Děti bez lásky.
Film je alarmující analýzou příčin deprivačního syndromu malých dětí. Všechny děti vyrůstaly v jeslích a podobných ústavech. Režisér se dotkl jednoho z tehdejších tabu. V zájmu státu bylo totiž převzít všechnu péči o dítě, aby jeho matka mohla nastoupit co nejdříve do zaměstnání. Film byl proto nejprve zakázán Svazem žen, později však vyvolal širokou diskusi, která nakonec vedla k prodloužení mateřské dovolené a zákazu noční práce žen.
Chvályhodný projekt, s dobře natočenými příklady, které slouží jako přesvědčivé argumenty pro tvrzení, že láskyplná rodičovská péče pozitivně ovlivňuje další vývoj dítěte už od jeho narození. Pokud se jí nedostává, rozvíjí se malý človíček pomaleji a trpí citovou deprivací. Profesor Matějček udělal v oblasti dětské psychologie opravdu velký kus užitečné práce. Poselství dokumentu neztrácí na naléhavosti ani dnes, po padesáti letech od jeho vzniku.