U.S.C.A.E.
23. november

Naši otcovia svätý Amfilochios, ikonijský biskup, a Gregor, akragantský biskup.

Amfilochios sa narodil okolo roka 320 v kapadóckej Cézarei (Malá Ázia, dnes Turecko). Vďaka svojmu otcovi, veľmi rozhľadenému a nábožnému človeku, príbuznému svätého Gregora Teológa (pamiatka 25. a 30. januára), dostal dobrú kresťanskú výchovu a kvalitné vzdelanie. Spočiatku sa venoval advokátskej …More
23. november

Naši otcovia svätý Amfilochios, ikonijský biskup, a Gregor, akragantský biskup.

Amfilochios sa narodil okolo roka 320 v kapadóckej Cézarei (Malá Ázia, dnes Turecko). Vďaka svojmu otcovi, veľmi rozhľadenému a nábožnému človeku, príbuznému svätého Gregora Teológa (pamiatka 25. a 30. januára), dostal dobrú kresťanskú výchovu a kvalitné vzdelanie. Spočiatku sa venoval advokátskej činnosti, ale približne po siedmich rokoch sa rozhodol všetkého vzdať. Odišiel do púšte a viedol prísny asketický život.

Keď v roku 372 zomrel biskup hlavného lykaonijského mesta Ikónium (dnes turecká Konia), Amfilochiovi sa zjavil anjel a povedal mu, aby tam išiel a pásol duchovné ovce. On však neposlúchol. Počas nasledujúcej noci sa mu anjel zjavil znova, ale Amfilochios ho neposlúchol ani tentoraz, lebo sa obával, že zjavenia sú dielom zlého ducha. Pomyslel si: „Aj Satan sa niekedy môže tváriť ako anjel svetla (por. 2 Kor 11, 14).“ Keď sa mu anjel zjavil tretíkrát, Amfilochios mu povedal: „Ak si Boží anjel, vstaňme a spoločne sa modlime.“ Potom sklonil hlavu a začal spievať: „Svätý, svätý, svätý Pán zástupov, plné sú nebesia i zem tvojej slávy (por. Iz 6, 3 a liturgické texty).“ Anjel sa však bez zábran modlil spolu s ním, ba dokonca chytil Amfilochia za pravicu a priviedol ho do neďalekého chrámu, dvere ktorého sa samy od seba otvorili. Vnútri bolo množstvo mužov v bielych odevoch, ktorí ho zobrali k oltáru a podali mu evanjeliár so slovami: „Pán s tebou!“ Vtedy jeden z nich, podľa vzhľadu najstarší, mocne zvolal: „Všetci sa modlime“ a pokračoval: „Svätá milosť ustanovuje nášho brata Amfilochia za biskupa mesta Ikónium. Modlime sa, aby Božia milosť bola nad ním.“ (Takmer rovnakými slovami sa aj dnes koná vysviacka biskupa.) Nato sa s ním všetci prítomní rozlúčili a zmizli.

Užasnutý Amfilochios sa modlil až do rána a za úsvitu vyšiel z chrámu, aby sa vrátil do svojej jaskyne. Po ceste ho však stretli siedmi biskupi, ktorí sa zhromaždili z okolitých miest kvôli vysviacke nového ikonijského hierarchu. Od Boha dostali príkaz, aby vysvätili mnícha menom Amfilochios. Keď ho teda stretli, okamžite sa naň obrátili s otázkou: „Nie si Amfilochios? Povedz nám pravdu, lebo každé klamstvo pochádza od Zlého.“ On im skromne odvetil: „Áno, som hriešny Amfilochios.“ Keď ho biskupi viedli naspäť do chrámu, on im rozpovedal o svojom zvláštnom nočnom videní, takže sa neodvážili znova ho vysvätiť, iba sa pred ním sklonili, objali ho a priamo posadili na biskupský stolec. Bolo to v roku 373 po Kristovi.

Amfilochios spravoval zverený kresťanský ľud viac ako dvadsať rokov. Jednou z výrazných čŕt jeho pôsobenia bol zápas proti nepravoverným učeniam svojej doby, predovšetkým proti arianizmu (Boží Syn vraj nie je rovný Otcovi), proti makedonianizmu (Svätému Duchu údajne nepatrí poklona a sláva ako Otcovi) a proti messalianizmu (vraj nie sú potrebné ani pôsty, ani sviatosti, ani cirkevné ustanovizne, iba modlitba). Amfilochios bol popredným aktérom Prvého konštantínopolského snemu z roku 381, teda Druhého ekumenického koncilu, a svojím vplyvom dosiahol, že jeho priateľ svätý Bazil Veľký napísal slávne dielo O Svätom Duchu. Aj sám Amfilochios je autorom množstva významných teologických diel, predovšetkým apologetického (obranného) charakteru.

Raz Amfilochios navštívil cisára Teodóza Veľkého (379 – 395), aby ho povzbudil k razantnejšiemu postupu proti ariánom. Keďže nebol úspešný, mlčky odišiel, ale o niekoľko dní sa vrátil. Cisárovi vzdal úctu, aká mu patrila, ale jeho synovi Arkadiovi, ktorý sedel vedľa neho, ju nevzdal. Teodóz si myslel, že Amfilochios sa pozabudol, preto mu pripomenul, že to má robiť. On však odvetil: „Stačí, keď sa úcta vzdáva kráľovi.“ Cisár sa rozhneval a prikázal ho vyhnať, no vtedy mu Amfilochios povedal: „Vidíš, cisár, ako sa na mňa hneváš a ako nedokážeš zniesť, keď sa tvojmu synovi nevzdáva úcta?! Tak aj Boh Otec neznáša, keď sa nevzdáva úcta jeho Synovi. Odvracia sa od tých a nemiluje tých, ktorí sa mu rúhajú a hnevá sa na tých, čo vstupujú s rúhačmi do spoločenstva.“ Cisár to pochopil a začal proti arianizmu postupovať razantnejšie.

Amfilochios zomrel v pokoji a vysokom veku okolo roka 395 po Kristovi.

Autor: ThLic. Marcel Gajdoš

zoe.sk/?svatci&id=127
Stylita
Dnes slavíme svátek svatého papeže Klementa I.
Clemens Pp
23. listopadu, nezávazná památka
Postavení: papež a mučedník
Úmrtí: s. I ex.
Patron: Sevilly, Krymu; kameníků, kloboučníků, námořníků; vzýván při onemocnění dětí a proti vodním pohromám
Atributy: kotva, moře, papež, pramen
Byl třetím nástupcem sv. Petra, osobně znal některé apoštoly a od nich přijal celou Kristovu nauku, jejíž podstatou …More
Dnes slavíme svátek svatého papeže Klementa I.
Clemens Pp
23. listopadu, nezávazná památka
Postavení: papež a mučedník
Úmrtí: s. I ex.
Patron: Sevilly, Krymu; kameníků, kloboučníků, námořníků; vzýván při onemocnění dětí a proti vodním pohromám
Atributy: kotva, moře, papež, pramen
Byl třetím nástupcem sv. Petra, osobně znal některé apoštoly a od nich přijal celou Kristovu nauku, jejíž podstatou je láska. V listě Korintským uvedl, že pro její dokonalost není slov (50 kap.). Jeho list se četl při bohoslužbách, jak dosvědčuje Eusébius, ještě 70 let po jeho mučednické smrti. S hlásáním evangelia nepolevil ani ve vyhnanství a při těžké práci v mramorových dolech. Zemřel proto připoután ke kotvě v Černém moři.
O životě sv. Klementa před zvolením na Petrův stolec jako jeho třetího nástupce, nemáme spolehlivých zpráv. Origenes ho ztotožňoval s Klementem, o němž se Pavel zmiňuje, že se společně s ním namáhal při šíření evangelia a patří k těm, jejichž jména jsou v knize života (Flp 4,3). Někteří životopisci z Pavlovy poznámky vyvozovaly, že pocházel z Filip v Macedonii, kde se s Pavlem seznámil ještě jako pohan a s ním přišel do Říma. O totožnosti s tímto hlasatelem evangelia se zmínil i dějepisec Eusébius a sv. Jeroným. Rovněž liturgické texty o svátku sv. Klementa obsahují Pavlova slova.
Další badatelé při posuzování listu, který Klement napsal rozhádaným křesťanům v Korintě, obdivujíce Klementovu znalost starozákonních textů, nabyli přesvědčení, že byl židovského původu. Jiní životopisci uvádějí tvrzení, že se narodil v Římě jako pohan a byl k víře přiveden sv. Barnabášem. Hagiografická díla by však měla rozlišovat ověřené skutečnosti od hypotéz.
Po Petrově smrti Klement údajně patřil mezi pomocníky ve správě církve a kandidáty, o nichž se jednalo na apoštolský stolec. Věřící více znali Lina a Kléta a Klement jim prý nechtěl konkurovat. V čele církve se nakonec vystřídali všichni tři. Kletus nastoupil po Linově smrti r. 79 a Klement v roce 90.
Vynikal vlastnostmi dobrého pastýře. V Korintě, přes dobrou pověst církevní obce, objevovala se mezi křesťany žárlivost a nekázeň. To bylo pro 3. Petrova nástupce důvodem, aby jim napsal o křesťanských ctnostech, vyzval je k osvědčování víry skutky a žádal, aby si nezakládali na své spravedlnosti. Napomínal šetrně, něžně a prosebně, avšak uvedl i hrozby, aby přiměl k nápravě. Jako velmi potřebnou ctnost vyzdvihl pokoru a Kristův vzor, který je stále zapotřebí mít před očima. Zdůraznil hierarchický řád, který byl církvi ustanoven od Krista. Neopomenul upozornit na vědomí odpovědnosti, z níž plynou požadavky, ani na potřebu modlitby za provinilé a bloudící.
Jako římský biskup rozesílal hlasatele evangelia do dalších evropských zemí a sám svým slovem a příkladem obracel mnoho pohanů.
Pokřtil asi 400 vysoce postavených Římanů, patřících k císařskému dvoru. Císař Trajan jej pak poslal do vyhnanství na Krym. Klement ani zde nepřestal být horlivým pastýřem a vedle toho, že v Chrsoneso těšil ostatní křesťany odsouzené k práci v mramorových dolech, konal divy a obracel místní obyvatele. Vlivem jeho působení ve vyhnanství, došlo údajně ke stavbě 75 kostelů.
Legenda hovoří o tom, že utrpení v lomech zvyšovala palčivá žízeň a voda byla daleko. Klement se proto obrátil o pomoc k Bohu. Poté na pahorku uviděl beránka, upozorňujícího nohou na určité místo, kde pak Klement otevřel pramen vody, přestože to bylo na skále.
Císař dostal některé zprávy, z nichž viděl, že Klementovo působení a vliv jsou nezadržitelné a nařídil jeho popravu, která byla vykonána utopením po připoutání ke kotvě.
Křesťané ho nalezli a i s kotvou uložili do hrobu. Po čase křesťané Taurického Chersonesu podlehli nájezdům pohanů a Klementův hrob upadl v zapomenutí. Objeven byl až slovanským apoštolem Cyrilem, pozdějším spolupatronem Evropy, při jeho cestě k Chazarům. Se souhlasem arcibiskupa vedl r. 861 vykopávky v místě bývalého kostela a u kotvy objevil Klementovy ostatky, které s Metodějem v r. 868 dopravil do Říma.
Je na místě si připomenout, že díky našim věrozvěstům se sv. Klement stal prvním světcem, který byl v Čechách uctíván jako patron. Od nejstarších dob je část jeho ostatku (čelisti) uchovávána ve svatovítském chrámu v Praze a v r. 1368 k nim Karel IV. přidal z Říma dovezenou část řetězu, kterým byl světec údajně připoután ke kotvě.
V Římě byla k jeho cti postavena bazilika na Monte Celio, v níž jsou i ostatky sv. Cyrila. Jméno sv. Klementa je zařazeno do 1. kánonu mše svaté, aby se nám i pro jeho zásluhy dostávalo Boží pomoci.
zdroj: catholica.cz/?id=4850
Stylita
Akafist Klimentovi Římskému
Kondak 1
Věřící, pojďme v písních chválit vyvoleného hierarchu ze západní země, slavného biskupa a mučedníka Klimenta, a oslavujme jeho víru a lásku ke Kristu. Pospěšme ho napodobovat a volejme k němu: Buď pozdraven, blažený Klimente, bohonosný biskupe a mučedníku.
Ikos 1
Biskupe a mučedníku Klimente, všemohoucí Bůh si tě připravil jako vyvolenou nádobu a od už mládí …More
Akafist Klimentovi Římskému
Kondak 1
Věřící, pojďme v písních chválit vyvoleného hierarchu ze západní země, slavného biskupa a mučedníka Klimenta, a oslavujme jeho víru a lásku ke Kristu. Pospěšme ho napodobovat a volejme k němu: Buď pozdraven, blažený Klimente, bohonosný biskupe a mučedníku.
Ikos 1
Biskupe a mučedníku Klimente, všemohoucí Bůh si tě připravil jako vyvolenou nádobu a od už mládí jsi snášel mnohá utrpení. Tvá matka Macidiána chtěla uchovat počestnost svého manželství, a proto aby se vyhnula nečistotě zlého člověka, odplula se svými dvěma syny do Řecka. Tebe ale, který jsi byl nejmladší, zanechala k vychování u tvého otce. My pak velebíme tvé rodiče a připomínáme si tvůj život, který jsi žil bez matky, a proto ti zpíváme:
Buď pozdraven, révo Božího vinohradu; buď pozdraven, neboť jsi vykvetl jako plodná palma.
Buď pozdraven, plodná olivo; buď pozdraven, chráme Božího Ducha.
Buď pozdraven, neboť jsi vystoupil na horu božských ctností; buď pozdraven, číše moudrosti, z níž našim duším tryská spása.
Buď pozdraven, neboť jsi svým svatým učením přivedl ke Kristu mnohé lidi; buď pozdraven, zvěstovateli Kristovy víry.
Buď pozdraven, blažený Klimente, bohonosný biskupe a mučedníku.
Kondak 2
Když se tvá matka plavila po moři, nastala velká bouře a vlnobití. Loď byla zahnána větrem do neznámé země a většina pasažérů se utopila. Tvá matka Macidiána však byla vyvržena velkou vlnou na skálu a nalezla záchranu v asijské zemi. My pak oslavujeme milosrdného Boha, který ke tvé útěše zachránil tvou matku, a voláme k němu: Aleluja.
Ikos 2
Tvůj otec, který nevěděl nic o osudu Macidiány a jejích dětí, se ji sám vydal na lodi hledat. Tebe však ponechal v Římě, aby ses vyučil knižnímu umění. My si pak, Kristův biskupe, připomínáme toto období tvého života, kdy jsi žil jako sirotek, a voláme k tobě:
Buď pozdraven, zářivé slunce Západu; buď pozdraven, ohni zdrženlivosti, který jsi spálil útoky vášní.
Buď pozdraven, neboť v Pánových dvorech voníš jako kadidlo a myrha; buď pozdraven, pilíři zbožnosti.
Buď pozdraven, vyvolená nádobo Kristovy milosti; buď pozdraven, neboť ses nechal vést Božím Duchem.
Buď pozdraven, záře jasně zářící křesťanskému světu; buď pozdraven, neboť jsi byl naplněn moudrostí a našim duším ukazuješ cestu ke spáse.
Buď pozdraven, blažený Klimente, bohonosný biskupe a mučedníku.