Clicks658
Victory

Rozjímání nad Ž 23(22),1-3

„Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.

Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách,

vodí mě na klidná místa u vod, naživu mě udržuje,

stezkou spravedlnosti mě vede pro své jméno.“


Zde je velmi názorné přirovnání Boha jako pastýře. Ježíš sám v evangeliu se nazývá pastýřem dobrým, který dává život za své ovce. Takovým dobrým pastýřem by měl být každý biskup i každý kněz i každý křesťanský otec v rodině pro své děti i celou svou rodinu. Bude jím, jestliže se bude držet Hospodina a přijímat pastvu Božího slova i vody Boží milosti, které udržují duchovní život. Takový půjde stezkou spravedlivosti, když bude vcházet do Božího jména, v němž je plnost naší spásy. To jméno je Ježíš – Jehošua.

Mnohé obrazy znázorňují Ježíše, jak nese na ramenou ztracenou ovečku. A v evangeliu je řečeno, že On nechá 99 a jde hledat tu jednu ztracenou. Tím Ježíš ukazuje na starostlivou pastýřskou lásku ke každému z nás. Ale je třeba si uvědomit, že tato láska Dobrého pastýře prošla za naši spásu velkým utrpením, které tisíc let předtím předpověděl Bůh skrze Davida v žalmu 22(21).

Tento žalm začíná slovy: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil.“ Výroky, které jsou v tomto žalmu, pronesl Ježíš na kříži a vztahují se na něj i obrazy znázorňující Jeho utrpení. Toto slovo: „Bože můj, Bože můj, Eloi, Eloi“ pronáší několik okamžiků před svou smrtí. A toto velké utrpení a ponížení vystihuje verš 7. a 8.: „Já však jsem červ a ne člověk, potupa lidství, povrhel lidu. Všem, kdo mě vidí, jsem jenom pro smích. Šklebí se na mě, potřásají hlavou.“ V duchu vidíme Ježíše opuštěného a přibitého na kříži s trnovou korunou, a slyšíme posměch velekněží, vojáků i lidu. 13. verš pokračuje: „Množství býků mě kruhem svírá, bášanští tuři mě obstoupili. Rozevírají na mě tlamu jakou řvoucí lev, když trhá kořist.“ Duchovně je tu vyjádřen útok démonů, kteří se projevovali skrze farizeje a posměvače pod křížem.

Verš 16: „Jako střep vyschla má síla, jazyk mi přilnul k patru.“ V evangeliu je zaznamenáno, že Ježíš na kříži volal: „Žízním!“ (srov. J 19,28)

V 17. verši: „Smečka psů mě kruhem svírá, zlovolná tlupa mě obkličuje. Sápou se jako lev na mé ruce a nohy, mohou si spočítat všechny mé kosti. Pasou se na mě svým zrakem.“

Ve verši 19. je předpovězeno losování o Ježíšovo roucho „Dělí se o mé roucho, losují o můj oděv.“ Viz Mt 27,35: „Ukřižovali Ho a losem si rozdělili Jeho šaty.“

Celý tento žalm ukazuje, za jakou cenu jsme byli vykoupeni a jak velmi nás Bůh, který dal za nás svého Syna, miluje.

Víme, že Ježíš na kříži za nás zemřel. Vzal na sebe náš hřích i jeho odplatu. Ale On třetího dne vstal z mrtvých a dal nám nový život. On od křtu tajemným způsobem žije i v nás: „Aby Kristus skrze víru přebýval ve vašich srdcích.“ (Ef 3,17) My Mu patříme, jsme údy Jeho Tajemného Těla, kde On je hlavou. Proto ve verši 27. je řečeno: „Pokorní budou jíst dosyta, budou chválit Hospodina ti, kdo se na Jeho vůli dotazují. Vaše srdce bude žít navždy.“

Po tomto žalmu následuje žalm, který nám dává útěchu a naději do srdce, už v prvních slovech: „Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek.“ A v 4. verši pokračuje: „I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť Ty jsi se mnou.“

Když budeme opakovat toto Boží slovo, tak si vděčně uvědomme, že máme Dobrého pastýře, který nás tak miloval, že dal za nás svého Syna. Kdo by vzýval Boží jméno – Jehošua – Ježíš – bude spasen.

Byzantský katolický patriarchát

Byzantský katolický patriarchát (BKP) je společenství mnichů, kněží a biskupů, žijících v klášterech. V čele BKP stojí patriarcha Eliáš s dvěma biskupy-sekretáři +Timotejem a +Metodějem. BKP povstal z potřeby hájit základní křesťanské pravdy proti herezím a apostazi. Pseudopapeže Bergoglia neuznává a nepodřizuje se mu.