...neandertálci jsou vždy nalézání pod silnými vrstvami naplavenin, na rozdíl od Kromaňoncu, jejichž stopy najdeme vždy přímo v našem soudobém terénu. ...
Je zde vysvětlení: Žádný překryv neexistoval.
Neandertálec zahynul při potopě, a tedy nereprezentuje člověka antediluviálního, patřícího do starší doby kamenné, zatímco kromaňonec zabydlel naši zem až po potopě, a tak zahájil mladší dobu kamennou, které už pak plynule přechází do naši civilizace.
... Neandertálci nebyli vývojovými předchúdci dnešního člověka, ale byli lidstvem zdegenerovaným: Stali se bytostmi s nízkým čelem, velkými nadočními oblouky, plochým nosem, ústy ve tvaru čenichu, ustupující nebo vystouplou bradou; tvory oddávajícími se všem neřestem, ničemnostem a somzřejmně i magii, jak o tom svědčí jejich magické malby v jeskyních. Domnívají-li se archeologové a antropologové, že jeskynní malby jsou projevem pokročilé evoluce člověka, který už byl schopen výtvarného projevu, dopouštějí sa hrubého omylu, protože to byly výtvory ryze magického významu, a tedy výtvory člověka duchovně pokleslého, Bohu odcizeného.
Z knihy Zvony nad Evropou, František Press, Mariánske nakladatelství Brno 2002, str. 114-115.
Přistižení in flagranti aneb, kde se křížil Homo sapiens s neandrtálci Naši předci nabrali od jiných pravěkých druhů lidí řadu cenných genů, díky nimž přežili dobu ledovou, a nakonec ovládli všechny kontinenty. Kde k tomuto křížení docházelo? Vědci jsou na stopě. Rodina Neandrtálců. V podání umělce. Malíř: Charles Robert Knight. Kredit: American Museum of Natural History. Rodina Neandrtálců. V podání umělce. Malíř: Charles Robert Knight. Kredit: American Museum of Natural History. Díky paleogenetice a paleogenomice je už dneska nad slunce jasnější, že se naši předci – pravěcí Homo sapiens – křížili s neandrtálci, denisovany a zřejmě i dalšími pravěkými lidmi. Pro nás Evropany je asi nejzajímavější křížení s neandrtálci, protože nám dodnes kolují žilami až 4 % jejich krve. V DNA současného lidstva se tak nachází více neandrtálské DNA, než kolik ji nosili v dané době všichni příslušníci neandrtálské populace. Nerozluštěná zůstává otázka, kde ke křížení Homo sapiens a Homo neanderthalensis došlo. Křížení se odehrálo v pozdním pleistocénu. Tým Vedený Elham Ghasidianovou z univerzity v Kolíně nad Rýnem nyní v časopise Scientific Reports představil výsledky modelování ekologických nik z tohoto období v jihozápadní Asii a jihovýchodní Evropě. Získali tak představu o areálu rozšíření neandrtálců a také o postupu pravěkých Homo sapiens z Afriky do Asie a Evropy. Nejvíce vědce zajímaly oblasti, kde se areály obou druhů pravěkých lidí překrývaly. Za potenciální místo jejich střetu určili pohoří Zagros, které se táhne dnešním Íránem, Irákem a Tureckem. Ghasidianová a spol. se domnívají, že přes Zagros vedl koridor spojující palearktickou domovinu neandrtálců, s afrotropickou oblastí, odkud pocházeli pravěcí Homo sapiens. Vysoká biologická rozmanitost oblasti Zagrosu dovolovala v té době existenci poměrně velké populace lovců a sběračů. Panovalo zde však poměrně drsné glaciální klima, a to mohlo natlačit oba druhy lidí do „malých kapes“, kde vládly příhodnější podmínky. Neandrtálci a Homo sapiens se tak dostávali do kontaktu, což vyústilo ve vzájemné křížení. Modely biotopové vhodnosti dvou druhů. Saman H. Guran, et al., Scientific Reports 14 (2024) Modely biotopové vhodnosti dvou druhů Homo a jejich potenciální kontaktní a křížící se zóny v jihozápadní Asii a jihovýchodní Evropě. Teoretickému modelu dodává na věrohodnosti skutečnost, že se ve vytipované oblasti našly důkazy o osídlení jak neandrtálci, tak i pravěkými Homo sapiens. Patří sem i známá severoirácká jeskyně Šanidar s pohřebištěm neandrtálců. O tom, že ke křížení Homo sapiens a neandrtálců došlo právě v Zagrosu svědčí nepřímo i studie, které prokázaly podobné rysy obličeje neandrtálců a moderních lidí z této oblasti. Ke křížení obou druhů pravěkých lidí tu zřejmě došlo před 80 až 120 tisíci lety. Prameny: Guran, S. H., Yousefi, M., Kafash, A., & Ghasidian, E. (2024). Reconstructing contact and a potential interbreeding geographical zone between Neanderthals and anatomically modern humans. Scientific Reports, 14(1), 20475. Churchill, S. E., Keys, K., & Ross, A. H. (2022). Midfacial Morphology and Neandertal–Modern Human Interbreeding. Biology, 11(8), 1163. Autor: Jaroslav Petr osel.cz
Ďakujem za príspevok. Zastávam názor, že naša Zem nemá viac ako 8.000 rokov. To, čo nazývajú "doba ľadová" sa dá vysvetliť ochladením, ktoré mohlo spôsobiť vychýlenie osi Zeme voči ekliptike počas potope. Na niektorých miestach sa náhle prudko ochladilo, preto sú napr.na severe stáda utekajúcich mamutov zamrznuté v ľade, pretože ich náhle zaliala voda a prudko aj zamrzla. A vôbec všetko sa dá vysvetliť v krátkom čase podľa biblických dejín. Myslím si, že keby genetici chceli, našli by dôkaz (alebo aspoň teóriu) o tom, že človek je z jedného páru rodičov a našli by aj nejaké odôvodnenie, prečo neskôr začalo vadiť príbuzenské kríženie.
Inak na wikipédii je ako jeden z možných dôvodov vyhynutia neandertálca, že asi nevedel používať ihlu, tak si v dobe ľadovej nevedel ušiť dosť dobré šaty, aby ju prežil
@Metod Neviem, čomu sa smejete. Ten citát z knihy je v prospech Biblie, proti evolučným názorom. Dáva do súladu nálezy neandertálca, ktoré sú nachádzané po celom svete s vysvetlením podľa Genezis.
Metoda treba ignorovať, od neho som nezažil ešte nejaký konštruktívny komentár a aspoň trochu k veci, skôr mi príde ako bot, ktorý pridáva do komentárov štyri alebo päť tých istých viet dookola.
Ani ja. Autor vychádza aj z poznania opisu sv.Hildegardy, ktorá spomína zozvieračtenú vetvu ľudstva z Kaina. Noe a jeho rodina je v tomto prostredí celkom osamotený. Po potope je z neho zalozené nové ľudstvo, ktoré má, ako neskôr dokladujú genetici, s neandertálcom málo spolocného. Časovo to osádza do tisícročí, nie desaťtisíce rokov. Ono to tak všetko fascinujúco do seba zapadá.
Ono je zaujímavé, že aj bl. Katarína Emmerichová povedala, že potomci Kaina sčerneli. A teda všetci ľudia tmavej farby pleti sú Kainovi potomkovia. Možno aj neandertálci boli čierni.