Victory
389

BKP: Letnice 2022

Bratři a sestry,

tuto neděli si připomínáme seslání Ducha svatého. Před naším duchovním zrakem se vybavuje událost v Siónském večeřadle. Apoštolové se na příchod Ducha svatého připravovali devět dní, tedy od čtvrtku, který byl čtyřicátým dnem po Kristově vzkříšení. V tento den Kristus vstoupil do nebe. Před tím apoštolům přislíbil Ducha svatého a vybídl je, aby čekali na modlitbách Jeho příchod.

V neděli se nečekaně kolem deváté hodiny strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vítr, a naplnil celý dům, kde byli. Ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. Tak o tom svědčí Boží slovo. V Jeruzalémě tehdy byli zbožní židé ze všech národů na světě. A když se ozval ten hluk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí. Byli ohromeni a divili se. Tehdy vystoupil Petr spolu s Jedenácti a pronesl kázání, v němž svědčil o Ježíšově vykupitelské smrti i Jeho reálném vzkříšení. Když pak řekl těmto zbožným Židům slova: „Ježíše, kterého jste vy ukřižovali,“ byli zasaženi v srdci a řekli Petrovi a ostatním apoštolům: „Co máme dělat, bratři?“ Petr jim odpověděl: „Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů a dostanete dar Ducha svatého.“ A pak zdůraznil: „Neboť to zaslíbení platí vám i všem daleko široko, které si povolá Pán, náš Bůh.“ Předtím v den svého odchodu do nebe Ježíš řekl apoštolům: „Až na vás sestoupí Duch svatý, dostanete sílu a budete mi svědky – martyrés – v Jeruzalémě, v Judsku, celém Samařsku, až na sám konec země.“ Z Božího slova se dozvídáme, že zaslíbení o Duchu svatém se vztahuje i na nás. Apoštol Petr to zdůraznil slovy: „To zaslíbení platí vám i všem daleko široko, které si povolá Pán.“

S přijetím Ducha svatého je spojeno svědectví o Spasiteli Ježíši Kristu, Jeho výkupné smrti a Jeho vzkříšení. Apoštolé se měli stát svědky – martyrés – což zároveň znamená i mučedníky. Je mučednictví krvavé i nekrvavé. My jsme přijali Pána Ježíše do svého života. Přijali jsme také v plnosti Ducha svatého. Je ale třeba jít nyní cestou za Ježíšem, a ta vede k našemu věčnému cíli skrze pronásledování či mnohdy i mučednickou smrt.

Uvědomme si, v jaké době žijeme. Jsou uzákoňovány nemorální antizákony. Ideologie gender tvrdí, že muž není mužem a žena ženou. Hřích sodomie je prosazován dokonce i německými biskupy a současným neplatným papežem. Místo toho, aby byli sodomité vybízeni k pravdivému pokání a ke spáse, jejich hřích je absurdně legalizován. Silný vliv ateizmu, tedy bezbožectví, a navíc i silný vliv pohanství s uctíváním démonů, vyvrcholil intronizací démona Pačamamy ve Vatikánu. Je prosazována digitalizace a čipizace, před níž naléhavě varuje Apokalypsa.

Žijeme v době masového zabíjení nenarozených dětí, v době ztráty svědomí a mnohdy i rozumu a silné manipulace mainstreamovými médii. Víme, že se připravuje tzv. redukce neboli vyhlazování lidstva na tzv. zlatou miliardu. Jsou k tomu konány cílevědomé kroky. Mnozí lidé se stávají naprosto závislí na manipulačních smartphonech. Někteří jim denně věnují několik hodin času. Celá tato pseudokultura vede k likvidaci pravdivé víry i pravdivého křesťanského života a vrhá na širokou cestu do záhuby celé masy i vlažné křesťany.

Nechci vzpomínat válku na Ukrajině, i zde platí, že bez Božího zásahu může vyústit ve velkou tragédii. Kdo nás zachrání? Odpovědí je, že zachránit nás může jedině sám Bůh. On ale od každého žádá pokání. S pokáním musí začít především zbožní křesťané. Tedy začni ty, a to ještě dnes! Pak už dnes dostaneš světlo a sílu Ducha svatého. Pokání je změna myšlení i změna života. Na první místo máme postavit Boha a spásu své duše. Apoštol Petr v den Letnic řekl zbožným lidem, tedy ne zločincům, ale zbožným lidem: „Vy jste zabili Ježíše, čiňte pokání a pak dostanete téhož Ducha jako my.“

Co ale překáží Duchu svatému? Duch lži a smrti. Konkrétně jakými duchy – démony – je paralyzována duše současného člověka? V odpovědi musíme jít ke kořenům, tedy vidět duchovní atmosféru 19. a 20. století. Už tehdy přišel silný duch ateizmu, zamaskovaný za pseudovědou zvanou Darwinova teorie. Pak přichází skrze Marxe politická ideologie, která se masově rozšířila v první polovině 20. století. Rovněž v 19. století skrze Nietzscheho vychází duch fašismu. Jeho vliv rovněž vyvrcholil v první polovině 20. století, ale působí i dnes, i když pod jinou značkou. Okultismus skrytě proniká skrze tzv. alternativní medicínu. Zde patří tzv. homeopatie, která má kořeny v magii a věštění. Jejím zakladatelem je lékař Hahnemann, člen dvou zednářských lóží. Na přelomu století vystupuje i ideolog perverzní nemorálnosti, vídeňský lékař Freud. Svou takzvanou psychoanalýzu maskoval vědeckostí, ač jde o pseudovědu, navíc spojenou s okultní hypnózou.

V roce 1917 se zjevuje Matka Boží ve Fatimě a vybízí k pokání. V té době se také v katolické církvi šíří pod pláštíkem vědy silný heretický duch, zvaný modernismus, který byl na čas zastaven svatým papežem Piem X. Druhý vatikánský koncil otevřel dveře této modernistické herezi, popírající podstatu křesťanství. Zároveň na koncilu byl vypuštěn duch neopohanství heretickou deklarací Nostra aetate. Současný pseudopapež František jen dovršuje tzv. aggiornamento koncilu, které vede k sebezničení církve, prosazováním sodomie a pohanství s démonem Pačamamou. Navíc, Bergoglio fanaticky vnucuje nebezpečnou mRNA vakcínu všem pod lživou rouškou lásky.

Co se týče duchovní diagnózy 19.-20. století, zavládli démoni ateismu, darwinismu, freudismu, neomodernismu, neopohanství, bergoglianismu, genderismu, okultismu, homeopatie, akupunktury, horoskopů, hypnózy, dekadentní hudby, závislosti na internetu, sociálních sítích, smartphonech, mainstreamových médiích.... Těchto jednotlivých démonů se můžete ještě dnes konkrétně odřeknout. To jsou duchovní kořeny, které ovlivňují veřejné mínění i nás samotné, ať si to uvědomujeme či ne. Za nimi jsou démonické síly, které ovládají dnes i církevní ovzduší s apostatickým Vatikánem. Tuto jedovatou duchovní atmosféru dýcháme a jsme jí přiotráveni.

Na duchovním bojišti je na jedné straně síla ducha lži a zla, a s ní celé legie démonů. Na druhé straně je to síla Boží všemohoucnosti, kterou působí Duch svatý. Pokud zůstaneme pouze pasivní, ovládne nás duch lži a bude nás táhnout na jatka systémem bezbožnosti, zla a nemorálnosti!

V Evropě i Americe je ještě mnoho lidí, kteří přijali křest svatý. Jenže mnozí tito křesťané, ač se jim dostalo Božího života, byli už v dětském věku anebo později obráni o živou víru vlivem kamarádů, školy, ateistické či nemorální ideologie, anebo proto, že se nesetkali s živým křesťanstvím. Je to obraz údolí suchých kostí. Chtěl bych proto znovu připomenout prorockou modlitbu, na kterou nás Bůh upozorňuje v knize proroka Ezechiela. Hospodin vybízí: „Prorokuj, synu člověka, a řekni těmto kostem: Suché kosti, slyšte Hospodinovo slovo!“

Někteří z vás se modlíte tuto modlitbu možná jednou za týden, někteří jednou za měsíc, někteří častěji a máte s ní zkušenost. V ní je dán prostor k živé biblické víře, skrze kterou Bůh působí. Já se ji modlím asi už sedm let, a to téměř denně. Modlitba trvá necelé půl druhé hodiny. Člověk se obrací dle návodu v Bibli na čtyři strany a postupně pronáší proroctví. Síla modlitby je ve vědomí, že v nás je Pán Ježíš – Syn člověka – a pronášíme proroctví ve spojení s Ním. On, ač Bůh, je zároveň člověkem, synem Neposkvrněné Panny Marie. Ona je i naše duchovní matka. Neposkvrněná šlape pekelnému hadu – ďáblu – na hlavu a v této prorocké modlitbě nás chrání. Modlitba je spojena i s gesty, které pomáhají k soustředěnosti i k vyjádření vnitřního postoje víry.

Druhá silná modlitba, aktuální pro dnešní dobu, je založena na Ježíšově zaslíbení: „Jestli řeknete té hoře: ‚Zdvihni se a vrhni se do moře,‘ a nebudete pochybovat, stane se vám.“ Duchovními horami jsou démonické síly. Proti nim je bezmocný dynamit i atomová či jiná energie. Je likviduje jedině síla Boží všemohoucnosti. Ta působí skrze Ježíšovo jméno a naše vnitřní spojení s Ním. Modlitba trvá necelou půl hodinu. Opakovaně, soustředěně a s vírou vzýváme Boží jméno v úměrném rytmu, ne rychle, ani ne příliš pomalu.

Někteří z vás se tyto modlitby modlíte pravidelně. Někteří se v modlitební stráži či ve svaté hodině modlíte růženec či jiné modlitby. Můžete si vyzkoušet také prorockou modlitbu či zvedání duchovních hor, které jsou spojeny s mocí jména Ježíš, hebrejsky Jehošua.

Situace, ve které jsme, je vážná, a proto je třeba s modlitbou začít. Kéž nás Duch svatý pohne, abychom zakořenili ve svém každodenním životě modlitební řád. V modlitebním čase pak skrze vás bude moci působit Duch Boží svou všemohoucností. Proto je tak důležité vymezit si čas na modlitbu. Nevěnujme už čas zbytečným rozhovorům přes mobil ani ho neutrácejme na internetu. V naší modlitbě vytrvale prosme Boha za spásu svou i našich nejbližších!

Apoštolé se modlitbou připravovali na příchod Ducha Božího, Ducha pravdy, a skrze Jeho příchod nastala světová misie. Bylo hlásáno v moci Boží království. I v dnešní době k záchraně a spáse musí přijít moc Boží – dynamis. Ježíš řekl: „Až na vás sestoupí Duch svatý, budete naplněni silou – řecky dynamis – a budete mými svědky,“ mnozí i slavnými mučedníky. Duchovní reforma musí začít od tebe, a to skrze Tvou modlitbu a čas, který v ní obětuješ Bohu a své duši. Už tvou modlitbou začíná duchovní misie, protože skrze ni působí Boží všemohoucnost, Duch svatý. Ty máš být svědkem. Bůh s tebou počítá tam, kde jsi. Někteří naši biskupové a kněží touto nedělí začínají tzv. sabatický rok, ve kterém chtějí především většinu času vymezit modlitbě.

Tato neděle Seslání Ducha svatého ať je i tvým novým začátkem!

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

5. 6. 2022