Přepis tiskovky z 11.9.2014 Strelkov (tj. plukovník Girkin): TITULKY. (Aby byly viditelné, blokuji další komentáře) “Uběhl měsíc od doby, kdy jsem musel opustit post ministra obrany Doněcké republiky a velitele vojsk domobrany (opolčenců). Nemohu říci, že to rozhodnutí bylo pro mě snadné. A těžké byly situace, ve kterých jsem to musel učinit. Doněck a celá skupina ozbrojených sil DNR byli v obklíčení a s velkými obtížemi odráželi neustálé útoky “karatelů” ze všech stran. Jen pár lidi ve vedení republiky vědělo, že v příštích několika dnech by měla přijít významná změna a nepřítel utrpí zdrcující porážku. Byl jsem jedním z těch mála, ale nemohl ani naznačit svým podřízeným, že brzy začneme útočit a vybojujeme zajaté nepřátelské pozice.
Ještě těžší bylo vědomí toho, že osvobozovat dříve zanechaná města a obce Donbassu (některá i na můj rozkaz) již nebudu já. Z morálního hlediska to bylo těžké opustit své kamarády, během poslední hodiny před svítáním, když tma je nejhustější, tak říkajíc, kdy neúspěch naší mise se zdál byt nevyhnutelný. Nebudu zacházet do podrobností, které mně donutily k odstoupení. Řeknu jen, že rozhodnutí se vyplatilo, když před útokem pomohlo sjednotit vedení ozbrojených sil DNR v jediných rukách a pomohlo se vyhnout mnoha konfliktům, které rozežíraly republiku zevnitř, stejně jako zajistit spolehlivé dodávky všeho potřebného pro naše jednotky.
Během několika posledních týdnů se situace na frontě Novorossije výrazně změnila. Ve většině oblastí “karatelé” ustupují, utrpěli obrovské ztráty a přešli do defenzivy (obrany). Vznikly předpoklady pro úplné osvobození Donbassu od “karatelných” vojsk a oddílů kyjevské vlády. Pod údery vojsk DNR nepřítel za štěku potáhl na západ a ve vedení jeho vojsk vznikla panika.
Ale co se stalo potom?
Před našima očima, opět zasáhly ty síly, které předtím téměř zahubily “ruské jaro” a od té doby neustoupily od pokusu zničit národní osvobozenecké hnutí ruského lidu Nového Ruska. Neexistuje žádná taková podlost, na kterou by nepřistoupily tyto síly, což se opakovaně ukázalo v novodobé historii země v nejhorší možné formě. Právě ony, řízené ze zahraničí hrály klíčovou roli při zničení Sovětského svazu v roce 1991, a pak po celá devadesátá léta se otevřeně vysmívaly národům Ruska poté, co zařídily rozkrádání obrovského sovětského hospodářského a kulturního dědictví. Prováděli na naši vlasti liberální experimenty, které měli monstrózní důsledky, a nestaraly se o budoucnost země.
Bakchanálie kolapsu byla doprovázená vyprovokovanými a krvavými válkami, divokým zvýšením trestné činnosti, nemravnosti, morálním poklesem, nejvíce odpornou propagandou všech možných neřestí, jaké si jen můžete představit, zničením ekonomické nezávislosti a vnější politické suverenity.
Dokonce i po selhání ve snaze definitivně zničit Rusko na začátku minulého desetiletí, tyto síly nezmizely a tajně pokračovaly ve své destruktivní činnosti v naději, že jejich čas znovu přijde, a jednoho dne budou moci dokončit práci. Nicméně, když na horizontu se objevily první náznaky “ruského jara” a naše země se skutečně začala zvedat z kolen a snažila se přehodnotit výsledky Gorbačovské kapitulace a navrátit si patřící jí od pradávna práva a území, dosáhnout skutečné nezávislosti, tak pátá kolona okamžitě zmobilizovala všechny dostupné zdroje.
Návrat Krymu k Rusku jí způsobil šok a vzpoura v Novém Rusku skutečnou paniku, ale také donutila ukázat znovu její pravou tvář. Byl svolán a povolán do boje velký počet agentů. Agenti, převlíknuti do kabátu vlastenců a státníků, úspěšně pronikli do nejvyšších vrstev moci a dokonce do okruhu prezidenta Ruska. Když tito zrádci konali proti zájmům státu a národa, tak i nadále směle tvrdili, že jsou přátele prezidenta a svou otevřenou podvratnou činnost vydávali za jediný pravý způsob posílení ruské státnosti. Ptáte se: "Odkud taková drzost a sebedůvěra ve vlastní neporazitelnost pochází? "
Vysvětlení je velmi jednoduché: Jediné co má hodnotu pro zástupce páté kolony – peníze a jiné materiální zdroje, stejně jako jejich rodiny a potomstvo byly již dávno vyvezené do zahraničí, a jejich bezpečí plně závisí na milosti jejich západních pánů.
Za pět měsíců bojů, ruský lid Novorossije plně vychutnal plody tohoto druhu podvratné činnosti. V době, kdy pro téměř neozbrojené opolčence byla ruská vojenská pomoc životně důležitá, a když mohla téměř bez krve vést k osvobození všech ruskojazyčných oblastí, agenti vlivu začali jedním hlasem křičet o nemožnosti a nepřípustnosti války s pomocí povstalců.
“Karatelé” pálili lidí v Oděse, ostřelovali z těžkého dělostřelectva Slavjansk a urychleně vytvářeli bojeschopnou armádu. A v pokleslém velení zahraniční politiky Ruska nejen, že sabotovali jakoukoli vojenskou či politickou pomoc povstalcům, ale taky plně ve spolupráci s Porošenkem, Turčinovem, Achmetovem, Tarutou a dalšími zástupci ukrajinské oligarchie vnášeli rozkol do vedení opolčenců, což znemožňovalo vytvoření jednotného velení, a společnými silami zkoušeli zahnat ruského prezidenta do nastražených pastí.
Vytrvalost a obětavost opolčenců nedovolila “karatelům” potlačit povstání až do okamžiku, kdy skutečná pomoc z Ruska konečně přišla. Opolčenci přešli do ofenzívy (útoku). Ale i zde se zrádci dokázali projevit znovu naplno. Armádě “karatelů,” která se nacházela na pokraji rozbití, okamžitě podali pomocnou ruku sjednáním příměří, snažili se pomoci jednání anulovat všechny úspěchy povstalců a vydat je na milost Kyjevské chuntě.
Více ostudnou dohodu, než ta, která se v současné době projednává v Minsku, snad ani není možné vymyslet. A mezitím, co probíhá jednání, Kyjev spěšně doplňuje, vybavuje a trénuje svou armádu, a chystá se pokračovat v genocidě Rusů v Novorossii. Výsledek je, že máme naprosto stejnou situaci, jako na začátku našeho hnutí, ale s mnohem složitějšími výchozími pozicemi.
Jestliže dříve Kyjev neměl ani bojeschopnou armádu, ani podporu obyvatel, nyní jsou “karatelé” zmobilizovaní a po zuby ozbrojení. Ukrajinské obyvatelstvo, které je pod tlakem propagandy, používající techniku neurolingvistického programování, je zombirováno, není schopné rozeznat pravdu a lež, černou a bílou.
Během těchto několika měsíců proti Rusku bylo zavedeno několik balíčků ekonomických sankcí. A z úst vysokých vojenských činitelů na Západě začaly znít již pozapomenuté požadavky, pokud jde o Abcházii a Jižní Osetii. Otevřené hrozby jsou slyšet i z úst islamistických militantů, které jsou pod kontrolou USA.
S Ruskem se chystají bojovat dlouho a tvrdě. Západ a pátá kolona se prakticky netají svými plány na svržení prezidenta Putina s následující kompletní demontáží Ruska, a jejich agenti vlivu ze všech sil přesvědčují vedení státu, že příměří je nejen přijatelnou, ale i jedinou možností.
Skutečnost, že nepřátelé Ruska se nespokojí s ničím, kromě úplné kapitulace Ruska, je pečlivě ukrytá před veřejností a a já nevylučuji tu možnost, že i před samotným prezidentem.
Takto žádné relativně příznivé možnosti, které mělo Rusko na jaře, NEbyly zrealizovány. Ale naopak čelíme stále vzrůstajícímu vojenskému ohrožení.
Zásluha páté kolony je v tomto případě nepopiratelná.
Proč se naši liberálové postavili proti prezidentovu kursu tak nesmiřitelně a asi poněkud sebevražedně?
Co je dělalo tak smělými, že otevřeně napadli jeho i jeho politiku?
Podle mého názoru existují dva hlavní faktory. Prvním z nich je, že pátá kolona nemá žádný jiný způsob, než vzpouru. Zatím je vzpoura skrytá, ale jen zatím. Revoluce shora, která byla zahájena Vladimirem Putinem jim nedává šance na politické přežití. A jejich zahraniční páni jim nedovolí opustit zemi a užívat si “tvrdě vydělané“ jmění v cizině. Druhý faktor je ještě okatější: majíc významné postavení ve vládě a významné finanční a materiální zdroje, zrádci se chtějí vážně chopit moci, a na nové etapě s chutí pokračovat v krájení zbytku kdysi velké země a zneužití národů, které v ní žijí.
Ale pro realizaci těchto plánů je potřeba vykonat ještě mnoho předběžných činů. Za prvé, připravit prezidenta Putina o co nejširší podporu veřejnosti, kterou zaslouženě získal v důsledku zahraniční a domácí politiky v posledních letech. Co může byt pro tento plán výhodnější, než ponechání Rusů v Novorossii svému osudu a následné hození veškeré odpovědností přímo na prezidenta?
Zástupci páté kolony se drží v jeho stínu jako hyeny a tím se brání publicitě.
Cesta, kterou naplánovali nepřátelé je pro nás velmi jasná. Maximální prodloužení války, doprovázené co největším počtem obětí a strádáním ruského obyvatelstva na obou stranách hranice – to je jejich cíl. Nedat opolčencům žádnou šanci na výhru, vytvořit na hranicích Ruska čím dal větší krvácející ránu, do které budou po kapkách nalévat zdroje a kde – jedním krokem vpřed, dvěma kroky zpět – nebude dosaženo rozhodujícího úspěchu.
Zároveň bude na Rusko hozeno břemeno v podobě stovek tisíc a poté milionů uprchlíků a západní sankce postupně podkopou finanční a ekonomické zdraví země, zvláště když oligarchové se budou snažit kompenzovat své ztráty (ze sankcí) rozprostřením na všechen lid.
Jako výsledek, zrádci doufají, že dosáhnou uzavření co nejostudnější a nejponižující mírové dohody zrazující ruské obyvatelstvo Ukrajiny, což způsobí další pobouření v samotném Rusku. A pak, v souladu s technologiemi nacvičenými ještě na začátku 20. století (L: školou v Tavistocku v Británii) uspořádají Majdan v Moskvě, na kterém v údajně oprávněném rozhořčení se spojí pravičáci a levičáci, vlastenci a liberálové. Osvědčený scénář z let 1905 a 1917 – “ponižující porážka, ekonomická krize a diskreditace moci, národní tlak a státní převrat”, je znova v akci.
V této souvislosti je obrana Novorossije a podpora jejích obyvatel důležitá k zachování Ruska a ke zmaření plánu páté kolony. Pokud se nám podaří dosáhnout vítězství tam, podaří se nám zachránit Rusko, pokud selžeme – ztratíme zbytky naší vlasti.
V tomto boji neexistuje kompromis, a ten, kdo bude přesvědčovat o opaku, ať vědomě nebo ne, pracuje dle plánů nepřítele (nahrává nepříteli).
Buď anebo. Buď Rusko obnoví skutečnou suverenitu v plné výši, nebo bude zničeno koalici vnitřních a vnějších oligarchických klanů.
Pří posouzení svého místa v boji proti plánům podvratných sil, chci říci, že jsem si vybral. Hlavní přední linie tohoto zápasu je teď tady. Doufám, že právě v Rusku budu nejvíc užitečný. Zároveň chci znovu zdůraznit, že ti, kteří doufali, nebo doufají použit mně nebo moje jméno pro destruktivní účely, budou zklamáni.
Ačkoliv, občas se kritický stavím k některým rozhodnutím prezidenta ve vnitřní politice, v době rozpoutané proti nám války považují za nezbytné se postavit za prezidenta, jako za jediného legitimního vrchního velitele, hlavního garanta svobody a nezávislosti.
Podle mého názoru, ke skutečné záchraně Novorossije, trpící nacistickou genocidou, její „podporovatelé“, kteří ji přivedli na pokraj vojenské porážky, musí být odhaleni a odstraněni na prvním místě.
Vám, kteří se začali ztotožňovat s mediálním obrazem plukovníka Strelková jako vůdce lidového protestu říkám: nepočítejte s tím, že mně budete moci koupit falešnou chválou a sliby. Podstatou povinnosti důstojníka je sloužit své vlasti a svému lidu. Vyměnit často nevděčnou, ale věrnou službu za falešnou slávu a prchavou popularitu ve prospěch nepřátel vlasti by pro mně bylo vrcholem zneuctění. Ať konečně pochopí, že povinnost a slušnost je nad falešnou hrdost. A jak ukázali události v Novorossii, těchto lidi je velmi mnoho. Nedovolíme znova zničit a roztrhat Rusko, jako to bylo v roce 1917 s Ruskou říši a v roce 1991 se Sovětským svazem.” Toť vše.
Dále Strelkov odpovídal na otázky novinářů, kterých soudě podle videa, nebylo více než deset lidí.
- Je informace ukrajinské strany o tom, že rozhodujícího zlomu bylo dosaženo zásahem taktických skupin ruské armády pravdivá?
V polovině srpna, když jsem opustil Novorusko, žádná ruská vojska na území nebyla. Nebudu popírat, že tam bojují dobrovolníci, kteří jsou vojáky ruské armády. Měl jsem v brigádě několik důstojníků, kteří v rámci své dovolené přijeli zcela dobrovolně. Nebyli sem posláni na rozkaz svých velitelů, aby bránili Novorusko, bojovali v našich řadách. To je vše, co mohu říci. Co se tam děje teď si zhruba dokážu představit, ale já nemám žádnou informaci o přímé intervenci ruských vojsk.
Strelkov komentoval dodržování příměří:
“Je těžké to nazvat příměřím, protože podle mých informaci, na frontě každé 2-3 hodiny dochází k dělostřeleckým přestřelkám. Přičemž iniciátorem je zpravidla ukrajinská strana.
Kromě toho, během příměří nepřítel obsadil několik vesnic, které předtím opustil a opevňuje se tam. Vrátily svoje vojska do tzv. kotlu, opevňují se v Debalcevo. Podle mých informaci se tam připravují 3 nebo 4 úderné skupiny, které se chystají na ofenzívu.
To znamená, že příměří se považuje ukrajinskou stranou za příležitost k přípravě na útok.
- Kdo sestřelil Boeing?
Sestřelení Boeingu s opolčenci se spojuje pouze kvůli tomu, že spadl na území, které měli částečně pod kontrolou. Kdo se střelil Boeing, upřímně řečeno, nevím, jelikož jsem vedl bojovou činnost a na vyšetřování jsem jednoduše neměl čas.
Co se týče mého vlastního názoru, tak “Boeing” sestřelila ukrajinská strana, a organizovala to jíž dříve jako provokaci, protože všechny fakta ukazují na to, že Boeing tam byl poslán schválně a ukrajinská strana vytvořila veškeré předpoklady pro jeho sestřelení a když se přesvědčila, že něco neklaplo, sama ho sestřelila. Jinak by nás dávno všechna mezinárodní masmédia šikanovala celodenně.
- Nelitujete toho, že jste odešel ze Slavjansku a zůstáváte v Rusku? Co si myslíte o současné situaci v Luganské a Doněcké oblastí, z pohledu velitelství?
Za těch podmínek, za kterých válčí opolčenci, velitelství funguje dostatečně adekvátně. Opolčenci jsou stále v početní menšině proti ukrajinským ozbrojeným sílám.
Počet opolčenců a vyzbrojení se zvětšil, ale převaha nepřítele v lidských zdrojích a zbraních je stále poměrně velká. Proto bych si nedovolil nijak kritizovat domobranu, obzvláště po úspěších, kterých dosáhla.
- Má smysl pokračovat v mírových rozhovorech?
Dohody uzavřené v Minsku znamenají zastavení palby a dočasné příměří. Zdůrazňuji, ostudnými jsem nazval pouze ty podmínky pro další urovnání, které předložila ukrajinská strana a nějakým způsobem byly přijatelné pro diskuzi … přistoupit na podmínky, které předložila Ukrajina znamená v podstatě kapitulaci.
- Obdržel jste požehnání pro činnost v Moskvě?
Zatím neprovádím v Moskvě žádnou aktivní činnost a tím pádem jsem požehnání ještě nedostal. Pro své rozhodující kroky jsem se snažil vždy získat požehnání od kněží, zejména od mého zpovědníka a těch kněží, kteří byli poblíž místa, kde jsem se nacházel.
- Jaká je vaše prognóza pro vývoj událostí?
Nepřítel se připravuje k útoku, celá konfigurace vytvářených skupin se zaměří na útočné operace. A současně opevňují své obranné pozice, kde, jak se zdá, hodlají setrvat v případě porážky. Tato konfigurace není obecně směřovaná proti opolčencům, ale proti Rusku. Nepřítel se zároveň připravuje na válku s Ruskem, a ve velkém měřítku.
- Jak byste se vyjádřil k myšlence vybudování zdi mezi Ruskem a Ukrajinou?
Zdi nikdy nikoho neochránili. Berlínská zeď byla symbolem rozdělení, tak i zeď, kterou se chystá stavět Ukrajina, bude materiálním symbolem oddělení Ukrajiny od ruského světa, nepřirozeným oddělením. Jsem si jistý, že Ukrajina byla, je a bude součásti ruského světa, bez ohledu na to, jak moc je oblbována její populace. Můžou se postavit jakékoliv zdi, ale národ se nakonec nepodaří rozdělit.
- Jak a kdy skončí válka na Ukrajině?
Kdybych byl Pán Bůh, tak byl vám rád odpověděl na tuto otázku. Dle vlkovobloguje.wordpress.com/…/hrochovy-denni-… jak přeložil hroch. Trochu jsem jazykově opravil zejména ve videu.

Transcript for Igor Strelkov briefing 11.09.2014 "As Anatoly has already stated I will start with reciting certain text... I decided not to learn it by heart, excuse me. But I completely assure you that all these are indeed my thoughts, from the first till the last word. So I start. One month has passed since the moment I had to leave the post of Minister of Defence of Donetsk People’s Republic and commander of the militia. I can’t say that it was an easy decision for me. And difficult were circumstances in which I had to make it. Donetsk and whole group of DPR armed forces were in state of operative encirclement. And only with enormous difficulties managed to repel constant enemy attacks. And only few persons among the Republic leaders knew that the situation was about to change soon and enemy will suffer serious, brutal defeat in the very next days. I was among the small circle of these people. But I couldn't give my subordinates even a tiniest hint that we will start offensive operation and liberate positions captured by enemy soon. Even more difficult for me was realizing that commanding the liberation of towns and settlements of Donbass abandoned (according to my direct orders, among other reasons) will be done not by me. It was morally difficult to part with my comrades during the last hour before the dawn when darkness is the densest so to speak. When failure of our cause appeared inevitable for many. I won’t focus on the circumstances that forced me to resign. I can only tell that decision I’ve made has justified itself allowing to unite the DPR militia command before the offensive, avoid numerous conflicts, that were as leprosy corroding the Republic from inside, and also to provide reliable supplies of everything necessary for our units and groups. During the last few weeks situation on the Novorossian frontlines has changed dramatically. Punitive forces have been pushed back on the majority of directions and were forced to switched to defense. Conditions for complete liberation of territories of Donbass from the punitive troops and squads controlled by Kiev government have been formed. Under the DPR strikes, snarling enemy began rolling back on West, his troops and leaders were devoured by panic. But what has happened next? Right before our eyes forces who had already almost killed “Russian spring” are kept attempting to eliminate People’s Liberation movement of Russian people of Novorossiya ever since then, have interfered once again. There is no villainy these forces that already have shown themselves the most malicious way many times in modern history of our Motherland wouldn’t commit. Exactly them, controlled from abroad, played the crucial role in destruction of USSR in 1991. And after that have openly tortured people [ed. in fact, he says “peoples”, meaning all nations], starting bacchanalia of pillage of enormous soviet economical and cultural heritage. They’ve conducted liberal experiments terrible by their consequences over the remnants of our Motherland. Which they used to (and keep doing it now) call with contemptuous epithet “this”. Bacchanalia of destruction was followed by bloody wars, wild criminality, amorality rampage, moral decay, propaganda of all thinkable disgusting vices, elimination of economic independence and foreign policy sovereignty. Even after failing attempts to destroy Russia completely in the beginning of 2000’s, these forces have never disappeared , covertly continuing their destructive activities, hoping that their hour will come again and they will finish their job. However, when the dawn of “Russian Spring” began glimmering on the horizon, when our country began rising from its knees, not in words, but in reality, attempting to revise for themselves the results of Gorbachev’s capitulation and return historically owned territories, achieve real independence, Fifth column has instantly mobilized all its forces available. Returning of Crimea has not just caused shock for them, and uprising of Novorossiya caused real panic, but also forced to reveal their true colours and their numerous agents alerted and thrown into a battle. Agents who have successfully disguised as patriots and statesmen reaching the highest echelons of power and even in surroundings of President of Russia under this disguise. After actually moving out against people’s and country’s interests, they however keep openly stating that they are President’s friends and calling their obviously subversive and harmful actions the only right way to defend the Russian statehood. You would ask “Where does such impudence and confidence in their own invincibility come?” Explanation is extremely simple: all that members of the fifth column value: money and other material resources as well as families and offsprings have been evacuated abroad long time ago, and its safety completely depends on will of their Western masters. During 5 months of struggle Russian people of Novorossiya have tasted fruits of this kind of subversive actions fully. When Russian military aid was vitally necessary for practically almost weaponless militia and when it could lead to practically bloodless liberation of all Russain-speaking regions, agents of influence howled in unison about impossibility and inadmissibility of direct military aid to the rebels. Chasteners burnt people alive in Odessa, shelled with heavy artillery in Slavyansk, and rapidly formed combat-efficient army, and their accomplices who infiltrated the leadership of Russian foreign policy have not just sabotaged any military or political help to rebels, but also in full cooperation with Poroshenko, Akhmetov, Turchinov, Taruta and other figures of Ukrainian oligarchy splitted ranks and command of militia; not allowing to create united command center and with joined effort attempted to lead President of Russia to their traps. Only persistence and dedication of militia didn’t allow punishers to suppress the rebellion before the moment real Russian aid reached its destination. Militia switched to the offensive. But here traitors also have manifested themselves fully again. They have immediately lend a helping hand to the punitive army which was on the brink of collapse organizing the ceasefire trying to surrender all results of militia offensive during the negotiations, abandoning them at the mercy of Kiev junta. It was impossible to come up with more discreditable conditions that those discussed in Minsk negotiations. Meanwhile, Kiev hastily replenishes, rearms and trains its army preparing to continue genocide of Russian people of Novorossiya. As a result we have completely the same situation that we had in the very beginning of our movement, only in way more difficult initial positions. If during April-May Kiev hadn’t got neither efficient army nor support of the population, now punishers are mobilized and armed to the teeth, and Ukrainian people suffering the massive affection of propaganda which makes extensive use of neuro linguistic programming methods, is significantly zombified, not able to distinguish truth from falsehood, black from white. During the same few months several packages of sanctions had been imposed against Russia. And Western high military ranks and diplomats, once again started talking about now a bit forgotten presentations concerning South Ossetia and Abkhazia; direct threats heard from US controlled islamist terrorists. They are preparing for long and serious war with Russia. West and its 5th column here, practically don’t even hide their plans to overthrow President Putin with following complete dismantling of Russia; and their influence agents with all their strength attempt to persuade that conciliation is not just acceptable, but is the only possible way. The fact that enemies of Russia won’t tolerate anything but the complete capitulation is carefully concealed from the public and, I don’t exclude this possibility, from President himself. This way all relatively favorable possibilities Russia had in spring, were left unrealized. And on the contrary we are facing the constatntly growing military threat. Role of 5th column in this result is undeniable. Why have our liberals opposed President’s course so irreconcilably and maybe somewhat suicidally? What made them so brave to openly challenge him and his policy? In my opinion two main factors take place here. First of them is that 5th column hasn’t got other option but to rebel for now covert, but its insurgency. Revolution from the top, started by Vladimir Vladimirovich Putin doesn’t leave any chances for their political survival. and their foreign masters don’t let them just flee country to their “fairly earned” manors abroad. The second factor is even more obvious: occupying serious positions in government and having significant financial and material resources traitors seriously expect to seize the power themselves and on this new stage enthusiastically continue the process of pillage of remnants of once great country and utilization of nations inhabiting it. But to implement this plan they have yet to conduct many preparations. First of all to deprive President Putin of that great support of people he has fairly gained in the result of this external and internal policy cations of last years. And what can be more profitable for this cause than betraying Russians of Novorossiya, with following laying all responsibility for it personally on President? As figures of 5th column, as hyenas, diligently hide in his shadow, avoiding any publicity. Plan outlined by enemy is now completely clear for us: maximal prolongation of war with following maximal amount of victims of Russian people on the both sides of border possible, that’s their task; don’t leave militias even a chance to win; create growing bleeding ulcer at the Russian borders; to cure which Russia will be forced to pour its resources drop after drop where in result of “step forward, then two steps backwards” policy any decisive succsess won’t be reached. At the same time burden of hundreds of thousands, and then millions of refugees will be placed upon Russian Federation, and then Western sanctions will eventually undermine socio-economic health of state especially when oligarchy will try to compensate the losses of it at the expense of the general population. As a result, traitor hope to lead the situation to the most disgraceful and humiliating peace treaty betraying Russian population of Ukraine to cause additional wave of protests inside Russia. And after that, according to the techniques well-tested back in the beginning of 20th century “Moscow Maidan” where in alleged righteous outrage “righties” and “lefties”, “patriots” and “liberals”, will join. Proven scenario of 1905-1917 years by the “humiliating defeat - economic crisis - government discreditation - people’s unrests - palace coup” scheme, in actions once again. Iin this respect defense of Novorossya and support of its people are vitally important to save Russia, and disruption of 5th column plans. If we will manage to achieve victory there, we will manage to save Russia, if we fail - we will ose the remnants of our Motherland. No compromises are possible now, and the ones who will try to state opposite, willingly or not, will be working according to enemy’s plans. It’s either-or. Either Russia fully restores real sovereignty or it will be destroyed by coalition of external and internal oligarchy clans. Estimating my role in struggle against the plans of subversive forces, I’d like to say that I made my choice. Main front line of this struggle is now here. i hope that exactly in Russia I will be the most useful. At the same time I emphasize once again: the ones who hope or used to hope to use me personally, or my name in destructive purposes will have to be seriously disappointed. No matter how critical I am about certain internal or external policy decision of President in conditions of war started against us, I consider it necessary to support him as the only legitimate superior commander, the main guarantor of freedom and independence of the state. In my opinion, to really save Novorossiya suffering nazi genocide against itself, its “supporters” who have lead it to the brink of the military failure have to be exposed and deprived of their positions in the 1st place. And the ones who started creating the image of “coronel Strelkov, leader of people’s protest”, I inform that they can rest not even hoping to buy me with fake praises. the meaning of officer’s duty is to serve his country and his people. Trade even often unrewarding but faithful service for fake glory and fleeting popularity in favour of my country’s enemies is the ultimate dishonor for me. Leet them finally realize, that there are still people (I am not talking about myself only) who value own duty and honesty more than personal profits and vainglory. As events in Novorossya have shown, there are still lots of such people. We won’t allow to tear apart and loot Russia once again, as they destroyed Russian Empire in 1917 and USSR in 1991. That’s all."
Transcript for Igor Strelkov briefing 11/09/2014 (Done by Kazzura) pastebin.com/JH9YjPqD

Přepis tiskovky z 11.9.2014 Strelkov (tj. plukovník Girkin): “Uběhl měsíc od doby, kdy jsem musel opustit post ministra obrany Doněcké republiky a velitele vojsk domobrany (opolčenců). Nemohu říci, že to rozhodnutí bylo pro mě snadné. A těžké byly situace, ve kterých jsem to musel učinit. Doněck a celá skupina ozbrojených sil DNR byli v obklíčení a s velkými obtížemi odráželi neustálé útoky “karatelů” ze všech stran. Jen pár lidi ve vedení republiky vědělo, že v příštích několika dnech by měla přijít významná změna a nepřítel utrpí zdrcující porážku. Byl jsem jedním z těch mála, ale nemohl ani naznačit svým podřízeným, že brzy začneme útočit a vybojujeme zajaté nepřátelské pozice.
Ještě těžší bylo vědomí toho, že osvobozovat dříve zanechaná města a obce Donbassu (některá i na můj rozkaz) již nebudu já. Z morálního hlediska to bylo těžké opustit své kamarády, během poslední hodiny před svítáním, když tma je nejhustější, tak říkajíc, kdy neúspěch naší mise se zdál byt nevyhnutelný. Nebudu zacházet do podrobností, které mně donutily k odstoupení. Řeknu jen, že rozhodnutí se vyplatilo, když před útokem pomohlo sjednotit vedení ozbrojených sil DNR v jediných rukách a pomohlo se vyhnout mnoha konfliktům, které rozežíraly republiku zevnitř, stejně jako zajistit spolehlivé dodávky všeho potřebného pro naše jednotky.
Během několika posledních týdnů se situace na frontě Novorossije výrazně změnila. Ve většině oblastí “karatelé” ustupují, utrpěli obrovské ztráty a přešli do defenzivy (obrany). Vznikly předpoklady pro úplné osvobození Donbassu od “karatelných” vojsk a oddílů kyjevské vlády. Pod údery vojsk DNR nepřítel za štěku potáhl na západ a ve vedení jeho vojsk vznikla panika.
Ale co se stalo potom?
Před našima očima, opět zasáhly ty síly, které předtím téměř zahubily “ruské jaro” a od té doby neustoupily od pokusu zničit národní osvobozenecké hnutí ruského lidu Nového Ruska. Neexistuje žádná taková podlost, na kterou by nepřistoupily tyto síly, což se opakovaně ukázalo v novodobé historii země v nejhorší možné formě. Právě ony, řízené ze zahraničí hrály klíčovou roli při zničení Sovětského svazu v roce 1991, a pak po celá devadesátá léta se otevřeně vysmívaly národům Ruska poté, co zařídily rozkrádání obrovského sovětského hospodářského a kulturního dědictví. Prováděli na naši vlasti liberální experimenty, které měli monstrózní důsledky, a nestaraly se o budoucnost země.
Bakchanálie kolapsu byla doprovázená vyprovokovanými a krvavými válkami, divokým zvýšením trestné činnosti, nemravnosti, morálním poklesem, nejvíce odpornou propagandou všech možných neřestí, jaké si jen můžete představit, zničením ekonomické nezávislosti a vnější politické suverenity.
Dokonce i po selhání ve snaze definitivně zničit Rusko na začátku minulého desetiletí, tyto síly nezmizely a tajně pokračovaly ve své destruktivní činnosti v naději, že jejich čas znovu přijde, a jednoho dne budou moci dokončit práci. Nicméně, když na horizontu se objevily první náznaky “ruského jara” a naše země se skutečně začala zvedat z kolen a snažila se přehodnotit výsledky Gorbačovské kapitulace a navrátit si patřící jí od pradávna práva a území, dosáhnout skutečné nezávislosti, tak pátá kolona okamžitě zmobilizovala všechny dostupné zdroje.
Návrat Krymu k Rusku jí způsobil šok a vzpoura v Novém Rusku skutečnou paniku, ale také donutila ukázat znovu její pravou tvář. Byl svolán a povolán do boje velký počet agentů. Agenti, převlíknuti do kabátu vlastenců a státníků, úspěšně pronikli do nejvyšších vrstev moci a dokonce do okruhu prezidenta Ruska. Když tito zrádci konali proti zájmům státu a národa, tak i nadále směle tvrdili, že jsou přátele prezidenta a svou otevřenou podvratnou činnost vydávali za jediný pravý způsob posílení ruské státnosti. Ptáte se: "Odkud taková drzost a sebedůvěra ve vlastní neporazitelnost pochází? "
Vysvětlení je velmi jednoduché: Jediné co má hodnotu pro zástupce páté kolony – peníze a jiné materiální zdroje, stejně jako jejich rodiny a potomstvo byly již dávno vyvezené do zahraničí, a jejich bezpečí plně závisí na milosti jejich západních pánů.
Za pět měsíců bojů, ruský lid Novorossije plně vychutnal plody tohoto druhu podvratné činnosti. V době, kdy pro téměř neozbrojené opolčence byla ruská vojenská pomoc životně důležitá, a když mohla téměř bez krve vést k osvobození všech ruskojazyčných oblastí, agenti vlivu začali jedním hlasem křičet o nemožnosti a nepřípustnosti války s pomocí povstalců.
“Karatelé” pálili lidí v Oděse, ostřelovali z těžkého dělostřelectva Slavjansk a urychleně vytvářeli bojeschopnou armádu. A v pokleslém velení zahraniční politiky Ruska nejen, že sabotovali jakoukoli vojenskou či politickou pomoc povstalcům, ale taky plně ve spolupráci s Porošenkem, Turčinovem, Achmetovem, Tarutou a dalšími zástupci ukrajinské oligarchie vnášeli rozkol do vedení opolčenců, což znemožňovalo vytvoření jednotného velení, a společnými silami zkoušeli zahnat ruského prezidenta do nastražených pastí.
Vytrvalost a obětavost opolčenců nedovolila “karatelům” potlačit povstání až do okamžiku, kdy skutečná pomoc z Ruska konečně přišla. Opolčenci přešli do ofenzívy (útoku). Ale i zde se zrádci dokázali projevit znovu naplno. Armádě “karatelů,” která se nacházela na pokraji rozbití, okamžitě podali pomocnou ruku sjednáním příměří, snažili se pomoci jednání anulovat všechny úspěchy povstalců a vydat je na milost Kyjevské chuntě.
Více ostudnou dohodu, než ta, která se v současné době projednává v Minsku, snad ani není možné vymyslet. A mezitím, co probíhá jednání, Kyjev spěšně doplňuje, vybavuje a trénuje svou armádu, a chystá se pokračovat v genocidě Rusů v Novorossii. Výsledek je, že máme naprosto stejnou situaci, jako na začátku našeho hnutí, ale s mnohem složitějšími výchozími pozicemi.
Jestliže dříve Kyjev neměl ani bojeschopnou armádu, ani podporu obyvatel, nyní jsou “karatelé” zmobilizovaní a po zuby ozbrojení. Ukrajinské obyvatelstvo, které je pod tlakem propagandy, používající techniku neurolingvistického programování, je zombirováno, není schopné rozeznat pravdu a lež, černou a bílou.
Během těchto několika měsíců proti Rusku bylo zavedeno několik balíčků ekonomických sankcí. A z úst vysokých vojenských činitelů na Západě začaly znít již pozapomenuté požadavky, pokud jde o Abcházii a Jižní Osetii. Otevřené hrozby jsou slyšet i z úst islamistických militantů, které jsou pod kontrolou USA.
S Ruskem se chystají bojovat dlouho a tvrdě. Západ a pátá kolona se prakticky netají svými plány na svržení prezidenta Putina s následující kompletní demontáží Ruska, a jejich agenti vlivu ze všech sil přesvědčují vedení státu, že příměří je nejen přijatelnou, ale i jedinou možností.
Skutečnost, že nepřátelé Ruska se nespokojí s ničím, kromě úplné kapitulace Ruska, je pečlivě ukrytá před veřejností a a já nevylučuji tu možnost, že i před samotným prezidentem.
Takto žádné relativně příznivé možnosti, které mělo Rusko na jaře, NEbyly zrealizovány. Ale naopak čelíme stále vzrůstajícímu vojenskému ohrožení.
Zásluha páté kolony je v tomto případě nepopiratelná.
Proč se naši liberálové postavili proti prezidentovu kursu tak nesmiřitelně a asi poněkud sebevražedně?
Co je dělalo tak smělými, že otevřeně napadli jeho i jeho politiku?
Podle mého názoru existují dva hlavní faktory. Prvním z nich je, že pátá kolona nemá žádný jiný způsob, než vzpouru. Zatím je vzpoura skrytá, ale jen zatím. Revoluce shora, která byla zahájena Vladimirem Putinem jim nedává šance na politické přežití. A jejich zahraniční páni jim nedovolí opustit zemi a užívat si “tvrdě vydělané“ jmění v cizině. Druhý faktor je ještě okatější: majíc významné postavení ve vládě a významné finanční a materiální zdroje, zrádci se chtějí vážně chopit moci, a na nové etapě s chutí pokračovat v krájení zbytku kdysi velké země a zneužití národů, které v ní žijí.
Ale pro realizaci těchto plánů je potřeba vykonat ještě mnoho předběžných činů. Za prvé, připravit prezidenta Putina o co nejširší podporu veřejnosti, kterou zaslouženě získal v důsledku zahraniční a domácí politiky v posledních letech. Co může byt pro tento plán výhodnější, než ponechání Rusů v Novorossii svému osudu a následné hození veškeré odpovědností přímo na prezidenta?
Zástupci páté kolony se drží v jeho stínu jako hyeny a tím se brání publicitě.
Cesta, kterou naplánovali nepřátelé je pro nás velmi jasná. Maximální prodloužení války, doprovázené co největším počtem obětí a strádáním ruského obyvatelstva na obou stranách hranice – to je jejich cíl. Nedat opolčencům žádnou šanci na výhru, vytvořit na hranicích Ruska čím dal větší krvácející ránu, do které budou po kapkách nalévat zdroje a kde – jedním krokem vpřed, dvěma kroky zpět – nebude dosaženo rozhodujícího úspěchu.
Zároveň bude na Rusko hozeno břemeno v podobě stovek tisíc a poté milionů uprchlíků a západní sankce postupně podkopou finanční a ekonomické zdraví země, zvláště když oligarchové se budou snažit kompenzovat své ztráty (ze sankcí) rozprostřením na všechen lid.
Jako výsledek, zrádci doufají, že dosáhnou uzavření co nejostudnější a nejponižující mírové dohody zrazující ruské obyvatelstvo Ukrajiny, což způsobí další pobouření v samotném Rusku. A pak, v souladu s technologiemi nacvičenými ještě na začátku 20. století (L: školou v Tavistocku v Británii) uspořádají Majdan v Moskvě, na kterém v údajně oprávněném rozhořčení se spojí pravičáci a levičáci, vlastenci a liberálové. Osvědčený scénář z let 1905 a 1917 – “ponižující porážka, ekonomická krize a diskreditace moci, národní tlak a státní převrat”, je znova v akci.
V této souvislosti je obrana Novorossije a podpora jejích obyvatel důležitá k zachování Ruska a ke zmaření plánu páté kolony. Pokud se nám podaří dosáhnout vítězství tam, podaří se nám zachránit Rusko, pokud selžeme – ztratíme zbytky naší vlasti.
V tomto boji neexistuje kompromis, a ten, kdo bude přesvědčovat o opaku, ať vědomě nebo ne, pracuje dle plánů nepřítele (nahrává nepříteli).
Buď anebo. Buď Rusko obnoví skutečnou suverenitu v plné výši, nebo bude zničeno koalici vnitřních a vnějších oligarchických klanů.
Pří posouzení svého místa v boji proti plánům podvratných sil, chci říci, že jsem si vybral. Hlavní přední linie tohoto zápasu je teď tady. Doufám, že právě v Rusku budu nejvíc užitečný. Zároveň chci znovu zdůraznit, že ti, kteří doufali, nebo doufají použit mně nebo moje jméno pro destruktivní účely, budou zklamáni.
Ačkoliv, občas se kritický stavím k některým rozhodnutím prezidenta ve vnitřní politice, v době rozpoutané proti nám války považují za nezbytné se postavit za prezidenta, jako za jediného legitimního vrchního velitele, hlavního garanta svobody a nezávislosti.
Podle mého názoru, ke skutečné záchraně Novorossije, trpící nacistickou genocidou, její „podporovatelé“, kteří ji přivedli na pokraj vojenské porážky, musí být odhaleni a odstraněni na prvním místě.
Vám, kteří se začali ztotožňovat s mediálním obrazem plukovníka Strelková jako vůdce lidového protestu říkám: nepočítejte s tím, že mně budete moci koupit falešnou chválou a sliby. Podstatou povinnosti důstojníka je sloužit své vlasti a svému lidu. Vyměnit často nevděčnou, ale věrnou službu za falešnou slávu a prchavou popularitu ve prospěch nepřátel vlasti by pro mně bylo vrcholem zneuctění. Ať konečně pochopí, že povinnost a slušnost je nad falešnou hrdost. A jak ukázali události v Novorossii, těchto lidi je velmi mnoho. Nedovolíme znova zničit a roztrhat Rusko, jako to bylo v roce 1917 s Ruskou říši a v roce 1991 se Sovětským svazem.” Toť vše.
Dále Strelkov odpovídal na otázky novinářů, kterých soudě podle videa, nebylo více než deset lidí.
- Je informace ukrajinské strany o tom, že rozhodujícího zlomu bylo dosaženo zásahem taktických skupin ruské armády pravdivá?
V polovině srpna, když jsem opustil Novorusko, žádná ruská vojska na území nebyla. Nebudu popírat, že tam bojují dobrovolníci, kteří jsou vojáky ruské armády. Měl jsem v brigádě několik důstojníků, kteří v rámci své dovolené přijeli zcela dobrovolně. Nebyli sem posláni na rozkaz svých velitelů, aby bránili Novorusko, bojovali v našich řadách. To je vše, co mohu říci. Co se tam děje teď si zhruba dokážu představit, ale já nemám žádnou informaci o přímé intervenci ruských vojsk.
Strelkov komentoval dodržování příměří:
“Je těžké to nazvat příměřím, protože podle mých informaci, na frontě každé 2-3 hodiny dochází k dělostřeleckým přestřelkám. Přičemž iniciátorem je zpravidla ukrajinská strana.
Kromě toho, během příměří nepřítel obsadil několik vesnic, které předtím opustil a opevňuje se tam. Vrátily svoje vojska do tzv. kotlu, opevňují se v Debalcevo. Podle mých informaci se tam připravují 3 nebo 4 úderné skupiny, které se chystají na ofenzívu.
To znamená, že příměří se považuje ukrajinskou stranou za příležitost k přípravě na útok.
- Kdo sestřelil Boeing?
Sestřelení Boeingu s opolčenci se spojuje pouze kvůli tomu, že spadl na území, které měli částečně pod kontrolou. Kdo se střelil Boeing, upřímně řečeno, nevím, jelikož jsem vedl bojovou činnost a na vyšetřování jsem jednoduše neměl čas.
Co se týče mého vlastního názoru, tak “Boeing” sestřelila ukrajinská strana, a organizovala to jíž dříve jako provokaci, protože všechny fakta ukazují na to, že Boeing tam byl poslán schválně a ukrajinská strana vytvořila veškeré předpoklady pro jeho sestřelení a když se přesvědčila, že něco neklaplo, sama ho sestřelila. Jinak by nás dávno všechna mezinárodní masmédia šikanovala celodenně.
- Nelitujete toho, že jste odešel ze Slavjansku a zůstáváte v Rusku? Co si myslíte o současné situaci v Luganské a Doněcké oblastí, z pohledu velitelství?
Za těch podmínek, za kterých válčí opolčenci, velitelství funguje dostatečně adekvátně. Opolčenci jsou stále v početní menšině proti ukrajinským ozbrojeným sílám.
Počet opolčenců a vyzbrojení se zvětšil, ale převaha nepřítele v lidských zdrojích a zbraních je stále poměrně velká. Proto bych si nedovolil nijak kritizovat domobranu, obzvláště po úspěších, kterých dosáhla.
- Má smysl pokračovat v mírových rozhovorech?
Dohody uzavřené v Minsku znamenají zastavení palby a dočasné příměří. Zdůrazňuji, ostudnými jsem nazval pouze ty podmínky pro další urovnání, které předložila ukrajinská strana a nějakým způsobem byly přijatelné pro diskuzi … přistoupit na podmínky, které předložila Ukrajina znamená v podstatě kapitulaci.
- Obdržel jste požehnání pro činnost v Moskvě?
Zatím neprovádím v Moskvě žádnou aktivní činnost a tím pádem jsem požehnání ještě nedostal. Pro své rozhodující kroky jsem se snažil vždy získat požehnání od kněží, zejména od mého zpovědníka a těch kněží, kteří byli poblíž místa, kde jsem se nacházel.
- Jaká je vaše prognóza pro vývoj událostí?
Nepřítel se připravuje k útoku, celá konfigurace vytvářených skupin se zaměří na útočné operace. A současně opevňují své obranné pozice, kde, jak se zdá, hodlají setrvat v případě porážky. Tato konfigurace není obecně směřovaná proti opolčencům, ale proti Rusku. Nepřítel se zároveň připravuje na válku s Ruskem, a ve velkém měřítku.
- Jak byste se vyjádřil k myšlence vybudování zdi mezi Ruskem a Ukrajinou?
Zdi nikdy nikoho neochránili. Berlínská zeď byla symbolem rozdělení, tak i zeď, kterou se chystá stavět Ukrajina, bude materiálním symbolem oddělení Ukrajiny od ruského světa, nepřirozeným oddělením. Jsem si jistý, že Ukrajina byla, je a bude součásti ruského světa, bez ohledu na to, jak moc je oblbována její populace. Můžou se postavit jakékoliv zdi, ale národ se nakonec nepodaří rozdělit.
- Jak a kdy skončí válka na Ukrajině?
Kdybych byl Pán Bůh, tak byl vám rád odpověděl na tuto otázku. Dle vlkovobloguje.wordpress.com/…/hrochovy-denni-… jak přeložil hroch. Trochu jsem jazykově opravil zejména ve videu.