Boží slovo na den 6.8. A.D. 2022
Ježíš vzal s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil s nimi na horu pomodlit se. Když se modlil, výraz tváře se mu změnil a jeho šat oslnivě zbělel. A hle, rozmlouvali s ním dva muži – byli to Mojžíš …Více
Ježíš vzal s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil s nimi na horu pomodlit se. Když se modlil, výraz tváře se mu změnil a jeho šat oslnivě zbělel. A hle, rozmlouvali s ním dva muži – byli to Mojžíš a Eliáš. Zjevili se ve slávě a mluvili o jeho smrti, kterou měl podstoupit v Jeruzalémě. Petra a jeho druhy však přemohl spánek. Když se probrali, spatřili jeho slávu a ty dva muže stát u něho. Jak se potom od něho vzdalovali, řekl Petr Ježíšovi: „Mistře, je dobře, že jsme tady! Postavíme tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“ Nevěděl, co mluví. Zatímco to říkal, objevil se oblak a zahalil je. Když se octli v oblaku, padla na ně bázeň. Z oblaku se ozval hlas: „To je můj vyvolený Syn, toho poslouchejte!“ Když se ten hlas ozval, byl už Ježíš sám. Zachovali o tom mlčení a nikomu v oněch dnech nepověděli nic o tom, co viděli.
Lk 9,28b-36
Lk 9,28b-36
- Nahlásit
Sociální sítě
Změnit příspěvek
Smazat příspěvek
U.S.C.A.E.
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
Ježiš Kristus skvel sa tou slávou pred svojimi apoštolmi, ktorú má na pravici svojho nebeského Otca. V takej sláve uzrel Ho už v Starom Zákone prorok Daniel vo svojom videní pri rieke Hidekel (Tigris). Prorok opisuje svoje videnie: «Telo Jeho bolo ako chrysolith, Jeho obličaj ako pohľad na blesk a Jeho oči ako horiace lúče, jeho ramená a čo je dolu až po nohy, ako pohľad na žeravú rudu.» Podobne …Více
Ježiš Kristus skvel sa tou slávou pred svojimi apoštolmi, ktorú má na pravici svojho nebeského Otca. V takej sláve uzrel Ho už v Starom Zákone prorok Daniel vo svojom videní pri rieke Hidekel (Tigris). Prorok opisuje svoje videnie: «Telo Jeho bolo ako chrysolith, Jeho obličaj ako pohľad na blesk a Jeho oči ako horiace lúče, jeho ramená a čo je dolu až po nohy, ako pohľad na žeravú rudu.» Podobne opisuje prorok Habakuk zjavenie Syna Božieho: «Jeho skvelosť bola ako samé číre svetlo a lúče vychádzaly z Jeho rúk.» V tej istej sláve zjavil sa neskôr Ježiš sv. Štefanovi pri jeho mučeníckej smrti a sv. Pavlovi na ceste do Damasku. A Boh Otec oslávil na vrchu Tábore tak svojho jediného Syna Ježiša Krista, aby Jeho sväté človečenstvo posilnil a potešil ku nastávajúcemu utrpeniu. To potvrdzuje i sv. apoštol Peter, keď vo svojom liste píše (II. 1, 16, 12): «Učinení sme boli očitými svedky veľkosti Jeho, keď prijal od Boha Otca česť i slávu, keď stal sa k nemu takýto hlas od velebnej slávy: Tento je Syn môj milý, v ktorom sa mi zaľúbilo; Jeho poslúchajte. Pri tomto oslávení zjavili sa i proroci Starého Zákona, Mojžiš a Eliáš, ako predstavitelia celého zjavenia Božieho; začiatok toho zjavenia predstavoval Mojžiš, dokončenie jeho Eliáš, ktorý má prísť na svet pred všeobecným súdom. A Ježiš Kristus stojí medzi nima v prostriedku a spojuje začiatok a zakončenie zjavenia Božieho. I rozpráva sa s nimi, čo všetko má sa diať s Ním v Jeruzaleme, aby dokončil dielo spasenia (Luk. 9, 31).
Sv. apoštolovia Peter, Jakub a Ján ohromení boli týmto nadzemským zjavom tak, že ostali bez seba. Keď prišli k sebe a Peter videl, že proroci Starého Zákona odchádzali od Ježiša Krista, zvolal vo vytržení: «Pane, dobre je nám tu byť!» On chcel tým trom, v nebeskej kráse a svetle sa skvejúcim osobám stánky stavať; nebol si ale povedomým, čo hovorí. On chcel, aby sláva nebeského Majstra večne trvala; i chcel byť vždy takto vytrženým. A on skutočne vystaval stánok večný pre božského Spasiteľa vo sv. cirkvi, ktorej základným kameňom je sám Ježiš Kristus, ktorá je naše útočište a nebo na zemi.
A keď sv. Peter hovoril, zatienil ich svetlý oblak, v ktorom zjavil sa Boh Otec a svojmu Synovi svedectvo vydal: «Toto je môj milý Syn; Jeho poslúchajte! Hlas Boha Otca ohromil apoštolov, že na tváre svoje od strachu padli. Veď už Adam v raji zvolal: < Počul som hlas Tvoj, a strach prišiel na mňa!» Smrteľným strachom triasol sa prorok Isaiáš, keď uzrel Pána a počul modliť sa Serafínov; i zvolal: «Beda mne, lebo som človek nečistých úst!» I prorok Daniel padol omámený na svoju tvár a ležal bez vlády, kým nedotkla sa ho ruka a na kolená ho nepozdvihla. Tak dotkol sa teraz i Ježiš apoštolov a riekol im: «Vstaňte a nebojte sa!» I pozdvihli svoje oči a nevideli viac nikoho, len samého Ježiša. A keď s Táboru dolu sostupovali, riekol im Pán Ježiš: «Nikomu nerozprávajte videnie, kým Syn človeka z mŕtvych nevstane.»
Ježiš Kristus poprial uzreť slávu svoju nebeskú len trom apoštolom, Petrovi, Jakubovi a Jánovi, keď premenil sa pred nimi. On chcel mať troch svedkov, ktorí dostačovali ku potvrdeniu pravdy. Zakázal im oslávenie svoje pred svojím vzkriesením svetu oznámiť, aby nezpyšneli a nad iných apoštolov sa nepovyšovali, žeby nepriatelia Kristovho učenia neboli ešte viac proti apoštolom pobúrení a konečne, aby mnohí v neistote držaní boli, či je Kristus opravdivý Syn Boží, lebo by vo svojej slabosti boli pochybovali, keby Ho boli videli na kríži zomierať a neboli by verili potom apoštolom. Preto bolo veľmi múdre nariadené, že apoštoli mali len po vzkriesení Spasiteľovom Jeho slávné premeneniesvetu oznámiť. A sv. Peter bol preto za svedka oslávenia Ježišovho povolaný, lebo bol hlavou apoštolov a Spasiteľa najviacej miloval; sv. Ján, lebo ho Ježiš najviac miloval; sv. Jakub Väčší, lebo on bol medzi prvými, ktorí Pána nasledovali a za vieru v Neho najviac bol oduševnený a prvý bol z apoštolov, ktorý za sv. vieru život svoj položil. Týchto troch apoštolov pojal sebou na vrchu Olivetskom, aby boli svedkami i Jeho smrteľnej úzkosti.
Slávnosť dnešnú uviedol po celom kresťanskom svete pápež Kalixt III. roku 1457. Turci napádali kresťanské krajiny a nivočili mečom a ohňom kresťanov. Zbožný pápež chcel v tomto súžení touto slávnosťou od Boha pomoc dosiahnuť. Za našich časov nie je síce tento sviatok zasvätený, ale predsa veľmi významný pre každého pravoverného kresťana, lebo sv. Peter hovorí: «PrekIiaty buď, kto Ježiša nemiluje!»
Slávnosť premenenia Krista Pána
(6. 8.)
Sv. apoštolovia Peter, Jakub a Ján ohromení boli týmto nadzemským zjavom tak, že ostali bez seba. Keď prišli k sebe a Peter videl, že proroci Starého Zákona odchádzali od Ježiša Krista, zvolal vo vytržení: «Pane, dobre je nám tu byť!» On chcel tým trom, v nebeskej kráse a svetle sa skvejúcim osobám stánky stavať; nebol si ale povedomým, čo hovorí. On chcel, aby sláva nebeského Majstra večne trvala; i chcel byť vždy takto vytrženým. A on skutočne vystaval stánok večný pre božského Spasiteľa vo sv. cirkvi, ktorej základným kameňom je sám Ježiš Kristus, ktorá je naše útočište a nebo na zemi.
A keď sv. Peter hovoril, zatienil ich svetlý oblak, v ktorom zjavil sa Boh Otec a svojmu Synovi svedectvo vydal: «Toto je môj milý Syn; Jeho poslúchajte! Hlas Boha Otca ohromil apoštolov, že na tváre svoje od strachu padli. Veď už Adam v raji zvolal: < Počul som hlas Tvoj, a strach prišiel na mňa!» Smrteľným strachom triasol sa prorok Isaiáš, keď uzrel Pána a počul modliť sa Serafínov; i zvolal: «Beda mne, lebo som človek nečistých úst!» I prorok Daniel padol omámený na svoju tvár a ležal bez vlády, kým nedotkla sa ho ruka a na kolená ho nepozdvihla. Tak dotkol sa teraz i Ježiš apoštolov a riekol im: «Vstaňte a nebojte sa!» I pozdvihli svoje oči a nevideli viac nikoho, len samého Ježiša. A keď s Táboru dolu sostupovali, riekol im Pán Ježiš: «Nikomu nerozprávajte videnie, kým Syn človeka z mŕtvych nevstane.»
Ježiš Kristus poprial uzreť slávu svoju nebeskú len trom apoštolom, Petrovi, Jakubovi a Jánovi, keď premenil sa pred nimi. On chcel mať troch svedkov, ktorí dostačovali ku potvrdeniu pravdy. Zakázal im oslávenie svoje pred svojím vzkriesením svetu oznámiť, aby nezpyšneli a nad iných apoštolov sa nepovyšovali, žeby nepriatelia Kristovho učenia neboli ešte viac proti apoštolom pobúrení a konečne, aby mnohí v neistote držaní boli, či je Kristus opravdivý Syn Boží, lebo by vo svojej slabosti boli pochybovali, keby Ho boli videli na kríži zomierať a neboli by verili potom apoštolom. Preto bolo veľmi múdre nariadené, že apoštoli mali len po vzkriesení Spasiteľovom Jeho slávné premeneniesvetu oznámiť. A sv. Peter bol preto za svedka oslávenia Ježišovho povolaný, lebo bol hlavou apoštolov a Spasiteľa najviacej miloval; sv. Ján, lebo ho Ježiš najviac miloval; sv. Jakub Väčší, lebo on bol medzi prvými, ktorí Pána nasledovali a za vieru v Neho najviac bol oduševnený a prvý bol z apoštolov, ktorý za sv. vieru život svoj položil. Týchto troch apoštolov pojal sebou na vrchu Olivetskom, aby boli svedkami i Jeho smrteľnej úzkosti.
Slávnosť dnešnú uviedol po celom kresťanskom svete pápež Kalixt III. roku 1457. Turci napádali kresťanské krajiny a nivočili mečom a ohňom kresťanov. Zbožný pápež chcel v tomto súžení touto slávnosťou od Boha pomoc dosiahnuť. Za našich časov nie je síce tento sviatok zasvätený, ale predsa veľmi významný pre každého pravoverného kresťana, lebo sv. Peter hovorí: «PrekIiaty buď, kto Ježiša nemiluje!»
Slávnosť premenenia Krista Pána
(6. 8.)
Z denní liturgie
Proměnění Páně - Liturgie.cz
1. čtení:
Čtení z knihy proroka Daniela.
Viděl jsem, že byly postaveny trůny a stařec velikého věku usedl. Jeho roucho bylo bílé jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho trůn plápolal ohněm, jeho kola – žhoucí oheň. Ohnivý proud vytékal a vycházel od něho, tisíce tisíců mu sloužily, desetitisíce desetitisíců stály před ním, usadil …Více
Z denní liturgie
Proměnění Páně - Liturgie.cz
1. čtení:
Čtení z knihy proroka Daniela.
Viděl jsem, že byly postaveny trůny a stařec velikého věku usedl. Jeho roucho bylo bílé jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho trůn plápolal ohněm, jeho kola – žhoucí oheň. Ohnivý proud vytékal a vycházel od něho, tisíce tisíců mu sloužily, desetitisíce desetitisíců stály před ním, usadil se soudní dvůr a byly otevřeny knihy. Díval jsem se v nočním vidění, a hle – s nebeskými oblaky přicházel (někdo) jako syn člověka, došel až k starci velikého věku, přivedli ho k němu. Byla mu dána moc, sláva a království a sloužily mu všechny národy, kmeny i jazyky: jeho moc je moc věčná, a ta nepřestane, jeho království nebude zničeno.
Dan 7,9-10.13-14
Žalm:
Hospodin kraluje, je povznesen nad celou zemí.
Hospodin kraluje, ať zajásá země,
ať se radují četné ostrovy!
Mrak a temnota ho obklopují,
spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.
Jako vosk se taví hory před Hospodinem,
před vladařem celé země.
Nebesa hlásají jeho spravedlnost
a všechny národy vidí jeho slávu.
Neboť ty, Hospodine, jsi povznesen nad celou zemí,
svrchovaně vynikáš nade všemi bohy.
Zl 97(96)
2. čtení:
Čtení z druhého listu svatého apoštola Petra.
Milovaní! Když jsme vás poučovali o tom, jak mocný je náš Pán Ježíš Kristus a že zase přijde, nedrželi jsme se v té věci nějakých chytrácky vymyšlených bájí. My jsme přece na vlastní oči viděli jeho velebnost. Neboť přijal od Boha Otce čest a slávu, když o něm vznešená Boží velebnost promluvila tato slova: `To je můj milovaný Syn, v něm já mám zalíbení.' Ten hlas přicházel z nebe a my jsme ho slyšeli, když jsme s ním byli na posvátné hoře. Ale máme něco spolehlivějšího, totiž výroky proroků, a děláte dobře, když na ně dbáte jako na světlo, které svítí na temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci.
2Petr 1,16-19
Zpěv před evangeliem
Aleluja. To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte! Aleluja.
Mt 17,5c
Evangelium:
Lk 9,28b-36
Proměnění Páně - Liturgie.cz
1. čtení:
Čtení z knihy proroka Daniela.
Viděl jsem, že byly postaveny trůny a stařec velikého věku usedl. Jeho roucho bylo bílé jako sníh, vlasy jeho hlavy jako čistá vlna, jeho trůn plápolal ohněm, jeho kola – žhoucí oheň. Ohnivý proud vytékal a vycházel od něho, tisíce tisíců mu sloužily, desetitisíce desetitisíců stály před ním, usadil se soudní dvůr a byly otevřeny knihy. Díval jsem se v nočním vidění, a hle – s nebeskými oblaky přicházel (někdo) jako syn člověka, došel až k starci velikého věku, přivedli ho k němu. Byla mu dána moc, sláva a království a sloužily mu všechny národy, kmeny i jazyky: jeho moc je moc věčná, a ta nepřestane, jeho království nebude zničeno.
Dan 7,9-10.13-14
Žalm:
Hospodin kraluje, je povznesen nad celou zemí.
Hospodin kraluje, ať zajásá země,
ať se radují četné ostrovy!
Mrak a temnota ho obklopují,
spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.
Jako vosk se taví hory před Hospodinem,
před vladařem celé země.
Nebesa hlásají jeho spravedlnost
a všechny národy vidí jeho slávu.
Neboť ty, Hospodine, jsi povznesen nad celou zemí,
svrchovaně vynikáš nade všemi bohy.
Zl 97(96)
2. čtení:
Čtení z druhého listu svatého apoštola Petra.
Milovaní! Když jsme vás poučovali o tom, jak mocný je náš Pán Ježíš Kristus a že zase přijde, nedrželi jsme se v té věci nějakých chytrácky vymyšlených bájí. My jsme přece na vlastní oči viděli jeho velebnost. Neboť přijal od Boha Otce čest a slávu, když o něm vznešená Boží velebnost promluvila tato slova: `To je můj milovaný Syn, v něm já mám zalíbení.' Ten hlas přicházel z nebe a my jsme ho slyšeli, když jsme s ním byli na posvátné hoře. Ale máme něco spolehlivějšího, totiž výroky proroků, a děláte dobře, když na ně dbáte jako na světlo, které svítí na temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci.
2Petr 1,16-19
Zpěv před evangeliem
Aleluja. To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte! Aleluja.
Mt 17,5c
Evangelium:
Lk 9,28b-36