Stylita
Bohozjavenie (Bohojavlénije) je druhým najväčším sviatkom v liturgickom roku gréckokatolíckej cirkvi, hneď po Pasche.

Bohozjavenie je teda väčším sviatkom ako Narodenie Pána (Vianoce), čo výslovne to potvrdzujú aj niektoré stichiry predsviatku.
Svetlý bol minulý sviatok, svetlejší je však, Spasiteľu, prichádzajúci… Vtedy hviezda oznamovala mudrcom, dnes však Otec ťa ukázal svetu: ty, ktorý si …More
Bohozjavenie (Bohojavlénije) je druhým najväčším sviatkom v liturgickom roku gréckokatolíckej cirkvi, hneď po Pasche.

Bohozjavenie je teda väčším sviatkom ako Narodenie Pána (Vianoce), čo výslovne to potvrdzujú aj niektoré stichiry predsviatku.
Svetlý bol minulý sviatok, svetlejší je však, Spasiteľu, prichádzajúci… Vtedy hviezda oznamovala mudrcom, dnes však Otec ťa ukázal svetu: ty, ktorý si sa vtelil a znova viditeľne prídeš, Pane, sláva tebe. (večiereň predsviatku, stichiry na stichovni, 1. stichira)
Obidva tieto sviatky sú pritom silne prepojené a pôvodne sa slávili spolu. Na sviatok Narodenia Pána oslavujeme zjavenie Boha v tele (v človečenstve), na sviatok Bohozjavenia oslavujeme zjavenie Boha v Trojici, preto je Bohozjavenie väčšie ako Narodenie. Nazýva sa nielen Zjavenie Pána, ale Bohozjavenie, pretože slávime zjavenie celej Trojice (hoci zjavenie Otca a Svätého Ducha bolo len v náznakoch, symbolicky – nie v úplnosti – to ani nie je možné). Pekne to vystihujú bohoslužobné texty:
Pri Tvojom krste v Jordáne, zjavila sa, Pane, poklonyhodná Trojica, Otcov hlas Ti vydal svedectvo, nazval Ťa svojím milovaným Synom, aj Svätý Duch v podobe holubice potvrdil pravdivosť týchto slov, …(tropár sviatku)
Obsah sviatku by sme mohli vidieť v šiestich rôznych aspektoch:
1. Zjavenie Trojice – Boh sa zjavuje ako spoločenstvo troch osôb (hypostáz), ako spoločenstvo lásky.
2. Zjavenie Ježiša Krista ako Bohočloveka – má dve prirodzenosti – božskú aj ľudskú. Ľudská sa zjavuje, keď sa ukázal ako človek, hlas z neba zase dosvedčuje, že je Boží syn, teda má božskú prirodzenosť.
3. Ježišovo poníženie – k Jánovi prichádzali ľudia a vyznávali svoje hriechy, Jánov krst bol prejavom pokory a uznaním hriešnosti. Ježiš sa prijatím Jánovho krstu robí hriešnikom, (hoci sám bol bez osobného hriechu), stáva sa hriešnikom – ukazuje, že prijíma naše hriechy za svoje, že ich berie na seba.
4. Krst (Ježišov krst ako predobraz/ prototyp nášho krstu) – Ježiš sa pri krste ponára do vody. Voda bola predtým symbolom smrti, keďže človek nie je schopný žiť vo vode (por. aj Gn 1 – Boh oddelil vody nad oblohou a pod oblohou, Duch Boží sa vznášal nad vodami; Gn 6-8 – potopa). Ježiš však svojím ponorením do vody z nej urobil už nie nástroj či prostredie smrti, ale nástroj života.
Krst (po grécky Baptizma) znamená doslova ponorenie – ide o symbolické ponorenie do smrti a následné vynorenie sa zo smrti do nového života. Ježišovo ponorenie a vynorenie bolo zároveň predobrazom a predzvesťou jeho smrti a vzkriesenia.
5. Posvätenie vôd (a celého kozmu) – preto aj my konáme posvätenie vody. Akú spojitosť má však posvätenie vody so sviatkom Bohozjavenia a prečo sa koná práve v tento sviatok? Jedným z teologických rozmerov sviatku Bohozjavenia je fakt, že Kristus pri svojom vstupe do rieky Jordán posvätil vodu i celý vesmír, celé stvorenie. Práve vo sviatok Bohozjavenia, a teda zjavenia sa Boha človeku v Trojici, si ako kresťania pripomíname, že Ježiš svojím príchodom na svet obnovuje našu stratenú jednotu s Bohom a s celým vesmírom. Hriech, ktorý spôsobil a spôsobuje, že človek stráca jednotu s Bohom, sebou samým, blížnym i celým stvorenstvom, je definitívne premožený Kristovým príchodom na svet. Ježiš posvätil svojím príchodom na svet i vstupom do rieky Jordán vodu i celý svet. Jordánske svätenie vody, ktoré sa konalo v našich chrámoch na sviatok Bohozjavenia, je pripomenutím tejto najdôležitejšej pravdy ľudského života. V žiadnom prípade sa nesmie stať magickou formulkou či prázdnym rituálom, pretože takýmto spôsobom by tento krásny obrad stratil svoju najdôležitejšiu funkciu i vnútorný zmysel. Posvätením akoby sme nechávali Ježiša znovu vstupovať do vody, ktorá napája všetko živé. On prišiel posvätiť celý vesmír, a práve preto sa na Bohozjavenie zvykne posviacať voda v prírode, v rieke, v potoku, či v mori. Obrad posvätenia vody je pripomenutím obnovenej symbiózy človeka a celého stvorenstva v Kristovi, ktorú človek stratil svojou neposlušnosťou a hriechom. Je pripomenutím spásy a záchrany človeka, ktoré mu boli darované bez akýchkoľvek zásluh Kristovým príchodom na svet a jeho Zmŕtvychvstaním. Túto najzákladnejšiu pravdu kresťanstva krásne vyjadruje aj litijná sloha Veľkého povečeria sviatku Bohozjavenia: „Kristus sa dáva pokrstiť a vystupuje z vody. Vedie so sebou spasený svet. Vidí otvorené nebesia, tie, čo Adam zatvoril sebe i svojmu potomstvu. Duch svedčí, že Kristus je Boh. Potvrdzuje to z nebies aj Otcov hlas.“ Sviatok Bohozjavenia i Jordánske svätenie vody sú oslavou i pripomenutím najdôležitejšej pravdy kresťanstva. Kiež nám posvätená Jordánska voda, ktorú mnohí z nás majú aj vo svojich príbytkoch, pripomína túto pravdu o neúnavnej láske Boha k človeku a posilňuje nás v našich každodenných zápasoch o sprostredkovanie tejto pravdy všetkým blízkym i vzdialený Rozmer posvätenia celého stvorenstva pekne vystihuje aj stichira:
„…Jordán volá k Jánovi: Prečo nechceš, Krstiteľ, pokrstiť môjho Pána? Prečo brániš očisteniu mnohých? Veď on posvätil všetko stvorenie, nechaj nech posvätí i mňa, i všetky vody, lebo preto sa zjavil.“ (večiereň predsviatku 2. 1., stichiry na stichovni, stichira na Sláva)
6. Zjavenie spásy pre ľudstvo – po krste v Jordáne Ježiš začína verejne účinkovať, začína zjavovať svoj plán záchrany pre ľudstvo. Týmto plánom spásy je prijatie hriechov sveta na seba, smrť na kríži a vzkriesenie, ktoré symbolizuje ponorenie a vynorenie sa z vody Jordána.

Drahí bratia a sestry, sláviac dnes tento sviatok Bohojavlénija nechajme Krista vstúpiť do našich životov. Keď máš tu milosť, a vidíš svoj život tak, že potrebuješ Krista, dovoľ mu, aby vstúpil aj do tých najskrytejších bolestí a tajností tvojho života. Tak ako Kristus posvätil vody, dovoľme mu aby posvätil aj naše životy a tak, aby sme mohli meniť všetko okolo seba na pekné, lebo čo je posvätené je pekné.

napísal Kamil Ščerb

Bohozjavenie nášho Pána, Boha a Spasiteľa Ježiša Krista - Domov | Gréckokatolícka farnosť Nanebovstúpenia Pána Vojčice | Moja Komunita (fara.sk)
U.S.C.A.E.
Tropár

Pri tvojom krste v Jordáne zjavila sa, Pane, poklonyhodná Trojica. Otcov hlas ti vydal svedectvo. Nazval ťa svojím milovaným Synom. Aj Svätý Duch v podobe holubice potvrdil pravdivosť týchto slov. Svojím zjavením si osvietil celý svet. Kriste Bože, sláva tebe.

Kondák

Zjavil si sa dnes celému svetu, Pane, a tvoje svetlo aj nás ožiarilo, preto ťa vrúcne oslavujeme. Zostúpil si k nám a …More
Tropár

Pri tvojom krste v Jordáne zjavila sa, Pane, poklonyhodná Trojica. Otcov hlas ti vydal svedectvo. Nazval ťa svojím milovaným Synom. Aj Svätý Duch v podobe holubice potvrdil pravdivosť týchto slov. Svojím zjavením si osvietil celý svet. Kriste Bože, sláva tebe.

Kondák

Zjavil si sa dnes celému svetu, Pane, a tvoje svetlo aj nás ožiarilo, preto ťa vrúcne oslavujeme. Zostúpil si k nám a ukázal sa, Svetlo neprístupné.
U.S.C.A.E.
Tropár (cirkevnoslovansky), 1. hlas Vo Jordani kreščajuščusja tebi, Hospodi, – Trojčeskoje javisja poklonenije: – Roditelev bo hlas sviditeľstvovaše tebi, – vozľublennaho ťa Syna imenuja, – i Duch vo vidi holubini, izvistvovaše slovese utverždenije, – javlejsja, Christe Bože, – i mir prosviščej, slava tebi.
Stylita
Pravoslavní slaví dnes narození Pána našeho Ježíše Krista. Přeji pokojný sváteční den.
Zde text pravoslavného křesťana Jána Zozuľaka:

NAROZENÍ PÁNA NAŠEHO JEŽÍŠE KRISTA

Kristus se rodí, oslavujme Ho!

"Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny. Protože jste …More
Pravoslavní slaví dnes narození Pána našeho Ježíše Krista. Přeji pokojný sváteční den.
Zde text pravoslavného křesťana Jána Zozuľaka:

NAROZENÍ PÁNA NAŠEHO JEŽÍŠE KRISTA

Kristus se rodí, oslavujme Ho!

"Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu, aby vykoupil ty, kteří jsou zákonu podrobeni, tak abychom byli přijati za syny. Protože jste synové, poslal Bůh do našich srdcí Ducha svého Syna, Ducha volajícího Abba, Otče. A tak už nejsi otrok, nýbrž syn, a když syn, tedy z moci Boží i dědic." (Gal 4,4-7)
Na zázrak Narození Kristova odpovězme vlastní láskou ke Spasiteli v plnění Jeho přikázání. Oblékněme se též do lásky k bližním, překonejme všechny neshody, nedůvěru, vzájemný hněv, zklamání či zlobu. Nad zlem zvítězíme jen dobrem, když se proměníme láskou, kterou nám Bůh v Betlémě zjevil.

Tropar svátku Narození Páně:

Narozením tvým, Kriste Bože náš, vzešlo světu světlo poznání, neboť v něm ti, kteří hvězdám sloužili, hvězdou naučeni byli klaněti se tobě, Slunci spravedlnosti a znáti tebe, Východ z výsosti. Pane, sláva tobě!

Рождество Твое, Христе Боже наш, возсия мирови свет разума, в нем бо звездам служащии звездою учахуся Тебе кланятися, Солнцу Правды, и Тебе ведети с высоты Востока. Господи, слава Тебе!

Kondak svátku Narození Páně:

Panna dnes Nadpřirozeného rodí a země skýtá Nedostupnému jeskyni. Andělé s pastýři Ho oslavují a mudrci spolu s hvězdou putují, neboť se pro nás narodilo Děťátko malé, předvěčný Bůh.

Slovo sv. Nikolaje Velimiroviče v den svátku Narození Kristova
(z knihy Охридски Пролог - Ochridský Prolog)

Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého (Gal 4, 4) aby spasil lidský rod. Když se naplnilo devět měsíců od blahého zvěstování, které zjevil archanděl Gabriel Přesvaté Panně v Nazaretu, řka: Raduj se milostiplná… hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš (Lk 1, 28; 31). Tehdy vyšel příkaz od císaře Augusta, aby byl sečten všechen lid v římském císařství. Kvůli tomuto příkazu bylo zapotřebí, aby všichni odešli do svého města a tam se zapsali. Proto přišel spravedlivý Josef spolu s Přesvatou Bohorodicí do Betléma, města Davidova, neboť oba dva pocházeli z císařského rodu Davidova. A protože se do tohoto malého města sešlo mnoho lidu, aby se tam zapsalo, nenašli už Josef a Marie ani jeden dům, ani jeden pokoj k přenocování, a tak se usadili v jedné jeskyni, ve které pastýři zavírali na noc svá stáda ovcí. V této jeskyni, v noci mezi sobotou a nedělí, 25. prosince porodila Přesvatá Panna Spasitele světa, Pána Ježíše Krista. Porodila Jej bez bolesti, neboť Jej počala bez hříchu, z Ducha Svatého, ne z člověka. A sama Jej zavinula do plenek. Poklonila se mu jako Bohu a položila Jej do jesliček. Potom přišel spravedlivý Josef a i on se Kristu poklonil jako božskému plodu panenské útroby. Dále přišli pastýři, z polí, kterým o Kristu zvěstovali andělé Boží, a také se mu poklonili jako Spasiteli. Pastýři slyšeli velký počet andělů Božích, kteří zpívali: Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle (Lk 2, 14). Nakonec přišli i tři mudrci z Východu, vedeni podivuhodnou hvězdou, se svými dary: zlatem, vonným kadidlem a myrhou, a poklonili se mu jako Králi nade všemi králi a předali mu své dary (Mt 2, 11). Takto přišel na svět Ten, jehož příchod byl zvěstován proroky, narodil se, tak jak bylo prorokováno, z Přečisté Panny, ve městě Betlémě, z rodu Davidova, a v čase, kdy nebude v Jeruzalémě krále z rodu Judova. Po mnohých předobrazech a zaslíbeních o svém příchodu, z úst poslů a zvěstovatelů, proroků a spravedlivých, mudrců a králů, se naposledy zjevil On sám, Vládce světa a Král nade všemi králi, aby završil dílo spásy rodu lidského, které nemohli završit jeho služebníci. Jemu, nechť je věčná sláva a chvála. Amen.

Vyšel jsem od Otce a přišel jsem na svět. (Jan 16, 28)

Syn Boží jednorozený, narozený ve věčnosti z Otce bez matky, narodil se v čase z matky bez otce. Ono první narození je nepoznanou tajinou Svaté Trojice ve věčnosti, ono druhé je nepoznanou tajinou moci a lidumilnosti Boží v čase. Největší tajině v čase odpovídá největší tajina ve věčnosti. Nemůžeme vstoupit s malou svící našeho rozumu do této největší tajiny a osvítit ji nad naše síly…, buďme tedy vděční za poznání, že naše spása pochází nikoli z člověka, a nikoli ze země, ale z nejvyšších výšin božského neviditelného světa. Taková je milost Boží a taková je důstojnost člověka, že sám Bůh Syn sestoupil z věčnosti do času, z nebe na zemi, z trůnu slávy do jeskyně pastýřů jen proto, aby spasil lidi, očistil je od hříchu a navrátil je zpět do Ráje. Vyšel z Otce, kde měl vše, a přišel na svět, který mu nemůže dát nic. V jeskyni se narodil Pán, aby ukázal, že celý svět je temnou jeskyní, kterou jen On sám může osvětlit. V Betlému se narodil Pán – a Betlém znamená dům chleba – aby ukázal, že On je jediný chléb života, hodný a důstojný těch pravých lidí. Ó Pane Ježíši, předvěčný Syne Boha Živého a Syne Panny Marie, osvěť nás a nasyť nás Tebou. Tobě patří sláva a chvála na věky věkův. Amen.

.....

Narodenie Isusa Christa

Atanáz Veľký hovorí: „Ten, ktorý je Božím Synom, stal sa aj synom človeka.“ To znamená, že Boží Syn neprišiel k človeku, ale stal sa človekom. A hoci sa stal človekom, zostal dokonalým Bohom. Bol v človeku a existoval vo všetkom. „Bol mimo bytostí a spočíval v jedinom Otcovi. A obdivuhodné bolo, že žil a správal sa ako človek, a ako Lógos všetko oživuje, a ako Syn spolu existoval s Otcom. Preto pri narodení z Panny netrpel, ani nebol pošpinený tým, že bol v tele, ale skôr posvätil telo.“

Boží Syn prijal smrteľné telo, aby ho urobil nesmrteľným. Boh zostúpil na zem, aby človek vystúpil na nebesia. Boh zostúpil na zem, ale zároveň sa nachádza v nebesiach. Celý je v nebesiach a celý je na zemi. Stal sa človekom a stále zostáva Bohom. Je Bohom a prijal ľudské telo. Panna Ho drží vo svojich rukách a zároveň On drží vo svojich rukách celý svet. Bohatý sa kvôli nám stal chudobným a nemá ani posteľ, kde by sa uchýlil. Položili Ho do skromných jasličiek. On tam pokorne leží a „nebeské mocnosti sa radujú a zem sa veselí s ľuďmi, mágovia prinášajú Vládcovi dary, pastieri sa čudujú Narodenému“[1]. Prichádzajú k nemu tí ľudia, ktorí videli hviezdu. Poďme k Nemu aj my, ktorí tiež vidíme hviezdu našej spásy.


„Nuž, ako keď niekto chce vidieť Boha, ktorý je od prirodzenosti neviditeľný a nijako viditeľný, uznáva Ho a chápe zo skutkov, rovnako tak ten, kto vidí Christa rozumom, nech Ho pochopí aspoň zo skutkov tela. Rovnako nech preskúma, či sú to skutky človeka alebo Boha; a keď sú ľudské, nech sa vysmieva; keď však nie sú ľudské, ale potvrdzujú Boha, nech sa nevysmieva z nezosmiešniteľného; ale skôr nech to obdivuje, pretože prostredníctvom tejto jednoduchej veci sa nám zjavili Božie veci a prostredníctvom smrti k všetkým prišla nesmrteľnosť, a prostredníctvom vtelenia Lóga sa stala známou Jeho starostlivosť o všetko, a jej poskytovateľom a stvoriteľom je Boží Lógos. Lebo On sa stal človekom, aby sme sa my stali bohmi; a On sa zjavil v tele, aby sme my mali správne chápanie o neviditeľnom Otcovi; a On znášal potupenie od ľudí, aby sme my zdedili nesmrteľnosť. On, prirodzene, neutrpel žiadnu ujmu, pretože je bez zmeny a neporušiteľný a sám Lógos a Boh. Zachováva však a zachraňuje svojou bezvášnivosťou (απάθεια) trpiacich ľudí, kvôli ktorým toto znášal. A všeobecne, úspechy Spasiteľa, ktoré vykonal prostredníctvom vtelenia, sú také dôležité a je ich toľko veľa, že ak by o nich niekto chcel rozprávať, podobal by sa na tých, ktorí pozerajú na neohraničenosť mora a chcú spočítať jeho vlny. Nuž, ako pozorovateľ nemôže zachytiť svojimi očami všetky vlny, pretože tie, ktoré sa objavujú, prekračujú jeho vnímanie, rovnako tak ten, kto chce spočítať úspechy, ktoré prostredníctvom tela vykonal Christos, nemôže dokonca ani do svojho rozumu všetko prijať, pretože toho, čo prevyšuje jeho myslenie, je viac, ako si myslí, že pojal.“

Ján Zozuľak

[1] Slová z cirkevnej piesne na konci rannej bohoslužby (utrene) na sviatok Christovho narodenia.
Stylita
Z denní liturgie
Doba vánoční (liturgie.cz)

1. čtení:
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme, neboť vzešlo tvé světlo a Hospodinova velebnost září nad tebou! Hle, tma zahalí zemi a temnota národy, nad tebou však zazáří Hospodin, jeho velebnost se zjeví nad tebou. Národy budou kráčet v tvém světle a králové v tvé vycházející záři. Rozhlédni se kolem a podívej se: ti všichni …More
Z denní liturgie
Doba vánoční (liturgie.cz)

1. čtení:
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme, neboť vzešlo tvé světlo a Hospodinova velebnost září nad tebou! Hle, tma zahalí zemi a temnota národy, nad tebou však zazáří Hospodin, jeho velebnost se zjeví nad tebou. Národy budou kráčet v tvém světle a králové v tvé vycházející záři. Rozhlédni se kolem a podívej se: ti všichni se shromáždili, přišli k tobě. Zdaleka přicházejí tvoji synové, na zádech jsou přinášeny tvoje dcery. Spatříš to a zazáříš, radostí se zachvěje a rozšíří tvé srdce, neboť tě zaleje bohatství moře, poklady národů přijdou k tobě. Záplava velbloudů tě přikryje, dromedáři z Midjanu a Efy, přijdou všichni ze Sáby, přinesou zlato a kadidlo, rozhlásí Hospodinovu chválu.
Iz 60,1-6

Žalm:
Budou se ti, Hospodine, klanět všechny národy země.

Bože, svěř králi svou pravomoc,
svou spravedlnost královskému synu.
Ať vládne tvému lidu spravedlivě,
nestranně tvým ubohým.

V jeho dnech rozkvete spravedlnost a hojnost pokoje,
dokud nezanikne luna.
Bude vládnout od moře k moři,
od Řeky až do končin země.

Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary,
králové Arábie a Sáby zaplatí daně.
Všichni králové se mu budou klanět,
všechny národy mu budou sloužit.

On vysvobodí chudáka, který se dovolává pomoci,
ubožáka, jehož se nikdo neujímá.
Smiluje se nad nuzným a chudým,
zachrání ubožákům život.
Zl 72

2. čtení:
Ef 3,2-3a.5-6

Evangelium:
Mt 2,1-12