Clicks339

5.7.2020 Klaus varoval před vládním zadlužením Česka - zadlužením vnuků našich vnuků

Viz i detaily od rozvědčíka 8.7.2020 zadluží Česko Rothschildovi o 1/2 bilionu Kč a úroky Klaus přesný transcript: Dobrý den. Na Primě a CNN Prima News vás vítám u sváteční Partie. Dnes je mým …More
Viz i detaily od rozvědčíka 8.7.2020 zadluží Česko Rothschildovi o 1/2 bilionu Kč a úroky Klaus přesný transcript: Dobrý den. Na Primě a CNN Prima News vás vítám u sváteční Partie. Dnes je mým hostem bývalý prezident České republiky pan Václav Klaus. Dobrý den. -Dobrý den.|-Pane prezidente, na začátek, co vám koronakrize dala a co vzala? Je něco takového?|-Tak nevím. Tak žiju. Nevzala mě jako riziková generace, jako rizikový člověk věkově, myslím, že jsem ji prožil v naprostém elánu, pohodě, intenzitě, psali jsme, vydávali jsme něco, dělal jsem rozhovory, myslím, že jsem chodil na procházky víc, než chodím teď, když už zase chodím do práce, abych se trošku hýbal, tak tohle mně nevzal a já mám strach, že více to zahýbalo se světem, s politikou, s životním stylem, ale myslím, že kdo se tomu dokáže ubránit, tak možná nic neztratil. -Ta čísla nakažených znovu rostou v České republice, bojíte se druhé vlny? -Myslím, že ta čísla nakažených jsou trošku spornou věcí, ty jsou ve velmi těsné korelaci s počtem testování, a když se teď zase pořád testuje na Karvinsku, tak se zvyšují počty nakažených. Já myslím, že ne. My jsme se tím koronavirem intenzivně zabývali, my jsme dokonce vydali takovou knížečku, která jmenuje Karanténa, kde je celá řada textů na téhle téma, a my nejsme pro bagatelizovat to, co se dělo a děje, ale zase považujeme všechny reakce státu za výrazně přestřelené a budou mít takové následky, že si to asi nikdo ani nedovede představit. -Teď se vede ta společenská debata o tom, jestli ta opatření v těch jarních měsících byla adekvátní, bylo pro vás něco zbytečné nebo zbytečně dlouhé, zbytečně tvrdé? Pokud si to už dovolíme hodnotit takto vlastně s odstupem pár týdnů. -Tak jako bývalý předseda vlády, prezident a tak dále, tak nesdílím názory řady mých kamarádů, kolegů, kteří si myslí, že se to mělo udělat všechno absolutně jinak a že měli politici dlouho čekat a podobně, já se nedivím, že se politici ulekli. A v úleku dělali rychlá, na začátku rychlá rozhodnutí, která zpětně můžeme hodnotit jakýmkoliv způsobem, ale toto já respektuju. Já se těch uleknutých prvotních opatřením nijak bych nezříkal, takže kdybych to časoval nebo fázoval to, řekněme, i na měsíce, aby to bylo jasné, tak já nikomu nevyčítám to, co se stalo v březnu. I když je to, ty měsíce se překrývají, ale, řekněme, kdybych to tak formálně řekl, v březnu. Já myslím, že v dubnu už měla zvítězit koncepční, rozumnější politika, už se mělo ustoupit od celé řady těch plošných opatření a tak a já bych už se mračil výrazněji na to, co se děje v květnu a později. Takhle. Kdybych to mohl fázovat. -A vy osobně, ke které skupině teď patříte? K té, co se vrátila už do normálu, anebo ta, která je pořád trochu obezřetná? Vy jste to sám zmínil, byl jste v té nebo jste v té rizikové skupině.|-Já jsem byl v normálu každý den a já jsem ani vteřinku nepřipouštěl, že by byl nějaký nenormál. Já jsem roušku moc nepoužíval a a já jsem také se nezdržoval za zavřenými okny a zdmi svého domu, nikoliv, já myslím, že jsem se stýkal se spoustou lidí, a mám pocit, že všechna ta různá dramatická opatření byla prostě přehnána, takže mně se na životě nic zásadního nezměnilo. -Když říkáte, že jste roušku nepoužíval, tak to znamená, že jste ignoroval to nařízení hygieniků nebo jste ho porušoval?|-Tak já se přiznám, že nejezdím městskou hromadnou dopravou, takže možná, že na mě nikdo nechtěl, abych měl roušku, no a jinak jako co, jinak jsem neměl důvod ji nosit.|-Na procházce? -Na procházce, já nevím, to snad v prvních dnech bylo možné nebo potřebné tu roušku mít, ale pak sám v přípražském lese, nevím, koho bych nakazoval. -Pane prezidente, vy jste dával rozhovory v těch jarních měsících a vyjadřoval jste tam obavy, že se změní naše životy v té době postkovidové, že nám to vezme část osobních svobod, že si budeme muset zvyknout na jiný druh života, použil jste to slovní spojení, cítíte to už? Vidíte to? -Tak já myslím, že došlo ke kvalitativní změně našich životů a v celospolečenské oblasti, v životním stylu, samozřejmě bude to mít tak obří dopady na ekonomiku, o kterých nikdo ani pořád nechce tušit, a zrovna tak došlo k zásadní změně v nadvládě státu nad občanem, v tom, že mu stát diktuje, co musí, nemusí, a samozřejmě ten nárůst role státu, ten probíhá už několik desetiletí v celém světě a v Evropě, nemyslím teď zrovna jedině v České republice, no a ten byl postupný. To postupně prolínalo, že stát sahá na tohle, na tohle, reguluje, kontroluje, řídí každého z nás, kouká se na nás díky moderním technologiím a díky digitalizaci, to byl jasný proces, který se prosazuje už delší dobu, ale byl to pouze takový postupný proces kvantitativního typu a koronavirus tomu dal novou kvalitu. Prostě ten stát se dneska neostýchá dělat věci a uvažovat o věcech, které by v minulosti vůbec nebyly představitelné.|-Například? -No ne, tak ta kontrola každého jednotlivce je jedna věc, druhá věc je, co dělá regulačního ve všech možných věci, které se netýkají jenom konkrétního, co ráno udělám, když vyjdu z domova, ale zásahy do ekonomiky obří, to, jak došlo k totálnímu rozvratu veřejných financí naší země i dalších zemí, to je věc, o které myslím, že nikdo netušil.|-Já se k ekonomice a k ekonomickým opatřením v rozpočtu hned dostanu, jenom jak jste zmínil moderní technologie, dal byste teoreticky svolení s chytrou karanténou, se sledováním vašeho chytrého telefonu...|-V žádném případě. -... a kreditní karty? -V žádném případě bych tento souhlas nedal. To říkám zcela rezolutně, ale nedal bych ho i také proto, protože zarputile nemám chytrý telefon a zarputile mám svou starou Nokii, která na to, abych se mohl vzbudit a abych mohl zatelefonovat, abych mohl poslat esemesku, mně bohatě stačí, jestli mám doma u postele iPad a v práci počítač, tak já nevidím, abych to ještě doplňoval tím, že bych měl v kapse chytrý telefon, takže mě by takhle jednoduše nekontrolovali a myslím, že to je také obrovská výhoda, ale my jsme nezmínili tu změnu, která nastala, jak vidíme teď, s tím, co se k tomu přepisování historie, zase bourání soch, ničení všech věcí. -I k tomu se dostaneme, ale když když jsme u té chytré karantény, jak by to tedy podle vás stát měl dělat? Vy říkáte, nenechal bych se sledovat, ten názor má spoustu lidí, tu mobilní aplikaci eRouška, které je součástí chytrá karanténa, tak si nainstalovaly jednotky procent lidí, Češi k tomu nejsou svolní, jak to má stát jinak dělat? -No, tak já myslím, že Češi jsou ještě v tomto smyslu trošku nedůvěřiví k tomu státu, naštěstí díky komunismu, díky zkušenosti s komunismem nejsou tak nevinní jako někteří lidé v západní Evropě nebo jinde, takže nevím. Nevím. Nechci radit. Nejsem předseda vlády. Nejsem v této roli.|-Schodek rozpočtu na konci června dosáhl 195 miliard korun. Je to nejhorší výsledek od vzniku republiky. Děsí vás to? -Mě to děsí absolutně, já jsem přišel do politiky jako ministr financí, což už myslím, že začíná být pozapomenuto, a pro mě vyrovnaný státní rozpočet byla naprostá alfa a omega mého myšlení. A my jsme vydrželi vyrovnaný státní rozpočet prvních 7 let po pádu komunismu, takže z toho já byl 3 roky ministr financí a pak předseda vlády. 7 let jsme vydrželi totálně vyrovnaný státní rozpočet, a to bylo přece v hrozivém ekonomickém obratu, zvratu, který byl, likvidace komunistického systému, pád HDP, jednorázový, nevyhnutelný, a přesto jsme celou dobu drželi vyrovnaný státní rozpočet a považovali jsme to prostě za samozřejmost, správnost a to, co se děje teď, je pro mě konec světa opravdu.|-Promiňte, ale ta situace s koronavirem je výjimečná, vláda vypnula ekonomiku, ten schodek roste, má vláda jiné možnosti? Schodek na příští rok si nechala vláda odklepnout ve sněmovně a nechá příští týden ve třetím čtení na 500 miliard korun, tak možná jako bývalý ministr financí. Co byste dělal na místě Aleny Schillerové?|-Já myslím, že my se takhle tím, že budeme házet peníze do ekonomiky, tím žádné problémy koronaviru nevyřešíme. To by mělo být naprosto jasně řečeno. My pouze rozvrátíme své finance. My způsobíme to, že budeme splácet dluhy ne našich, jak jsem někde řekl a teď se to chytlo, další ekonomové to říkají, to nebudou splácet pouze naše děti a naši vnuci, ale vnuci našich vnuků. Prostě to je pro mě naprosto nepřijatelné. Takže sen o tom, že se proinvestujeme tím, že do toho budeme lít peníze, ten já myslím, že neexistuje. Jestli něco ekonomika musí udělat, tak musí se radikálně změnit. Musíme se vrátit k takovým myšlenkám a postupům, které se dělaly po listopadu 89. Prostě tu přeregulovanou ekonomiku, přestátněnou musíme znovu prostě trošku osvobodit. Přece naše myšlenka bylo zrušit dotace všeho druhu po listopadu 89. Ty se nám pěkně navracejí a vůbec nikdo neříká nahlas, že máme větší podíl dotací na HDP, než má drtivá většina zemí OECD, těch 30 nejvyspělejších zemí světa. A tak my máme 6 % dotací na HDP, průměr oECD je 2 %, neboli tady osvobodit tu ekonomiku od netržních státních regulací, ty nás ničí, musíme odzelenit ekonomiku, prostě nemůže pokračovat takovéto zelené šílenství, které tady u nás zavládlo, a tak dále. To je řešení, jak osvobodit tu ekonomiku.|-Ale v tom krátkodobém hledisku, co měla vláda podle vás dělat? Říkáte, je iluzorní, že se proinvestujeme, kritizujete vysoký schodek, co měla vláda dělat? Měla škrtat?|-Tak já myslím, že v ekonomice naší a v našich státních financích je tolik věcí ke škrtání, my jsme připravili takovou sérii článků, které vyjdou snad příští týden v Mladé frontě DNES, a tam důrazně rozlišujeme, vráťme do hospodářské politiky systém, řád a promyšlený záměr. Nedělejme chaotická opatření. Druhý text: nejde nejen hašení požáru, ale i obrana před požáry budoucími. Třetí: co musí vláda udělat v krátkém období, teď. A čtvrté: zásadní koncepční změny systémového typu. Takže já to tady nechci... -Ne, promiňte, když zmiňujete ty texty, nemáte ambici se s Alenou Schillerovou spojit? Myslíte si, že to čte? Já nevím, já doufám, že to možná čte jako, a nemám pocit, že by mohla takhle neuvažovat, já myslím, že tak uvažuje, ona je tlačena jednotlivostmi a každodennostmi a tak dále a vláda rozhoduje, já myslím, že ona jako ministr financí, všichni ministři financí vzdychají na každém zasedání vlády. Já myslím, všichni ve všech typech vlád levicových, pravicových, nejasných, jako je ta naše dnešní, vždycky si ministři financí zoufají. Vždycky obrací oči v sloup, když ten ministr navrhne to či ono, no, ale teď jde o to, jestli jste ministr financí, který má vedle sebe sedící paní Maláčovou, nebo jestli jste ministr financí, který má vedle sebe sedící nějakého jiného.|-Promiňte, ale na druhou stranu, Alena Schillerová je teď ještě ministryně v době koronakrize, je poměrně v unikátní situaci, vy jí důvěřujete? No, já bych si myslel, že kdyby v té vládě bylo 17 nebo kolik Schillerových, tak by to bylo lepší, než aby tam byla jedna Schillerová a 16 Maláčových. Takhle bych to zjednodušil.|-A když jste zmínil škrty? Kde vidíte prostor? Pokud můžete být konkrétní.|-No, dobře, tak mně nejde o to, já si dávám velký pozor, protože nejsem ve vládě a nechci kecat do toho těmhletěm, ale myslím, že je potřeba, máme koncepční zase škrty prostě. Za prvé, preferujme opatření typu úlev před explicitními dotacemi. To se nám zdá naprosto jasný. Zastavme účinnost nejrůznějších zákonů typu minimální mzdy, zrušme institut zaručené mzdy, zastavme, zrušme neobsazená úřednická místa, zastavme předbíhání růstu platů ve veřejném sektoru oproti sektoru soukromém a tak dále, zrušme populistická zvyšování platů a tak dále, zaveďme moratorium na vznik nových úřadů, zrevidujme potřebnost dnešních státních agentur a tak dále, zrušme dotace politickým neziskovkám a já myslím, že nejde o to, abychom tohleto udělali, ale to jsou ty krátkodobé věci, ke kterým není třeba žádná změna zákonů, čili žádná systémová změna, ty se dají udělat rozhodnutím vlády, a kdyby byla vládní koalice jako připravena tohleto udělat, tak to prostě jde. Mám tady 10 bodů, ale opakuji, není to tady téma úplně detailní takhle povídat. Já bych samozřejmě si troufnul sáhnout na to, co je tabu, a někdo mně včera moc hezky říkal, kdykoliv se začne mluvit o zásahu do peněz armády a výdajů armády, kupování pandurů a tak dále, tak všichni politici se tak začnou dívat mimo, začnou se dívat jako na stranu a neodpovídají seriózně, no, prostě ano, zrušme některé nesmyslné obří výdaje státu.|-Nicméně my máme závazek vůči NATO a musíme vydávat určité procento na obranu.|-Já nevím, jestli musíme vydávat určité procento na obranu. Hlavně musíme vydávat jakékoliv peníze smysluplně, aby měly smysl. Ne jenom, jestli to někdo předepíše, že to mají být 2 %, my jsme ty 2 % nebyli schopni nikdy zrealizovat, protože jsme je neuměli použít. A myslím, že takhle to bude v hromadě věcí.|-Čili výdaje na obranu podle vás smysl nedávají? -Tak já myslím, že jsme země, která žije v složitém, komplikovaném světě, nejsem si jist, jestli má bojovat v Afghánistánu a v Mali. To si jist nejsem. Dokonce si myslím, že nikoliv, jestli má armáda něco dělat, tak má hlídat tuhletu zemičku a být, no, nevím. Nevím. Samozřejmě bude křik teď, který bude říkat, že jsme součástí jistých klubů, který zrovna bojuje v Mali, ale já nevím, nakolik v Mali opravdu bojuje ten náš v uvozovkách, když jsem použil s nadsázkou to slovo, klub. Mali je bývalá francouzská Afrika, tam hlavně bojuje Francie a má své dlouhodobé zájmy, Česká republika tam konkrétně žádné zájmy nikdy neměla, nemá, mít nebude, tohleto si začněme odvažovat, říkat a naši jestřábi někteří ve sněmovně teď asi křičí, jestli se na to někdo z nich dívá, ale to by měla být také seriózní diskuse dneska.|-Když se vrátím k ekonomice, pane prezidente, jak hodnotíte vládní opatření v době koronakrize?|-Můžu ještě říct poslední věc k tomu? -Ano.|-Protože jestli koupíme v cizině ty pandury za 55 nebo kolik miliard, tím s koronavirem nic neděláme. Možná děláme něco s koronavirem v zemi, kde se ty pandury vyrábějí. To možná pomůže, že si eventuálně od nich koupíme ty cizácký pandury, tak to možná pomůže, recovery, pomůže obnově postkoronavirové v té zemi, kde se tyto pandury vyrábějí, ale naší ekonomice to vůbec nepomůže, takže jestli něco chtějme dělat, co by mohlo trošku rozběhnout tu naši ekonomiku, tak dělejme něco vůči našim firmám. A to jako myslím, že proto ta otázka té obrany a armády je relevantní.|-K té mé otázce, jak hodnotíte vládní opatření na pomoc lidem, firmám, programy na podporu zaměstnanosti? -Nevím. Když bych byl ve vládě, tak bych určitě podlehl stejné panice a stejnému tlaku, stejnému křiku, stejnému volání různých lobbistických skupin a určitě bych nerad nějaké peníze tímto způsobem vydával. Určitě. Říkám to naprosto rezolutně, ale věděl bych daleko dřív, že to musím zarazit a že tudy cesta nevede, protože vydávat mohu jenom peníze, které mám. Nemohu vydávat peníze, které nemám a které si budu na to muset jako stát vytisknout nebo půjčit prostě, to bych věděl dávno dřív, než ví dnešní vláda, a jestli si někdo myslí, že tudy se proplatíme do budoucna, tak to se bohužel strašně mýlí.|-Programy typu Antivirus, kurzarbeit po německém vzoru podle ekonomů i ministryně práce zachránil 700 000 pracovních míst. Měl smysl? -Já nevím, to jsou trošku fráze prostě, no, tak nevím, no. Kdyby ten stát měl schovány peníze a kdyby měl na ně připravené, kdyby si jako moudrý stát dělal nějaké zásoby peněz, kdyby v posledních pěti, šesti letech mimořádně úspěšného ekonomického růstu, kdyby neměl každou chvíli v rozpočtu dluh, kdyby si něco připravil, no, tak pak by to mohl v této chvíli vydávat, ale když to neměl, tak myslím že to vydávání peněz kromě těchhletěch typů kurzarbeit, jak říkáte, tak jako ono nebude tak rychlé. Já jsem dneska někde četl článek o tom, že ze všech, já nerozumím všem těm Anticovid, Covid, Covid 1, Covid 2, Covid 3 a tak dále, nejde o to, diváci určitě také to nerozlišujou, ale z té obrovské sumy 450 miliard, které údajně je stát schopen garantovat nebo dávat, no, tak někde jsem četl moc hezkej článek, že zatím bylo vydáno prostě ze 450 miliard 0,04 %, jo.|-Za to ministr Havlíček čelí kritice, nicméně v globálu ta opatření byla dostatečně rychlá, pomohla? Vy říkáte, co byste vy dělal na místě vlády? Neměla snad dělat nic, nebo...?|-Já jsem to opravdu řekl jasně před chvílí. Já nekritizuju první úlek a první reakce státu, řekněme, v té první měsíční epizodě, ale myslím, že už to trvalo dlouho a už dávno to mělo být vystřídáno systémovými opatřeními, promyšlenými záměry a ne takovým zalepování děr a uspokojování největšího křičení těch či oněch prostě.|-A jak hlubokou a těžkou očekáváte krizi, pane prezidente?|-Tak já jsem vstoupil do diskuse o vůbec těchto tématech někdy před čtyřmi měsíci, kdy mě opravdu nadzdvihl jeden brněnský ekonom, který řekl, že vypadá, že by se tak růst ekonomiky mohl snížit o 0,2 %. Já jsem myslel, že nevěřím svým očím. Já jsem pak četl debatu Chief Economist, hlavních ekonomů různých našich bank a finančních institucí a ty říkali jenom, tak vidíme, že zpomalí růst tak o 1, 2 %. Tak v tu chvíli já jsem řekl, to si děláte legraci, ten bude o řád vyšší a vyslovil jsem proti tomu slůvko 10, 15 % HDP. Dokonce někdy ze nějaké 2, 3 týdny později jsem jim to řekl, ono to může být až 20, čili já mám obavu, že ten pokles bude opravdu větší, a to, že zatím prostě nevzrostla nezaměstnanost, že i když evidentní je, že nastane, že se prostě všechno zatím dofinancovalo a profinancovalo, tak to nevypadá, ta čísla, tak hrozivě, i když poslední hard date, ta poslední tvrdá data, která snad máme, jsou o průmyslu v měsíci dubnu, jestli se nemýlím, a to je pokles o 33,7 %. Pokles o 33,7 % je ve výrobě našeho průmyslu a já jsem velmi zvědav, jaká budou data za další měsíc, no, tak to přece znamená, že my nemůžeme se chovat, jako když se nic neděje. My nemůžeme dostávat stejné příjmy, jaké jsme dostávali předtím. Prostě to nejde, no. A to v té ekonomice se samozřejmě velmi silně projeví. My jsme a bylo to v mnoha ohledech dobře, my jsme nejprůmyslovější ekonomikou Evropy. Myslím, že to bychom si měli přiznat. U nás je největší procento lidí, které pracuje v průmyslu z celé Evropy. To je velikánské číslo. No, ale jestli ten průmysl zásadně zakolísá, no, tak prostě ty pády budou velké. Já nechci tím strašit a kéž by se moje číslo 15, 20 mýlilo, ježíš, já bych dal na modlení okamžitě...|-15, 20 propad ekonomiky v HDP. -Ano.|-A nezaměstnanost, pane prezidente, máte vy tady taky takový odhad?|-Podívejte, v Americe, kde ekonomika pružně reaguje, kde nemají takové nesmyslné zákony pracovního trhu, tak mezi měsícem březnem a dubnem se zvýšila nezaměstnanost ze 4 na 14 %. To znamená, že ta ekonomika reaguje. Že prostě ten výkyv způsobí racionálně pokles zaměstnanosti. U nás, jestli se nemýlím, mezi dubnem a květnem se zvýšila nezaměstnanost ze 3,4 na 3,56.|-Ale bylo to také díky programu Antivirus, který chrání pracovní místa.|-Ne, program Antivirus fiktivně chrání pracovní místa, program Antivirus fiktivně umožňuje financovat ty lidi a nevyhodí je, nechá je nechodit do práce, nechá je sedět doma, nechá je ošetřovat někoho, nechá je starat se o děti, a to není ochrana, ježíš, to slovo nevyslovme, to není žádná ochrana pracovních míst, to je fiktivní, umělé vytváření zdání, že pracovní místa ještě existují. Jestli... -Podle vás teda neexistují, nebo máte už odhad, kolik těch míst teda reálně neexistuje a tolik lidí skončí na úřadu práce?|-Ne, nezlobte se, já nejsem ministr práce a sociálních věcí, já nemám 73 úřadů, kde bych dostával pravidelné zprávy, jak to vypadá na Karvinsku, jak to vypadá na Bruntálsku, na Mostecku, nemám, já tohle nechci. Já mluvím o koncepčních věcech. Ale já chytám za slovo, že to není záchrana pracovních míst. To je fiktivní záchrana určitých lidí, že mají dojem, že ještě to pracovní místo mají, i když ono už visí ve vzduchu, už je dávno ve vzduchoprázdnu a prostě těžko bude udrženo. -Pane prezidente, Evropská unie vysloužila si kritiku za nečinnost, apatii, nebo dokonce zablokování rozhodnutí členských států. Vy jste nikdy nenechal na Evropské unii nit suchou, možná ani po vás nebudu chtít další kritiku Unie, ale co to bude mít za následky podle vás? Koronakrize, chování Unie, její pozice a postoj do budoucna pro Evropu a celou Unii? Tak za prvé já patřím k těm, kteří kritizují Evropskou unii jako myšlenku od samotného počátku, a proto jsem necítil žádný důvod, abych se najednou přidal na stranu těch, kteří dodneška Evropskou unii milovali, mysleli, že to je zázrak lidstva, že něco takového vzniklo, a teď najednou byli zklamáni, že Evropská unie nefungovala. Ne. K těm jsem se já nemusel přidávat, já jsem byl šťastný, že Evropská unie nefungovala, protože tím umožnila, aby fungovaly jednotlivé národní státy a dělaly svá opatření, která byla, doufejme, racionálnější než ta, která budou přicházet od Evropské unie. Takže to je teze první. Já Evropskou unii, já jsem ke své kritice Evropské unie koronavirem nepřidal ani jednu jedinou řádku. Já jsem myslel, že je dobře, že nefungovala. Tak ukázala tu svou neschopnost fungovat v takovýchhle krizových situacích. Což je ale dobře. Dneska bohužel se Evropská unie otřepala, teď už je důvod ji zásadním způsobem kritizovat, prostě to, jestli se vrací ke svému Green Deal, ke svému zelenému plánu, kde chce ozelenit ekonomiku na úkor ekonomické racionality, a jestli si paní von der Leyenová vymyslela svůj Next Generation EU plan, plán o budoucích generacích EU, plán, který se teď projednává, bude schvalovat nebo neschvalovat v Bruselu, plán, který najednou chce dát 500 miliard dotacemi podle podivných kritérií jednotlivým zemím a 250 miliard euro eventuálně formou bankovních úvěrů, no, tak to už je pokus Evropské unie znovu se vmísit do hry, já bych si to nepřál zásadním způsobem a já vnímám, že náš premiér má proti tomuto plánu nějaké výhrady, ale opravdu on má správné výhrady, že mu vychází z toho, že Česká republika bude čistým plátcem a ne čistým příjemcem, to je v pořádku a to je úkol vlády a předsedy vlády, aby proti tomu protestoval, ale já myslím, že je koncepčně nesmyslný ten plán jako celek. -A když jsme byli u vlády, tak pojďme na opozici. Českou domácí opozici. Pane prezidente, sledoval jste její počínání? Jak ho hodnotíte?|-Můžu, já vám tady přečtu jednu větu. Jednu větu, já to můžu říct z hlavy, ale jednu větu: Dnešní přelomové chvíle jsou historickou zkouškou i pro opozici. Nejen pro vládu. Zatím u ní vidíme jen politikaření, malicherné spory o detaily či soutěž o nejštědřejší rozdávání peněz z kapes daňových poplatníků. Není u ní vidět zájem státu a společnosti jako celku. Já myslím, že... -Celá opozice? Nebo kdo politikařil, kdo byl malicherný? -Já myslím, že všichni. Já rozumím zase, ta opozice musela se tvářit, že se má pomáhat a že když by, neodvažuji se říkat, že se nemá pomáhat, protože vidí volby v říjnu první a příštím říjnu druhé a tak dále, takže já myslím, že ta opozice nezformulovala jasný koncepční program a plán alternativy k vládnímu plánu. Opravte mě, já jsem nic takového, takový dokument já jsem neviděl, že by někdo vyrobil takový projekt. -Počkejte. Premiér Babiš na začátku koronakrize vyzval ke spolupráci, opozice spolupracovala, ale pak se, dejme tomu, trochu naštvala, když vláda neakceptovala jediný její pozměňovací návrh, jediný návrh, který by měl lidem pomáhat, a pak vlastně se trošku změnila i role opozice, ale asi nevím, jestli to je úplně vyčítat opozici, že nic neudělala, nic nenavrhla. -Role opozice v takovéhle situaci je těžká. Ona se musí bít v prsa a říkat, dělal bych to jinak, nicméně takovéto kalouskovšťování, to se mi zdá legrační, a že by něco takového mohla vláda prostě akceptovat, tak tudy aspoň cesta nevede. Ale nemám důvod radit opozici. Ptala jste se mě, jak ji vidím, zdá se mi, že dělala tyhlety věci, které dělala, nemám důvod, abych o své bývalé straně něco říkal nezdá, se mi, že by přišla s koncepčním alternativním řešením, ne. (???) malicherné spory. -Když jste zmínil ODS, stranu, kterou jste zakládal, vidíte tam něco z té vaší klausovské éry nebo někoho?|-Já myslím, že opravdu nevidím. Já nechci se dotýkat tisíců členů, které nevidím, které jsou po celé naší republice, kteří mi občas píší a kteří si také zoufají nad tím, co se děje. Nechci paušálně hodnotit...|-Co vám píší, pane prezidente? Nad čím si zoufají? -Zoufají si na tom, jak jejich reprezentace se v té vrcholové politice chová. -Co jim vadí konkrétně? Asi nemusíte být adresný, ale možná je tam něco, co spojuje tadyty stížnosti směřované k vám?|-Tak já myslím, že to, co jsem řekl prostě, politikaření, takové chytání za slovíčko, malichernosti, navíc také potom pokusy vmísit se do toho, že to jsme probojovali my pro tuhletu skupinu lidí a tady se chytit a tady vypadat, že se něco udělalo. Ne, já mluvím o koncepčním programu. Přece ta ODS měla dostatek času, měla dostatek sil, aby připravila knížku a tady říkala, knížku téhle aspoň velikosti, jako my jsme vydali tu Karanténu tady s 12 kapitolami, aby řekla, my myslíme, že se mělo všechno dělat jinak a podobně. Nic takového neudělala. Chytat za slovo toho ministra či onoho ministra a jen tak se předvádět v Parlamentu. To není koncepční program. A to jako já myslím, že i když je vám strašně milá ta ODS, ne, já pošťuchuju jenom, tak jako tohle nemůžete říct, já vím.|-Já se ptám na ODS proto, že vy jste tu stranu zakládal, jste jejím častým kritikem, tak mě zajímá, jak vnímáte počínání strany v době koronakrize, v době předvolební, máte vy třeba ambici jenom sám pro sebe říkat, co by měli dělat lépe, nebo už nad tím máváte rukou? -To už jsem dávno mávl rukou. A fakt jako taky nemám nárok, abych tohleto radil a říkal. Opakuji, mně jde o to koncepční řešení a myslím, že měla ODS šanci připravit dokument, který by řekl, to je alternativa. Ne jako jenom, jestli štěknou chytřeji nebo hloupěji na ten či onen výrok toho či onoho ministra při zasedání Parlamentu. To není politický skutečně program a to není politický koncept. To je takové trošku chytání za slovo, no. Navíc v tom Parlamentu, kde se vedou hodinové, desetihodinové debaty, mají roušky, navzájem se moc neslyší, neposlouchají, protože je to takové trošku divadýlko, no, nevím. To nekritizuju. Nechme to.|-Za 3 měsíce, my spolu mluvíme ve čtvrtek 2. července, jsou volby do krajů a části Senátu, vy jste nikdy nebyl fanouškem těch dvou institucí, budete se těch voleb vůbec účastnit? No, to budu muset mít šanci někoho volit, teď mě opravte, jestli já budu mít šanci volit. Já myslím, že na Praze 8, kde já bydlím, do Senátu byl zvolen minule před dvěma lety někdo jiný, takže tam teď další 4 roky volby nebudou, no a jestli jsou to volby krajské, no, tak to nejsou volby v Praze, jestli mě teď opravte. -Ta moje otázka byla jako spíš teoretická. Máte vůbec vy v tom osobní angažovanost, v takových volbách, jako jsou kraje, jako jsou Senát? -Ještě v první půlce odpovím, že vy jste se mě správně ptala, jestli budu volit, tak já jsem si teď tím, já jsem o tom nepřemýšlel, ale teď tím pochopením, že mé volby to vůbec nejsou, tak jsem si strašlivě oddechl. Protože já mám bezvadnou výmluvu, že těch voleb se nebudu muset zúčastňovat. To je velmi dobrá věc. Nevím. Nevím. Já už jsem dlouho neměl koho volit. Já kdyby náhodou tam kandidovala strana mého syna, tak bych ji samozřejmě volil, protože v ní racionálno vidím a cítění těchto věcí vidím, ale rodí se, začíná, hledá se, získává členskou základnu a tak dále, ale takže kdyby náhodou kandidovala tam někde, kde bych já mohl volit, tak bych ji určitě volil.|-Na druhou stranu nemohou tyto volby Trikoloře spíš uškodit? Ona nemá v regionech silné kandidáty, silnou základnu, hrozí jí tam porážka, pak ta nálepka prohry se z politika a z politické strany těžko sundává. -To říkáte naprosto přesně, já myslím, že toho si také můj syn a další v čele tý Trikolóry podle mého názoru jsou vědomi, nicméně myslím, že se snaží, a syn mně poslal včera večer MMSku ukazující, jak mluví na náměstí v Domažlicích, neboli... On objíždí s dodávkou republiku, je to v pořádku, taková kampaň? Nebo radíte mu něco, jak dělat politiku, jak oslovovat voliče? -Já myslím, že já jsem mu radil tím, že jsem ho vychovával, ale teď nemám, myslím, důvod, abych mu komentoval jednotlivosti, ale o tom, že pro každou politickou stranu rodící se a navíc pro každou stranu, která je tak viditelně spojená s jedním jménem, které koneckonců nebude kandidovat ani v Domažlicích, ani v Novém Jičíně, nebo kde byl minulý týden, tak to je samozřejmě pro každou tu stranu riskantní. Já myslím, že máte stoprocentní pravdu v tom, že ten politik či politická strana, která neuspěje v jedněch volbách, dostala kaňku, která ji může poškozovat. Na druhé straně je možné se na to také dívat pozitivně a říct si, že řada těch lidí se dostala tím do politiky. Řada těch lidí poprvé promluvila do mikrofonu na náměstí v těch Domažlicích nebo někde jinde. Řada těch lidí se aspoň tak trošku dostane do médií a já myslím, že to je investice pro tu stranu do budoucna. -A ještě jedna věc, vy jste minulý týden v rozhovoru pro Mladou frontu DNES komentoval Milion chvilek pro demokracii, vy jste řekl, že si ji nepřejete, že je totálně, absolutně negativní a nešťastnou, Mikuláš Minář včera pro rozhovor pro náš web CNN iPrima řekl, že zvažuje kandidaturu do Parlamentu, přinese to podle vás něco? Rozhází to trošičku hlasy na politické scéně? Tak určitě. Tak jestli nejsou ty jeho statisíce lidí na náměstí nebo kolik jich tam bylo nebo tisíce naprostou fikcí, no, tak pak teoreticky nějaké voliče má, ale já si nedovedu představit, že bych mohl volit hnutí, které tak kritizuje a které říká nesmyslné návrhy, které nemá jednotící filozofii, jednotící koncepci, já nevím, za co bojuje, co by mohla nabízet voličům, jako jenom kritiku existujícího stavu, to už je nás hodně na tu kritiku. A co vím, co by mohla pozitivní říci. Já myslím, že i ti lidi, kterým něco na tom Milionu chvilek bylo sympatické, tak já nevím, jestli když se zamyslí nad tím, jestli to něco může pozitivního přinést, nevím, ale to je na ně.|-A ještě jedna věc v domácí politice. Před pár dny jsme si připomněli 70 let od justiční vraždy Milady Horákové, veřejným prostorem prolétla kampaň k tomu výročí, jak vy jste ji vnímal? Co jste si o ní myslel? -Podívejte, o tom, že to byl hrůzný čin a že komunismus je zlo a bylo zlo, spíš bylo, teď už žádný není komunismus naštěstí, a bylo zlo a že je zlo a že je potřeba ty největší hrůzy, které on udělal, prostě stále připomínat, to je naprosto v pořádku a k tomu já nemám, co bych dalšího dodal. Já generačně jsem pořád ještě prožil většinu svého života v komunismu, takže já o tom prožil svoje, já jsem byl vyhazován jako člověk, kterej nesouhlasil s tímto režimem, z práce a tak dále. Já k tomu nemám slovíčko, co bych pozitivního řekl, já jsem 20 let nevyjel do ciziny, protože jsem byl považován jako člověk, který si to nezaslouží, já jsem dostával na každou žádost o výjezdní doložku slavnou větu od nich v odpovědi z ministerstva vnitra, že vaše cesta nebyla shledána v zájmu v souladu se zájmy Československé socialistické republiky, já o tom mám co mluvit, a že to, co bylo s Miladou Horákovou, byla hrůza, ale já jenom nechápu, že to nikdo neoslavoval před 10 lety, 5 lety, 20 lety, 30 lety, najednou někdo přišel s ... tadyhletou myšlenkou a to se mi zdá trošku organizovaná a chtěná kampaň, které a priori nedůvěřuji. Opravdu jí a priori nedůvěřuji. -A na kterou pražští komunisté reagovali tak, že je to zkreslování a přepisování historické pravdy a rozdmýchávání antikomunistické nenávisti. Váš komentář k tomu. Já nemám důvod komentovat komunistickou stranu pražskou, její pražskou pobočku, nemám k tomu jedinej důvod a nemyslím, že to je zkreslování pravdy, ale no comment, to je nesmysl prostě. To jako mně nepřipomínejte tenhleten názor. Ale já si spíš kladu otázku, kdo vynořil se najednou po 70 letech, najednou veleobjevil tohleto téma a řešil to způsobem, jak se to ve všech předcházejících letech a desetiletích neřešilo. To mně trošku klade otázku, co tím kdo sleduje, a tady já bych si otázky kladl. -A ještě jedna věc, pane prezidente, co si myslíte o rozhodnutí Evropského parlamentu o deklaraci o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, je to pro Česko problém? -Já se Evropským parlamentem, evropským pseudoparlamentem, který se slovem parlament v podstatě nemá mnoho společného, já se jeho usneseními nezabývám. Já prostě nechci hodnotit o tom, jestli z hlediska práva to, co se děje kolem premiéra Babiše, je v pořádku, nebo ne. Na to opravdu máme soudy a můj výrok k tomu je naprosto bezcenný. Já vím, že superbohatý člověk, který vstoupí do politiky, prostě má svá rizika a tak dále, ale no comment. -A ještě možná jedna věc, než přejdeme k zahraniční politice, slibuju poslední otázka, jak jste vnímal tu politickou i ekonomickou debatu o pomoci letecké společnosti Smartwings? Padaly tam různé návrhy od zestátnění, když to velmi zjednoduším, po stoprocentní záruku za úvěry, vyšlo najevo, že premiér Andrej Babiš za Smartwings lobboval už v lednu, kdy se dostaly do problémů s boeingy, je to správně, pomáhat takto selektivně jedné firmě? Předseda vlády za ni má lobbovat?|-Tak za prvé o tom, že Smartwings měly veliké problémy, jsme všichni věděli, nakolik byly způsobeny jimi samými a nakolik byly způsobeny tím, že si koupili ta nová letadla toho Boeingu, která potom hezky stála měsíce na zemi a nemohla létat, a že se ta firma dostala do obřích problémů stejně, jak se dostala řada dalších leteckých společností, které byly hodně závislé na tomto typu Boeingu, to je známá věc. O tom, jestli vlády v řadě zemí těm leteckým společnostem pomohou, já myslím, že Lufthanse vesele pomáhá německá vláda a nikdo proti tomu v Německu, odkud jsem se včera vrátil, tak nikdo neječí na vládu, že pomáhá jejich milované Lufthanse. To jsou další věci. Já myslím, že problém je jiný, jestli my jsme chtěli mít dlouhodobě české aerolinie, o kterých si myslíme, že by trošku ohleduplněji měly lety, které vyhovovaly nám občanům naší země, než lety společnosti, která je majetkem v Číně, v tramtárii, v Americe, to já nevím. Já jsem prožil si s Českými aeroliniemi svoje, když jsme je nešťastně, já byl velmi proti, privatizovali metodou, že jsme je na začátku devadesátých let prodali Francouzům, Air France, po chvíli se ukázalo, že to je naprostá beznaděj, tak jako česká vláda jsme je od Air France zase museli vykoupit zpátky, čili já jsem si s aeroliniema prožil mnoho. O tom, že jestli se chceme rozhodnout, že budeme mít naše aerolinie, já bych kvůli tomu nedržel hladovku. Ale to se vláda musí rozhodnout vážným způsobem a není to triviální otázka. Pane prezidente, předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS, druhý nejvyšší ústavní činitel této země, pojede na přelomu srpna a září nad Tchaj-wan, poškodí to reálně obchodní vztahy s Čínou nebo obecně vztahy?|-Tak já bych to nezužoval na Vystrčilovy grošíky. Já myslím, že o grošíky díky prostě tady nejde. Je naprosto jasné, že dnešní svět je střetem dvou supervelmocí, Spojených států a Číny prostě. Takže nejde tedy o prostě grošíky. Nejde o tyhlety věci. Čína je nepochybně velmoc a měli bychom, je to velmoc, která má asi tak 140× více obyvatel než Česká republika. Já myslím, že si musíme dobře zvážit, jak se vůči ní chceme chovat. A myslím, že takové, jak já už jsem to nazval klukovina, že budu kopat lopatičkou do písku a budu říkat, já chci tohle nebo já chci ono, myslím, že to není racionální česká zahraniční politika. Já myslím, že já nemám nic proti Tchaj-wanu. Já bych si přál, aby to byla nezávislá, samostatná země, plně suverénní země, což si řada Tchaj-wanců samozřejmě přeje, a od nepaměti je veliký spor na Tchaj-wanu o tom, jestli zkusit žít s tou velkou Čínou, nebo se stát naprosto nezávislou zemí, to je věc druhá, ale jako že bysme se do toho měli vměšovat návštěvou našeho předsedy Senátu a myslet si, že tím něco v té světové politice vyřešíme, nepovažuji to za racionální. Česká republika má pořád někde napsáno ve svých koncepčních záměrech, že uznává politiku jedné Číny. Já jsem to tam nedal. Já když to vzniklo, tak jsem vrtěl hlavou a myslel jsem, že to možná není nutné před 30, 28 lety, ale byl jsem vyléčen tehdy nemilosrdně všemi, že to tak je. Čili to, že to Vystrčil dělá bez koncepce, to já považuju za strašně špatné.|-Události ve Spojených státech ovlivní podle vás volby? Možná jinými slovy, pomůže to Donaldu Trumpovi, nebo mu to uškodí?|-Myslíte americké volby. Ano. No, tak to, co se děje, je skutečně vyvrcholení útoku, který trvá už půlstoletí, na základní hodnoty západní civilizace, kam my patříme a včetně té civilizace americké. To, co se děje od šedesátých let, ta kulturní revoluce, která byla tehdy zahájena, já jsem dlouho odmítal to slovo kulturní revoluce, protože jsem říkal, my ji máme nemilosrdně spojenou s čínskou kulturní revolucí za Mao Ce-tunga, nepleťme lidi tím, že budeme toto slovo používat na 2 pojmy, ale na 2 zcela odlišné věci, ale teď už přijímám, přiznávám se a sypu popel na hlavu, že to, co se stalo v těch šedesátých letech na západě byla kulturní revoluce, ta prosákla celou naší společností a teď vyvrcholila. Ona dlouho pomaloučku postupovala, ale myslím, že ta koronavirová krize jí dala křídla, a prostě vyvrcholil nemilosrdný útok na dosavadní společnost. A je to prostě naprosto nepřijatelná věc. Je to levicové a tak. To, že pravice to neumí prostě jasně vysvětlit lidem, je pro mě děsivé a to bych například, když jste se ptala, co bych vytýkal ODS, tak já myslím, že to, že se zcela jednoznačně nepřizná k tomu, že to, co se dneska děje, je zásadní útok na standardní společnost západního typu.|-Může to Trumpovi pomoct, nebo mu to uškodí? -To bych byl prognostik typu Miloše Zemana a to nejsem. Prostě já fakt nevím. Já bych si přál, aby mu to neuškodilo, já jakkoliv každý kroutíme hlavou nad nejrůznějšími Trumpovými detailními výroky, ale já myslím, že jeho politika je správná a jeho politika jak ekonomická, tak společenská, tak protiimigrantská a tak dále, obhajoba základních hodnot, ale pro mě hlavně Trumpova politika obhajoby národního státu proti globalistickým tendencím na celém světě v rozměru světa nebo evropskými v rámci Evropské unie, to jsou názory naprosto správné, nutné, a jestli nám zmizí Trump a místo něj přijde Biden a umožní, aby tato kulturní revoluce prostě dále pokračovala, a já mám hrůzu, že Biden bude využívat to, co se dneska děje, tak to bych považoval za strašlivou prohru nás všech, kdyby Trump v tomto smyslu prohrál. -Pane prezidente, děkuji, že jste byl hostem nedělní Partie. -Děkuji pěkně za pozvání. Dobrý den.|-Rádo se stalo. A vám, milí diváci, přeji hezkou neděli. Budu se těšit opět za týden v 11 hodin na Primě a CNN Prima News. Na shledanou.