2. vatikán postavil člověka na místo Boha a civilizace jde ke dnu
Katolický biskup R. Williamson to 3x vysvětluje:
30. listopadu 2019. Druhý vatikánský koncil byl logickým vyvrcholením mnoha staletí, kdy lidé chtěli postavit člověka na místo Boha a i když bylo v 70. letech 20. století Bratrstvo sv. Pia X. vymyšleno a založeno proto, aby vzdorovalo omylům Druhého vatikánského koncilu, od roku 2012 se dostalo pod vliv otráveného půvabu těchto omylů. Proto by nekatolíci, kteří hledají opravdová řešení moderních problémů, jež znají až příliš dobře, měli sledovat debaty ohledně Druhého vatikánského koncilu a Bratrstva. Zatímco arcibiskup Lefebvre jednou řekl, že celý Druhý vatikánský koncil je prošpikovaný subjektivismem, neřekl naopak jednou biskup Fellay, že 95 % jeho textů je přijatelných? A zatímco arcibiskup často tak mnohoslovně říkal, že člověk musí mít dlouhou lžíci, když chce jíst polévku s dnešními koncilními Římany, nenásleduje naopak nástupce biskupa Fellayho jeho příkladu, když se chová jako by si myslel, že může přechytračit římské ďábly? Opravdová síla arcibiskupa nebyla jeho chytrost, ale vždy jeho víra a jeho věrnost katolické pravdě. Úryvek z: rexcz.blogspot.com
4. ledna 2020
PROFESOR DREXEL – I
Jak krize Církve a světa neúnavně pokračuje z jednoho roku do druhého, může to být na začátku dalšího nového roku ten pravý moment vrátit se k poselstvím Našeho Pána z počátku 70. let 20. století, kdy nespočet dobrých katolíků začínal vážně trpět kvůli zmatení a potížím následujícím poté, co jim bylo vnuceno nové náboženství Druhého vatikánského koncilu, který skončil v roce 1965. Jednou takovou obětí Druhého vatikánského koncilu byl P. Albert Drexel (1899–1977), uznávaný profesor filologie z Vorarlberska v Rakousku, ale také zbožný katolík, jemuž se od roku 1922 zjevoval s poselstvím každý první pátek v měsíci Náš Pán, aby směroval jeho zanícení.
Teprve od roku 1970 však byla tato poselství zapisována a shromážděna než zemřel, a poté byla zveřejněna v malé knížečce, která je i dnes stále k dostání pod názvem „Víra je víc než poslušnost“. Žádný katolík nemá povinnost věřit, že jsou tato slova od samotného Našeho Pána, ale poselství z prvních pátků let 1970 až 1977 jsou pro mnoho ovcí potvrzením, že v nich poznávají hlas Pána. Zde je například poselství z 5. března 1976, z nějž jsou převzata slova výše, právě z doby, kdy se Víra pravé Církve a poslušnost vůči falešné církvi dostávaly do nejostřejšího konfliktu:
„Budoucnost pro tebe vypadá temně. Tvůj vnitřní boj za pravdivé vnímání a cestu kudy jít ve zmatení, je Mi známý. A tak tě osvítím. Můj věrný syn Marcel (arcibiskup Lefebvre), který pro víru velice trpí, jde po správné cestě. Je jako světlo a pilíř pravdy, jež mnozí moji vysvěcení kněží zrazují. Víra je víc než poslušnost. Proto je mou vůlí, aby dílo teologického vzdělávání kněží pokračovalo v duchu a podle vůle mého syna Marcela, pro spásu a velkou pomoc mé jediné a pravé Církvi.
Duch světa infiltroval Církev a Duch Boží opustil mnohá srdce, která byla povolána hlásat Jeho Ducha. Hovoří o jiných věcech a ztrácejí se v podvodech a nástrahách Satana. A tak kazí lid a dokonce i děti (...) Tento duch proniknul kněze, kláštery a konventy, protože mniši a řádové sestry ztratili a opustili ducha zakladatelů svých řádů. Stali se pohoršením pro lid i svět. Ztratili nejen lásku k Mé nejsvětější Matce, ale také úctu vůči Mé svátostné přítomnosti. Namísto toho mniši kážou o světských věcech, luxusu, o životě v rozkoši a řádové sestry nehovoří o svatých andělech a mnohé ani o nejsvětější Panně a Matce Marii. Ještě ale existují místa ticha a modlitby, zvláštní svatyně, v nichž Maria, Má Matka a Matka milosti, je ctěna.“
Možná je toto poselství trochu zastaralé, protože rozdíly mezi plody Druhého vatikánského koncilu a plody arcibiskupa Lefebvra měly čas mnoha duším jasně ukázat, kde lze nalézt pravého Ducha Božího. Ve skutečnosti dnes nese arcibiskup stále více plodů mimo hranice Bratrstva, které založil. Nicméně Boží pravá Církev je modernistickými vlky v rouše beránčím stále trhána na kusy a mnohé duše jsou stále pokoušeny opustit pravou Víru a pravou Církev. Upozorněme je na jeden z mnoha výňatků z poselství P. Drexela, např. z Nového roku 1971:
„Nad Mou svatou Církví visí temnota. Zmatení roste; stále více kněží se stává nevěrnými vůči svému poslání a milosti (...), ale zatímco plody zlých a bezbožných končí zkažením, plody věrných duší se rozvinou do čistší a krásnější Církve. Sláva těm, kteří chápou hodinu a zůstávají v Mé lásce, vyznávají Mou Matku, následují cestu světců, a kteří se svěřují doprovodu andělů; tyto věrné duše budou zářit v temnotě, nezachvějí se pod náporem a uprostřed zkoušek se nezhroutí...“
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof rexcz.blogspot.com/…/komentar-eleiso…
11. ledna 2020
PROFESOR DREXEL – II
Když někteří, jako tomu je u mnoha údajných poselství z nebe, říkají, že podstata poselství předaných profesoru Drexelovi v letech 1970–1977 už je v Evangeliu, konkrétně, že: „Blahoslavení jste, když vás budou pro mne tupit a pronásledovat... ...neboť vaše odplata je hojná v nebesích.“ (Mt. V, 11–12), mají docela pravdu. Pokud by však dále řekli, že jeho poselství nejsou potřebná právě proto, že už jsou v Evangeliu, docela se mýlí. V 70. letech začalo morální utrpení mnoha dobrých katolíků rozpolcených díky kněžím Druhého vatikánského koncilu mezi svou katolickou vírou a svou katolickou poslušností. Bylo potřeba, aby Náš Pán znovu a znovu říkal duším jako profesor Drexel, že jsou to Jeho vlastní kněží, kteří zradili.
Protože katolíci, kteří byli 400 let chráněni díky své poslušnosti vůči věrnému Tridentskému koncilu (1545–1563) skutečně nemohli nejprve pochopit, že stejnou poslušnost již nemohou vykazovat vůči nevěrnému Druhému vatikánskému koncilu (1962–1965). Věrnost arcibiskupa Lefebvra k neměnné předkoncilní víře a mši měla do roku 2020 čas probudit v celé Církvi Tradici (i když je ještě potřeba urazit dlouhou cestu). V roce 1970 však prostě bylo pro lidi, s výjimkou několika duší, nemyslitelné, že by katolický papež, biskupové a kněží mohli ničit Církev. Odtud plyne potřeba takovýchto poselství, jako je poselství Našeho Pána (jak lze věřit) profesoru Drexelovi z 3. července 1970:
„...Buď dobré mysli a nenech se odradit neklidem a pokusem o zničení Mé Církve, ani rozvracením řádu tohoto světa. Je pravda, že Satan a jeho démonické síly působí, jako nikdy předtím v dějinách lidstva a Církve. Cožpak se však vlivem Boha a působením Ducha Svatého netvoří Dílo, které, víc než kterékoliv jiné dílo, žádá pomoc andělů, nadpřirozených sil a dobrých duchů? Toto dílo má Boží původ! Kéž všichni věřící Mé Církve v pokoji a neústupně kráčí k budoucnosti.
Satan bude zuřit a jeho nejlepšími pomocníky jsou ti kněží, kteří vnitřně nebo vnějškově odpadli od své víry a svého svěcení. Neposkvrněná Panna Maria, nedotčená hříchem, zvítězí. Ačkoliv Mé stádo, které následuje Mě a Můj kříž a které je věrné a s láskou věří ve svatou přítomnost Mého Těla a Krve, se může zmenšit, víra a modlitba, vyznání víry, naděje a láska k pravdě nicméně nakonec zvítězí. Bouře mohou zuřit. V přírodě mohou pukat skály a praskat hráze. Bůh je však všemocný, pravda je silnější, milost bohatší a hojnější a proto Skála, kterou jsem já založil, přetrvá do konce!“
V tomtéž stylu jsou slova z poselství profesoru Drexelovi z 5. března 1971:
„Nenech se odradit současným vnitřním i vnějším útlakem Mé Církve. To, že se služebníci Boží stali nevěrnými vůči svému povolání a své milosti, přichází zevnitř. (...) Jsou to tihle kněží a teologové, jak sami sebe nazývají, kteří Mě opustili a zradili a kteří Mě stálé pronásledují. Jejich počet roste (...) Nikdy od chvíle, kdy jsem viditelně chodil mezi lidmi, nebyly problémy Mé jediné a pravé Církve tak veliké, jako v současnosti – a strádání stále roste.
Nicméně si nezoufej – i když se stádo, o němž jsem Já jako Boží a Dobrý Pastýř hovořil, velmi zmenšuje, nebude ona Církev, kterou jsem založil na Petrovi a kterou jsem přirovnal ke skále, zničena ani zvnějšku, ani zevnitř. Ale ty a všichni, kteří ti byli Otcem dáni, musíte pokračovat v práci pro Církev, pro víru a pro duše. Lidé, kteří ti pomáhají, sklidí požehnání za své dobré skutky, a toto požehnání se nedá přirovnat k ničemu na světě.“
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof rexcz.blogspot.com/…/komentar-eleiso…
Doplnění dle: www.lumendelumine.cz/index.php
Výběr z textů důležitých pro pochopení kořenů a závažnosti současné situace.
Malé krůčky k rehabilitaci Boha
Ustavičný souboj
Odvěký souboj kulminuje
Nejtragičtější ortel Velerady
Soud nad tímto světem
Šach na tři tahy
Permanentní instrukce Alta Vendita
Vzešlá setba karbonářské instrukce
Masonský plán na zničení církve
Pecorelliho seznam
Modernismus jak vnitřní spiknutí
Modernismus snůška všech herezí
Krize církve a krize moderního světa
Církev před otevřením 2.VK
Osoby fakta a vlivy na 2VK
Karl Rahner jako učitel Koncilu
Nebezpečný modernista
Problém jednoty a modernismus
Z minulosti budoucího světce
S kým to papežové uzavřeli bratrství a spolupráci?
Kdo na jeho místo
Kanonizace papeže
Před otevřením II. vatikánského koncilu
Závažné otázky kolem koncilu
Porušení koncilní zákonnosti
Progresisté a jejich strategie
Co se dělo na koncilu
Zlom v pojetí ekumenismu
Geneze a zákulisí Nostra aetate
Prorocký dopis biskupa Sigauda
Zrada na odkazu našeho Pána
Don Luigi Villa
Fatima kulminuje
30. listopadu 2019. Druhý vatikánský koncil byl logickým vyvrcholením mnoha staletí, kdy lidé chtěli postavit člověka na místo Boha a i když bylo v 70. letech 20. století Bratrstvo sv. Pia X. vymyšleno a založeno proto, aby vzdorovalo omylům Druhého vatikánského koncilu, od roku 2012 se dostalo pod vliv otráveného půvabu těchto omylů. Proto by nekatolíci, kteří hledají opravdová řešení moderních problémů, jež znají až příliš dobře, měli sledovat debaty ohledně Druhého vatikánského koncilu a Bratrstva. Zatímco arcibiskup Lefebvre jednou řekl, že celý Druhý vatikánský koncil je prošpikovaný subjektivismem, neřekl naopak jednou biskup Fellay, že 95 % jeho textů je přijatelných? A zatímco arcibiskup často tak mnohoslovně říkal, že člověk musí mít dlouhou lžíci, když chce jíst polévku s dnešními koncilními Římany, nenásleduje naopak nástupce biskupa Fellayho jeho příkladu, když se chová jako by si myslel, že může přechytračit římské ďábly? Opravdová síla arcibiskupa nebyla jeho chytrost, ale vždy jeho víra a jeho věrnost katolické pravdě. Úryvek z: rexcz.blogspot.com
4. ledna 2020
PROFESOR DREXEL – I
Jak krize Církve a světa neúnavně pokračuje z jednoho roku do druhého, může to být na začátku dalšího nového roku ten pravý moment vrátit se k poselstvím Našeho Pána z počátku 70. let 20. století, kdy nespočet dobrých katolíků začínal vážně trpět kvůli zmatení a potížím následujícím poté, co jim bylo vnuceno nové náboženství Druhého vatikánského koncilu, který skončil v roce 1965. Jednou takovou obětí Druhého vatikánského koncilu byl P. Albert Drexel (1899–1977), uznávaný profesor filologie z Vorarlberska v Rakousku, ale také zbožný katolík, jemuž se od roku 1922 zjevoval s poselstvím každý první pátek v měsíci Náš Pán, aby směroval jeho zanícení.
Teprve od roku 1970 však byla tato poselství zapisována a shromážděna než zemřel, a poté byla zveřejněna v malé knížečce, která je i dnes stále k dostání pod názvem „Víra je víc než poslušnost“. Žádný katolík nemá povinnost věřit, že jsou tato slova od samotného Našeho Pána, ale poselství z prvních pátků let 1970 až 1977 jsou pro mnoho ovcí potvrzením, že v nich poznávají hlas Pána. Zde je například poselství z 5. března 1976, z nějž jsou převzata slova výše, právě z doby, kdy se Víra pravé Církve a poslušnost vůči falešné církvi dostávaly do nejostřejšího konfliktu:
„Budoucnost pro tebe vypadá temně. Tvůj vnitřní boj za pravdivé vnímání a cestu kudy jít ve zmatení, je Mi známý. A tak tě osvítím. Můj věrný syn Marcel (arcibiskup Lefebvre), který pro víru velice trpí, jde po správné cestě. Je jako světlo a pilíř pravdy, jež mnozí moji vysvěcení kněží zrazují. Víra je víc než poslušnost. Proto je mou vůlí, aby dílo teologického vzdělávání kněží pokračovalo v duchu a podle vůle mého syna Marcela, pro spásu a velkou pomoc mé jediné a pravé Církvi.
Duch světa infiltroval Církev a Duch Boží opustil mnohá srdce, která byla povolána hlásat Jeho Ducha. Hovoří o jiných věcech a ztrácejí se v podvodech a nástrahách Satana. A tak kazí lid a dokonce i děti (...) Tento duch proniknul kněze, kláštery a konventy, protože mniši a řádové sestry ztratili a opustili ducha zakladatelů svých řádů. Stali se pohoršením pro lid i svět. Ztratili nejen lásku k Mé nejsvětější Matce, ale také úctu vůči Mé svátostné přítomnosti. Namísto toho mniši kážou o světských věcech, luxusu, o životě v rozkoši a řádové sestry nehovoří o svatých andělech a mnohé ani o nejsvětější Panně a Matce Marii. Ještě ale existují místa ticha a modlitby, zvláštní svatyně, v nichž Maria, Má Matka a Matka milosti, je ctěna.“
Možná je toto poselství trochu zastaralé, protože rozdíly mezi plody Druhého vatikánského koncilu a plody arcibiskupa Lefebvra měly čas mnoha duším jasně ukázat, kde lze nalézt pravého Ducha Božího. Ve skutečnosti dnes nese arcibiskup stále více plodů mimo hranice Bratrstva, které založil. Nicméně Boží pravá Církev je modernistickými vlky v rouše beránčím stále trhána na kusy a mnohé duše jsou stále pokoušeny opustit pravou Víru a pravou Církev. Upozorněme je na jeden z mnoha výňatků z poselství P. Drexela, např. z Nového roku 1971:
„Nad Mou svatou Církví visí temnota. Zmatení roste; stále více kněží se stává nevěrnými vůči svému poslání a milosti (...), ale zatímco plody zlých a bezbožných končí zkažením, plody věrných duší se rozvinou do čistší a krásnější Církve. Sláva těm, kteří chápou hodinu a zůstávají v Mé lásce, vyznávají Mou Matku, následují cestu světců, a kteří se svěřují doprovodu andělů; tyto věrné duše budou zářit v temnotě, nezachvějí se pod náporem a uprostřed zkoušek se nezhroutí...“
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof rexcz.blogspot.com/…/komentar-eleiso…
11. ledna 2020
PROFESOR DREXEL – II
Když někteří, jako tomu je u mnoha údajných poselství z nebe, říkají, že podstata poselství předaných profesoru Drexelovi v letech 1970–1977 už je v Evangeliu, konkrétně, že: „Blahoslavení jste, když vás budou pro mne tupit a pronásledovat... ...neboť vaše odplata je hojná v nebesích.“ (Mt. V, 11–12), mají docela pravdu. Pokud by však dále řekli, že jeho poselství nejsou potřebná právě proto, že už jsou v Evangeliu, docela se mýlí. V 70. letech začalo morální utrpení mnoha dobrých katolíků rozpolcených díky kněžím Druhého vatikánského koncilu mezi svou katolickou vírou a svou katolickou poslušností. Bylo potřeba, aby Náš Pán znovu a znovu říkal duším jako profesor Drexel, že jsou to Jeho vlastní kněží, kteří zradili.
Protože katolíci, kteří byli 400 let chráněni díky své poslušnosti vůči věrnému Tridentskému koncilu (1545–1563) skutečně nemohli nejprve pochopit, že stejnou poslušnost již nemohou vykazovat vůči nevěrnému Druhému vatikánskému koncilu (1962–1965). Věrnost arcibiskupa Lefebvra k neměnné předkoncilní víře a mši měla do roku 2020 čas probudit v celé Církvi Tradici (i když je ještě potřeba urazit dlouhou cestu). V roce 1970 však prostě bylo pro lidi, s výjimkou několika duší, nemyslitelné, že by katolický papež, biskupové a kněží mohli ničit Církev. Odtud plyne potřeba takovýchto poselství, jako je poselství Našeho Pána (jak lze věřit) profesoru Drexelovi z 3. července 1970:
„...Buď dobré mysli a nenech se odradit neklidem a pokusem o zničení Mé Církve, ani rozvracením řádu tohoto světa. Je pravda, že Satan a jeho démonické síly působí, jako nikdy předtím v dějinách lidstva a Církve. Cožpak se však vlivem Boha a působením Ducha Svatého netvoří Dílo, které, víc než kterékoliv jiné dílo, žádá pomoc andělů, nadpřirozených sil a dobrých duchů? Toto dílo má Boží původ! Kéž všichni věřící Mé Církve v pokoji a neústupně kráčí k budoucnosti.
Satan bude zuřit a jeho nejlepšími pomocníky jsou ti kněží, kteří vnitřně nebo vnějškově odpadli od své víry a svého svěcení. Neposkvrněná Panna Maria, nedotčená hříchem, zvítězí. Ačkoliv Mé stádo, které následuje Mě a Můj kříž a které je věrné a s láskou věří ve svatou přítomnost Mého Těla a Krve, se může zmenšit, víra a modlitba, vyznání víry, naděje a láska k pravdě nicméně nakonec zvítězí. Bouře mohou zuřit. V přírodě mohou pukat skály a praskat hráze. Bůh je však všemocný, pravda je silnější, milost bohatší a hojnější a proto Skála, kterou jsem já založil, přetrvá do konce!“
V tomtéž stylu jsou slova z poselství profesoru Drexelovi z 5. března 1971:
„Nenech se odradit současným vnitřním i vnějším útlakem Mé Církve. To, že se služebníci Boží stali nevěrnými vůči svému povolání a své milosti, přichází zevnitř. (...) Jsou to tihle kněží a teologové, jak sami sebe nazývají, kteří Mě opustili a zradili a kteří Mě stálé pronásledují. Jejich počet roste (...) Nikdy od chvíle, kdy jsem viditelně chodil mezi lidmi, nebyly problémy Mé jediné a pravé Církve tak veliké, jako v současnosti – a strádání stále roste.
Nicméně si nezoufej – i když se stádo, o němž jsem Já jako Boží a Dobrý Pastýř hovořil, velmi zmenšuje, nebude ona Církev, kterou jsem založil na Petrovi a kterou jsem přirovnal ke skále, zničena ani zvnějšku, ani zevnitř. Ale ty a všichni, kteří ti byli Otcem dáni, musíte pokračovat v práci pro Církev, pro víru a pro duše. Lidé, kteří ti pomáhají, sklidí požehnání za své dobré skutky, a toto požehnání se nedá přirovnat k ničemu na světě.“
Kyrie Eleison
Zdroj: The St. Marcel Initiative
Překlad: D. Grof rexcz.blogspot.com/…/komentar-eleiso…
Doplnění dle: www.lumendelumine.cz/index.php
Výběr z textů důležitých pro pochopení kořenů a závažnosti současné situace.
Malé krůčky k rehabilitaci Boha
Ustavičný souboj
Odvěký souboj kulminuje
Nejtragičtější ortel Velerady
Soud nad tímto světem
Šach na tři tahy
Permanentní instrukce Alta Vendita
Vzešlá setba karbonářské instrukce
Masonský plán na zničení církve
Pecorelliho seznam
Modernismus jak vnitřní spiknutí
Modernismus snůška všech herezí
Krize církve a krize moderního světa
Církev před otevřením 2.VK
Osoby fakta a vlivy na 2VK
Karl Rahner jako učitel Koncilu
Nebezpečný modernista
Problém jednoty a modernismus
Z minulosti budoucího světce
S kým to papežové uzavřeli bratrství a spolupráci?
Kdo na jeho místo
Kanonizace papeže
Před otevřením II. vatikánského koncilu
Závažné otázky kolem koncilu
Porušení koncilní zákonnosti
Progresisté a jejich strategie
Co se dělo na koncilu
Zlom v pojetí ekumenismu
Geneze a zákulisí Nostra aetate
Prorocký dopis biskupa Sigauda
Zrada na odkazu našeho Pána
Don Luigi Villa
Fatima kulminuje