Nebojte se. o.Elias Vella Strach prožívá každý člověk. Prožíval ho i Ježíš. I Ježíš prožíval chvíle, kdy byl zděšený a před apoštoly to dal najevo. Jeho strach vyvrcholil před jeho ukřižováním, …Více
Nebojte se.
o.Elias Vella
Strach prožívá každý člověk. Prožíval ho i Ježíš. I Ježíš prožíval chvíle, kdy byl zděšený a před apoštoly to dal najevo. Jeho strach vyvrcholil před jeho ukřižováním, kdy se ze strachu potil krví.
Strach je i prospěšný
Strach je pro člověka v určitých situacích i prospěšný. Pomáhá nám, abychom přežili. Brání nám například skočit pod vlak nebo do ohně. Strach v nás vyvolává prozíravost a chrání nás, abychom nedělali věci se zbytečným rizikem. Existují ale i formy strachu, které nás zotročují.
„Neboj se, neboj se, neboj se...“
V Bibli nalezneme mnoho zmínek o strachu. „Neboj se!“ říkal Bůh prorokům, „Neboj se!“ pověděl Bůh Zachariášovi v chrámu, „Neboj se!“ řekl anděl Marii, „Nebojte se!“ řekl Ježíš apoštolům, když kráčel po moři, „Nebojte se!“ řekl jim po vzkříšení.
Víte, kolikrát se slova „nebojte se“ v Bibli nacházejí? Je to velmi zajímavé! Tři sta šedesát pětkrát! Tedy tolikrát, kolik má rok dní. Jakoby nám Bůh říkal neustále, den za dnem: „Nebojte se!“
Strach nám zabraňuje dělat to,co bychom mohli a měli dělat.
V ohradě žila slepice a okolo ní mnoho kuřátek. Jednoho dne se mezi kuřaty octlo mládě orla. To však o sobě nevědělo, že je orlem. Myslelo si, že je kuřetem, a tak jedlo stejné jídlo jako kuřata, pohybovalo se jako kuřata a létalo také jen jako kuřata, sotva do výšky plotu. Jednou zpozorovalo, jak nad prostorem, kde žilo s kuřaty, krouží mohutný orel. Podívalo se do výšky a zatoužilo být orlem. Přepadla ho velká sklíčenost, protože bylo jen kuřetem. Ale orel na orlí mládě pohlédl a zavolal na něj: „Vzlétni! Roztáhni křídla a leť! Vždyť ty jsi orel!“ Ale malý orel opověděl: „Ne, ne, já jsem kuře.“ A zůstal zarmoucený, obrátil se a odešel za kuřaty. Tak celý svůj život prožil jako slepice, s touhou být orlem. Nikdy si neuvědomil, že orlem byl.
Bůh nás nestvořil jako kuřata, stvořil nás jako orly. Vložil do nás srdce orla. V každém z nás je mnoho schopností, které nikdy nepoužijeme. Proč? Protože máme strach. Strach, který nás zdržuje od něčeho, co bychom mohli udělat.
Podle knihy: Elias Vella „Ježíš – lékař těla i duše“,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
zdroj : www.vira.cz/Texty/Glosar/Neboj-se.html
o.Elias Vella
Strach prožívá každý člověk. Prožíval ho i Ježíš. I Ježíš prožíval chvíle, kdy byl zděšený a před apoštoly to dal najevo. Jeho strach vyvrcholil před jeho ukřižováním, kdy se ze strachu potil krví.
Strach je i prospěšný
Strach je pro člověka v určitých situacích i prospěšný. Pomáhá nám, abychom přežili. Brání nám například skočit pod vlak nebo do ohně. Strach v nás vyvolává prozíravost a chrání nás, abychom nedělali věci se zbytečným rizikem. Existují ale i formy strachu, které nás zotročují.
„Neboj se, neboj se, neboj se...“
V Bibli nalezneme mnoho zmínek o strachu. „Neboj se!“ říkal Bůh prorokům, „Neboj se!“ pověděl Bůh Zachariášovi v chrámu, „Neboj se!“ řekl anděl Marii, „Nebojte se!“ řekl Ježíš apoštolům, když kráčel po moři, „Nebojte se!“ řekl jim po vzkříšení.
Víte, kolikrát se slova „nebojte se“ v Bibli nacházejí? Je to velmi zajímavé! Tři sta šedesát pětkrát! Tedy tolikrát, kolik má rok dní. Jakoby nám Bůh říkal neustále, den za dnem: „Nebojte se!“
Strach nám zabraňuje dělat to,co bychom mohli a měli dělat.
V ohradě žila slepice a okolo ní mnoho kuřátek. Jednoho dne se mezi kuřaty octlo mládě orla. To však o sobě nevědělo, že je orlem. Myslelo si, že je kuřetem, a tak jedlo stejné jídlo jako kuřata, pohybovalo se jako kuřata a létalo také jen jako kuřata, sotva do výšky plotu. Jednou zpozorovalo, jak nad prostorem, kde žilo s kuřaty, krouží mohutný orel. Podívalo se do výšky a zatoužilo být orlem. Přepadla ho velká sklíčenost, protože bylo jen kuřetem. Ale orel na orlí mládě pohlédl a zavolal na něj: „Vzlétni! Roztáhni křídla a leť! Vždyť ty jsi orel!“ Ale malý orel opověděl: „Ne, ne, já jsem kuře.“ A zůstal zarmoucený, obrátil se a odešel za kuřaty. Tak celý svůj život prožil jako slepice, s touhou být orlem. Nikdy si neuvědomil, že orlem byl.
Bůh nás nestvořil jako kuřata, stvořil nás jako orly. Vložil do nás srdce orla. V každém z nás je mnoho schopností, které nikdy nepoužijeme. Proč? Protože máme strach. Strach, který nás zdržuje od něčeho, co bychom mohli udělat.
Podle knihy: Elias Vella „Ježíš – lékař těla i duše“,
kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
zdroj : www.vira.cz/Texty/Glosar/Neboj-se.html
Ještě jeden komentář od aobubo
Jednou před lety jsem měl pistoli u hlavy, ani nevím jestli jsem měl strach, věděl jsem, že musím jednat abych se z toho dostal, ale když jsem někdy něco špatného udělal, tak pak jsem cítil strach. Strach si hraje s našimi emocemi a pak člověk zmatkuje. Proto si myslím, že cítit strach není totéž co mít strach. Kristus podle mě cítil strach, která se na Něj sápala, ale věděl, že má …Více
Jednou před lety jsem měl pistoli u hlavy, ani nevím jestli jsem měl strach, věděl jsem, že musím jednat abych se z toho dostal, ale když jsem někdy něco špatného udělal, tak pak jsem cítil strach. Strach si hraje s našimi emocemi a pak člověk zmatkuje. Proto si myslím, že cítit strach není totéž co mít strach. Kristus podle mě cítil strach, která se na Něj sápala, ale věděl, že má poslání a tak šel až do konce.... nejvíc miluje ten, kdo za někoho umírá a to Kristus udělal, umřel, abychom my mohli žít. To je teda nářez. Uff fakt síla, nebo jak by řekl můj synovec , to je hustý, a já,to tedy je. Dobrou
Já si naopak myslím, že Ježíš mohl prožívat strach, tak jak mi lidi známe, který však přemohl láskou. Kristus přeci vzal na sebe lidskou bídu a ta je plná strachu. Když si představím, že všechny útrapy, bolesti, nemoce i strach vzal na sebe, tak mnohem více mi Jeho oběť dává na významu. Jeho láska přemohla smrt a v smrti je hodně strachu. Prostě strachu nepodlehl a nás vybízí podobně, …Více
Já si naopak myslím, že Ježíš mohl prožívat strach, tak jak mi lidi známe, který však přemohl láskou. Kristus přeci vzal na sebe lidskou bídu a ta je plná strachu. Když si představím, že všechny útrapy, bolesti, nemoce i strach vzal na sebe, tak mnohem více mi Jeho oběť dává na významu. Jeho láska přemohla smrt a v smrti je hodně strachu. Prostě strachu nepodlehl a nás vybízí podobně, nepodléhat strachu. Strach se nás týká a leckdy nás i motivuje k větší lásce k Bohu, ne že by strach nás zachraňoval, ale naopak láska. Lepší je se bát Boha, a mít boží bázeň, než být hrdý hříšník.
kolemjdouciTom
- Nahlásit
Změnit komentář
Smazat komentář
Je to tak, Ježíš nám byl ve všem podobný kromě hříchu. Je to Boží Syn. Evangelisté se ale nebránili odhalit i Ježíšovu lidskou přirozenost.