christianitas.sk

20 dôvodov prečo sa zúčastniť na tradičnej latinskej omši v roku 2020

Jacob Tate 8. augusta 2020 Cirkev Liturgia „Čnosť náboženstva dáva Bohu to, čo mu dlhujeme, a my mu dlhujeme to, čím nás Boh obohatil v našej tradíci…
Samson1
Když se kněz i u nomu modlí latinsky proměňování vyvaruje se jed-nomu bludu, že se u proměňování u kalicha nemodlí za všechny, ale za mnohé, jak už to měli dávno napravit jak se k tomu vyjádřil Benedikt XVI. Jestli si Kallistratore myslíš, že jsem starý, tak se mýlíš, já teprv vyšel s puberty. 😎
Kallistratos
Tak toto tě trápí? Tak to je odpověď skutečně za všechny/mnohé prachy.😄
Samson1
Ve farnosti máme více tradičních jak nomů. 15 v sobotu máme pouť, kostel zasvěcen P. Marii Nanebevzaté a bude v 10,30 Tradiční latinská mše a další program potom na poutním místě Panny Marie Pomocné. Když se chce, tak to jde.
Kallistratos
Jsi starý muž, máš rád svůj klid. Nejsem si jist, zdá vůbec "latině" rozumíš. Lidé se to učí i vice měsíců. Máš děti? Asi ne. Znám několik tzv. Latiníků kteří došli k deziluzi. Latinská mše se stala neživým a neoslovujicim divadlem a dospívající odpadli záhy s příchodem dospívání. Křesťanství je založeno na komunikaci a srozumitelnosti. Bůh je srozumitelný...😌
Pavol Iring
Kallistrat, nemá zmysel reagovať a niečo vysvetľovať - informácii je dostupných dosť. Čítal si článok, ktorý komentuješ, až do konca?
Svätý Malachiáš(prorok)
On je modernista a vôbec nechápe pravej kresťanskej viere a láske. On podporuje všetko moderné a nové pretvorené a pretransformované od 2 VK, ktorý je falošný a slobodomurarský a ktorý učí nové evanjelium ako dnešní František bergolio,ktorý je tiež modernista a ničí Cirkev. On je liberál a verí tomu,že máme toho istého boha a vieru s moslimami a židmi čo je totálne ruhanie a klamstvo. Aj by som …More
On je modernista a vôbec nechápe pravej kresťanskej viere a láske. On podporuje všetko moderné a nové pretvorené a pretransformované od 2 VK, ktorý je falošný a slobodomurarský a ktorý učí nové evanjelium ako dnešní František bergolio,ktorý je tiež modernista a ničí Cirkev. On je liberál a verí tomu,že máme toho istého boha a vieru s moslimami a židmi čo je totálne ruhanie a klamstvo. Aj by som naznačil,že možno aj on patrí medzi nejakú špičkovú sektu slobodomurárov alebo niečo podobné lebo je to dosť podozrivé a zároveň choré. Sám si dlaždí cestu do temnoty a zlá.
Kallistratos
Psal jsem reálnou zkušenost s těmi ortodoxními "latiníky" a jak to dopadlo. To je celé. Já mám děti dost a v širokém rozptylu takže si k tomuto tématu mohu dovolit mluvit...
Pavol Iring
Kallistrat, to že niekto dospel k nejakej desilúzií neznamená nič. Pozri koľko ľudí sa dnes stráca v Novus ordo. Vtipy, chvály, zbory, všetko sa povrchne točí okolo človeka. Ak takýto ľudia idú hľadať to isté na tradičnú omšu, výsledok bude rovnaký. Na omši sa treba klanať výlučne Bohu a toto hľadať a potom človek načerpá milosti aj na takej aj na takej sv. omši. Tradičnej treba rozumieť, ale …More
Kallistrat, to že niekto dospel k nejakej desilúzií neznamená nič. Pozri koľko ľudí sa dnes stráca v Novus ordo. Vtipy, chvály, zbory, všetko sa povrchne točí okolo človeka. Ak takýto ľudia idú hľadať to isté na tradičnú omšu, výsledok bude rovnaký. Na omši sa treba klanať výlučne Bohu a toto hľadať a potom človek načerpá milosti aj na takej aj na takej sv. omši. Tradičnej treba rozumieť, ale viac treba rozumieť tomu,.co sa deje, častiam, symbolom. Tým že na tejto forme nie sme vychovaní, môže toto spoznávanie trvať dlhšiu dobu a poklady duša objavuje celý život.
Kallistratos
Zeptej se pra/rodičů pokud jsou věřící na jejich zkušenost s latinskou mší. Bude to třeba zajímavé zjištění. Velmi doporučuji. Aby se ne objevovalo již objevené. V módě to bývá obvyklé.🙂
Pavol Iring
Moji stari rodicia narodeni okolo r 1935 dosiahli prave zrely vek, ked sa omsa zmenila na novus ordo. To co pocuvam od ludi ktori si tuto omsu pamataju je to, ze nerozelico sa hovori. Otazka znie, kolko ludia spravili pre to, aby rozumeli. Ak katolik.ide v nedelu do kostola a tym to konci, nemoze sa cudovat, ze nerozumie. Chce to posediet nad knihami, je to samozrejma vec. To ze to ludia nerobia …More
Moji stari rodicia narodeni okolo r 1935 dosiahli prave zrely vek, ked sa omsa zmenila na novus ordo. To co pocuvam od ludi ktori si tuto omsu pamataju je to, ze nerozelico sa hovori. Otazka znie, kolko ludia spravili pre to, aby rozumeli. Ak katolik.ide v nedelu do kostola a tym to konci, nemoze sa cudovat, ze nerozumie. Chce to posediet nad knihami, je to samozrejma vec. To ze to ludia nerobia a nerobili, neznamena ze zmenime omsu. Lud bozi ma nasledovat Boha a prisposobovat sa Jemu, nie cirkev cloveku. Kto odmieta ma smolu.
Kallistratos
V tom případě máš pochybnosti o církvi samotné a jejím rozhodování. To je tvá volba... Já naopak vidím. že lidé dostatečně někdy nepochopili ani krásu mše svaté, kterou někteří hanlivé nazývají NOM.
Dana22
V týchto časoch prosme o pomoc našu drahú Nebeskú Matku.

www.euportal.cz/Articles/42865-zapomenut…
Zapomenutý rozhovor se sestrou Lucií

Zapomenutý rozhovor se sestrou Lucií (1946)
Poznámka REX!: Tento rozhovor vedl P. William Thomas Walsh prostřednictvím tlumočníka se sestrou Lucií z Fátimy 15. července 1946. Rozhovor je epilogem jeho velmi populární knihy „Our Lady of Fátima“ vydané v …More
V týchto časoch prosme o pomoc našu drahú Nebeskú Matku.

www.euportal.cz/Articles/42865-zapomenut…
Zapomenutý rozhovor se sestrou Lucií

Zapomenutý rozhovor se sestrou Lucií (1946)
Poznámka REX!: Tento rozhovor vedl P. William Thomas Walsh prostřednictvím tlumočníka se sestrou Lucií z Fátimy 15. července 1946. Rozhovor je epilogem jeho velmi populární knihy „Our Lady of Fátima“ vydané v roce 1947. Z rozhovoru mimo jiné jednoznačně vyplývá, že komunismus se v případě nesplnění požadavků Panny Marie rozšíří po celém světě. Za pozornost stojí také dodatečné otázky v poznámkách na konci článku.
***

Biskup da Silva a sestra Lucie v roce 1946
Bylo to v ženském klášteře Kongregace sester svaté Doroty ve Vilaru poblíž Porta, kde jsem měl tu čest vést v pondělí odpoledne dne 15. července 1946 rozhovor se sestrou Marií das Dores [řádové jméno, které si Lúcia Abóbora dos Santos zvolila – pozn. překl.]. Nejprve se zdálo, že jí to není příjemné, a asi nebylo, protože takové rozhovory má velmi nerada, a podvoluje se jim pouze tehdy, pokud je jí to nařízeno. Nervózně si mačkala ruce. Její světle hnědé oči vypadaly poměrně obezřetně a nevlídně. Ve vysokém a nesmělém hlase nebylo mnoho přesvědčivosti.
O pár chvil později jsem na tento první dojem skoro zapomněl. Začala se cítit víc v klidu. Ráda se smála, a když se usmála, na obou tvářích se jí objevil malý důlek. Její hlas teď zněl přirozeně a jistě. V této tváři se také zračila inteligence a šarm. Nebylo možné ji nemít rád a nedůvěřovat jí.
Nejprve jsem jí položil několik otázek z Ameriky. Některé z nich možná byly zřejmé a zbytečné. Jedna byla od sochaře, který chtěl vědět, zda růženec v ruce Naší Paní měl 5 nebo 15 desátků.
„Nepočítala jsem je,“ řekla rychle s uličnickým úsměvem.
„Když vám Anděl míru podal Svaté přijímání v Cabecu, vypadalo to jako sen nebo vidění, nebo to bylo jako ve skutečnosti, když přijímáte Svátost oltářní v kostele?“
Váhala s volbou správných slov. „Nemohu si tím být naprosto jistá, protože jsem v průběhu tohoto prožitku nebyla v běžném stavu mysli. Ve zjevení Anděla a v tom, co řekl a udělal, bylo něco tak důvěrného, tak niterného, tak intenzivního. Jsem však přesvědčená, že to bylo jako skutečný prožitek přijímání v kostele, protože jsem cítila dotek Svaté hostie.“
„Viděla jste v roce 1927 Našeho Pána?“
„Dvakrát.“ Odpověď byla okamžitá a věcná. Nebylo mi však dovoleno zeptat se jí na to, co řekl. Nebylo mi ani dovoleno zeptat se jí na rozhovory, které s Naší Paní vedla v roce 1917. Je dobře známé, že proběhlo několik takových zjevení. Podle časopisu Voz de Fátíma (Hlas Fátimy), který je publikován ve svatyni, jí Blahoslavená Matka v její cele 10. prosince 1925 řekla: „Pohlédni, má dcero, na mé Srdce obklopené trny, jimiž jej nevděční lidé zraňují svým rouháním a neřestmi. Ty se mě alespoň snažíš utěšit, a já prohlašuji, že v hodině smrti pomůžu milostmi nutnými ke spáse všem těm, kteří se o prvních sobotách v pěti po sobě jdoucích měsících vyzpovídají, přijmou Svátost oltářní, odrecitují část mého růžence a budou mi dělat společnost při 15minutovém rozjímání o jeho tajemstvích s úmyslem nabídnout mi náhradu.“ Sestra Dores to uvedla ve známost a dalo to silný podnět k pobožnosti k Neposkvrněnému Srdci.
Rozhovor pokračoval:
„Když jste oznamovala slova tohoto Anděla a Naší Paní, použila jste přesná slova, jak byla vyřčena, nebo jenom jejich obecný smysl?“
„Andělova slova měla pronikavou a intenzivní povahu, nadpřirozenou reálnost, kterou nelze zapomenout. Zdálo se jako by se přesně a nesmazatelně vryla do paměti. U slov Panny Marie to bylo jiné. Nemohla jsem si být jistá, že každé slovo bylo přesné. Byl to spíše smysl [těch slov], který ke mně přicházel a to, co jsem pochopila, jsem převedla do slov. Není jednoduché to vysvětlit.“
„Naše Paní vám ukázala mnoho duší, které jdou do pekla. Měla jste z její strany dojem, že je více duší zatraceno než spaseno?“
To jí trochu pobavilo. „Viděla jsem ty, které jdou dolů. Neviděla jsem ty, které šly nahoru.“
„Vypadá socha ve svatyni v Cova da Iria jako Panna Maria, kterou jste tam viděla?“
„Ne, ani moc ne. Byla jsem zklamaná, když jsem ji viděla, kvůli jedné věci – byla příliš veselá, příliš alegre. Když jsem Naší Paní viděla, byla víc triste [smutná], nebo spíše měla více lítosti. Bylo by však nemožné popsat Naší Paní a bylo by nemožné udělat sochu tak krásnou jako je ona.“ Na chvíli opustila místnost a vrátila se s malým obrázkem Naší Paní na jakémsi průhledném plastovém materiálu, nejjednodušším a nejprostším, jaký jsem kdy viděl, a podala mi ho. „Toto je obrázek, který se nejvíc blíží tomu, co jsem viděla,“ řekla. „Zdálo se, že Naše Paní je celá vytvořená ze světla a její oblečení také. Nebyl tam žádný zlatý lem, žádné zdobení.“
„V mnoha knihách o Fátimě se modlitba, kterou po vás Naše Paní žádala recitovat po desátcích růžence, podává v nějaké takovéto formě: » Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně, smiluj se nad dušemi v očistci, zvláště těmi nejopuštěnějšími.« Je to správně?“
„Ne, není,“ odpověděla rozhodně. „Správná forma je ta, kterou jsem sepsala ve své zprávě o zjevení z 13. července. »Pane Ježíši, odpusť nám naše hříchy, uchraň nás pekelného ohně, přiveď do nebe všechny duše, zvláště ty, které tvého milosrdenství nejvíce potřebují.«“ (1)
„Četla jste někdy díla svaté Terezie z Ávily?“ Měl jsem na mysli zvláště popisy nestvořeného světla v díle Libro de su vida.
„Ne. Část z nich nám četli v refektáři.“
„Měla jste od Naší Paní nějaké zjevení o konci světa?“
„Na tuto otázku nemohu odpovědět.“
„Někteří lidé jsou přesvědčení, že Hyacintina vize pronásledovaného papeže odkazovala na nějakého konkrétního pontifika. Někteří jsou přesvědčení, že ten koho viděla, byl současný Svatý Otec.“
„Hyacinta řekl, že to byl papež. Neexistovalo nic, co by naznačovalo nějakého konkrétního papeže.“
„Proč jste tolik let neřekla nic o Andělovi míru?“
„Nikdo mi neřekl, abych to udělala. Jsem vázána poslušností. Kněz, kterému jsem se o tom v té době zmínila, mi řekl, abych o tom znovu nemluvila. Nikdy jsem to neudělala, dokud mi biskup neřekl, abych všechno sepsala.“
Vysvětlila všechny různé účinky zjevení Anděla a Naší Paní velmi podobnými výrazy, jako byly ty, které použila ve svých pamětech. Zdálo se, že má velkou zálibu v takových slovech jako „intimo“ a „intenso“. Její vzpomínky byly jasné a přesné. „Anděl nás zanechal vyčerpané, bezmocné, přemožené a na celé hodiny jsme zůstali ztracení. Naše Paní nás vždy zanechala rozzářené a radostné.“
Nakonec jsme došli k důležitému předmětu druhého červencového tajemství, o němž bylo zveřejněno tolik různých a odporujících si verzí. Lucie dala na srozuměnou, že Naše Paní nežádala o zasvěcení světa Neposkvrněnému Srdci. Žádala konkrétně o zasvěcení Ruska. Samozřejmě nekomentovala skutečnost, že papež Pius XII. v roce 1942 zasvětil Neposkvrněnému Srdci svět, nikoliv Rusko. Vícekrát však se záměrným důrazem řekla:
„To, co Naše Paní chce, je, aby papež a všichni biskupové světa zasvětili Rusko jejímu Neposkvrněnému Srdci v jeden konkrétní den. Pokud se to stane, ona obrátí Rusko a bude mír. Pokud ne, omyly Ruska se rozšíří ve všech zemích světa.“
„Znamená to podle vás, že každá země bez výjimky podlehne komunismu?“
„Ano.“
Bylo jasné, že cítí, že přání Naší Paní ještě nebyla vyplněna. Lidé se musí modlit růženec, konat oběti, přijmout Svatost oltářní o prvních pěti sobotách, modlit se za Svatého Otce.
„Řekla vám Naše Paní někdy něco o Spojených státech amerických?“
Letmo se na mě udiveně podívala a pak se s nepatrným pobavením usmála, snad jako by chtěla naznačit, že Spojené státy nebyly v obecném schématu věcí tak důležité, jak si představuji.
„Ne,“ řekla mírně. „To nikdy neudělala. Já bych si však přála, abyste za mě ve Spojených státech sloužil mše!“ Slíbil jsem to a ona řekla, že se za mě bude modlit.
Bylo skoro osm a již jsme hovořili skoro tři hodiny. U rozhovoru byla přítomná matka Pignatelli, otec Galamba, otec Rocha, otec Furtado a pan Daniel Sullivan. Matka nám všem dala limonádu a koláče. Ona a sestra Maria das Dores nás následovaly do sloupořadí. Spala zde černá kočka v posledním teple zapadajícího slunce. Vzduchem se nesla vůně růží a gardénií z jedné ze šesti nádherných zahrad kláštera. Když jsme odcházeli, sestra Maria das Dores, která do tohoto domu vstoupila jako Lucia Abóbora, se naklonila přes zábradlí a rozloučila se s námi milým úsměvem. (2)
Poznámky:
1) „Ó meu Jesus, perdoai-nos e livrai-nos do fogo do inferno; levai as alminhas todas para o Céu, principalmente aquelas que mais precisarem.“
2) Po mém návratu z Portugalska jsem sepsal několik otázek. Jeho Excelence biskup z Leira byl tak hodný, že je poslal sestře Dores. Její odpovědi napsané 17. února 1947 se ke mně dostaly příliš pozdě, aby se dostaly do prvního vydání této knihy. Zde podávám souhrn a cituji ty nejdůležitější:
Specifický požadavek Naší Paní, že Rusko má být zasvěceno jejímu Neposkvrněnému Srdci „papežem a všemi biskupy světa ve zvláštní den“ byl vznesen v roce 1927, deset let po původních zjeveních.
Otázka: „Zasvětí dle vašeho názoru papež a biskupové Rusko Neposkvrněnému Srdci teprve poté, co splní svou povinnost laici při růžencích, obětech, Svatých přijímáních o prvních sobotách atd.?“
Odpověď: „Svatý Otec již Rusko zasvětil, když jej zahrnul do zasvěcení světa, nebylo to však učiněno ve formě, kterou určila Naše Paní – nevím, zda to Naše Paní přijme tímto způsobem, aby to vyhovělo jejím slibům. Modlitba a oběť jsou vždy nutnými prostředky, jak na sebe přivolat milosti a požehnání Boží.“
Otázka: „Napsala jste o přáních Naší Paní papeži Piu XI.?“
Odpověď: „V roce 1929 jsem napsala přání a požadavky Našeho Pána a Naší Paní, jež byly tytéž, a předala jsem dopis svému zpovědníkovi. Tehdy to byl důstojný pán Bernardo Goncalves, jezuita, nyní představený misie v Leifidizi na Zambezi. Důstojný pán jej předal Jeho Excelenci, nejdůstojnějšímu otci biskupovi z Leira, a o něco později byl předán Jeho Svatosti Piu XI. Neznám přesné datum, kdy byl předán Jeho Svatosti nebo jméno člověka, kterého můj zpovědník využil. Dobře si však pamatuji, že můj zpovědník mi řekl, že si Svatý Otec tuto zprávu zdvořile vyslechl a slíbil, že ji zváží.“
Otázka: „Můžete mi dát stručný popis jakýchkoliv jiných zjevení, která jste obdržela od roku 1917?“
Odpověď: „To, co už bylo ze zjevení po roce 1917 zveřejněno, se mi jeví jako dostačující k umožnění realizace přání Našeho Pána, a nemyslím si, že je vhodná chvíle uvádět cokoliv dalšího.“
Zdroj: P. William Thomas Walsh, Our Lady of Fátima, The Macmillan Company, New York, 1947, str. 223–228
Překlad: D. Grof
F.L.Věk
Prosme především Ježíše, nějaká matka vymyšlená satanem ti určitě nepomůže, leda do pekel.
ľubica
Pavol, bloknite prosím F L V, toto si nemôže dovoľovať na vašom príspevku!
Peter(skala)
Na Slovensku môžete zažiť krásu tradičnej liturgie napríklad na týchto miestach:

BRATISLAVA, Námestie SNP, Kostol Navštívenia P. Márie (Milosrdných bratov), každú nedeľu o 17.00 hod.

MOST PRI BRATISLAVE, Kostol Božského Srdca Ježišovho – každú sobotu o 18.00 hod. a každý prikázaný sviatok v pracovný deň o 19.30 hod.

TRNAVA, Kaplnka Panny Márie Fatimskej na Arcibiskupskom úrade (budo…More
Na Slovensku môžete zažiť krásu tradičnej liturgie napríklad na týchto miestach:

BRATISLAVA, Námestie SNP, Kostol Navštívenia P. Márie (Milosrdných bratov), každú nedeľu o 17.00 hod.

MOST PRI BRATISLAVE, Kostol Božského Srdca Ježišovho – každú sobotu o 18.00 hod. a každý prikázaný sviatok v pracovný deň o 19.30 hod.

TRNAVA, Kaplnka Panny Márie Fatimskej na Arcibiskupskom úrade (budova Marianum) každú nedeľu o 18.00 hod. ; každý prvý piatok o 18:00 hod, a všetky cirkevné prikázané sviatky o 18:00 hod.

NITRA
, Kostol sv. Michala Archanjela na vŕšku (Dolné mesto) každú sobotu o 18.30 hod.

KOŠICE, Kostol Najsvätejšej Trojice (premonštrátsky kostol). Hlavná 67, Košice-Staré Mesto v stredu o 19:30 hodine.
Pavol Iring
Od 23.8.2020 každú nedeľu o 11:00 vo farskom kostole v Beckove.
TERRACOTTA
A takisto aj v malej farnosti na juhu Slovenska v okrese Levice - vo farnosti Želiezovce mávajú v pondelky tridentskú svätú omšu o 19:00 :) (len akurát najbližší týždeň nebude, lebo má pán farár asi dovolenku)
agnesino
Čo sa týka duchovného aspektu rozdiel v týchto svätých omšiach je neopísateľny
Tymián
Duchovného rozdielu? "Pocity nie sú fakty..."(Dr. Low). Sv.omša je vždy dokonalá obeta, nezávisle od nášho vnímania alebo citov.
Kallistratos
Duchovnost se projevuje zcela jinak, než si "ctitelé forem" ve svém občasném neofarizejství namlouvají. To, co považují za duchovnost je často jen touha po řádu, systému a atributech hierarchické vnějškové systematičnosti, liturgických rouchách, mřížkách a klekátkách a kostýmech všeho druhu.... Jenže pravá zbožnost a duchovnost není obsažena v roztočené kadidelnici nad hlavami a nebo ve slavné …More
Duchovnost se projevuje zcela jinak, než si "ctitelé forem" ve svém občasném neofarizejství namlouvají. To, co považují za duchovnost je často jen touha po řádu, systému a atributech hierarchické vnějškové systematičnosti, liturgických rouchách, mřížkách a klekátkách a kostýmech všeho druhu.... Jenže pravá zbožnost a duchovnost není obsažena v roztočené kadidelnici nad hlavami a nebo ve slavné Botafumeiro v Santiagu, to ví asi každý.

Při slavení mše, v níž dále trvá oběť kříže, je Kristus přítomen, jak bylo na jednom webu uvedeno:

1) podstatně a trvale pod eucharistickými způsobami

2) ve svém slově

3) v osobě sloužícího kněze, který je nositelem služebného kněžství Kristova

4) v samotném shromáždění

Snažme se to objevovat...😊