Clicks62
Victory

Slovo otce patriarchy Eliáše: vyvrcholení Ježíšova boje na kříži za naši spásu

Hle, tvá matka!

Když Ježíš spatřil matku a vedle ní učedníka, kterého miloval, řekl matce: „Ženo, hle, tvůj syn!“ Potom řekl tomu učedníkovi: „Hle, tvá matka!“ V tu hodinu ji onen učedník přijal k sobě. Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce naplnilo Písmo, řekl: „Žízním.“ (J 19,26-28)

Zastavme se u slov: „Ježíš věděl, že vše je již dokonáno…“ To bylo poté, co řekl učedníkovi: „Hle, Tvá matka,“ a ten učedník ji přijal do svého nejvlastnějšího. A dále se píše: „… aby se až do konce naplnilo Písmo, řekl: ‚Žízním.‘“ Nejprve však dal svou matku učedníkovi, a ten ji přijal; přijal nové srdce. K čemu nám dal Pán Ježíš nové srdce skrze ta slova „Hle Tvá matka“? Abychom tím novým srdcem prožili tajemství Jeho smrti a umírání, tajemství toho největšího boje, který kdy na Zemi a vůbec ve vesmíru byl, boje, v němž Ježíš svým umíráním a svou smrtí přemáhá ložisko zla v nás, dědičný hřích i ďábla, který je zdrojem zla a také systém světa. Dostáváme nové srdce, které je nejcitlivější, je jakoby takovým snímačem, zachycuje každý moment tohoto boje, tohoto v celém vesmíru největšího dramatu. Maria stojí pod křížem a tvoří jednotu s Ježíšem. Proto nám ji Ježíš dal. Jan stojí pod křížem také, avšak on jenom reprezentuje každého učedníka, každého, kdo přijme Bohorodičku. I každý z nás se může svým duchem skrze víru postavit pod kříž na místo učedníka Jana a prožívat toto drama, jednotu s Ježíšovým bojem, s Jeho smrtí.


Žízním

My lidé jsme infikováni hříchem a odplata za hřích je smrt, věčná smrt (srov. Ř 6,23). Ježíš přichází, aby nás vysvobodil. Proto se stal člověkem, vzal na sebe lidskou přirozenost a podstoupil bolestnou smrt. Ježíš na kříži žízní. Touží po dokonání díla spásy, po přemožení síly hříchu, po přemožení ďábla, který má za cíl zničit člověka nejen fyzicky, ale i jeho duši uvrhnout na celou věčnost do pekla. Starozákonní oběti za hřích – zabíjení kozlů a beranů – nikoho neosvobodí. To jsou pouze předobrazy. Spása je jen v Ježíši. On je Spasitel, Mesiáš, pravý paschální Beránek. I apoštolé uvěřili v Něho jako Mesiáše. Jan pod křížem poté, co přijal Ježíšovu Matku, novým srdcem prožívá poslední Ježíšova slova z kříže. My se můžeme vžít do role Jana. Můžeme prosit za spásu svých blízkých, svého národa: „Pane, žízním po zlomení vlády démonských sil v ovzduší, které ovládají lidi, ale také po přemožení ložiska zla v jejich nitru, aby jim byl osvícen rozum i svědomí a uvědomili si základní reality: smrti, Božího soudu, věčnosti, i spásy, která je jenom v Tobě, Ježíši, a ne v nějakých pseudo-náboženstvích.“ Ježíš žízní a já po tom žízním spolu s Ním.

Eloi, Eloi… Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?

Potom hned přichází další slovo z kříže: „Eloi, Eloi, lema sabachtani?“, kdy Ježíš prožívá nejen fyzickou bolest, ale zároveň i opuštěnost, kterou vyjadřuje ve slovech: „Eloi, Eloi – Bože můj, Bože můj, proč jsi mně opustil?“ Tu nastává vyvrcholení duchovního boje, vrchol Golgoty. Maria tento moment prožívá spolu s Ježíšem i učedník Jan. A také my se znovu v duchu postavíme na místo učedníka a novým srdcem prožíváme, zpřítomňujeme realitu Ježíšova „Eloi, Eloi,…“ nad našimi národy – např. nad Ukrajinou, Českem, Slovenskem. S vírou voláme, prosíme za ně, za zlomení ďábelské vlády, která se koncentrovala z celého vesmíru nad nimi a má za cíl zlomit je intrikami, podvody a prosadit systém sebezničení tím, že oklame lidi, aby si zvolili smrt. Bůh nyní probouzí lidi, aby se obrátili a nastalo vítězství, zlom, aby obstáli v tom boji, aby nezvítězil systém sebezničení, který zvítězil už v jiných zemích…

Ježíš volá: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ Opustil, ale ne úplně. Opustil, aby Ježíš dokonal dílo spásy, dílo záchrany lidstva. Zkusme si alespoň trochu přiblížit, jaká asi byla Ježíšova bolest: Například když člověk prožívá jen ostrou bolest zubů… a to je pouze na jednom místě, nebo bolest po operaci… Vzpomínám, když jsem byl po operaci, měl jsem velmi prudkou bolest, která trvala asi 3 hodiny. To se nedalo ani modlit, ani Otčenáš, prostě to nešlo… Jen jsem opakoval v určitém intervalu jméno Boží. A Ježíš těch bolestí měl mnohem více. V našem případě se jedná jen o fyzickou bolest, Ježíš však měl ještě mnohem intenzivnější i duchovní bolest. Tma, která nastala po celé zemi ve chvíli, kdy Ježíš zvolal „Eloi, Eloi“, je jenom slabým obrazem úzkosti a vnitřního boje, který prožíval. Koncentrovaly se tam celé duchovní mraky, všechna démonská síla se satanem a celým jeho rojem. Doslova se vrhli na Krista a mučili Jej. Tehdy už možná ani nevnímal tu fyzickou bolest. Šlo hlavně o tu velkou duševní bolest, která je vyjádřena tím „Bože můj, proč jsi mě opustil?!“ To bylo nejtěžší, protože Ježíš byl stále v jednotě s Otcem. A teď najednou ztrácí vědomí Jeho blízkosti a prožívá tak hlubokou duševní bolest, kterou nedovedeme ani vyjádřit. Snad někdo, kdo prožil nějakou velikou duchovní bolest, si to může připomenout, a uvědomit si, že to je jen jako částečka z bolesti, kterou Kristus prožíval. On v té chvíli bral na sebe všechny naše bolesti, všechny hříchy, všechnu špínu a zároveň vnímal, že mnozí budou zavrženi, odmítnou v pýše Jeho spasitelné utrpení. Tu hlubokou bolest si nedovedeme ani uvědomit, ani ji vyjádřit.

Ježíš ovšem zároveň vnímal „proč opustil“? Protože tím nám získává Boží království, spásu duší, jsme do Něho naroubování, stáváme se Božími dětmi, Tajemným Tělem Kristovým. My tato slova vyslovujeme a bereme často jako bezduché fráze, ale jak hluboký obsah za nimi je! Co to znamená? Jde o věčné štěstí, o tajemství Božího království, že jsme v Kristu, v Bohu, jako Tajemné Tělo Kristovo. Zároveň máme účast na věčném životě s anděly, cheruby, se serafy, se svatým Bohem. Jsou nám otevřeny všecky poklady štěstí a poznání, o kterém vůbec lidský rozum nemůže mít ani potuchy. „Co oko nevidělo, ucho neslyšelo, na lidský rozum nevstoupilo, to Bůh připravil těm, kteří Ho milují.“ A teď na kříži se odehrává ten boj za Boží království, boj za věčné štěstí, boj za mě, za moji duši, za každého z nás. Ježíš to prožíval! A když Bůh dá kapku své milosti, určité světlo, člověk si uvědomí: Čím však bylo zaplaceno? Ne zlatem ani stříbrem, ale drahou krví Ježíše Krista jsme byli vykoupeni. A my jsme křtem byli ponořeni do Jeho smrti. Máme rozevřít tajemství Ježíšovy smrti. Nejenom slovo: „Otče, v ruce Tvé vydávám svého Ducha“ – to je už samotný moment smrti – ale také ty momenty, které s ním byly velmi úzce spojeny.

Toto drama se týká bytostně každého z nás. To není nějaká událost, co se stala někdy v historii, co se nás netýká. My jsme křtem naroubováni do Kristovy smrti a do Jeho nového života. Ale my jsme jako slepci, duchovní slepci. Pokud Bůh nedá světlo poznání, tak celý život prožijeme jako slepci, kteří to nevnímají.

Pane, dej světlo našim národům, aby si lidé uvědomili podstatu spásy, realitu toho, že zemřou, že budou stát před Božím soudem, alespoň tu svatou bázeň, strach z Božího soudu, spasitelný strach…

A potom může přijít Boží láska, která strach vyhání. Ale ten strach je základem spasitelné lásky k Bohu.


Dokonáno jest

Při Ježíšově slově „Dokonáno jest“ nastává zlom. Ježíšovy strašné bolesti ustaly. Byl překonán kulminační bod. Už je dokonáno. Vše bylo splněno. Ježíš už jen oznamuje: „Boj je dokonán. Ďábel i hřích byl přemožen!“ Vzpomínám si na takový příklad: Když Řekové vyhráli v bitvě u Marathonu, jeden voják běžel do Athén oznámit výsledek střetnutí. V cíli své cesty se slovy: „Zvítězili jsme“ padl mrtvý vyčerpáním.

Daleko víc nám oznamuje Ježíš: „Dokonáno jest. Je tady vítězství! Ďábel je přemožen! I hřích je přemožen.“ Ano, Ježíš volá: „Je dokonáno…,“ ale s trnovou korunou na hlavě, s potůčky krve na obličeji, s probodenýma rukama i nohama, vise na potupném kříži. Tam visí Vítěz, který získal nejslavnější vítězství, které lidstvo kdy zažilo, které kdy zažil vesmír, a to vítězství nad ďáblem, vítězství nad otravou hříchu v nás. A kde je to vítězství? Jedině v Kristu. Pokud jsme v Něm, je přemožen i nástroj hříchu – což je lež. Ďábel je lhář a vrah. Pokud jsme v Kristu, jsme v pravdě, jsme v realitě. Nemusíme se bát smrti ani ničeho. V Kristově smrti, v Jeho „Dokonáno jest“ je přemožena všechna lež, všechny intriky, všechna moc sil temnoty. Kéž bychom se dokázali pomocí Boží milosti koncentrovat právě do tohoto vítězství a uvědomili si, že křtem jsme byli do něho ponořeni. Máme prostě jenom znovu obnovit tajemství křtu – otevřít se moci Kristovy smrti, do které jsme byli křtem ponořeni. Hluboko v našem nitru je to napojení na Kristovu smrt, ale zároveň i na Jeho nový život. Kristus skrze víru přebývá v našich srdcích. Uprostřed vás stojí Ten, kterého neznáte. Kristus je ve vás – naděje na spásu. Máme si uvědomit tu realitu. A klíč k tomu otevření je právě Golgota, sedm slov z kříže, ale hlavně to Ježíšovo „Dokonáno“. A i my jsme zahrnuti do tohoto vítězství. Máme v něm ve víře stát.

Dál tady řádí ďábel, tahá lidi za nos. Ale my víme, že můžeme už zakoušet vítězství, když se spojujeme s Kristem, tím že Mu dáme konkrétní hřích, prohru, pád, naše slabosti. On nad tím už zvítězil, dá nám svůj pokoj z odpuštění hříchů, sílu k povstání z pádu, sílu bojovat se slabostmi – počítat s Jeho pomocí. Předtím, než Kristus přišel a dokonal své dílo, to bylo daleko horší.

Lidé v Starém zákoně měli přikázání, oběti, chrám, to byla určitá příprava, mnohé předobrazy toho, co mělo přijít. Ale my máme už realitu. A navíc ještě nám Ježíš dává Ducha svatého, který nás uvádí do tajemství Kristovy smrti a také Jeho nového života.


Otče, do Tvých rukou odevzdávám svého ducha

Když Ježíš řekl: „Otče, do Tvých rukou odevzdávám svého ducha“, byl to moment Jeho smrti. A tento moment čeká každého z nás. Ježíš zemřel, aby zlomil sílu smrti, abychom mohli vejít do věčné slávy, do věčného života. Jeho slovo: „Otče, do Tvých rukou odevzdávám svého ducha“ už je jenom dovršením. Bylo dokonáno: „Otče, v ruce Tvé vydávám svého ducha.“ Hebrejsky tam je napsáno „Abba“ – to je Otče můj, Tatíčku. Jde tu tedy o velmi osobní vztah.

Náš duch také touží po Bohu, ale systém světa, marnosti a zla to v nás dusí, náš duch je pak jako ve vězení. U mnohých lidí, kteří se nechají oklamat světem, vidíme, že pak dostávají těžké deprese. I když je ubíjejí a zahlušují vším možným, nepomůže to; tu hlubokou touhu po Bohu v sobě neumlčí. V hodině smrti bude jasně odhalen všechen klam těch náhražek, ale to už může být pozdě. Už mohou být tak hluboko v otroctví temnoty, že nebudou schopni otevřít se na milost spásy. Proto nás Boží slovo varuje: „Hledejte Hospodina, dokud je možno Ho najít.“ (Iz 55,6)

Pokud člověk smutky a vnitřní bolest využívá k tomu, že hledá Boha, uvědomuje si marnost všeho, tak to může být spasitelné a očišťující. Když člověk plní vůli Boží, nebo alespoň se snaží, tak má velký pokoj v duši, pokoj, který svět dát nemůže. Ale zase nemůžeme zůstávat v takovém falešném klidu, musí si být stále vědom, že tady zuří boj za spásu duší. Dobře, mám klid, snažím se hledat a plnit vůli Boží i v malých věcech, ale musím se podívat kolem sebe. Mám totiž zodpovědnost i za druhé. Cítíš bolest, že lidé jdou do záhuby? Hlásej Boží slovo vhod i nevhod! Modli se, bojuj! Dokud je čas! Bojuj za ně!

Člověk vnímá, že náš duch touží po Boží lásce, po spojení s Bohem. A až přijde hodina naší smrti, měla by pro nás být takovou radostnou trofejí. Jak říká apoštol Pavel: „Dobrý boj jsem bojoval, víru zachoval. Je pro mě připravena koruna slávy.“ Pamatuji, že jako děti jsme se učili ve škole báseň od J. V. Sládka: „V náručí Boží, odkud jsme vyšli, v náruči Boží se sejdeme zas, kdo by se děsil, kdo by se třás!“ V hodinu smrti náš duch odchází k Otci a naše tělo, které je jen trochou prachu, se rozpadne. Avšak při druhém příchodu ho Bůh svojí všemohoucností znovu vzkřísí a budeme mít tělo oslavené.


Byzantský katolický patriarchát (BKP) je společenství mnichů, kněží a biskupů, žijících v klášterech. V čele BKP stojí patriarcha Eliáš s dvěma biskupy-sekretáři +Timotejem a +Metodějem. BKP povstal z potřeby hájit základní křesťanské pravdy proti herezím a apostazi. Pseudopapeže Bergoglia neuznává a nepodřizuje se mu.

Odebírat aktuální informace od BKP


list-manage.com/subscribe?u=bed9f40cf4da3e3582e1ecefc&id=c8496b93c