@Irbis
Tady jde spíš o to, že uspořádání stvoření může být takové, že děje v přírodě mohou být spravovány nižšími řády andělů. Chápu to tak, že příroda se řídí svými pravidly - do toho ale mohou vstupovat tito andělé podobně, jako zahradník spravuje svoji zahradu.
Ohledně andělů měl zajímavou myšlenku P. Ladislav Kubíček, že totiž Bůh andělovi svěří nějaký úkol, ale nechá už na jeho inteligenci, jak jej provede.

Tak od oponentů se mi dostalo jen nemístných narážek a posměšků. No, jen potvrzujete neblahou pověst, kterou zdejší diskuse mají. Vaše chyba.

@pařez
Nemůžu souhlasit s tím, jak to Henta napsala.
Uvedu příklad: pokud malíř, rozumná bytost, uchopí štětec, ze štětce se stane také rozumná bytost? Určitě ne, štětec zůstává tím, čím byl - nástrojem.
Takže pokud tedy andělé hýbou s přírodními živly, tak tím nepřenášejí svou inteligenci na to, čím hýbají.
Přesto si myslím, že není na místě, aby Pán Bůh musel neustále přikazovat andělům, co mají v přírodě dělat. Ve Zjevení sv. Jana po takovém zásahu andělů totiž mají následovat spíš nevídané věci.
Zde vysvětlení od kněze jménem Anton Szuszai:

Riadenie světa sa deje so stvorenými silami.

Veľmi sa mýlia tí, ktorí sa domnievajú, že sa Boh stále mieša do světa, látajúc a plátajúc; nie: on pracuje pomocou stvorených síl. Svet je sice nie pre všetko usporiadaný, jestliže sa to ale Bohu ľubí, žeby sa aj taká událost prihodila, pre ktorú je svet nie zariadený, Boh má dostatočnej moci, žeby tento cieľ aj dosiahnul. A toto koná, keď zázraky činí.

...

Prozreteľnosť Božia sa aj na najmenšie věci rozprestiera. Dľa slova P. Ježiša sa bez vôle nášho nebeského Otca ani len vlas na hlave nepohne. Na toto ale to povie niekto: „jako je nedůstojné kráľa, aby drobné záležitosti každej obce on sám riadil, tak nedůstojné je to Boha; žeby sa so všetkými maličkošťami trápil.“ Takto hovorí len ten, kto nemá čistého pochopu o Bohu; a Boha za obmedzeného člověka drží. Vidí-li člověk velikú hromadu ľudí, napochytre nevie povedať počet ľudí; len po únavnom namáhaní by vedel ich počet udať; ale ani vtedy by neznal všetky vlastnosti ľudí. Boh ale naraz prehliadne celý všehomír a každý kútik jeho. U Boha niet malej a veľkej věci. Ani v tom nemá žiadnej ťažkosti, žeby miliony a miliony udalostí spravoval. Boh v jednom človekovi a v mikrokozme jednej kvapočky vody celkom tak ukáže svoju vedomosť a všemohúcnosť, jako v mikrokozme (veľkosti) hviezdnatého světa.

Bezpodmienečná nadvláda Božia zas to donáša, že sa bez vôle Božej ničoho stať nemôže. Nadvláda Božia by hneď štrbu utrpěla, akonáhle by sa niečo proti jeho vôli stalo. A svet fyzický, rastlín a živočíchov je ani nie v stave s Bohom sa za palce ťahať. Hviezdnatý svet slepo poslúcha zákony chémie a fyziky, cele tak poslúcha život fyzický, rastlinový a živočíchový, zákony životné, k tomuto sa ešte aj zákony pudu pridružujú. Vo všetkom tomto panuje istá nutnosť. Člověk môže veľmi ľahko poznať, že u těchto stále panuje nadvláda Božia.

V souvislosti s tím, jak Ježíš poroučí živlům, by nemělo zapadnout:
henta

PAPEŽSKÝ STOLEC V MOSKVĚ?

"Vlastní inteligence živlů je dána těmi kdo s nimi "hýbe" tedy anděly na podnět
Trojjediného Boha./andělé od čtyř větrů..../"

Předkládám zde pojednání o nepřekonatelném rozdílu mezi člověkem a zvířetem, z kterého se může každý poučit, co je to vědomí a rozum. Uživatel Hebel se totiž domnívá, že přírodní síly (živly) jsou vědomé bytosti (viz. Obrana Redlicha před sektářskými útoky)
Z textu P. Vychodila se může každý dozvědět, že u zvířat jsou jen náznaky jakési rozumnosti, přesto zvířata nemají ani rozum ani sebevědomí jako člověk. U neživé přírody nenacházíme ani ty náznaky. Tak Hebel jde mnohem dál, než leckteří stoupenci evoluční teorie, když přír. silám přisuzuje vědomí.
Dál se tu vyvrací Hebelovi řeči o "mluvě" zvířat a mnoho dalšího.