agnesino
Ako vieme z videnia sv Františka v ťažkých časoch budú záchranou ľudstva len dva stĺpy na jednom bude žiariť eucharistia a na druhom bude Panna Mária. Obidva tieto stĺpy sú momentálne nicene ako sa dá.
Anna Krátka
Údajne sa nebude konať ani púť k Panne Márii Guadalupskej

Príbeh o obraze Panny Márie je známy.
Skúmal ho aj NASA.National Aeronautics and Space Administration (skratka: NASA), do slovenčiny zvyčajne prekladané ako Národný úrad pre letectvo a vesmír[1], je americká vládna agentúra zodpovedná za americký kozmický program a všeobecný výskum v oblasti letectva.
Priniesli zaujímavé zistenia. …More
Údajne sa nebude konať ani púť k Panne Márii Guadalupskej

Príbeh o obraze Panny Márie je známy.
Skúmal ho aj NASA.National Aeronautics and Space Administration (skratka: NASA), do slovenčiny zvyčajne prekladané ako Národný úrad pre letectvo a vesmír[1], je americká vládna agentúra zodpovedná za americký kozmický program a všeobecný výskum v oblasti letectva.
Priniesli zaujímavé zistenia.

LA GUADALUPANA

magnificat.sk/…ok-panny-marie-guadalupskej-2/

12. december: Sviatok Panny Márie Guadalupskej

Ruže od Kráľovnej, alebo Obraz ako zázrak
Na hlavnom oltári novej baziliky v mexickom Guadalupe je obraz Panny Márie, ktorý nebol namaľovaný ľudskou rukou, ale vznikol zázračne v decembri 1531.

V r. 1519 prišli španielski dobyvatelia do Mexika pod vedením kapitána Cortésa. Mexiko malo vtedy asi 10 miliónov obyvateľov – Aztékov. Vládol im posledný cisár Cuauhtemoc, známy pod menom Montezuma. Jeho sídlo bolo v tristotisícovej metropole Tenochtitlan (dnešné México). Aztékovia mali lekárov, matematikov, astronónov, architektov, filozofov, umelcov. Písmo mali obrázkové – podobné egyptským hieroglyfom. Koleso nepoznali. Nikdy nevideli kone.
Mestá boli stavané okolo pyramídovo formovaných chrámov z kameňa. V chrámoch sa konali náboženské ceremónie rôznych povier. Zbožňovali tu modly rozličných božstiev. Božstvám obetovali ľudské obete vo veľkej miere! Obeťami boli väčšinou otroci a vojnoví zajatci. Spôsob obetovania bol strašný. V čiernom oblečení dlhovlasí kňazi za spevu zaživa vytrhávali obetiam srdce. Iných zaživa stiahli z kože, ďalších jedli zaživa. Obetovanie ľudí sa konalo v každom meste. Bohovi Quetzelcoatlovi – operenému hadovi, obetovali každý rok mnoho tisíc ľudských obetí. Napr. pri zasvätení chrámu božstva Juitzilopochtli (božstvo vojny a slnka) v r. 1487, v meste Tlatilolko, padlo za obeť na jeho oltároch asi 20 000 ľudí.
Po dobytí Mexika Španielmi do krajiny prišli prví misionári pod vedením biskupa Zumárragu. Misionári tu postavili nové kostoly, nemocnice, školy. Medzi prvými Aztékmi, ktorí sa dali pokrstiť, bol aj Juan Diego, pôvodným menom Cuauhtlatohuac.

Chcem vypočuť váš plač

Keď mal Diego 57 rokov, 9. dec. 1531 sa mu na kopci Tepeyac zjavila Panna Mária – dáma očarujúcej krásy. Jej odev svietil ako slnko a lúče, ktoré z Nej vychádzali, presväcovali skaly a okolie. Mladá dáma mu s úsmevom povedala: „Ja som Nepoškvrnená Panna Mária, Matka pravého Boha, cez ktorého všetko žije, Pána všetkých vecí, Pána neba a zeme. Je mojím želaním, aby Mi tu postavili Boží dom, kde celú svoju lásku, svoj súcit a milosť, svoju pomoc a ochranu chcem preukázať a venovať ľuďom. Ja som vaša milostiplná Matka, Matka všetkých ľudí, všetkých tých, ktorí Ma ľúbia, ktorí ku Mne volajú, ktorí majú ku Mne dôveru. Tu chcem vypočuť váš plač a vaše starosti, zmierniť a liečiť vaše utrpenie, vašu núdzu a vaše nešťastie.“
Pri zjavení 12. dec. 1531 Diego Panne Márii povedal, že sa ponáhľa do mesta po kňaza, pretože jeho strýko je veľmi chorý. Panna Mária mu povedala: „Nič ťa nemá vystrašiť, nič ťa nemá zarmútiť, nič nemá tvoju tvár, tvoje srdce zatemniť. Neboj sa tejto nemoci, ani nijakej inej nemoci alebo nejakého trápenia, nejakej bolesti. Či nie som tu, tvoja Matka? Nie si tu ty v mojom tieni, pod mojou ochranou? Nie som prameňom tvojej radosti? Nie si v záhyboch môjho plášťa, v mojich rukách? Potrebuješ ešte viac, ako to? Nenechaj sa kvôli chorobe tvojho strýka znepokojiť, lebo on na túto chorobu nezomrie. Práve teraz, v tomto okamihu, je vyliečený.“
Dôkaz
Prvého mexického biskupa po obsadení zeme Španielmi, františkána Juana de Zummáragu, ktorý viedol katolícke misie medzi indiánskymi Aztékmi, navštívil mladý pokrstený domorodec Juan Diego. Biskupovi povedal, že mal viackrát zjavenia Panny Márie. Odovzdal mu odkaz, že Panna Mária si želá, aby na pahorku Tepeyac postavili kaplnku. Biskup si žiadal nejaký dôkaz. Juan odišiel smutný a na druhý deň sa takto vyžaloval Panne Márii: „Presvätá Panna Mária, otec biskup mi nechce veriť a žiada si nejaký znak na potvrdenie zjavenia.“
Panna Mária v podobe krásnej žiarivej devy mu povedala: „Zajtra choď na vŕšok Tepeyac a nazbieraj z kvetov, ktoré tam nájdeš. Zanes ich biskupovi, aby ti uveril.“

Na druhý deň zavčas rána Diego zašiel na vŕšok a našiel medzi skalami, kde takmer nič nerástlo, krásne kvety, ktoré nepoznal, pretože v Mexiku nerástli. Boli to krásne červené kastílske ruže. Diegov údiv bol veľký, lebo bol december a teplota v tú noc klesla pod bod mrazu. Juan natrhal veľkú kyticu ruží a uložil ich do svojej veľkej zástery (domorodci ju nosia vpredu a nazývajú ju tilma). S radosťou sa ponáhľal do biskupského sídla. Keď sa objavil pred biskupom a jeho domácimi (bol tam aj druhý biskup – Don Sebastian Ramirezy Fuenleal, nový guvernér pre Mexiko a tlmočník Juan Gonzáles), rozpustil zásteru a všetkým ukázal krásne červené ruže. Všetci prítomní zhíkli od prekvapenia. Ale údiv a prekvapenie sa zmnohonásobili, keď prítomný biskup so svojimi domácimi zazrel na tilme obraz mladej peknej devy. Deva mala oblečené šaty červenej farby, na nich mala modrozelenkastý plášť posiaty hviezdami. Bol to úžasný obraz Panny Márie.
Všetci hneď Juanovi uverili a padali na kolená pred obrazom. Všetky tieto okolnosti biskupa presvedčili a na určenom mieste dal postaviť kaplnku ku cti Matky Božej. Po nejakom čase kaplnku prestavali na väčší chrám.
Krst miliónov Aztékov
Správa o vzniku obrazu bola napísaná v indiánskej reči /nahualt/ latinským písmom a neskôr, v r. 1649, ju uverejnili v origináli i v španielskom preklade vďaka bakalárovi Luisovi de La Vega.
Udalosť bola taká významná, že o nej písal vo svojej Kronike dobytia Nového Mexika aj historik Bernard Díaz de Castillo.
Dr. Bartolache objavil v análoch z Tlaxcaly text: „Rok 1531: Juanovi Diegovi sa zjavila milovaná Panna Guadalupská v Mexiku na Tepeyacu. Rok 1548: Zomrel Juan Diego, ktorému sa zjavila milovaná Pani Guadalupská v Mexiku.“
O zjavení píše tiež medzi rokmi 1548 – 1554 Don Valeriano v reči nahualt. Dielo sa volá „Nican Mopohua“. Don Valeriano bol synovec cisára Montezunu. Ukončil štúdium v latinčine a gréčtine. Stal sa profesorom filozofie a dekanom školy. Pôsobil ako sudca a guvernér mesta Mexika. Bol blízkym priateľom Juana Diega.
Tisíce Aztékov prichádzali k obrazu, aby videli „Matku Božiu bieleho muža“. Tisíce si kľakli pred nebeským obrazom.
Veľa Mexičanov a Španielov sa prihlásilo dobrovoľne a zadarmo do práce. Za dva týždne na Tepeyacu postavili malú kaplnku, kam v slávnostnej procesii preniesli obraz. O kaplnku sa staral Juan Diego. Stále viac pútnikov prichádzalo ku kaplnke. Po celom Mexiku boli namaľované tisíce kópií obrazu. Na obrazy napísali v reči nahualt históriu vzniku zázračného obrazu.
Aztékovia sa nechávali hromadne pokrstiť.
Za sedem rokov sa dalo pokrstiť osem miliónov domorodcov. Prekážkou krstu doposiaľ bolo mnohoženstvo, ale Indiáni si teraz ochotne vybrali jedinú manželku ako legitímnu. Mnohí kňazi museli v priebehu jedného dňa udeliť sviatosť krstu až šesťtisíckrát. PáterToribio o tomto období píše: „V kláštore pri Quecholaku som ešte s jedným kňazom pokrstil za 5 dní 14 200.“
Kostoly, kláštory, nemocnice a školy v Mexiku vyrastali pod rukami misionárov. V r. 1552 pápež a španielsky kráľ založili Univerzitu mexickú (teraz najväčšia na svete). Onedlho Mexiko posielalo domorodých katolíckych misionárov do zahraničia – na Floridu, do Kalifornie, aj do ďalekého Japonska, kde svätý Filip od Ježiša a jeho sprievod, v r. 1597 zomreli za vieru.
Na mieste, kde Panna Mária povedala Diegovi, aby nazbieral ruže (Tepeyac), vytryskol prameň vody. Voda z tohto prameňa je ešte aj dnes čistá a dostačujúca. Chorí boli vyliečení potom, keď sa z neho napili, alebo sa v ňom vykúpali (ako píše v r. 1582 Angličan Miles Phillips).
Juan Diego zomrel 30. mája 1548. Biskup Zumárraga zomrel tiež v r. 1548, tri dni po smrti Diega.
Vieru v zjavenie Panny Márie v Guadalupe a zázračný obraz prenášali tradíciou milióny Mexičanov až do dnešného dňa. V zachovanom testamente z 15. nov. 1537 Bartolomeo Lopez de Colima píše: „Chcem, aby v dome našej milej Panej Guadalupskej bolo odslúžených sto omší pre pokoj mojej duše.“
Podivuhodné skutočnosti
Prvých sto rokov bol obraz „Našej milej Panej z Guadalupe“ vystavený bez ochrany proti škodlivým vplyvom počasia a tiež dotykom perí, ružencov, pamätných predmetov.
Podivuhodné bolo, že sa obraz nerozpadol, napriek tomu, že tilma mala životnosť nanajvýš 20 rokov.
Tilma bola z hrubého produktu agávy, ktorý sa získava z vlákien rastliny Maguey. Diegova tilma je skoro priehľadná, nahrubo spracovaná (ako vrecovina).
Prof. Callahan považuje za nemožné, aby si nejaký maliar vybral podklad pre maľbu tilmu z takého hrubého, na maľšovanie nevhodného materiálu.
Celé storočie obraz visel v kaplnke – veľkej ako obývacia izba – bez skla, vo vlhku, priamo v dyme sviečok, ktoré pod ním horeli. Za celú dobu to boli miliardy sviečok. Dym zo sviečok by musel obraz zafarbiť na čierno (ako je to napr. v jaskyni v Lurdoch so skalou). Obraz bol vystavený miliónom dotykov zbožných rúk a bozkom. Množstvo predmetov, o. i. aj mečov, sa dotklo obrazu. (Skala v jaskyni v Lurdoch je od takýchto dotykov obrúsená.)
Napriek všetkému si obraz zachoval svoje farby. Aj keď už bolo na obraz umiestnené sklo, z času na čas ho museli dať dole, aby sa ľudia mohli obrazu dotknúť, alebo ho pobozkať.
V r. 1753 Miguel Cabrera informuje, ako pri jednej príležitosti v priebehu dvoch hodín videl, že ľudia sa rôznymi predmetmi dotkli obrazu päťstokrát.
Zvláštna komisia zložená z mexických maliarov pod predsedníctvom Miguela Cabrera uvádza: „Tento svätý obraz je zhotovený tak jedinečne a tak zázračne, že sme si istí, že každý, kto je len trochu vzdelaný v našom umení, pri pohľade naň hneď musí uznať, že je to nadprirodzený portrét.“
Cabrera: „Nevysvetliteľný spôsob, ktorým sa obrazová strana vyhladila, je ďalším dielom nadprirodzenosti obrazu.“
Neveriaci architekt Ramirez Vasguez sa po skúmaní obrazu stal katolíkom.
Komisia zostavená z maliarov potvrdila, že je ľudsky nemožné niečo také vynikajúce namaľovať na taký hrubý materiál.
V roku 1921 akýsi terorista položil na oltár bombu, ukrytú v kvetinách. Výbuch zničil iný obraz a čiastočne aj oltár, rozbil všetky okná, ale posvätný obraz ostal celkom neporušený.
V roku 1971 technici čistili strieborný rám, do ktorého je obraz vložený. Nešťastne sa im prevrhla fľaša s kyselinou dusičnou a pár kvapiek kvaplo i na obraz, no napriek tomu sa maľba nerozleptala. Ostali iba stopy akoby od vody, ktoré po krátkom čase zmizli. Obraz je vysoký 142 cm. Postava Panny Márie je vysoká 122 cm. Má vlasy rozdelené uprostred. Panna Mária stojí na mesiaci a podopiera ju anjel s krídlami. Okolo nej vychádzajú lúče.
V poslednom čase bol obraz podrobený dôkladnému vedeckému výskumu odborníkov. Stačí uviesť napr. nositeľa Nobelovej ceny za chémiu Richarda Khuna, ktorý skúmal vzorku maľby, alebo členov vedeckej skupiny laboratórií NASA Dr. Callahana a prof. Juda B. Smitha, ktorí skúmali obraz fotograficky i presvietením rôznymi lúčmi.
Výsledky možno podľa článku prof. Torcusta Luce de Tena, člena Kráľovskej španielskej akadémie vied, zhrnúť asi takto: „Podkladom je látka utkaná z vlákien agávy, ktorá vôbec nie je preparovaná. (Je známe, že maliari svoje plátna poťahovali najskôr glejovou vrstvou.)
Udržanie látky a farieb na nej po takej dlhej dobe v dobrom stave je nevysvetliteľné!
Na látke neboli po presvietení zistené žiadne predbežné kresby, ako to robievajú aj slávni maliari. Obraz bol zhotovený priamo a bez opráv. Nedajú sa zistiť žiadne ťahy štetcom! Použitá technika kladenia farieb je v dejinách maliarstva neznáma a nedá sa napodobniť. Ani pôvod farieb sa nedá zistiť.
Na obraze niet farbív rastlinného, živočíšneho nerastného pôvodu. (Celý známy vedecký svet takýto systém farbenia nepozná.) Farby na obraze sú stále živé.“
Hviezdy na plášti Panny Márie napodobujú hviezdne konštelácie, ako ich vidieť za jasných nocí nad Mexikom.
Američan Coley Taylor uvádza: Keď sa obraz pozoruje zblízka, ťažko sa dajú hviezdy na plášti pozorovať, avšak pri pohľade zďaleka – žiaria hviezdy. Pri pozorovaní zblízka odev má zelenomodrú farbu, keď zďaleka, je tmavomodrý. Ružová farba šiat pozorovaná zblízka je bledá, zďaleka sýtoružová. Keď sa na obraz pozeráme zblízka, má normálnu veľkosť. Keď sa od obrazu vzďaľujeme, obraz sa opticky zväčšuje.
Konštatovanie zázraku

No najpodivnejšie je toto: Známy očný špecialista de Tria Lauoignet preskúmal silným oftalmoskopom oko portrétu a zistil, že sa na ňom objavuje obraz postavy človeka. To bolo popudom preskúmať dúhovku oka pomocou modernejšej techniky, ktorá sa používa pri štúdiu fotografií urobených z umelých družíc. Tento výskum robil Ing. Tonsmann. Pri digitalizácii obrazu jeho fotografiu rozdelil na plôšky jedného milimetra štvorcového a tie potom skúmal pri 2500-násobnom zväčšení. To znamená, že na milimetri štvorcovom mohol sledovať 2500 svetelných bodov.
V zreničke Panny Márie možno vidieť sediaceho Indiána s dlhými vlasmi. Vedľa neho sedí starší plešatý človek, s bielou bradou, s baskickými črtami, z oka mu padá slza.
V tejto postave mnohí identifikovali španielskeho biskupa.
Vedľa neho vidieť mladšieho muža, o ktorom možno predpokladať, že je to Juan Gonzales, biskupov tlmočník a sekretár. Uprostred vidno človeka v mužnom veku s bradou a fúzmi. Je obrátený smerom k sediacemu biskupovi.
Je to Indián Juan Diego vo chvíli, keď otvára svoju tilmu, v ktorej doniesol biskupovi červené ruže. Vidieť tu i černošku s kučeravým vlasmi, muža a ženu, deti.
Obrázok v oku je zostavený tak, že čím boli postavy bližšie k oku, tým sú väčšie, a čím boli ďalej, tým sú menšie. V obraze oka možno pozorovať okolo 12 osôb.

Matka oboch Amerík
V roku 1545 bol v meste México rozšírený týfus a záplavy. Tridsaťtisíc ľudí sa utopilo. Obraz preniesli na príkaz biskupa z polozatopenej katedrály do biskupského sídla. Záplavy ustali až po dlhom čase modlitieb. Vláda poslala správy o tejto udalosti – opísanej ako zázrak – do Ríma a do Madridu. V roku 1736 zúrila v celom Mexiku strašná epidémia, ktorej padlo za obeť asi 700 tisíc ľudí. Keď 27. apríla 1737 „našu milú Paniu“ vyhlásili za patrónku Mexika, epidémia prestala. (Do Mexika vtedy patrila Kuba, Texas, Kalifornia, Arizona, Utah, Nevada, Florida.)
Počas víťaznej bitky proti Turkom v r. 1571 pri Lepante mal admirál Andrea Doria v kabíne zavesenú kópiu obrazu Guadalupskej Panny Márie.
Vtedy sa verilo, že obraz a modlitba ruženca zohrali pri víťazstve kresťanov rozhodujúcu úlohu.
V roku 1560 si kópiu obrazu zobral pápež Pius IV. do svojich súkromných priestorov a rozdával medaily „našej milej Pani Guadalupskej“. V roku 1709 obraz preniesli do novovystavanej baziliky. Mier po vojne medzi spojenými štátmi a Mexikom vo februári 1848 podpísali v guadaluspkej svätyni.
Dňa 2. októbra 1895 sa konala korunovácia Panny Márie Guadalupskej. Zúčastnilo sa jej štyridsať biskupov, stovky kňazov a nespočetné množstvo veriacich. V r. 1910 pápež Pius X. vyhlásil Guadalupskú Pannu Máriu za patrónku celej Latinskej Ameriky.
Na celom svete boli zasväcované kostoly Guadalupskej Panne Márii – v Ríme dva, v Madride atď. Všade vznikali pútnické miesta s oltármi a sochami k úcte Panny Márie Guadalupskej: v Londýne, Štokholme, Addis Abebe, Nagasaki, vo Viedni. Oltár Panny Márie Guadalupskej postavili v Avete, v Lurdoch.
V r. 1933 pápež Pius XI. korunoval kópiu obrazu. Pápež Pius XII. v rozhlasovom posolstve do Mexika nazval Máriu cisárovnou celej Ameriky, pápež Ján XXIII. zasa Matkou obidvoch Amerík.
Pápež Pavol VI. r. 1966 venoval milostivému obrazu zlatú ružu. Toto privilégium bolo neskôr pridelené len Lurdom a Fatime.
Dvadsaťpäť pápežov vydalo dekrét o Guadalupskom svätom obraze.
Ja, tvoja Matka, som tu!
Dnes je Guadalupe najväčšie mariánske pútnické miesto na svete. Ročne ho navštívi okolo 20 miliónov pútnikov (v Lurdoch je to 5 miliónov). Mária vedie pútnikov k svojmu Božskému Synovi. Mnohí z pútnikov sa tam vyspovedajú. Pre veľký nával pútnikov kňazi spovedajú aj na otvorenej ulici.
Dňa 27. januára 1979 Ján Pavol II. navštívil svätyňu, kde si uctil obraz. (Napriek tomu, že 96 perc. Mexičanov je rímskokatolíckeho vyznania, mexická ústava zakazuje kňazom voliť a chodiť na ulici v sutane. Pápež preto musel pri svojej návšteve Mexika zaplatiť pokutu.)
Na spomienku tejto návštevy, pápež Ján Pavol II. napísal modlitbu k našej milej Pani Guadalupskej (časť): „Požehnaná Panna Mária, Matka peknej lásky, ochraňuj naše rodiny, aby stále jedno boli a požehnaj výchovu našich detí. Ty, naša nádej, pozri so zmilovaním na nás. Uč nás stále ísť k Ježišovi. Pomôž nám znovu vstať, keď padneme, aby sme sa k Nemu znovu vrátili, s tým, že svoje chyby a hriechy priznáme vo sviatosti pokánia, ktorá dáva duši pokoj. Prosíme Ťa, daj nám veľkú lásku ku všetkým sviatostiam, ktoré sú znamením a ktoré na Zemi zanechal Tvoj Syn. Tak budeme my, Najsvätejšia Matka, s pokojom Božím vo svedomí, so srdcom oslobodeným od zloby a nenávisti, môcť priniesť pravú radosť a pravý pokoj, ktorý prijímame od Tvojho Syna, nášho Pána Ježiša Krista, ktorý vládne s Bohom Otcom a Duchom Svätým, naveky vekov. Amen.“
Svätý Otec hovorí: „V Guadalupe sa uctieva obraz Panny Márie, nenamaľovaný ľudskou rukou. Pútnici si pred týmto naozaj zázračným obrazom pripomínajú slová, ktoré Mária povedala Juanovi Diegovi: „Ja, tvoja Matka, som tu. Ty si pod mojou ochranou. Ja som tvoja záchrana. Ty si v mojom srdci.“ A Svätý Otec pripomína, že „tieto slová Panna Mária aj dnes opakuje každému z nás. A že sú pravdivé, vidno z toho, že jej zjavenie na vrchu Tepeyac prispelo k mimoriadne rýchlemu a mohutnému rozšíreniu Evanjelia v Strednej a Južnej Amerike až po Filipínske ostrovy. Panna Mária totiž napomáha evanjelizácii, keď pozýva každého človeka, aby vstúpil do dôverného spoločenstva s Ježišom a tak sa dostal k Bohu.“
Tieto slová Svätého Otca sú zárukou, že naša úcta k Panne Márii Guadalupskej je cirkevne schválená.
Stará bazilika na močaristom základe začala klesať. Dňa 12. októbra 1976 dohotovili novú baziliku s nákladom 70 mil. dolárov. V nej sa nachádza 10 tisíc miest na sedenie. Zaujímavé je, že keď dokončili novú baziliku, stará prestala klesať.
Laboratórnym skúmaním očného pozadia Máriinho pravého oka sa ukázalo, že sa správa presne ako oko živého človeka (v ľudskom oku sa vytvárajú tri obrazy, tzv. Purking-Samsonov zákon). Tieto tri obrazy možno pozorovať aj v Máriinom oku: vľavo od predného obrazu zrkadliaceho sa v moku prednej očnej komory možno pozorovať druhý obraz v sklovci, ktorý zodpovedá prvému a je s ním rovnobežný. Pod svetlom oftalmoskopu sa rozžiari tretí reflex, ktorý je obrátený a tvorí sa v očnej šošovke.
Dr. Lavoignet zistil, že keď svetlo oftalmoskopu dopadne na zreničku oka Panny Márie, zornička sa v difúznom svetle rozsvieti a vzbudí dojem dutého reliéfu. Takýto reflex nemožno docieliť na rovnej ploche a zvlášť nie na nepriehľadnej ploche.
Dr. Javier Torroella Bueno zistil, že obrysy bradatého muža sa reflektujú nielen na nosovej strane pravého oka, ale tiež na spánkovej strane ľavého oka. Roztiahnutie reflektovaných obrazov je presne podľa zákonov zakrivenia rohovky.
Dr. Wahilig: Rohovka pôsobí ako konvexné (vyduté) zrkadlo s rádiusom 7,5 mm.
Doteraz sa nikdy nepodarilo vytvoriť presnú reprodukciu obrazu ani štetcom, ani kamerou. Kópie nemôžu zopakovať tajomnú hru farieb.
Prof. Callahan: Je podozrivé, keď jeden vedec hovorí také niečo. Ja za seba musím povedať, že originálny obraz je zázrak.
Podľa úsudku odborníkov táto miniatúrna maľba v zreničke je celkom nevysvetliteľná, pretože namaľovať takú miniatúru je ľudsky nemožné. Je to jednoducho laboratórne, experimentálne, vedecky zistený a dokázaný zázrak Panny Márie. Michal Hargaš

sk.wikipedia.org/…utics_and_Space_Administration
magnificat.sk/…ld/htm02/zjav_010guadelupe.htm

modlitba.sk/?p=13996

fatym.com/…iew.php?cisloclanku=2011120058

NASA přináší zajímavosti o obrazu Guadalupské Panny Marie
Přinášíme zajímavé informace zveřejněné americkou agenturou pro letectví a vesmír, NASA. Jde o výsledky vědeckých výzkumů na obraze Panny Marie Guadalupské, který na zástěře sv. Juana Diega, (domorodci nazývané "tilma"), nebyl namalovaný lidskou rukou.

Oftalmologické studie provedené na očích Marie ukázaly, že na přibližující se světlo sítnice reaguje stejně jako sítnice živého oka. Teplota vlákna tkaniny, z níž byla tilma zhotovena, udržuje konstantní teplotu 36,6 ° C, stejně jako tělo živé osoby. Prostřednictvím fonendoskopu je slyšet pod opaskem oděvu Panny Marie (znázorňujícím její těhotenství) tep, stejně jako u dítěte v děloze, 115 pulzů za minutu.

Dále podle agentury NASA materiály, které tvoří barvy obrazu, nepatří k prvkům známým na Zemi. Ba co víc, prostřednictvím laserových paprsků je vidět, že barvy textilie jsou těsně nad plátnem, aniž by se ho dotýkaly. A ještě jedna pozoruhodnost: hvězdy viditelné na plášti Panny Marie odrážejí přesnou konfiguraci nebe nad Mexikem v zimním slunovratu, v den, kdy došlo k zázraku - 12. prosince 1531. -Jk-

Původní článek a VIDEO: NASA prináša zaujímavosti o obraze Guadalupskej Panny Márie
(magnificat.sk/…atok-guadalupskej-panny-marie/) již bohužel není k dispozici.

(Na Fatym.com vyšlo 12. 12. 2011;
12. 12. 2018 - 36073 přečtení)

Dále si můžete přečíst:

Ruže od Kráľovnej
alebo
Obraz ako zázrak


Na hlavnom oltári novej baziliky v mexickom Guadalupe je obraz Panny Márie, ktorý nebol namaľovaný ľudskou rukou, ale vznikol zázračne v decembri 1531.

Více na:

magnificat.sk/…ld/htm02/zjav_010guadelupe.htm

O zázraku v Guadalupe zpracoval text také otec Jan Daněk, který najdete ke stažení zde!

Na našich stránkách také vyšlo:

Památka Sv. Jana Didaka Cuauhtlatoatzina a zjevení P. Marie v Guadalupe (9. a 12. 12.)
klikněte sem.

zivotopisysvatych.sk/guadalupska-panna-maria/

protiproud.cz/…-se-jeste-neceho-podobneho.htm

Obrácení národa během okamžiku: Jeden z největších zázraků dějin. Obraz, jemuž bije srdce. Co se stalo v Mexiku před půl tisíciletím? Vědecký výzkum selhává. Dožijeme se ještě něčeho podobného?
6. 5. 2018

Redakce Protiproud přináší svědectví o dějinné události ve Střední Americe a připomíná, že velké zázraky se dějí, což i nás dnes může naplnit velkou nadějí

U břehů Střední Ameriky se 22. dubna 1519 vylodil jeden z nejslavnějších španělských kolonizátorů a dobyvatelů Ameriky Hernán Cortés. Měl spolu s touhou poznat nově objevená území také čestný úmysl „vyhladit starou modloslužbu, přinést obyvatelům víru v jednoho pravého Boha a podporovat šíření katolické víry“.

V jeho doprovodu však byli jen dva kněží. Teprve v roce 1523 přišli do země první tři františkáni z Gentu (dnešní Belgie) a o rok později jich přibylo dalších dvanáct. Roku 1526 přišla první skupina dominikánů. Místnímu nářečí učili misionáře místní domorodé děti. Ty později pomáhaly jako katecheté, nejdříve ve svých rodinách, a později také ve vesnicích.
Zázračná evangelizace
Když se započala evangelizační práce v Mexiku, byli misionáři přesvědčeni, že evangelizace bude usnadněna, pokud se pro ni podaří získat pro samotné Indiány. Roku 1536 františkáni založili ústav Colegio de la Santa Cruz, který navštěvovaly děti význačných Indiánů. O deset let později již byla vytvořena první vzdělaná domorodá skupina, které františkáni předali vedení ústavu. Těžké škody misijnímu dílu zasadili někteří vysoce postavení španělští úředníci, kteří v rozporu s instrukcemi představených nakládali s Indiány jako s otroky.
Když přišel do Mexika první Římem jmenovaný biskup Juan de Zamárraga OFM, byla učiněna potřebná opatření pro zdar misijního díla na tomto území. V kritické chvíli zachránila Mexiko pro křesťanství Panna Maria svým zjevením 6. prosince 1531 v Tepeyacu domorodému Indiánu Juanu Diegovi. Panna Maria byla a je nejlepší evangelizátorkou. Její zjevení bylo zdrojem konverzí a rozkvětu katolické víry s nebývalou vitalitou, která překonala všechna očekávání. Díky zjevení byla evangelizace Mexika dokončena roku 1539. Osm miliónů Aztéků se totiž obrátilo na křesťanství v podstatě během okamžiku.
Panna Maria svým zjevením uskutečnila dvě věci: Za prvé přesvědčila Španěly, že Indiáni nejsou méněcenní lidé, když se také jim zjevuje Matka Boží a za druhé, snadno dosáhla toho, oč se těžce snažilo mnoho misionářů.
Událost zjevení se stala součástí domorodé ústní tradice. Písemně zaznamenal tuto událost Antonio Valeriáno, profesor ústavu Colegio de la Santa Cruz, který byl také guvernérem Indiánů v Mexiku. V jeho spisku je očima současníka podrobně popsáno, jak k události zjevení došlo a jak se události po zjevení vyvíjely.

Čtěte ZDE: Fatima 1917: Sto roků od největšího zázraku novodobé historie. 70 tisíc svědků. Varování i nabídka záchrany. Svět opět tančí na ostří nože. Jsme nepoučitelní?
Zjevení
V sobotu 9. prosince 1531 šel časně ráno nedávno obrácený a pokřtěný Indián Juan Diego do města Mexiko na mši svatou a na výuku katechismu. Na cestě se mu na úpatí kopce Tepeyac zjevila překrásná dívka indiánského vzezření, a požádala ho, aby vyřídil biskupovi, že jí má na tomto místě postavit kostel, aby zde mohla projevovat svůj soucit a dobrotu a mohla pomáhat lidem.
Biskup ale historce o zjevení překrásné dívky od příslušníka méněcenného národa neuvěřil. Dívka v novém zjevení požádala Juana, aby šel za biskupem ještě jednou. Biskup žádal, aby Juan přinesl nějaký důkaz o pravdivosti svých slov. Další den ráno šel Juan do města pro kněze, aby mohl být zaopatřen svátostmi jeho těžce nemocný strýc. Šel úmyslně jinou cestou, aby Dívku opět nepotkal. Ta však na něj čekala i na jiné cestě ,a poslala Juana na vrchol kopce Tepevac. Tam měl natrhat pro biskupa růže.
Vrcholek kopce vůbec nebyl místem, kde by mohly růst květiny. Byl kamenitý a nikdy tam nerostlo nic než kaktusy, trní a křoví. Bylo to v prosinci, tedy v čase, kdy přicházely mrazy. Ale když tam Juan přišel, bylo místo pokryto nádhernými rozkvetlými růžemi. Překvapený Juan je natrhal do své tilmy – indiánského pláště utkaného z hrubých vláken kaktusů, a ve městě je na důkaz pravosti zjevení vysypal před biskupa. Biskupa byl tím okamžitě přesvědčil. Na místě zjevení dal skutečně postavit kostel. Na žádost Panny Marie bylo toto místo nazváno Guadalupe, což znamená „rozšlápla jsem hada“.

Když Juan Diego vysypal před biskupa ze své tilmy na podlahu růže, vytvořil se na vnitřní straně pláště před užaslými přítomnými svědky obraz Dívky: Panna Maria. V dnešní době je plášť s obrazem hmatatelným důkazem událostí v roce 1531. Je zázračné již to, že se plášť z agavové látky ze XVI. století, která se nejpozději za 40 let rozpadá, uchoval do dnešních dnů. Plášť byl dlouho vystaven kouři svíček, dotekům zbožných poutníků a dalším znečištěním, je neustále vystaven za hlavním oltářem monumentální baziliky Panny Marie Guadalupské, kde jej může každý poutník spatřit, a přesto si obraz na něm uchovává svou původní svěžest.

Čtěte ZDE: Nanebevzetí Panny Marie: Jaké to je, když přijde tělo i duše do nebeské slávy? Tanec slunce a radost přírody. Mysleme na Poslední soud. Pozemská korunovace královny je pouze slabým odleskem
Zázračný obraz
Vědecký tým z university na Floridě jej podrobil vědeckému výzkumu a komise konstatovala, že obraz na plášti nelze vědecky vysvětlit. Podobá se spíše fotografii než namalovanému obrazu, protože na něm nejsou žádné tahy štětcem. Je dokonce vytvořen tak, že využívá hrubý vzor tkaniny k docílení prostorové hloubky v obličeji.
V roce 1929 byla v oku Panny Marie na obraze objevena mikroskopická postava, která se podobá Juanu Diegovi, jehož dobový portrét se nám zachoval. Další výzkum v roce 1962, za použití dokonalejší techniky a většího zvětšení, odhalil v očích Panny Marie ještě další dvě postavy. Obraz je tak perfektní, že je možno identifikovat celou tehdejší situaci v biskupově paláci. Jedna postava se dívá na Juana Diega, druhá se mu dívá přes rameno. Ve druhé postavě byl, rovněž podle dobového portrétu, identifikován tlumočník Juan Gonzales. Třetí postava je málo zřetelná, ale pravděpodobně to bude světící biskup.
Protože je scéna zobrazena v Mariině oku, vyplývá z toho, že Panna Maria byla scéně neviditelně přítomná a stála vedle biskupa Zumárragy. Při dalším vědeckém zkoumání r. 1986 zaměřeném na přítomnost dalších možných osob zobrazených v očích Panny Marie, jich bylo nalezeno celkem dvanáct.
Oftalmologické studie provedené na očích Marie ukázaly, že na přibližující se světlo sítnice reaguje stejně jako sítnice živého oka. Teplota vlákna tkaniny, z níž byla tilma zhotovena, udržuje konstantní teplotu 36,6°C, stejně jako tělo živé osoby. Prostřednictvím fonendoskopu je slyšet pod opaskem oděvu Panny Marie (znázorňujícím její těhotenství) tep, stejně jako u dítěte v děloze, 115 pulzů za minutu.
Podle americké kosmické agentury NASA materiály, které tvoří barvy obrazu, nepatří k prvkům známým na Zemi. Ba co víc, prostřednictvím laserových paprsků je vidět, že barvy textilie jsou těsně nad plátnem, aniž by se ho dotýkaly. A ještě jedna pozoruhodnost: hvězdy viditelné na plášti Panny Marie odrážejí přesnou konfiguraci nebe nad Mexikem v zimním slunovratu, v den, kdy došlo k zázraku - 12. prosince 1531.

Vlastní matka
V roce 1666 bylo zahájeno oficiální církevní šetření guadalupských událostí. Roku 1754 byla Naše milá Paní Guadalupská prohlášena za patronku Mexika a r. 1910 za patronku celé Latinské Ameriky.
Od roku 1829 se církev v Mexiku na více než sto let ocitla ve vážné krizi. Nebyl obsazen již žádný biskupský stolec. Roku 1917 byl v Mexiku ústavou legalizován boj proti katolické církvi. Roku 1921 nechal president Obregón do vázy před obraz umístit bombu. Při její explozi však nedošlo k poškození obrazu ani k poškození tenkého skla, které obraz chránilo, přestože byl zničen těžký železný kříž stojící před obrazem.

V Roku 1986 došlo v Mexico City k obrovskému zemětřesení, které zničilo 500 domů a 2.000 jich poškodilo. Ale bazilika a obraz zůstaly nepoškozeny. Roku 1992 papež Jan Pavel II. otevřel ve svatopetrské bazilice v Římě kapli k poctě Panny Marie Guadalupské a roku 2002 rozšířil její oslavu na celou církev. Její svátek se slaví 12. prosince a toho roku se poprve dostal také do českého liturgického kalendáře.
V novodobých dějinách se Panna Maria Guadalupská stala symbolem ochrany nenarozeného života. Na konci mše svaté, která byla 24. dubna 2007 sloužena za děti usmrcené potratem, začalo lůno Panny Marie před zraky tisíců poutníků zářit a plod v těle Panny Marie se pohyboval zleva doprava a zprava do leva. Jev byl vyfotografován poutníky projíždějícími po dvou pohyblivých chodnících před obrazem.
Mexičané považují Guadalupskou Madonu za svou vlastní Matku. Její obrazy a sošky obkládané květinami zdobí jak luxusní byty nebo chudé chatrče, tak veřejné prostory, nádraží, restaurace a továrny.
Co je světu bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a co je slabé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné; neurozené v očích světa a opovržené Bůh vyvolil, ano, vyvolil to, co není, aby to, co jest, obrátil v nic... (1. Kor 1,27-28). V době evangelizace nově objeveného kontinentu poslal Bůh svoji Matku, aby podpořil snahu misionářů o šíření pravé katolické víry.
Aby každý kdo v Něho uvěří, měl život věčný.