WHO znovu prosazuje pandemickou dohodu.

WHO znovu prosazuje pandemickou dohodu a Světová banka zřizuje fond ve výši 1 miliardy dolarů na očkovací pasy.

Mysleli jste si, že po protestech Afriky, Brazílie, Ruska, Indie a některých dalších zemí již WHO od pandemické dohody ustoupila? Ne, jen změnila název, takže původně „pandemická smlouva“ je nyní „pandemická dohoda“. A vzhledem k tomu, že USA i státy EU ji velmi vehementně tlačí (a k nim se přidávají další lokajíčci globalistů), je nakonec dost dobře možné, že bude schválena.

A není to zdaleka jen pandemická dohoda, co má být globálně schváleno. Chystají se také digitální očkovací pasy, které budou postupně mimo zdravotních záznamů propojeny i s dalšími potřebnými daty, včetně účtu, který bude časem převeden na digitální měnu (to si ovšem žádá nejprve zrušení hotovosti). A pak stačí jen napojit sociální kredity…

Zatímco Světová zdravotnická organizace prosazuje plány na novou nebo revidovanou mezinárodní smlouvu o připravenosti na pandemii, Světová banka a další organizace pracují na nových předpisech o očkovacích průkazech.

Světová zdravotnická organizace (WHO) postupuje vpřed s plány na novou nebo revidovanou mezinárodní dohodu o připravenosti na pandemii, i když letos v létě utrpěla neúspěch poté, co desítky zemí, většinou mimo západní svět, proti plánu protestovaly.

Většina členských států WHO se 21. července během zasedání Mezivládního vyjednávacího orgánu WHO (INB) shodla na návrhu právně závazného nástroje pro pandemii, který by zahrnoval „právně závazné i nezávazné prvky“.

STAT News nazval dohodu, jejímž cílem je vytvořit nový globální rámec pro reakci na pandemii, „nejvíce transformativní výzvou k akci v oblasti globálního zdraví od založení WHO jako první specializované agentury OSN v roce 1948“.

Mezitím Světové ekonomické fórum, Africká unie a Světová banka – které zřídily fond ve výši 1 miliardy dolarů na „sledování nemocí“ a „podporu proti současným a budoucím pandemiím“ – vyvíjejí své vlastní mechanismy reakce na pandemie, včetně nových očkovacích pasů.

Pandemická smlouva WHO: co bylo navrženo a co by to znamenalo?

Probíhající jednání o formulaci nové nebo revidované „pandemické smlouvy“ vycházejí ze stávajícího mezinárodního rámce pro globální reakci na pandemii a mezinárodních zdravotnických předpisů WHO (IHR), které jsou považovány za závazný nástroj mezinárodního práva.

Dne 1. prosince 2021 v reakci na výzvy různých vlád po „posílené globální pandemické strategii“, WHO formálně zahájila proces vytváření nové smlouvy nebo změny IHR.

Během setkání, které se konalo 10. až 11. května, se 194 členských zemí WHO jednomyslně dohodlo na zahájení procesu, o kterém se dříve diskutovalo pouze neformálně.

Členské země se rozhodly takto:

„Musíme iniciovat globální proces k vytvoření a vyjednání úmluvy, dohody nebo jiného mezinárodního nástroje podle Ústavy Světové zdravotnické organizace k posílení prevence, připravenosti a reakce na pandemie.“

IHR byly poprvé uzákoněny v roce 2005, v důsledku SARS-CoV-1.

Právní rámec IHR je jednou z pouhých dvou závazných smluv, kterých WHO od svého vzniku dosáhla, druhou je Rámcová úmluva o kontrole tabáku .

Rámec IHR již umožňuje generálnímu řediteli WHO vyhlásit stav nouze v oblasti veřejného zdraví v jakékoli zemi bez souhlasu vlády dané země, ačkoli rámec vyžaduje, aby se obě strany nejprve pokusily dosáhnout dohody.

Návrhy nové nebo revidované smlouvy o pandemii, předložené na mimořádném ministerském zasedání WHO v květnu, by „poněkud“ posílily pravomoci WHO související s pandemií, včetně zřízení „Výboru pro dodržování předpisů“, který by vydával poradní doporučení pro státy.

Nicméně, podle Daily Skeptic by změny navržené v květnu neposílily stávající právní povinnosti nebo požadavky:

„Stávající smluvní předpisy, stejně jako mezinárodní právo, ve skutečnosti nenutí státy dělat nic jiného, než mluvit s WHO a naslouchat jí, a ani neurčují sankce za jejich nedodržení; téměř veškerý jejich výstup jsou rady. Navrhované změny na tom nic nemění. Neumožňují WHO jednostranně ukládat právně závazná opatření v zemích nebo v jejich rámci.“

Daily Skeptic poznamenal, že jedním z rizik vyplývajících z jednání o nové nebo aktualizované smlouvě je potenciální kodifikace „nové ortodoxie blokování pro budoucí pandemie“, která by „nahradila dříve spolehlivá, vědecky podložená doporučení z doby před COVIDem“.

Podle Dr. Josepha Mercoly by taková smlouva poskytla WHO absolutní moc nad globální biologickou bezpečností, jako je pravomoc zavádět digitální identity/očkovací pasy, povinná očkování, cestovní omezení, standardizovanou lékařskou péči a další.

Mercola také zpochybnil univerzální přístup k reakci na pandemii a poukázal na to, že pandemické hrozby nejsou ve všech částech světa totožné. Podle jeho názoru WHO není kvalifikovaná k přijímání globálních zdravotních rozhodnutí.

Podobné obavy přispěly alespoň částečně k odporu proti návrhům předloženým na mimořádném ministerském zasedání, během kterého blok převážně nezápadních zemí, včetně Číny, Indie, Ruska a 47 afrických států, zabránil uzavření dohody.

Rozpustí se odpor?


Přestože na květnovém zasedání nebylo možné dosáhnout žádné konečné dohody, bylo dosaženo konsensu o uspořádání nového zvláštního zasedání WHO na ministerské úrovni koncem tohoto roku, pravděpodobně po Světovém zdravotnickém shromáždění WHO, které je plánováno na 29. listopadu až 1. prosince.

Mxolisi Nkosi, velvyslanec Jihoafrické republiky při OSN, řekl na výročním ministerském zasedání WHO, že nové zvláštní zasedání „zváží přednosti takové úmluvy, dohody nebo jiného mezinárodního nástroje“.

Nkosi dodal:

„Pravděpodobně nejdůležitější lekcí, kterou nás COVID-19 naučil, je potřeba silnější a flexibilnější kolektivní reakce na zdravotní hrozby a budování odolnosti vůči budoucím potenciálním pandemiím. Nová pandemická dohoda má zásadní význam.“

Britský velvyslanec při OSN Simon Manley tehdy na Twitteru poznamenal, že neexistuje okamžitá dohoda a konsenzus o uspořádání nového setkání: „Vyjednávání mohou nějakou dobu trvat, ale je to historický krok ke globální zdravotní bezpečnosti.“

INB sdílela tento názor také na svém zasedání ve dnech 18. až 21. července v Ženevě a souhlasila s tím, že její členové budou pracovat na dokončení nové právně závazné mezinárodní dohody o pandemii do května 2024.

V rámci tohoto procesu se INB znovu sejde v prosinci a předloží zprávu o pokroku na 76. Světovém zdravotnickém shromáždění WHO v roce 2023.

Podle WHO jakákoli nová dohoda, pokud o tom rozhodnou členské státy, bude navržena a vyjednána samotnými vládami, které přijmou všechna opatření v souladu s jejich suverenitou.

WHO dále tvrdí, že vlády samy určí opatření podle dohody s přihlédnutím k jejich vlastním národním zákonům a nařízením.

Bidenova administrativa vyjádřila širokou podporu nové nebo aktualizované dohodě o pandemii, přičemž USA vedly předchozí jednání o této otázce, spolu s Evropskou komisí prostřednictvím její předsedkyně Ursuly von der Leyenové, která je také velkým zastáncem očkovacích průkazů a povinného očkování proti COVID-19.

Analýza provedená Alliance for Natural Health International spekuluje, že konečná dohoda by mohla zahrnovat pouhé posílení stávajících IHR nebo úpravu statutu WHO, případně obojí.

Jen dva dny po dohodě INB z 21. července Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO, tweetoval :

„Jsem rád, že souběžně s jednáním o nové mezinárodní dohodě o připravenosti a reakci na pandemii členské státy WHO zvažují také cílené změny, včetně způsobů, jak zlepšit proces vyhlašování mezinárodní zdravotní nouze nebo PHEIC.“

Ve stejném vláknu na Twitteru prohlásil pokračující vypuknutí opičích neštovic za „mezinárodní stav ohrožení veřejného zdraví“, který „především postihuje muže, kteří mají sex s muži, zejména ty, kteří mají více sexuálních partnerů“.

Generální ředitel WHO se vzepřel panelu odborníků, kteří se neshodli na tom, zda by měla být epidemie klasifikována jako celosvětová zdravotní nouze.

S tímto prohlášením nyní WHO identifikuje tři globální zdravotní mimořádné události: COVID-19, opičí neštovice a dětská obrna.

Nabité léto pro návrhy očkovacích průkazů


Zatímco WHO a vlády celého světa zvažují plány na aktualizovanou nebo novou smlouvu o pandemii, další organizace pracují na technologiích a partnerstvích pro záznamy očkování.

8. července Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), složená z mnoha průmyslových zemí světa, oznámila , že bude podporovat sjednocení různých očkovacích pasů, které se v současnosti používají po celém světě.

Podle Nicka Corbishleyho se 36 zemí a mezinárodních organizací zúčastnilo červencového setkání s cílem vytvořit multilaterální rámec pro zavedení globálního očkovacího pasu.

Vývoj je pokračováním úsilí WHO o harmonizaci celosvětových očkovacích pasů.

V únoru WHO vybrala německý T-Systems jako průmyslového partnera pro rozvoj služby ověřování očkování, která by umožnila kontrolu očkovacích průkazů přes státní hranice.

T-Systems, pobočka Deutsche Telekom, byla dříve nápomocná při vývoji interoperability systémů očkovacích pasů v Evropě.

Také v červenci 21 afrických vlád „ v tichosti přijalo “ systém očkovacích pasů, který by byl na oplátku také propojen s dalšími takovými systémy na celém světě.

Indonésie, která v současnosti zastává rotující předsednictví G20, provádí „pilotní projekty“, které by přinesly interoperabilitu různých systémů digitálních očkovacích pasů, které se v současnosti celosvětově používají. Očekává se, že projekt bude dokončen do listopadu, včas před summitem lídrů G20.

Naked Capitalism zdůraznil roli jihoafrické společnosti Cassava Fintech ve snaze vyvinout interoperabilní očkovací pas pro celou Afriku.

Cassava, dceřiná společnost africké telekomunikační společnosti Econet, původně vyvinula aplikaci „ Sasail “, kterou společnost popsala jako první africkou „globální super aplikaci“, která kombinuje „sociální platby“ se schopností odesílat a přijímat peníze a platit účty, chatovat s ostatními a hrát hry.

Cassava a Econet vstoupily do strategického partnerství s Mastercard, aby pokročily v digitální inkluzi v celé Africe a spolupracovaly na řadě iniciativ, včetně rozšíření Africa CDC TravelPass.

Mastercard podporuje iniciativu očkovacího pasu Good Health Pass, která je rovněž podporována aliancí ID2020, kterou podporuje angažovaný bývalý premiér Spojeného království Tony Blair. (ID2020 jsou implantované čipy, aplikované spolu s očkováním)

Společnost Mastercard také propagovala technologii , kterou lze vložit do karty DO , kreditní/debetní karty, která sleduje osobní uhlíkovou stopu.

ID2020, založené v roce 2016, tvrdí, že podporuje „etické přístupy k digitálnímu ID chránící soukromí“. Mezi její zakládající partnery patří Microsoft, Rockefeller Foundation , Accenture, GAVI-The Vaccine Alliance (sama hlavní partner WHO), UNICEF, Bill & Melinda Gates Foundation a Světová banka.

Dva hlavní akcionáři Mastercard jsou Vanguard a BlackRock, které drží významné podíly v desítkách společností, které podporovaly vývoj očkovacích pasů nebo nařídily očkovací povinnost pro své zaměstnance. Obě investiční společnosti také drží velké podíly ve výrobě vakcín, včetně firem Pfizer, Moderna a Johnson & Johnson.

Mastercard poskytuje finanční prostředky na program Světové banky Identity for Development (ID4D), který se „zaměřuje na podporu systémů digitální identifikace s cílem zlepšit výsledky vývoje při zachování důvěry a soukromí“.

Středisko pro lidská práva a globální spravedlnost na New York School of Law nedávno popsalo program ID4D, který propaguje své sladění s cíli udržitelného rozvoje OSN – Agendou 2030, jako program, který by mohl připravit cestu k digitální cestě do pekel.

Podle centra by k tomu došlo prostřednictvím upřednostňování „ekonomické identity“ a využívání infrastruktury, která byla spojena s vážným a rozsáhlým porušováním lidských práv v několika zemích.

Světová banka a WHO prosazují připravenost na pandemii a očkovací pasy

Světová banka koncem června oznámila vytvoření fondu, který bude „financovat investice do posílení boje proti pandemiím a podporovat prevenci, připravenost a reakci se zaměřením na země s nízkými a středními příjmy“.

Fond byl vyvinut pod vedením USA, Itálie a současného prezidenta G20 Indonésie, „se širokou podporou G20“, a bude aktivní koncem tohoto roku.

Poskytne více než 1 miliardu dolarů na financování oblastí, jako je sledování nemocí a podpora proti současným i budoucím pandemiím.

WHO je také „účastníkem“ projektu a bude poskytovat „technické expertizy“ podle generálního ředitele WHO.

Dohoda navazuje na strategické partnerství z roku 2019 mezi OSN a Světovým ekonomickým fórem s cílem „urychlit“ provádění Agendy OSN 2030 pro udržitelný rozvoj a jejích cílů udržitelného rozvoje.

Ačkoli dohoda nedávno kolovala na sociálních sítích, byla oznámena již v červnu 2019, před pandemií COVID-19. Zahrnuje šest oblastí zaměření, včetně „zdraví“ a „digitální spolupráce“.

Pokud jde o zdraví, dohoda tvrdí, že bude „podporovat země, aby dosáhly dobrého zdraví a blahobytu pro všechny v kontextu Agendy 2030, se zaměřením na klíčové vznikající globální zdravotní hrozby, které vyžadují silnější partnerství a akci mnoha zúčastněných stran. “

Na druhé straně „digitální spolupráce“ podporovaná dohodou bude údajně splňovat potřeby čtvrté průmyslové revoluce a zároveň usilovat o pokrok v globální analýze, dialogu a standardech pro digitální správu a digitální začlenění.

Navzdory rétorice hlásající „inkluzivitu“ však jednotlivci a subjekty, které odmítnou vyhovět požadavkům, jako jsou očkovací pasy, by měly čelit dopadům v jejich osobním a profesním životě.

Andrew Bud, generální ředitel biometrické ID společnosti iProove, dodavatele amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost, popsal očkovací certifikáty jako hnací síly celého oboru digitálního ID v budoucnosti a dodal, že nejsou jen o COVIDu, ale o něčem mnohem větším, a že jakmile budou přijaty pro COVID, budou rychle použity na všechno ostatní.

To tedy znamená, že budou využity nejen na informace o očkování, ale i na uložení celé zdravotní karty, to vše v propojení s bankovním kontem a dalšími údaji o vaší osobě, ve finále včetně sociálních kreditů – což je ono především stále častěji zmiňované sledování uhlíkové stopy.

Vaše uhlíková stopa je lež (a většina lidí na ni naletěla)
Veřejná doména