Služebníci Boží Emílie a Karol Wojtyłovi – rodiče svatého Jana Pavla II.
Emílie Kaczorowská – žena víry a oběti
Emílie Kaczorowská pocházela z řemeslnické rodiny ševců a sedlářů. Byla dcerou Felixe Kaczorowského a Marie Scholzové a měla osm sourozenců. Narodila se 26. března 1884 v Krakově a byla pokřtěna v kostele sv. Mikuláše. Rodina Kaczorowských bydlela na ulici Smoleńsk 15 a pravidelně navštěvovala kostel sester Feliciánek.
Roku 1890 začala Emílie chodit do základní školy. V literatuře se objevuje zmínka, že navštěvovala školu Dcer Boží Lásky, ale archivní materiály z té doby se nedochovaly. Když jí bylo pouhých třináct let, zemřela její matka – bolestná zkušenost, která ji naučila opírat se o Boha.
Karol Wojtyła, senior - muž služby a věrnosti
Karol Wojtyła se narodil 18. července 1879 v Lipniku u Bělé jako syn Macieje Wojtyły a Anny Przeczekové v rodině krejčích. Pokřtěn byl v kostele Opatrnosti Boží v Bělé. Ve dvou letech ztratil matku. V letech 1885–1890 navštěvoval německou obecnou školu v Bělé, poté roku 1890 začal studovat na německém gymnáziu v Bielsku. Roku 1900 byl povolán k základní vojenské službě ve Wadowicích.
Po roce dosáhl hodnosti desátníka a byl poslán do Kadetské pěchotní školy ve Lvově. Roku 1903 ukončil službu v hodnosti četaře a mohl se vrátit domů. Rozhodl se však zůstat v armádě jako voják z povolání a sloužil jako liniový poddůstojník u adjutantury v Krakově a jako kancelářský poddůstojník ve Wadowicích. Jeho život byl poznamenán disciplínou, službou vlasti a věrností rodině.
V roce 1905 poznala Emílie poddůstojníka Karola Wojtyłu. Následně jak se sblížili, tak jeho žádost o ruku přijala a jejich manželství bylo požehnáno 10. února 1906 v kostele sv. Petra a Pavla v Krakově. Novomanželé přivedli na svět tři děti: Edmunda (nar. 1906), Olgu, která zemřela krátce po narození a křtu (1916), a Karola (nar. 1920), pozdějšího papeže.
Rodina Wojtyłových žila na Krowodrži. Roku 1913 se přestěhovali do Wadowic, kde Karol nastoupil práci u Státní doplňovací komise. Nejprve bydleli na ulici Lwowské 257, později na náměstí v domě Chaima Bałamutha (dnes Kościelna 7). Zvlášť bolestný byl rok 1916, kdy krátce po narození zemřela dcera Olga a na frontě padl Karolův nevlastní bratr Józef. Přesto rodina zůstala pevná ve víře a naději.
Na podzim roku 1919 byla Emílie potřetí těhotná. Lékaři tehdy prohlásili, že těhotenství ohrožuje její život. Ona se však nezalekla a rozhodla se dítě donosit. 18. května 1920 se narodil syn Karol. Byl zdravý, ale matka se podle předpovědí lékařů po porodu nezotavila. Její stav se postupně zhoršoval. Roku 1924 byl Karol – senior povýšen na poručíka, ale o tři roky později kvůli postupující nemoci manželky odešel do výslužby.
V květnu 1929 měl Karol – junior přistoupit k prvnímu svatému přijímání. Zdravotní stav Emílie se však prudce zhoršil a 13. dubna 1929 zemřela po přijetí posledních svátostí za přítomnosti svého manžela. Pohřební mše byla sloužena 16. dubna ve Wadowicích a 17. dubna byla Emílie pohřbena na Rakovickém hřbitově v Krakově. Její životní oběť se stala svědectvím víry, která přinesla plody pro celou církev.
Ovdovělý Karol se staral o domácnost a syny. Roku 1932 zemřel syn Edmund, lékař v městské nemocnici v Bielsku, který se nakazil od pacientky, již dobrovolně léčil, a podlehl spále.
Po maturitě Karola – juniora v roce 1938 se otec s ním přestěhoval do Krakova. Usadili se na ulici Tyniecké na Děbnikách. Syn začal studovat polonistiku na Jagellonské univerzitě.
Po vypuknutí války se otec se synem pokusili o evakuaci na východ země. Po sovětské invazi 17. září 1939 se vrátili do Krakova. Karol – junior v roce 1940 nastoupil práci jako dělník v kamenolomu firmy Solvay na Zakrzówku. Karol – senior v zimě 1940/41 vážně onemocněl. Zemřel v bytě na Tyniecké 18. února 1941 na srdeční selhání ve věku 63 let. Jeho tělo bylo 21. února uloženo na Rakovickém hřbitově v Krakově vedle manželky a syna.
Dne 7. května 2020 byla v bazilice Ofiarowania Najświętszej Maryi Panny ve Wadowicích slavnostně zahájena beatifikační kauza rodičů svatého Jana Pavla II. – Emílie Wojtyłové a Karola Wojtyły seniora. Proces otevřel kardinál Stanisław Dziwisz, dlouholetý osobní sekretář Jana Pavla II., za přítomnosti krakovského arcibiskupa Marka Jędraszewského, který předsedal úvodní mši svaté.
Od tohoto dne jsou oficiálně nazýváni Služebníci Boží – titul, který církev uděluje těm, jejichž životy vykazují hrdinské ctnosti a kteří jsou na cestě k beatifikaci. Postulátorem jejich procesu se stal mons. Sławomir Oder.
Modlitba za beatifikaci služebníků božích Emílie a Karla Wojtyłovi:
Bože, bohatý na milosrdenství, děkujeme Ti za tvou služebnici Emilii, kterou jsi povolal k poslání manželky a matky.
Vedena Tvým Duchem Ti věrně sloužila a vydala svědectví o ochotě obětovat život,
aby počaté dítě mohlo přijít na svět.
Děkujeme Ti také za Tvého služebníka Karola, kterého jsi povolal k poslání manžela a otce. Tobě vždy věrný a vytrvalý v modlitbě, s láskou plnil své poslání, když se staral o každodenní potřeby rodiny a pamatoval na chudé.
Děkujeme Ti za lásku Emilie a Karola, posvěcenou svátostí manželství, a za jejich děti – plod této lásky, zvláště za svatého Jana Pavla II., jemuž předali víru a vedli ho k Tobě.
Všemohoucí Bože, obklop slávou oltářů ty, kteří horlivě plnili Tvou vůli. Pomoz nám, díky svědectví jejich života, stále znovu objevovat svatost manželství a rodiny, význam každodenní lásky a potřebu pomoci potřebným.
Skrze přímluvu Tvých služebníků Emilie a Karola uděl nám milost, o kterou s vírou a důvěrou prosíme (……). Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Zdroj : Życiorys - Archidiecezja Krakowska
Życiorys - Archidiecezja Krakowska