Clicks323
Stylita
15

Boží slovo na den 17.9. A.D. 2021

Ježíš chodil od města k městu, od vesnice k vesnici a kázal a hlásal radostnou zvěst o Božím království. Bylo s ním Dvanáct (apoštolů) a některé ženy, které byly uzdraveny od zlých duchů a nemocí: Marie, zvaná Magdalská, z které vyšlo sedm zlých duchů, dále Jana, manželka Herodova správce Chuzy, Zuzana a mnoho jiných, které se o ně staraly ze svého majetku.
Lk 8,1-3
apredsasatoci
Cirkev je naozaj len jedna: kresťanská = Magisterium!
Už nie je Žida, ani Greka....
U.S.C.A.E.
Svätá mučenica Sofia a jej tri dcéry, Viera, Nádej, Láska

Cisár vyzval tretie dievča, Lásku, aj ju nahováral, ako predchádzajúce, aby opustila ukrižovaného Krista a slúžila modlám. No všetko bolo zbytočné. Začali ju mučiť. Tak ju naťahovali na kolese, že údy jej mladého tela vychádzali zo svojich miest. Potom ju tak bili, že zem bola červená od jej krvi. Potom rozpálili železnú pec, ktorú cisár …More
Svätá mučenica Sofia a jej tri dcéry, Viera, Nádej, Láska

Cisár vyzval tretie dievča, Lásku, aj ju nahováral, ako predchádzajúce, aby opustila ukrižovaného Krista a slúžila modlám. No všetko bolo zbytočné. Začali ju mučiť. Tak ju naťahovali na kolese, že údy jej mladého tela vychádzali zo svojich miest. Potom ju tak bili, že zem bola červená od jej krvi. Potom rozpálili železnú pec, ktorú cisár ukázal dievčaťu a povedal jej: „Povedz iba slová: „Veľkí sú vaši bohovia.“, a pustím ťa. Ináč zhoríš v tejto peci.“ Svätá povedala: „Veľký je môj Boh, Ježiš Kristus.“ Rozhnevaný cisár ju prikázal vrhnúť de pece. Ona nečakala, kým ju niekto hodí, sama vbehla do pece, chodila v nej nepopálená a akoby v nejakom chládku pokojne oslavovala Najvyššieho. Z pece náhle na neveriacich, ktorí tam stáli, vybuchol silný oheň. Niektorých spálil na popol, iných popálil a samotného cisára tak ohrozil, že musel utiecť ďaleko od pece. Keď pec vyhasla, svätá z nej vyšla ako z paláca krásna Kristova nevesta, žiariaca a zdravá, ktorú kati chopili, na cisárov príkaz jej vŕtali do všetkých údov. No ani tým ju nenaklonili k odstúpeniu od Krista. Nakoniec cisár, aby si ďalej nerobil hanbu, prikázal aj jej sťať hlavu.
---
Ó, svätá a spravodlivá Sofia, pros Pána Boha aj za nás hriešnych, aby sme z jeho milosti zachovávajúc cnosti viere, nádeje a lásky boli hodní predstúpiť pred svätú a životodarnú Trojicu a oslavovať ju na veky vekov. Amen.
Stylita
Dnes má svátek sv. Hildegarda

Hildegardis
17. září, připomínka
Postavení: abatyše, mystička OSB a učitelka církve
Úmrtí: 1179
Patron: přírodovědců, filologů a esperantistů
Atributy: abatyše, kniha, psací náčiní, holubice, plameny, almužny, model kostela

Pocházela z německého Bermersheim (dříve uváděného jako Bermesheim). Od dětství ji provázela mystická vidění a od osmi let žila v klášteře v …More
Dnes má svátek sv. Hildegarda

Hildegardis
17. září, připomínka
Postavení: abatyše, mystička OSB a učitelka církve
Úmrtí: 1179
Patron: přírodovědců, filologů a esperantistů
Atributy: abatyše, kniha, psací náčiní, holubice, plameny, almužny, model kostela

Pocházela z německého Bermersheim (dříve uváděného jako Bermesheim). Od dětství ji provázela mystická vidění a od osmi let žila v klášteře v Disibodensbergu. Zde se r. 1136 stala abatyší. V roce 1141 dostala od Boha příkaz sepsat vše, co uvidí a uslyší. Její vize se týkaly teologie, přírody, lékařství i psychologie. V r. 1147 přešla do kláštera u Bingenu, který založila na hoře sv. Ruperta. Stala se rádkyní vznešených i chudých. Teodor Schnitzler ji nazval "Největší ženou Německa." - hlavní důvod lze objevit v jejím úsilí o život podle Boží vůle.

Narodila se 16. 9. 1098 na hradě Bóckelheim, patřícímu k Bermersheimu u Alzey v Porýní-Hesensku (na území Německa). Byla desátým dítětem rytíře Hildeberta a Mechtildy. Rodiče ji už před narozením zaslíbili Bohu. Od dětství měla různá vidění a v osmi letech byla svěřena do výchovy benediktinek v klášteře v Disibodensbergu. Abatyší zde byla Jurta ze Sponnheimu, pod jejímž vedením získávala základní znalosti a prožívala duchovní formaci. Po sedmi letech složila řeholní sliby a později, ve 38 letech, byla zvolena abatyší a své sestry vedla především příkladem.
Mystické zážitky, které ovlivňovaly její poznání i život, mívala během dne za plného vědomí při činnosti všech smyslů jako světlo poznání z jejího nitra. Přitom často šlo i o prorocká vidění, která, jak sama řekla, měla pouze ve své duši. V dalším popisu o nich uvedla: "Vidím tyto věci ve dne i v noci a jsem při tom vzhůru. Vidím je i slyším zároveň a hned jim porozumím. Nejsem vizí poučována a slova nezní jako z lidských úst, nýbrž jsou jako jiskřivý plamen v nejčistším vzduchu a pohybují se jako oblak."
Ve 43 letech jí Bůh uložil: "Napiš, co vidíš a slyšíš!
Zprvu se k tomu zdráhala odhodlat a psát začala až z poslušnosti na příkaz zpovědníka. V té době se jí dostalo vnitřního porozumění žaltáři, evangeliu a některým dalším knihám Bible. Zápisky dělala Hildegarda v latině a některá její vidění zaznamenal její zpovědník, kterému je vyprávěla. Hotové dílo předkládal disibodensbergský opat arcibiskupu v Mohuči.
Zvěsti o mimořádné abatyši zvýšily počet zájemkyň o řeholní život v její komunitě. Hildegarda pak obdržela mystický pokyn ke zřízení dalšího kláštera u Bingenu, nad místem hrobu sv. Ruperta. Po tomto oznámení opatu Disibodenberského mužského kláštera se setkala s odporem. Hora sv. Ruperta patřila k Mohučské kapitole a pozemek s jeho hrobem a svatyní patřil hraběti Hildesheimskému. Hildegardě se zde za pomoci dalších osob nakonec podařilo klášter založit a s 18 řeholnicemi se do něj v r. 1147 přestěhovala.
Z počátku byly odkázány na almužny a nuceny žít ve velké skromnosti. Později dostal klášter darem nějaké pozemky a došlo tak k jeho zajištění. Hildegarda jej dala pod ochranu mohučského arcibiskupa a po čase začala zakládat další klášter v Eibingen za Rýnem (dokončen r. 1165). S důvěrou v Boží pomoc a patřičnou opatrností zvládla stavbu, zařízení i správu řeholních domů.
Hildegarda vytrvale přemáhala různé problémy a k těm nemalým patřily její nemoci. Při jejich prožívání zůstávala trpělivá a říkala: "Čím více utrpení na mne Ježíš posílá, tím více jsem přesvědčena, že mne miluje." Její zdravotní potíže jakoby souvisely s jejím zdráháním psát to, co vidí a slyší. Ustoupily prý ve spojení s odhodláním psát.
K jejím spisům na prvním místě patří "Scivias lucis" (Poznej cesty světla). Toto teologické dílo o základních otázkách křesťanské víry psala v letech 1141-51, dále pokračovala do r. 1158 sepsáním knih "Physica" a "Causa et curae." Jedná se o přírodopis (popsala v něm na 300 živočišných druhů) a dílo týkající se lékařské vědy, o příčinách a léčení nemocných. Hildegarda se v něm věnovala např. krevnímu oběhu, nervovému systému i gynekologickým problémům a mnoha dalším. V době, kdy se na hygienu nedbalo, doporučovala vodu z rybníků i řek převářet a teprve pak ji považovat za pitnou. V letech 1158-63 psala o psychologii a 1173 - 78 na teologicko-psychologické téma. Další rok sepsala malou autobiografii. Mimo to napsala přes 70 písní. Skládala texty i hudbu. Z její korespondence se zachovalo přes 300 dopisů většinou v latině. Mezi adresáty je anglický král, dva císařové, čtyři papežové, biskupové, preláti i sv. Bernard z Clairvaux. Se značnou vážností lze přijmout i její předpovědi.
Z tohoto výčtu je patrná velká všestrannost a vzhledem k významu v tehdejší době i velikost daru od Boha a jeho užívání. Hned prvního spisu "Scivias" použil papež Eugenius III. na církevním sněmu v Trevíru, zřejmě před jeho dokončením. (Do schváleného spisu napsal slova: "Zachovej ve svém srdci vzácnou milost, kterou ti udělil Bůh, a zvěstuj dále, co Duch tobě vnukne.") Další spis se stal učební pomůckou na lékařské škole v Montpellier. Její recepty se využívají dodnes. Podstatné na mystickém daru od Boha, který Hildegarda obdržela, je to, že ho dostala ke službě druhým. Ji samotnou můžeme vidět jako dar od Boha a na jejím životě si připomenout, že i každý z nás dostává od Boha milosti a dary ke službě, - jako hřivny co nesmí zůstat ležet ladem, nechceme-li o ně přijít (viz Mt 25,14-30).
Hildegarda také dost cestovala a mezi roky 1158 - 1171 konala misijní cesty do Bamberku a Augsburgu, i do Kolína nad Rýnem a do Nizozemí. Ujímala se slova na tržištích a varovala před schizmaty. O její rady stály osoby nejrůznějšího postavení a ty, které přicházely s nečistým svědomím, napomínala. Ve svých vyjádřeních byla neoblomná i když vedly ke střetu názorů jako v otázce zavržení jistého šlechtice. Poslední příkaz dostala od mohučského arcibiskupa, aby u svého hrobu nečinila žádné zázraky. Příkaz zrušil až po 800 letech papež Jan Pavel II. a zrušení vyhlásil biskup z Limburku 17. 9. 1979.
Při smrti Hildegardy se na nebi rozsvítil jasný světelný kříž jako znamení, že byla přijata Ježíšem do jeho království. Podle kronikářů Gottfrieda a Theodericha bylo to za nedělního úsvitu, kdy se objevily dvě duhy zářivých barev. Jedna se klenula od severu k jihu, druhá od východu k západu. V jejich průsečíku zářilo jasné světlo ve tvaru měsíce. V něm byl vidět rudě zářící kříž, který rostl až do nesmírné velikosti. Byl obklopen barevnými kruhy, ve kterých se vytvářely rudě se třpytící kříže s vlastními kruhy. Rozšířily se po obloze východním směrem jakoby se skláněly k domu svaté panny a halily horu do zářícího světla.
Ač se uvádí, že Hildegarda nebyla oficiálně svatořečena, připomíná se, že v 15. století byla zapsána do Římského martyrologia se schválením úcty v německých diecézích. Její ostatky byly uloženy v Eibingenu do svatyně. Tyto skutečnosti opravňují k užívání titulu svatá a nové Římské martyrologium z r. 2001 před jejím jménem slovo svatá také uvádí.
K přenášení ostatků sv. Hildegardy lze uvést následující data: V roce 1632 byl klášter na hoře sv. Ruperta zničen a její ostatky proto přemístěny do Kolína nad Rýnem. Později byly přeneseny zpět do Eibingenu u Rüdesheimu, postaveny na zvláštní oltář a Hilgegarda byla při této příležitosti prohlášena patronem města. Na dobu sekularizace kláštera byly umístěny ve farním kostele. Nový klášter se začal stavět 2. 7. 1900 a asi po čtyřech letech byl dokončen.
zdroj: catholica.cz/?id=4516

fotka je z německého filmu Vize, život sv. Hildegardy z Bingenu
Vize život sv. Hildegardy z Bingenu.
U.S.C.A.E.
Církev Kristova - panenská Matka křesťanů

písala o Cirkvi nie o jednotlivých členoch
Stylita
krásné vysvětlení, proč je Církev zvaná Církev svatá
Martina Bohumila Lutherová
Důležité je jaká je doopravdy a kam až ve své předurčení
došla
.
Západní katolická /římská církev/ je nevěstla ze ZJ 17kap
Od začátku nemohla konkurovat Pravoslavé církvi,která
ve svém Svatém učení přetrvá do příchodu Krista Pána.
:orthodoxia.cz/srovn/nestvorene-energie.htm
Stylita
Církev je představována v Zjevení svatého apoštola Jana jako Nový Jeruzalem, jako nádherně oděná Beránkova choť. Přijde mi tedy jasné, že nemůže být onou babylonskou smilnicí opitou krví mučedníků za Ježíše.
U.S.C.A.E.
Katolícka Cirkev nemôže byť ani západná ani východná ani južná ani severná lebo je Jedna a Katolícka to Rímska v názve neoznačuje obrad

a zaháčkovať sa na nejakú novú no "novú" herézu a propagovať a propagovať a propagovať a propagovať a propagovať 😊 a švanda je že je to pochybné učenie zo samého východného pohľadu
Martina Bohumila Lutherová
Děkujeme ti, Otče náš, za život a poznání, jež jsi nám zjevil skrze svého Syna Ježíše; Tobě věčná sláva. 4. Jako tento úlomek rozptýlený po horách byl sebrán v jedno, tak nechť je sebrána tvá církev ze všech končin země a dána do tvého království; Tobě patří sláva a věčná moc skrze Ježíše Krista.
Didaché - Učení Pána, hlásané národům dvanácti apoštoly
U.S.C.A.E.
ze všech končin čiže všeobecná iným slovom pochádzajúcim z pôvodne dvoch gréckych slov do jedného nového Katolícka

maronit, armén či chaldejec či kopt či iný vyznávajúci Katolícku Vieru je tak isto Katolík ako ja. Ja nemám ten úzky pohľad že existuje len "grék či riman" dôležitá je Viera. A potom ako ju Duch Svätý necháva prejavovať tú istú v rôznych obradoch to je tá úžasná zvláštnosť Pravej …More
ze všech končin čiže všeobecná iným slovom pochádzajúcim z pôvodne dvoch gréckych slov do jedného nového Katolícka

maronit, armén či chaldejec či kopt či iný vyznávajúci Katolícku Vieru je tak isto Katolík ako ja. Ja nemám ten úzky pohľad že existuje len "grék či riman" dôležitá je Viera. A potom ako ju Duch Svätý necháva prejavovať tú istú v rôznych obradoch to je tá úžasná zvláštnosť Pravej Viery že je pritom stále jednou.

pojmy Cirkev a Viera sa čiastočne prekrývajú lebo od samého začiatku dal Pán Ježiš Kristus Viere formu Cirkvi
Martina Bohumila Lutherová
Jelikož Didaché přidává k Mal1,11 slova, které nikde v Písmu
nejsou. Je nedůvěryhodné. Ach ti římani....

Stylito

V didaché je níže věta, která je zmanipulovaná o přidaná slova
....v každé době....v žádném dostupném vydání Písma jsem to
nenašla. Jen poznámku , že touto větou obhajuje mši.-
„Na každém místě a v každé době mi bude přinášena oběť čistá, poněvadž jsem velký Král a mé jméno je velk…More
Jelikož Didaché přidává k Mal1,11 slova, které nikde v Písmu
nejsou. Je nedůvěryhodné. Ach ti římani....

Stylito

V didaché je níže věta, která je zmanipulovaná o přidaná slova
....v každé době....v žádném dostupném vydání Písma jsem to
nenašla. Jen poznámku , že touto větou obhajuje mši.-
„Na každém místě a v každé době mi bude přinášena oběť čistá, poněvadž jsem velký Král a mé jméno je velké mezi národy", řekl Hospodin (Mal
Stylito toto byla moje reakce na tvůj níže komentář.
A to jako důkaz že nejde o organizaci, ale jednotlivce
kteří budou účastni Božího Království.:

-Děkujeme ti, Otče náš, za život a poznání, jež jsi nám zjevil skrze svého Syna Ježíše; Tobě věčná sláva. 4. Jako tento úlomek rozptýlený po horách byl sebrán v jedno, tak nechť je sebrána tvá církev ze všech končin země a dána do tvého království; Tobě patří sláva a věčná moc skrze Ježíše Krista.

Stylita
Církev je představována v Zjevení svatého apoštola Jana jako Nový Jeruzalem, jako nádherně oděná Beránkova choť. Přijde mi tedy jasné, že nemůže být onou babylonskou smilnicí opitou krví mučedníků za Ježíše.
Stylita
Příklad Jidáše je nám i výstrahou. Nikdo tu netvrdí, že každý pokřtěný automaticky skončí v nebi.
Svatost Církve je v něčem jiném.
sv. Hildegarda:
Jako balzám vystupuje ze stromu a jako nejsilnější léky vzcházejí z onyxové nádoby, ve které jsou uschovány, a jako se bez jakékoliv zábrany rozlévá nejzářivější jas z drahokamu, tak se Syn Boží bez jakékoliv překážky porušení narodil z Panny, a …More
Příklad Jidáše je nám i výstrahou. Nikdo tu netvrdí, že každý pokřtěný automaticky skončí v nebi.
Svatost Církve je v něčem jiném.
sv. Hildegarda:
Jako balzám vystupuje ze stromu a jako nejsilnější léky vzcházejí z onyxové nádoby, ve které jsou uschovány, a jako se bez jakékoliv zábrany rozlévá nejzářivější jas z drahokamu, tak se Syn Boží bez jakékoliv překážky porušení narodil z Panny, a stejně tak i Církev, Jeho Snoubenka, bez jakéhokoliv poskvrnění bludu rodí své syny, přičemž zůstává pannou v neporušenosti (své) víry.
U.S.C.A.E.
Řecká liturgie římská

Přesný popis římské liturgie z doby jejího vzniku není znám, lze ovšem s jistotou tvrdit, že ji vytvořili sv. Petr a sv. Pavel. Jako všechny liturgie, jichž původci jsou apoštolové, byla římská liturgie nejprve velmi jednoduchá a ostatním velmi podobná. Původně byla sloužena v řečtině, teprve ke konci III. století se stala její úřední řečí latina. Prvním písemným dokladem …More
Řecká liturgie římská

Přesný popis římské liturgie z doby jejího vzniku není znám, lze ovšem s jistotou tvrdit, že ji vytvořili sv. Petr a sv. Pavel. Jako všechny liturgie, jichž původci jsou apoštolové, byla římská liturgie nejprve velmi jednoduchá a ostatním velmi podobná. Původně byla sloužena v řečtině, teprve ke konci III. století se stala její úřední řečí latina. Prvním písemným dokladem o ní je Hippolytova řecky psaná Apoštolská tradice z počátku III. století, dochovaná v koptském, arabském, etiopském a částečně latinském překladu. Popis proměňování se nalézá ve 4. kapitole:

Vzdáváme ti díky, Bože, skrze tvého milovaného Syna Ježíše Krista, kterého jsi poslal, když se naplnil čas, [jako] Spasitele a Vykupitele, posla tvé vůle. On je tvé Slovo [od tebe] neoddělitelné, skrze něj jsi všechno stvořil. A jak se ti zalíbilo, poslal jsi ho z nebe v lůno Panny. Byl počat, vtělil se a zjevil se jako tvůj Syn, narodil se z Ducha a Panny. Naplnil tvou vůli a získal ti svatý lid, ve svém utrpení rozepjal ruce, aby od utrpení osvobodil ty, kteří v tebe uvěřili.

Když se dobrovolně vydával utrpení, aby zrušil smrt, rozlomil ďáblova pouta a pošlapal peklo, aby osvítil spravedlivé, stanovil hranice a zjevil vzkříšení, vzal chléb, vzdal ti díky a řekl: „Vezměte a jezte, toto je mé tělo, které se za vás láme.“

Podobně [vzal] i kalich a řekl: „Toto je má krev, která se za vás vylévá. Když toto činíte, čiňte to na mou památku.“

ikatolici.cz/…u-synoptiku-u-sv-pavla-a-v-nejstarsich-liturgiich/

---

túto použili ako základ Vierozvestci
Krásný pokojný den
Jde jen o Krista a život s ním, jde jen o lidi a život s nimi🙂 Ty různé přestřelky historické, náboženské, politické mohou být jen kouřovou clonou a útěkem od vlastní reality a odpovědnosti. Bůh nevyhodnocuje dle občanky, pasu, tváře, příslušnosti... znalostí a nebo známostí. U Něj to bude poněkud obnaženější a jednodušší. Zboří firewally našich duší v okamžiku.
Stylita
Z denní liturgie
liturgie.cz/misal/06mezidobi/24_05.htm

1. čtení:
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi
Milovaný! Tak vyučuj a povzbuzuj (jak jsem ti já přikázal). Učí-li někdo jinak a nedrží se zdravých slov Pána Ježíše Krista a učení shodného se zbožností, je nafoukaný, ničemu nerozumí, je to chorobný šťoural a hádá se o slovíčka. Z toho pak povstává jen nevraživost, sváry, …More
Z denní liturgie
liturgie.cz/misal/06mezidobi/24_05.htm

1. čtení:
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi
Milovaný! Tak vyučuj a povzbuzuj (jak jsem ti já přikázal). Učí-li někdo jinak a nedrží se zdravých slov Pána Ježíše Krista a učení shodného se zbožností, je nafoukaný, ničemu nerozumí, je to chorobný šťoural a hádá se o slovíčka. Z toho pak povstává jen nevraživost, sváry, urážky, zlomyslné podezřívání a ustavičné třenice mezi lidmi zkaženými, kteří ztratili smysl pro pravdu a domnívají se, že zbožnost je pramenem zisku. Zbožnost je skutečně pramenem zisku pro toho, kdo je se vším spokojen; nic jsme si přece na svět nepřinesli a nic si z něho také nemůžeme odnést. Máme-li však co jíst a do čeho se obléci, buďme s tím spokojeni. Ti, kdo chtějí hromadit bohatství, upadají do pokušení a zamotávají se do mnohých nesmyslných a škodlivých žádostí, které vrhají lidi do zkázy a záhuby. Neboť kořenem všeho zla je láska k penězům; a už mnoho těch, kteří se po nich pachtili, zbloudilo ve víře a připravilo si mnoho bolestí. Ale ty, Boží muži, před tím utíkej! Usiluj o spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost. Dobře bojuj pro víru, zmocni se věčného života. K němu jsi byl povolán, a proto jsi složil před mnoha svědky slavnostní vyznání.
1Tim 6,2c-12

Žalm:
Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království.

Proč bych se měl bát za dnů neštěstí,
když mě svírá zloba nepřátel,
kteří spoléhají na svůj majetek
a chlubí se přemírou bohatství?

Vždyť nikdo sám sebe nevykoupí,
není s to zaplatit Bohu své výkupné.
Cena života je příliš veliká, nikdy nebude stačit,
aby člověk žil navěky a neviděl zkázu.

Neboj se, jestliže někdo zbohatne
a vzroste majetek jeho domu.
Až zemře, nic si s sebou nevezme,
nesestoupí s ním jeho jmění.

I kdyby si za svého života liboval:
„Budou tě chválit, že sis to dobře zařídil“,
přece se připojí ke svým předkům,
kteří navěky neuzří světla.
Zl 49

Evangelium:
Lk 8,1-3