Clicks1.3K
Gonzales
1
BITVA O VÍDEŇ (CZ tit) - 11. září 1683 Turci u Lepanta 7. října 1571 zažili sice těžkou porážku, ale jejich duch dobyvačnosti neustal. Když jim francouzský "Král slunce" - Ludvík XIV. Nabídl dohodu …More
BITVA O VÍDEŇ (CZ tit) - 11. září 1683

Turci u Lepanta 7. října 1571 zažili sice těžkou porážku, ale jejich duch dobyvačnosti neustal. Když jim francouzský "Král slunce" - Ludvík XIV. Nabídl dohodu proti Rakousku, znovu osnovali své válečné plány. Zanedlouho se směrem k Evropě vydalo obrovské mohamedánské vojsko, podmanilo si východní Orient, bezohledně proniklo Maďarskem a nakonec stálo před branami Vídně. Ve válečném prohlášení Turci císaři napsali: "Vezmeme ti tvé malé království a jeho obyvatelstvo vyhubíme." Celá Evropa byla opět ve velkém nebezpečí. Kdyby se Turkům podařilo dobýt Vídeň, tak by celý křesťanský Západ padl pod islámskou nadvládu. Přesila muslimských vojáků a jejich brutalita zničila jakoukoliv naději. Proti tureckému vojsku se 160 000 muži stálo pouze 12 000 křesťanských vojáků. Bylo nemožné porazit více než 10-ti násobnou přesilu! V této velké nouzi vyzval císař k 40-ti hodinové modlitbě, která se měla konat ve všech kostelích. Zúčastnil se jí on a celý jeho dvůr. Věděl, že proto, aby zůstala Evropa křesťanská, může nyní pomoci už jen Bůh.
Polský král Sobieski nabídl císaři Ludvíku svou podporu. Nejprve však putoval do národní svatyně v Čenstochové a tam složil k nohám Panny Marie, Královny Polska, svůj kord a svěřil se do její ochrany. Krátce po té přislíbili pomoc císaři i Bavoři, Frankové, Šváby a Angličané. Křesťanské vojsko mělo však přesto pouze 60 000 vojáků, a ti stáli proti tureckému vojsku, které vzrostlo na 260 000 mužů. V této téměř beznadějné situaci si císař zavolal na pomoc kazatele a divotvůrce, italského kapucína Marca ď Aviana, který mu již mnohokrát dobře poradil. P. Marco ď Aviano přišel a slavil 8. září 1863 (na svátek narození Panny Marie) s vojáky mši svatou. Král Sobieski o ní své manželce napsal: "P. Marco nám dal svoje požehnání. Všichni jsme přijali z jeho rukou svaté přijímání. Měl pro nás výjimečný proslov a ptal se nás, zda máme dokonalou důvěru v Boha. Na naši jednohlasnou odpověď jsme měli vícekrát opakovat slova, Ježíš, Maria! On je skutečně muž Boží. "
12. září 1683 došlo k rozhodující bitvě. Císař Leopold odevzdal každému prvnímu praporu svého regimentu zástavu s vyobrazením Neposkvrněné Panny Marie. Před východem slunce slavil páter Marco s veliteli na Kahlenberg-u mši svatou, na které ministroval král Sobieski. Páter Marco obětoval na této mši Bohu svůj život za vítězství nad Turky. Potom napadla křesťanská vojska nepřátelský tábor s heslem "Maria, přečistá Panna!" Jejich důvěra v pomoc Panny Marie jim dodávala neuvěřitelnou odvahu. Páter Marco procházel mezi vojáky s křížem v ruce a žehnal bojové šiky, povzbuzující především ty, kteří byli v největším nebezpečí. Po prvních úspěších křesťanského vojska vypukla v nepřátelském tureckém táboře přes obrovskou převahu taková panika, že se obávaný velitel Kara Mustafa a s ním všichni jeho vojáci dali na útěk. Zanechali po sobě 15 000 stanů a už se nevrátili zpět.
Když během děkovné mše svaté, chtěl Králi Sobieski-mu, kazatel vzdát poctu za jeho zásluhy, král ho přerušil, vstal, klekl si před obraz Panny Marie, složil k jejím nohám svůj meč a před všemi přítomnými nahlas vyznal: "Ona je vítězem!". Papež Inocenc XI. povýšil z vděčnosti den vítězství, 12. září, na svátek "Jména Panny Marie".
Renda shares this
1.3K
.ok