Hanka Kraská
Keď sekulárny svetoznámy časopis napísal o Panne Márii ,že je najmocnejšou ženou sveta...
Prosme našu Nebeskú Matku o pomoc.
Keď National Geographic označil Pannu Máriu za „najmocnejšiu ženu na svete“ - Christianitas
Bude to už šesť rokov, čo obálku prestížneho populárno-vedeckého časopisu National Geographic –, ktorý je v českom jazyku dostupný aj u nás – zdobila podobizeň Panny Márie a …More
Keď sekulárny svetoznámy časopis napísal o Panne Márii ,že je najmocnejšou ženou sveta...

Prosme našu Nebeskú Matku o pomoc.

Keď National Geographic označil Pannu Máriu za „najmocnejšiu ženu na svete“ - Christianitas

Bude to už šesť rokov, čo obálku prestížneho populárno-vedeckého časopisu National Geographic –, ktorý je v českom jazyku dostupný aj u nás – zdobila podobizeň Panny Márie a nápis „Najmocnejšia žena na svete“. V decembrovom čísle v roku 2015 bola zvláštna reportáž, ktorá mapovala uctievanie Božej Matky v rôznych častiach sveta. Téma čísla bola o to zaujímavejšia, že len o pár mesiacov skôr vyšlo iné špeciálne číslo National Geographic,na ktorého obálke bol pápež František – a to sa venovalo jeho reformným plánom, ako novozvolenej hlavy katolíckej Cirkvi. Pre prísne sekulárny časopis šlo o nevídané veci.

Zjavenie v Kibeho
Reportáž z National Geographic začína slovami: „Mária v Novom zákone takmer vôbec nerozpráva, ale jej obraz a odkaz sa nachádzajú a oslavujú po celom svete.“ Reportáž začínala v Rwande v malom meste zvanom Kibeho, kde sa Panna Mária zjavila v roku 1981 trom malým deťom a predpovedala im hrôzy genocídy, ktorá krajinu skutočne postihla v roku 1994, kedy početnejší kmeň Hutuov zaútočil na Tutsiov, čím sa začali tri mesiace vraždenia, ktoré si vyžiadali viac ako 800-tisíc ľudských životov.
Panna Mária sa zjavila dievčatkám Alphonsine, Anatahlie a Marie Claire, ktoré, podľa vlastných slov, sa s ňou rozprávali „celé hodiny“. Najskôr ju volali „Nyina wa Jambo“ – „Matka sveta“ – no ako uvádza časopis „Mária sa rozprávala s dievčatami tak často, že ju začali nazývať svojou mamou“. Už to je mimoriadne nezvyčajné, že National Geographic vo svojom článku nijakým spôsobom nespochybňuje Mariánske zjavenie! Reportérka Maureen Orthová píše, že sa osobne s Anathaliou stretla a našla ju „obklopenú ružencami a sochami Panny (Márie)“. Anathalie pre National Geographic hovorí:
Keď sa (Panna) objavila prvýkrát, modlila som sa ruženec a Ona na mňa zavolala mojím menom. Počula som, ako hovorí: „Nathalie, moje dieťa.“ Vyzerala skutočne veľmi krásne, mala 20 až 30 rokov. V Kinyarwande hovorila veľmi pokojným a jemným hlasom. Bola v modrom závoji a bielych šatách. Nikdy mi nepovedala, prečo si ma vybrala. Povedala, že sa objavuje komukoľvek chce, kedykoľvek chce, kdekoľvek chce.
Anathalie ďalej reportérke hovorí, že jej Panna predpovedala a ukázala genocídu, ktorá Rwandu o 12 rokov skutočne aj postihla. „Videla som masové hroby obklopené strašnou temnotou, krv valiacu sa ako rieky. Všetko z toho bolo predpovedané.“ Maureen Orthová dopĺňa: „29. júna 2001, takmer 20 rokov po tom, čo Alphonsine prvýkrát oznámila svoje zjavenie, rwandský biskup Augustin Misago spolu s Vatikánom vyhlásili, že áno, Panna Mária sa v Kibeho (skutočne) zjavila.“
Nebol by to National Geographic, keby nepridal nejakú tú štatistiku. Článok prezentuje prácu Michaela O’Neilla zo Standfordskej univerzity, ktorý na svojom webe miraclehunter.com mapuje každé mariánske zjavenie od roku 40 po Kr. Systematické vyšetrovanie a dokumentácia týchto „nadprirodzených zjavení“ sa začali po Tridentskom koncile pred viac ako 450 rokmi. Časopis pokračuje: „Z 2 000 zjavení, ktoré boli odvtedy hlásené, bolo iba 28 schválených miestnymi biskupmi, ktorí ako prví rozhodujú, či sa „vizionári“ zdajú byť hodnoverní. Vatikán uznal šestnásť z nich.
V Mexiku aj v Egypte
Ďalšou zastávkou za Máriou bolo Mexiko a konkrétne Guadalupe. National Geographic uvádza:
Príbehy o Panne Márii sú také silné, že pomáhajú definovať krajinu. To je prípad aj Našej Pani z Guadalupe, ktorej zjav na „tilme“, čiže plášti, chudobného indiánskeho muža, dala v roku 1531 povstať mexickej identite.
Autorka píše, že vidieť na vlastné oči zástupy veriacich na sviatok Panny Márie Guadalupskej 12. decembra jasne ukazuje, ako hlboko je Ježišova Matka „zakorenená“ v srdciach a dušiach Mexičanov. Maureen pokračuje:
Vybrala som sa z Mexico City smerom na juhovýchod na Pueblo. Pútnici sa tlačili opačným smerom, k bazilike Panny Márie z Guadalupe, veľkej svätyne v srdci hlavného mesta. Po rušnej diaľnici som videla ľudí, ktorí kráčali sami alebo v skupinách, davy rovnako oblečených cyklistov a početné vozidlá, ktoré uháňali okolo s blikajúcimi farebnými svetlami, umelými kvetmi a sochami Panny, ktoré sa pohojdávali vzadu.“
Jeden z miestnych reportérke povedal, že „Mexiko patrí Panne a Panna patrí Mexiku“ a iný jej zas vyznal, že každý v krajine musí navštíviť svoju matku. Článok následne oboznamuje čitateľov s udalosťami z roku 1531, kedy sa Panna Mária zjavila v Guadalupe Indiánovi Juanovi Diegovi, ktorý bol v roku 2002 kanonizovaný. Panna požadovala, aby jej miestny biskup postavil kaplnku či kostol na kopci, na ktorom býval chrám aztéckych pohanských božstiev. Keďže biskup odmietal Diegovi uveriť, Panna spravila zázrak – jej obraz sa vytlačil na jeho plášti. Nydia Mirna Rodríguez Alatorreová, riaditeľka múzea baziliky, pre časopis hovorí, že obraz Panny je na plášti „vytlačený ako fotografia“. Riaditeľka dodáva: „Keď sa oddanosť Panne z Guadalupe vytratí, vytratí sa aj identita Mexika.
Ďalšou zaujímavou zastávkou je Egypt. Maureen Orthová uvádza, že v káhirskom koptskom kostole stretla 53-ročnú ženu menom Nabila Badrová, matku troch detí a zamestnankyňu samosprávy. Maureen uvádza, že Nabila má „spolu so svojím koránom aj kresťanské medailóny s Pannou Máriou vo svojom vrecúšku“. Reportérka uvádza slová egyptskej ženy, ktorá povedala, že sa k Márii modlieva celý život a že jej Panna aj „niekoľkokrát odpovedala tak, že mi ukázala vízie a sny, ktoré sa neskôr vyplnili“. Medzitým sa ľudia v koptskom kostolíku modlia so zapálenými sviečkami pred ikonou Bohorodičky. O ikone sa povráva, že postava na nej kedysi ronila slzy.
Najmocnejšia žena
Po Egypte cestuje Maureen do francúzskych Lúrd. Píše o množstvách ťažko chorých ľudí, ktorí sa v miestnych liečivých prameňoch uzdravili. Opisuje miesto, kde sa Panna Mária zjavila malej Bernadette – a opäť – bez toho, žeby túto udalosť nejakým spôsobom spochybňovala. Dokonca si sama vyskúšala miestne liečivé pramene.
Píše: „Potom prišlo mrazivé ponorenie a následný osviežujúci moment hlbokého mieru.“ Rovnako tak informuje, že krátko po II. svetovej vojne sa v Lurdoch stretli príslušníci francúzskej a nemeckej armády, aby sa zmierili a vyliečili si vojnové rany; kým teraz každú jarnú skupinu tvoria celé davy pútnikov. Reportérku zaujal aj lurdský sviečkový sprievod:
Myslela som na nezabudnuteľnú scénu sviečkového sprievodu predchádzajúcej noci – tisíce pútnikov z miest od Argentíny po Zambiu, ktorí v modlitbe potichu dvíhali svoje sviečky. Skončilo sa to tak, že vpredu vedľa jaskyne Lurdskej Panny Márie sa pred piesňou a modlitbami ukázali desiatky veteránov na invalidných vozíkoch. Toľko duší túžiacich byť svedkami nádeje, toľko duší preniknutých vierou, že im cestu osvetľuje Panna Mária.“
National Geographic
zakončuje tento svoj inšpiratívny článok rovnako tak inšpiratívnymi slovami:
Mária je všade… Mária každoročne láka milióny pútnikov do svätýň, ako sú Fatima v Portugalsku, či Knock v Írsku… Inšpirovala k vzniku mnohých veľkých umeleckých a architektonických diel (Michelangelova Pietà, Katedrála Notre Dame), ako aj poézie, liturgie a hudby (Monteverdiho vešpery pre Pannu Máriu). A je duchovnou dôverníčkou miliárd ľudí, bez ohľadu na to, akí marginálni alebo zabudnutí sú.
Na úplný záver pridáva časopis ešte niekoľko historických faktov. Po tom, čo sa stalo kresťanstvo oficiálnym náboženstvom Rímskej ríše, bola Mária vyobrazovaná ako „panovnícka postava rovná cisárom, oblečená v kráľovských róbach pretkaných zlatom“. V stredoveku sa, naopak, zvykla vyobrazovať ako „prístupnejšia, milšia, nežnejšia materská postava. Slúžila ako náhradná matka v kláštoroch, do ktorých novici často vstupovali už v útlom veku“. Hoci protestantizmus sa snažil Máriinu úctu utlmiť, predsa je Panna dodnes Matkou a pomocníčkou miliárd kresťanov a zvlášť katolíkov po celom svete.
Panna Mária je skutočne už dve tisícročia tou „najmocnejšou ženou“, presne, ako píše Maureen Orthová z National Geographic.
Hanka Kraská
BOH je stále tu a chce našu spásu.
Vítězství Neposkvrněné | Lumen de Lumine
Vítězství Neposkvrněné
Obrácení Alfonse Ratisbonneho
Jan Pluta
Každý návrat k Bohu, každé obrácení je neobvyklou nadpřirozenou událostí, svým způsobem zázrakem. Ovšem obrácení zavilého nepřítele katolické církve, francouzského Žida Alfonse Ratisbonneho skrze „zázračnou medailku“ je tak výjimečné, tajemné a udivující, …More
BOH je stále tu a chce našu spásu.

Vítězství Neposkvrněné | Lumen de Lumine

Vítězství Neposkvrněné

Obrácení Alfonse Ratisbonneho

Jan Pluta

Každý návrat k Bohu, každé obrácení je neobvyklou nadpřirozenou událostí, svým způsobem zázrakem. Ovšem obrácení zavilého nepřítele katolické církve, francouzského Žida Alfonse Ratisbonneho skrze „zázračnou medailku“ je tak výjimečné, tajemné a udivující, že si zasluhuje zvláštní připomínku.

Alfons Ratisbonne se narodil roku 1814 ve Štrasburku v židovské rodině, která však opustila židovské náboženské tradice. Studoval na Královské škole ve Štrasburku, kde spíše než v intelektuálním rozvoji činil pokroky ve zkaženosti srdce, jak sám později přiznal. Pak pokračoval ve studiu na protestantském učilišti a nakonec studoval v Paříži práva a stal se advokátem.

Velkou ranou pro rodinu byla konverze jeho staršího bratra Teodora, který se stal katolíkem a nakonec i přes zoufalé prosby svých blízkých přijal kněžské svěcení. Jeho kněžská činnost živila v Alfonsovi rostoucí nenávist ke katolicismu a všemu, co je katolické. Přerušil s bratrem všechny styky, zatímco Teodor se modlil za obrácení svých příbuzných.

Alfons ještě jako chlapec ztratil matku a o několik let později i otce, bankéře, po kterém zdědil značný majetek. Otcem se mu pak stal jeho strýc, patriarcha rodu, bezdětný finančník. Povolal svého synovce z Paříže do Štrasburku a učinil ho svým společníkem. Alfons však nemiloval bankovní zájmy, prostředí kanceláří ho dusilo a toužil po zábavách, kterým se bezmezně oddával. Judaismus vůbec nepraktikoval. Nehlásil se k žádnému vyznání a pokládal se za nevěřícího v Boha. Byl Židem jen podle jména. Jak sám přiznal: „V mém srdci zůstala prázdnota, nebyl jsem šťastný ani uprostřed vší hojnosti. Něco mi stále scházelo.“

Velkou radost měl ze zásnub s mladičkou sestřenicí. Ta z důvodů věku svůj sňatek odložila a Alfons se vydal na zahraniční cesty. Koncem listopadu přijel do Neapole. Chtěl strávit zimu na Maltě, pak pokračovat do Cařihradu a na Východ. V deníku o své cestě vyjadřuje svou nenávist k náboženství, ke kněžím, řeholníkům, zvláště k jezuitům a ke svému bratru knězi. Dopouštěl se mnoha rouhání proti katolické víře. Nenáviděl Řím jako místo křesťanských památek, ale přesto se zde ocitl 6. ledna 1842. Náhodou zde potkal svého přítele z dětství Gustava de Bussieres. Ten se však častěji stýkal s jeho bratrem Teodorem de Bussieres, který konvertoval z protestantismu ke katolicismu a vyznačoval se velkou horlivostí. Ten ho neuvěřitelným způsobem přemluvil, aby začal nosit na krku zázračnou medailku. Dokonce ho přesvědčil, aby se každé ráno pomodlil modlitbu svatého Bernarda: „Pomni, nejdobrotivější Panno Maria...“ Ratisbonne podlehl jeho přemlouvání, ovšem bez jakékoliv náboženské motivace, naopak, s ironií a výbuchem smíchu to pokládal za svou nejnepravděpodobnější příhodu. Příští den nicméně potvrdil, že slova modlitby tak ovládla jeho mysl, že se od nich nemohl odtrhnout. Celý den se mu vracela na mysl a on je opakoval jako hudební refrén. Přesto se dále vysmíval náboženství a zacházel často až do pekelného zápalu v rouhání. Jak přiznal po svém obrácení, „na to dnes ani nesmím pomyslet, tak jsem tím zděšen“.

20. ledna 1842 požádal Teodor Alfonse Ratisbonneho, aby na něho počkal v kočáře před kostelem San Andrea delle Frate. Sám odešel, aby v sakristii zajistil záležitosti spojené s pohřbem hraběte Alberta de La Ferronays, který byl v Římě znám svou velkou zbožností. Několik dní před jeho smrtí požádal Teodor hraběte, aby se modlil za obrácení Alfonse. Ratisbonne se v jeho nepřítomnosti rozhodl, že si prohlédne kostel, kde byl vystaven katafalk se zesnulým. O tom, co se při tom stalo, vypráví sám Ratisbonne:

„Kostel svatého Ondřeje je malý, ubohý a ošklivý. Zdá se mi, že jsem tam byl sám. Žádný umělecký předmět nebudil moji pozornost. Bezmyšlenkovitě jsem bloudil zrakem a u ničeho jsem se v myšlenkách nezastavil. Vzpomínám si, že jsem před sebou viděl černého psa, který se přede mnou kroutil a poskakoval. Náhle ten pes zmizel a zmizel celý kostel, neviděl jsem nic, nebo lépe řečeno, můj Bože, viděl jsem jednu věc!“ Na jiném místě píše: „Náhle ovládlo moji mysl neobvyklé vzrušení. Pozvedl jsem zrak. Budova mi zmizela z očí. Světlo se soustředilo jen na jednu kapli a uprostřed té záře se ukázala velká, zářící a plná majestátu, sladká, nejsvětější Panna Maria, tak jak je na medailce. Nepřemožitelná síla mě pobízela k ní. Maria mi rukou naznačila, abych si klekl. Zdálo se, že říká: Tak je to dobře. Nemluvila ke mně, ale všemu jsem rozuměl.“ V tom kostele vůbec nebyl obraz Panny Marie, ale Alfons vyznává: „Líbal jsem obraz Nejsvětější Panny, z něhož pramenily milosti. Ach, byla to ONA!“

Neposkvrněná Matka Boží učinila ze zarytého nevěrce horlivého vyznavače Krista. Zřekl se všeho, co není Kristus: „Láska mého Boha zaujala místo veškeré lásky. (…) To šílenství je dnes mojí moudrostí a mým štěstím.“

První slova přemoženého a zázračnou mocí obráceného Alfonse byla výrazem velké vděčnosti k de La Ferronaysovi. Později vyznal: „Jak se ten člověk za mě modlil!“ I když neuměl říct, jakým způsobem se to dověděl, podobně jako o mnoha pravdách víry. Klapky mu spadly z očí, zmizely jako sníh, bláto a led pod horoucími paprsky slunce.

Alfons se už do Neapole nevrátil a nepokračoval v plánované cestě. Skončil v římském domě svatého Ignáce v Loyole a u jezuitů, kteří pořádali přípravu na křest. Obřad se konal 31. ledna 1842. Trval tři hodiny. Vedl ho kardinál Patrizi. Při křtu přijal jméno Maria, aby tak uctil Pannu Marii počatou bez poskvrny ze zázračné medailky. Přijal také svátost biřmování a první svaté přijímání. Brzy nato ho generál jezuitů představil papeži Řehoři XVI. Po zvláštním vyšetření záležitosti jeho obrácení na základě výpovědi devíti věrohodných osob potvrdil kardinál Patrizi jeho konverzi.

Alfons Maria Ratisbonne vstoupil k jezuitům a v roce 1848 přijal kněžské svěcení. Pak však na základě dispenze odešel z řádu, obnovil styky se svým bratrem Teodorem Ratisbonnem a společně pracovali na obrácení židovských spolubratří, zvláště děvčat, a připravovali je ke křtu. Založili pro ně kongregaci Nejsvětější Marie Panny Siónské (Siónské sestry), kterou potvrdil Pius IX. (1)

V roce 1855 přenesl Ratisbonne své působení z Evropy do Jeruzaléma a tam s velkou obětavostí založil v roce 1856 u oblouku Ecce Homo na Via Dolorosa klášter Siónských sester, školu a sirotčinec. Usiloval o obrácení židů a muslimů. Druhý klášter založil v Ain Karem. Tam je také pochováno jeho tělo. Zemřel 6. května 1884.

Několik let před vyhlášením dogmatu o neposkvrněném početí v roku 1854 a před lurdským zjevením v roce 1858 Matka Boží obrácením Alfonse Ratisbonneho ukázala světu další příklad své vítězné moci a své zaručené přímluvy u svého Syna.

(1) Římský klášter těchto sester ukryl a zachránil před smrtí 187 římských Židů. Dnes má kongregace přes 500 sester v 85 domech na všech pěti kontinentech.

Hrob Alfonse Ratisbonneho

Z Posłaniec Serca Jezusowego 12/2004 přeložil -lš-
One more comment from Hanka Kraská
Depeche Mode
"Mne odpovede kladie pán moderátor"...pamätná to veta.
Hanka Kraská
LifeSiteNews:
Abp. Viganò: Freemasonry is using the WHO and the ‘Bergoglian church’ to advance its global coup - LifeSite
Abp. Viganò: Slobodomurárstvo využíva WHO a „Bergogliansku cirkev“ na presadenie svojho globálneho prevratu
Arcibiskup Vigano dnes poskytol trhovú analýzu WHO a súčasného slobodomurárskeho davu vo Vatikáne, ktorý mnohým pomôže pochopiť, čo sa v súčasnosti skutočne deje vo …More
LifeSiteNews:

Abp. Viganò: Freemasonry is using the WHO and the ‘Bergoglian church’ to advance its global coup - LifeSite
Abp. Viganò: Slobodomurárstvo využíva WHO a „Bergogliansku cirkev“ na presadenie svojho globálneho prevratu

Arcibiskup Vigano dnes poskytol trhovú analýzu WHO a súčasného slobodomurárskeho davu vo Vatikáne, ktorý mnohým pomôže pochopiť, čo sa v súčasnosti skutočne deje vo vedení katolíckej cirkvi a vo svete. Tento muž má neuveriteľný prehľad a odvahu . Miluje svojho Majstra, Ježiša Krista, a preto hovorí pravdu tak smelo a bez okolkov. Mnohí takých prorokov nemajú radi ani si ich nevážia a radšej by ich ukameňovali za ich úprimnosť, ako sa to stalo mnohým prorokom a svätým v minulosti, ale naším príkladom je Kristus. Bol preklínaný, pľuvaný, mučený, zosmiešňovaný, zosmiešňovaný, zradený a ukrižovaný za to, že hovoril nepohodlné pravdy. Povedal nám, aby sme Ho napodobňovali. Láska nie je len hovoriť a robiť pekné veci. Často to zahŕňa utrpenie za to, že hovoríte pravdu pre dobro toho druhého.
Dva články, jeden dnešný a prvý včera , od hrdinskej lekárky a právničky Simone Goldovej , informujú o obrovskom výsmechu jej odsúdenia na dva mesiace väzenia po strašnom zatknutí FBI v jej dome, pretože len vyšla na otvorené priestranstvo. dvere budovy Kapitolu vo Washingtone, DC 6. januára 2021. Predniesla prejav k pokojnej verejnosti vo vnútri, kde bola. Doktorka Goldová bola očividne zameraná Bidenovou administratívou na pomstu kvôli jej statočnému a mimoriadne účinnému odporu voči hroznej vládnej politike Covid. Vďaka včasnej liečbe zachránila mnoho tisíc životov a odviedla historický vzostup mnohých tisícok iných lekárov proti vládnej politike Covid. Tejto odvážnej žene patríme všetci za veľkú vďaku.
John-Henry Westen robí rozhovor s dôstojníkom CIA na dôchodku a teraz nezávislým novinárom, ktorý vás ohromí svojimi odhaleniami o skupinách, ktoré sú odhodlané zvrhnúť americké politické a sociálne štruktúry. Toto je neuveriteľný rozhovor. Prosím, POZRITE SI TO.
A v dnešných správach LifeSiteNews je oveľa viac podobnej hodnoty.
Ak si ich vážite a veríte, že táto práca musí pokračovať a musí osloviť oveľa viac ľudí – PROSÍM, aby ste dostali čo najštedrejší darček k našej letnej kampani kliknutím sem.
Steve Jalsevac
LifeSiteNews.com
Retired CIA officer: Marxist groups are ‘financing’ and ‘directing’ pro-abortion violence - LifeSite

Dôstojník CIA na dôchodku: Marxistické skupiny „financujú“ a „riadia“ násilie podporujúce potraty Sam Faddis, nezávislý novinár a bývalý operačný dôstojník CIA, mi v The John-Henry Westen Show hovorí, že násilie sa bude zhoršovať, keďže cieľom týchto skupín je zvrhnúť americké politické a sociálne štruktúry.