Clicks93
Stylita
2

Boží slovo na den 19.5. A.D.2020

Ježíš řekl svým učedníkům: „Nyní jdu k tomu, který mě poslal, a nikdo z vás se mě neptá: `Kam jdeš?' Spíše je vaše srdce plné zármutku, že jsem vám to pověděl. Ale já vám říkám pravdu: Je to pro vás dobré, abych já odešel. Jestliže totiž neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li však, pošlu ho k vám. A on, až přijde, usvědčí svět ze hříchu, ze spravedlnosti a ze soudu. Ze hříchu: že ve mne nevěří; ze spravedlnosti: že odcházím k Otci a už mě neuvidíte; ze soudu: že vládce tohoto světa je už odsouzen.“
Jan 16,5-11
Stylita
blah. Petr Wright
Petrus Wright
19. května, připomínka
Postavení: kněz a mučedník TJ
Úmrtí: 1651
Narodil se roku 1603 ve Sliptoně, v Northamptonském kraji jižní Anglie. Po dosažení základního vzdělání byl deset let písařem u místního advokáta. V té době se vzdálil katolické víře, v níž byl v dětství vychováván. Nespokojen se životem odcestoval do Holandska, kde se přihlásil do armády tamních …More
blah. Petr Wright
Petrus Wright
19. května, připomínka
Postavení: kněz a mučedník TJ
Úmrtí: 1651
Narodil se roku 1603 ve Sliptoně, v Northamptonském kraji jižní Anglie. Po dosažení základního vzdělání byl deset let písařem u místního advokáta. V té době se vzdálil katolické víře, v níž byl v dětství vychováván. Nespokojen se životem odcestoval do Holandska, kde se přihlásil do armády tamních anglických oddílů.
Nespokojenost ho provázela i tam a tak po měsíci dezertoval a přešel do Brabantska (v tehdejší Belgii). Tam se pustil do studia a smířil se s katolickou církví. Ve studiu pak pokračoval v jezuitském semináři v Gentě a po dvou letech se rozhodl pro vstup do jezuitského řádu. Roku 1629 začal noviciát ve Watteně. Po přijetí kněžského svěcení se hlásil do anglických misií. Nejdřív ale dostal úkoly v Ližge a Saint Omer a pak byl určen za kaplana v anglické armádě ve Flámsku. S touto armádou se do Anglie vracel začátkem roku 1644. Od smrti svého velitele v lednu 1645 se o. Petr Wright stal kaplanem rodiny markýzů z Winchesteru. Z jejich londýnského sídla působil až do svého zatčení 2. února 1651.
Byl vězněn v Newgate, odkud se ho jeho známí neúspěšně pokoušeli vysvobodit. Jako katolický kněz byl odsouzen k smrti a umučen na tyburnském popravišti. Po oběšení byl ihned ještě za živa čtvrcen. Jeho tělesné ostatky pak přátelé odvezli k pohřbení do Ližge, v níž začal jeho návrat do církve. Blahořečen byl 15. 12. 1929 Piem XI.
catholica.cz
Stylita
Denní liturgie (Cyklus - A)
m.liturgie.cz/misal/05velikonoce/06_02.htm

1. čtení:
Čtení ze Skutků apoštolů.
Lid (z města Filip) se sběhl proti Pavlovi a Silovi. Úředníci z nich dali strhat šaty a nařídili bít je pruty. Když pak jim vysázeli hodně ran, dali je zavřít do vězení a žalářníkovi nařídili, aby je dobře hlídal. Když dostal takový rozkaz, dal je do nejhlubší kobky a pro jistotu jim …More
Denní liturgie (Cyklus - A)
m.liturgie.cz/misal/05velikonoce/06_02.htm

1. čtení:
Čtení ze Skutků apoštolů.
Lid (z města Filip) se sběhl proti Pavlovi a Silovi. Úředníci z nich dali strhat šaty a nařídili bít je pruty. Když pak jim vysázeli hodně ran, dali je zavřít do vězení a žalářníkovi nařídili, aby je dobře hlídal. Když dostal takový rozkaz, dal je do nejhlubší kobky a pro jistotu jim sevřel nohy do klády. Kolem půlnoci se Pavel a Silas modlili a zpívali Bohu chvalozpěvy. (Ostatní) vězni je poslouchali. Náhle však nastalo silné zemětřesení, takže se zachvěly základy žaláře. A ihned se rozevřely všechny dveře a všem se uvolnila pouta. Když se žalářník probral ze spánku a viděl, že dveře vězení jsou dokořán, vytasil meč a chtěl si vzít život, neboť myslel, že vězni utekli. Ale Pavel zavolal silným hlasem: „Nedělej si nic zlého! Vždyť jsme tady všichni!“ Žalářník si dal tedy přinést světlo, vběhl dovnitř, celý se třásl a padl na kolena před Pavlem a Silou. Pak je vyvedl ven a zeptal se: „Pánové, co mám dělat, abych došel spásy?“ Oni odpověděli: „Uvěř v Pána Ježíše, a dojdeš spásy ty i celý tvůj dům.“ A začali hlásat slovo Boží jemu i všem lidem z jeho domu. Ještě v noci v tu hodinu je vzal s sebou, vymyl jim krvavé rány a hned se dal pokřtít on i všichni jeho lidé. Pak je uvedl do svého bytu, dal prostřít stůl a jásal nad tím, že on i celý jeho dům uvěřil v Boha. Sk 16,22-34

Žalm:
Zachraňuje mě tvá pravice, Hospodine.
Nebo: Aleluja.

Chci tě chválit, Hospodine, celým svým srdcem,
žes vyslyšel slova mých úst.
Budu ti hrát před anděly,
vrhnu se na tvář směrem k tvému svatému chrámu.

Slavit budu tvé jméno pro tvou dobrotu a tvou věrnost,
neboť nade vše jsi zvelebil své jméno a své zaslíbení.
Když jsem volal, vyslyšels mě,
v mé duši jsi rozhojnil sílu.

Zachraňuje mě tvá pravice,
Hospodin pro mě dokončí, co začal.
Hospodine, tvá dobrota trvá navěky,
dílo svých rukou neopouštěj!
Zl 138

Evangelium:
Jan 16,5-11

Církevní kalendář:
sv. Petr Celestýn
Petrus Cælestinus
19. května, připomínka
Postavení: poustevník, papež
Úmrtí: 1296
Patron: knihařů
Atributy: ďábel, holubice, papežské odznaky (insignie), mnich v bílé kutně s černým škapulířem a černou kapucí)
Pocházel z Isernia ze severní části neapolského kraje. Od mládí žil v odříkání a v touze po rozjímání v samotě. Jako kněz se stal zakladatelem družiny poustevníků. Krátce před dovršením 80 let věku byl zvolen papežem a po 5 měsících odstoupil. V kanonizační bule Klement V. ho charakterizoval takto: "Byl mužem úžasné prostoduchosti, ve věcech vlády nad veškerou Církví nezkušený. Od útlého mládí až do stáří nepřizpůsobil své srdce záležitostem světským, nýbrž Božím."
více: catholica.cz