha, protože ti ubožáci žijí v temnotách. Když umírají, nepoznávají velké dobro, které ztrácejí. Ale když duše vyjde z těla, , ihned pocítí, že byla stvořena Bohem. „Když se duše oddělí od těla, ihned chápe Boha jako nejvyšší dobro, pro které byla stvořena“, říká sv. Antonín. Ihned zamíří a chce se obejmout s nejvyšším dobrem. Ale protože je stavu hříchu, je od Boha odstrčena. Když vidí pes zajíce, ale někdo ho drží na řetězu, snaží se vší silou uvolnit. Duši oddělenou od těla přitahuje mocně Bůh, ale hřích ji odlučuje od Boha a posílá do pekla. Vaše nepravosti vás oddělily mezi sebou a od Boha (Iz 59, 2). Celé peklo tedy spočívá v prvních slovech rozsudku: Odejděte ode mne, zlořečení Odejděte, nechci, abyste patřili na moji tvář. Proto když David odsoudil Absolona, aby se před ním již neobjevil, byl to pro Absolona tak velký trest, že řekl: Povězte mému otci, ať mi dovolí spatřit jeho tvář, nebo ať mě usmrtí. ( 2 Kr 14.24). Co se stane, když Bůh řekne zemřelé duši: „Odejdi ode mne, nechci tě již vidět!“ Skryji před ním svou tvář a dolehne na něj všechno zlé (Deut 31,17). Zavrženým Ježíš řekne: „Nejste moji a já nejsem váš ( srov. Oz 1,9). Jaká je to bolest pro syna, když umírá jeho otec, nebo pro manželku, které umírá manžel.: „Otče, již nikdy tě neuvidím!“ A když se zeptáme odsouzené duše, která pláče: „Proč tak pláčeš?“ Odpoví nám to jediné: „Pláču, protože jsme ztratila Boha Již nikdy ho neuvidím. Kdyby alespoň mohla v pekle svého Boha milovat a odevzdat se do jeho vůle. Ale nikoliv. Kdyby to mohla udělat, peklo by přestalo být peklem. Nemůže se odevzdat do Boží vůle, protože se stala nepřítelem Boží vůle. Nemůže Boha milovat, naopak nenávidí ho a bude ho navěky nenávidět. To bude její peklo: poznávat, že Bůh je nejvyšší dobro, a přitom bude nucena ho nenávidět a současně poznávat, že je hoden nejvyšší lásky. Když se Kateřina Janovská ptala démona, kým je, odpověděl: „Jsem ten prokletý, který byl zbaven Boží lásky“. Tak zavržený bude nenávidět Boha a zlořečit mu, bude mu zlořečit i za ta dobrodiní, která mu prokázal, když ho stvořil, vykoupil, obdařil svátostmi křtu, pokání a především svátostí oltářní. Bude nenávidět všechny anděly a svaté, a zvláště bude nenávidět svého anděla strážce, všechny svaté ochránce a nejvíce Boží Matku. Ale hlavně bude proklínat tři božské Osoby, z nich hlavně Božího Syna, který zemřel pro jeho spásu, bude proklínat jeho rány, jeho krev, jeho utrpení a jeho smrt.
Modlitba
Můj Bože, ty jsi mé nejvyšší dobro, dobro nekonečné, a já jsem tě tolikrát dobrovolně ztratil. Věděl jsem již, že svým hříchem ti působím velkou hořkost a že ztrácím tvoji milost, a přesto jsem to udělal. Kdybych tě neviděl probodeného na kříži, jak za mě umíráš, můj Bože, neměl bych odvahu znovu tě vyhledat a prosit o odpuštění. Věčný Otče, nedívej se na mne, ale pohleď na tohoto svého milovaného Syna, který u tebe hledá pro mne milost. Vyslyš ho a odpusť mi. V tuto dobu jsem měl být v pekle již tolik let bez naděje, že tě budu moci milovat a získat zpět tvoji ztracenou milost. Můj Bože, lituji ze všeho zla nejvíce toho, že jsem ti spáchal takovou křivdu, že jsem se zřekl tvého přátelství a pohrdl tvojí láskou, kterou chováš k spravedlivým na této zemi. Kéž bych byl umřel, než jsme poprvé zhřešil! Jak jsem mohl být tak slepý a tak bláznivý? Děkuji ti, můj Pane, že jsi mi poskytl čas, abych to mohl napravit. Jelikož pro tvé milosrdenství nejsem nyní v pekle a mohu tě milovat, můj Bože, chci tě milovat. Nechce již odkládat a chci se zcela obrátit k tobě. Miluji tě, nekonečné dobro, miluji tě, můj živote, , můj poklade, moje lásko, mé všechno. Připomínej mi stále lásku, kterou jsi mi daroval, a peklo, kde jsem měl již být. Kéž mě tato myšlenka vždy provází, abych ti vyznával lásku a stále opakoval: miluji tě, miluji tě, miluji tě.
Ó Maria, Královno naděje a moje Matko, kdybych byl v pekle, nemohl bych tě už milovat. Miluji tě, drahá Matko, a důvěřuji, že nedovolíš, abych přestal milovat tebe a mého Boha. Pomáhej mi a pros za mě mého Ježíše!
Public domain
Brigita Brigita
Děkuji, že si zase mohu vzpomenout a přemýšlet nad velkou Láskou Boží a pro Lásku k Ježíšku přijmout všechno nepohodlí, a životní těžké překážky. Raději všechno tady na zemi vytrpět, než se oddělit od Otcovy Lásky a ztratit Boží Světlo a naději. Mělo by to viset všude na zastávkách a kde jen to jde. Je to pro záchranu duší.
ľubica
DOMINUS EST= JE TO PÁN www.corpus-christi.cz/dominus-est/
PRIJIMANIE NA RUKU – HISTORICKÁ STÚDIA

www.corpus-christi.cz/prijimani-na-ruku/
apredsasatoci
Páter Janko hovorí 6 ročným deťom v škole, ze peklo neexistuje. Asi nepozná A. M. de Liquoriho. 🥺
Libor Halik
Beda mu i tým deťom, lebo on ich zabíja. Pre @apredsasatoci
ľubica
sv. Alfonz M- Liguori, oroduj za nášho bývalého arcib. Bezáka, nech ho dobrotivý BOH a PÁN vyvedie z modernisticko-liberálnych močiarov a spraví z neho muža modlitby a pevnej viery!!!! 🙏
ľubica
tores
S takovým tvrzením bych nepospíchal. To ukáže další čas.
hvezdaXY
😇 Pokooj s Tebou!

p.s. ajlafju jsi můj brat v Kristu!
tores
Já nejsem zlý. Pod vlivem tvého přání, abych puknul závistí, mi ty verše od tebe zní jinak.

hvezdaXY 23.11.2013 19:32:56
ty jednou pukneš od závisti to bude vůně...
hvezdaXY
Stále jsme bratře toresi v těle, máme šanci se zcela oddělit od všeho hříchu.
Není proč zoufat .
hvezdaXY
🙏
...Když se Kateřina Janovská ptala démona, kým je, odpověděl: „Jsem ten prokletý, který byl zbaven Boží lásky“. Tak zavržený bude nenávidět Boha a zlořečit mu, bude mu zlořečit i za ta dobrodiní, která mu prokázal, když ho stvořil, vykoupil, obdařil svátostmi křtu, pokání a především svátostí oltářní. Bude nenávidět všechny anděly a svaté, a zvláště bude nenávidět svého anděla strážce, …More
🙏
...Když se Kateřina Janovská ptala démona, kým je, odpověděl: „Jsem ten prokletý, který byl zbaven Boží lásky“. Tak zavržený bude nenávidět Boha a zlořečit mu, bude mu zlořečit i za ta dobrodiní, která mu prokázal, když ho stvořil, vykoupil, obdařil svátostmi křtu, pokání a především svátostí oltářní. Bude nenávidět všechny anděly a svaté, a zvláště bude nenávidět svého anděla strážce, všechny svaté ochránce a nejvíce Boží Matku. Ale hlavně bude proklínat tři božské Osoby, z nich hlavně Božího Syna, který zemřel pro jeho spásu, bude proklínat jeho rány, jeho krev, jeho utrpení a jeho smrt...
One more comment from hvezdaXY
hvezdaXY
Nebuď zlý toresi, cituji úryvky z textu, které mě oslovily.
tores
Sadismus je taky těžký hřích. Tvoje komentáře ho jsou plné, superstarko.
hvezdaXY
Kdo obstojí?

...„Snažíš se, blázne, říká sv. Petr Damián, snažíš se uspokojit své tělo, ale pamatuj, že přijde den, ve kterém se všechny tvoje nemravnosti stanou poleny v tvých útrobách a založí největší a nejstrašnější oheň, který tě bude v pekle sužovat“...
hvezdaXY
Kdyby pastýři hlásali skutečnosti, že peklo je a musí být strašné,
možná by církev i svět vypadal jinak. Asi.
One more comment from hvezdaXY
hvezdaXY
... Můj Vykupiteli, jak bych na to mohl myslet a nezahořet láskou k tobě? Dej mi raději tisíckrát umřít. Jak bych tě mohl v budoucnosti opět urážet hříchy? Když jsi začal, dokonči své dílo. Vytáhl jsi mě z pachu tolika mých hříchů, s takovou láskou jsi mě pozval, abych tě miloval. Dopřej mi, abych čas, který jsi mi ještě dal, celý strávil pro tebe...