Clicks117

100 let křesťansko demokratické strany lidovců

Libor Halik
3
ČT 24, méně známé detaily a souvislosti z 1. Československé republiky a z dob socialismu....Nejdůležitější pro ně bylo školství, 00:10:54 kde tedy byla jaksi ta pozice katolicismu velmi oslabena, 00:…More
ČT 24, méně známé detaily a souvislosti z 1. Československé republiky a z dob socialismu....Nejdůležitější pro ně bylo školství, 00:10:54 kde tedy byla jaksi ta pozice katolicismu velmi oslabena, 00:11:00 především prvními zákony ministra Habrmana, 00:11:04 sociálně-demokratického, 00:11:07 kdy byly zrušeny modlitby na začátku vyučování, 00:11:12 kdy byly odstraňovány kříže ze škol, z učeben. 00:11:21 Potom se snažili zabránit otázce rozvodů, 00:11:24 což se jim také nepodařilo. 00:11:30 Nepodařilo se jim zabránit pohřbívání žehem. 00:11:37 Až do druhého vatikánského koncilu 00:11:40 to katolická církev zakazovala. 00:11:42 Podařilo se jim ale prosadit povinné náboženství ve školách, 00:11:49 byť tedy relativně povinné, 00:11:51 že rodiče mohli na okresním úřadě odhlásit dítě z náboženství, 00:11:57 ale to bylo poměrně málo časté. 00:12:03 Podařilo se jim zachovat církevní sňatek. 00:12:08 Tam je takový paradox, 00:12:11 že v českých zemích byl povinný církevní sňatek 00:12:15 za Rakouska-Uherska, 00:12:18 ale v Uhrách byl povinný civilní sňatek. 00:12:23 Čili na Slovensku po vzniku republiky 00:12:27 byl povolen oproti předchozí době i církevní sňatek. 00:12:30 -Když v čele lidovců stanul monsignore Šrámek, 00:12:33 tak on byl snad v každé vládě za první republiky, 00:12:36 jenom měnil ministerská křesla, když to zjednodušíme trošku. 00:12:40 Připomeňme si, kdo to vlastně byl. 00:12:42 Jaká byla jeho předchozí dráha před tím rokem 1919? 00:12:45 -Jan Šrámek byl katolický kněz a současně byl sociolog. 00:12:49 Právě to, že byl sociolog, 00:12:51 tak to se hodně odráželo v té jeho politické aktivitě 00:12:56 a v tom, jakým způsobem on byl schopen 00:12:58 vlastně reprezentovat tu stranu. 00:13:01 Jeho cílem opravdu bylo, 00:13:03 aby vlastně katolíci byli součástí té společnosti, 00:13:08 která se tu buduje po 1918. roce. 00:13:11 Ta společnost, která byla vůči lidovcům nepřátelská, 00:13:16 protože je vnímali jako oporu vlastně rakouské monarchie, 00:13:22 jako oporu těch starých pořádků. 00:13:25 Takže katolíkům bylo naznačováno, a tím pádem i lidovcům, 00:13:29 že jim nic není do záležitostí toho nového státu. 00:13:33 Šrámkovi se víceméně podařil ten, řeknu, až husarský kousek, 00:13:38 že smířil vlastně katolíky, lidovce 00:13:42 prostě s tou novou republikou. 00:13:50 -Zabránili, a to bylo dost překvapující, 00:13:53 odluce církve od státu, 00:13:55 kterou požadoval prezident Masaryk 00:13:58 a všechny liberální politické, nekatolické strany,.......
TEXT VIDEA: 00:00:15 -Pestrý průvod mládeže prošel Václavským náměstím. 00:00:18 Hoši z Moravy celou cestu v průvodu protančili. 00:00:24 Průvod došel na Staroměstské náměstí. 00:00:26 Zde se konala velká manifestace mládeže 00:00:29 Československé strany lidové. 00:00:31 Byli přítomni delegáti cizích států. 00:00:39 Předseda strany, náměstek předsedy vlády, 00:00:41 monsignore Šrámek, promluvil …More
TEXT VIDEA: 00:00:15 -Pestrý průvod mládeže prošel Václavským náměstím. 00:00:18 Hoši z Moravy celou cestu v průvodu protančili. 00:00:24 Průvod došel na Staroměstské náměstí. 00:00:26 Zde se konala velká manifestace mládeže 00:00:29 Československé strany lidové. 00:00:31 Byli přítomni delegáti cizích států. 00:00:39 Předseda strany, náměstek předsedy vlády, 00:00:41 monsignore Šrámek, promluvil ke svým mladým stoupencům, 00:00:44 které vyzval k činorodé práci ve prospěch vlasti. 00:00:49 -Dobrý den, Historie.cs. 00:00:53 Naším tématem dnes bude 100 let Československé strany lidové. 00:00:57 Pozvání přijali Jiří Mihola. -Hezký den. 00:00:59 -Michal Pehr. -Dobrý den. 00:01:01 -A Jiří Hanuš. -Dobrý den. 00:01:03 -Předchůdkyně dnešní KDU-ČSL vznikla právě před 100 lety. 00:01:06 Z jakých ideálů vrostla? 00:01:08 -Skoro všechno, co tu máme v první republice, 00:01:10 tak vzniklo za starého Rakouska, a tedy i politické strany, 00:01:14 které existovaly za první republiky, 00:01:20 tak většina z nich má svůj počátek v těch 80., 00:01:23 popř. 90. letech, zkrátka na přelomu 19. a 20. století. 00:01:27 Je to tak i s lidovou stranou, 00:01:29 která vlastně vznikla sice až v tom roce 1919, 00:01:33 ale byla de facto sloučena z těch různých křesťanských proudů, 00:01:38 které tu existovaly předtím, před první světovou válkou. 00:01:42 V podstatě, když to zjednoduším, těch proudů bylo totiž hodně. 00:01:46 Ale v podstatě takové základní proudy byly dva. 00:01:48 Ten křesťansko-sociální, 00:01:51 který vážeme potom na osobnost pana Šrámka, 00:01:54 a potom ten katolicko-národní. 00:01:56 -De facto vznikly dvě politické strany. 00:02:02 Jedna strana v Čechách, druhá strana na Moravě. 00:02:04 Ony měly nejenom dvě samostatná vedení, 00:02:07 ale ony měly dva samostatné programy, 00:02:10 měly dvojí, abych řekl, i politiku, dvojí ambice. 00:02:15 A samozřejmě ta prestiž Šrámkova byla taková, 00:02:20 že zastřešoval celý ten složitý konglomerát, 00:02:23 jak bych řekl. 00:02:26 Šrámkovi se zúročila prostě ta jeho progresivní práce, 00:02:32 kterou vyvíjel už od doby před první světovou válkou. 00:02:41 On byl ve velmi úzkém kontaktu s německými křesťanskými sociály. 00:02:46 On, ne že by je napodoboval, on samozřejmě od nich přebíral. 00:02:50 Ale to dobré, co se tam naučil, 00:02:52 dovedl transformovat na české poměry. 00:02:55 -Pokud jde o Jana Šrámka, 00:02:58 tak byl dlouholetým předsedou 00:03:01 Moravské křesťansko-sociální strany, 00:03:05 především se dostal jako nejvýznamnější katolický politik 00:03:10 do pražského Národního výboru, 00:03:15 který vyhlásil samostatnost Československa 28. října 1918. 00:03:25 Šrámek sám byl první vedoucí katolických politiků, 00:03:30 který se vyslovil za samostatnost Československa, 00:03:34 za to, 00:03:36 že katolíci budou podporovat nový československý stát. 00:03:43 -Co předcházelo vzniku KDU-ČSL? 00:03:46 Tady těch podnětů je mnoho. 00:03:48 Určitě sušilovská tradice na Moravě, Velehrad. 00:03:52 My se tam rádi vracíme všichni dnes, 00:03:55 je to slavné poutní místo. 00:03:57 Ale je tam také pohřben Šrámek, 00:03:59 takže pro lidovce znamená Velehrad mnoho. 00:04:02 Právě koncem toho 19. století velmi ožívá. 00:04:09 Pak nepřehlédnutá encyklika papeže Lva XIII. Rerum novarum, 00:04:13 která vlastně přispěla k té angažovanosti křesťanů v politice. 00:04:18 A k tomu, že se vymezovali vůči řešení otázek, 00:04:21 palčivých otázek, 00:04:24 ať už tedy dělníků nebo pracujících matek, 00:04:27 pracujících dětí, osmihodinové pracovní doby, 00:04:30 volebního práva a dalších a dalších. 00:04:33 Ale chtěli k tomu přicházet 00:04:36 způsobem křesťanského solidarismu. 00:04:38 Odmítali to levicové, to marxistické, 00:04:41 které také bujelo. 00:04:43 A samozřejmě odmítali také liberalismus. 00:04:46 -Když jste mluvil vlastně o tom politickém katolicismu 00:04:49 v 19. století, tak tam fungovalo takové heslo. 00:04:52 Pro boha, vlast a krále. 00:04:54 Jak se dařilo tohle heslo transformovat 00:04:56 v těch nových republikánských poměrech? 00:04:59 -Skutečně před vznikem republiky, tak oni zdůrazňovali to, 00:05:05 že národ by měl být emancipovaný. 00:05:07 V podstatě jakoby navazovali na myšlenky Palackého. 00:05:12 Ale nepřicházeli s novým modelem. 00:05:14 Ale tomu novému modelu se rychle přizpůsobili. 00:05:17 Já myslím, že velmi rychle také dokázali najít společnou řeč 00:05:21 s prezidentem Tomášem Garrigue Masarykem, 00:05:25 byť ten vztah nebyl nějaký vřelý, ale byl korektní. 00:05:30 Určitě se první republice vyplatil. 00:05:36 -Jan Šrámek vybojoval to, 00:05:39 že opravdu ta republika byla přijatelná pro katolíky. 00:05:43 Když se podíváte na Modus vivendi 00:05:46 a ten další vývoj ke sjezdu katolíků 1935, 00:05:50 to jsou všechno důkazy toho, 00:05:52 že prostě ten vztah mezi státem a mezi společností 00:05:57 a mezi katolíky se narovnal. 00:06:01 -Důležitými organizacemi s přesahem 00:06:03 vlastně od tělovýchovných spolků směrem k politice 00:06:07 byly určitě takové organizace jako Sokol 00:06:10 nebo v případě lidovců Orel. 00:06:12 Jak to bylo s Orlem? 00:06:17 -Orel byla tělovýchovná organizace, 00:06:19 katolická tělovýchovná organizace, 00:06:21 která vlastně tvořila jakési podhoubí tomu, 00:06:24 čemu říkáme nebo co označujeme jako politický katolicismus. 00:06:27 Těch organizací bylo obrovské množství. 00:06:31 To nebylo jenom politické stranictví, 00:06:33 že někdo byl tedy lidovec 00:06:36 nebo před rokem 18 buď křesťanský sociál, 00:06:39 nebo třeba člen Katolicko-národní strany, 00:06:42 ale předpokládalo se, že současně s tím bude orel, 00:06:45 současně s tím bude členem lidoveckých družstev, 00:06:49 nebo členem ženských organizací, nebo Sdružení katolických jinochů. 00:06:55 A mohli bychom vyjmenovávat opravdu, 00:06:59 že každý se v tom našel, 00:07:02 ať už to byl prostě dělník nebo zemědělec 00:07:06 nebo příslušník jakýchkoli dalších stavovských organizací, 00:07:11 tak ten se v těchto organizacích našel. 00:07:13 Byl to určitý doplněk. 00:07:16 Dneska už to stranictví je úplně jiné v tom slova smyslu, 00:07:21 že je jenom ta politická strana. 00:07:24 Ale tehdy byla ještě celá řada dalších organizací, 00:07:28 která to prostě doplňovala. 00:07:30 -Ono se mluví o těch velkých stovkách, 00:07:33 tisíců členů, což je dneska nepředstavitelné, 00:07:36 když má dneska někdo 300, tak je rád, 00:07:38 nebo když má dneska nějaký think-tank, tak to už je výhra. 00:07:43 Ale tehdy to, jak říkal kolega, to je pestré spektrum, 00:07:48 pestrý svazek různých podpůrných sdružení, 00:07:52 organizací, vzdělávacích spolků, tiskovin, časopisů a tak dále. 00:07:57 To všechno vytváří hospodářské společenství. 00:08:05 To všechno vytváří těm stranám background, ze kterého žijí. 00:08:08 To je i situace lidové strany. 00:08:14 -Podívejte se na obecní volby v roce 1919. 00:08:17 Vlastně v Čechách vynesly nebo přinesly volební výsledky 00:08:23 6 procent v Čechách, 20 procent na Moravě. 00:08:27 V roce 1920 byly parlamentní volby. 00:08:30 Ty v podstatě také přinesly úspěch. 00:08:33 10 procent. 00:08:35 Volby v roce 1923 obecní, druhé místo. 00:08:40 Rok 1925, třetí místo. 00:08:43 V celostátním měřítku zhruba jedna čtvrtina voličů 00:08:47 volila Československou stranu lidovou. 00:08:50 Takže když si to potom vyhodnotíte, 00:08:52 to období 1920-1925, tak přece jenom vidíte, 00:08:56 že ta pozice Československé strany lidové nebyla, 00:09:01 já bych řekl, tragická. 00:09:03 -Když z kořenů politického katolicismu 00:09:06 tedy vznikne v onom roce 1919 lidová strana, 00:09:10 je to spíš fenomén venkovský, víc soustředěný třeba na Moravu, 00:09:14 nebo je to zároveň i městský fenomén, 00:09:16 který má jaksi zázemí i v Čechách? 00:09:19 Jak to vlastně je? 00:09:21 -Tehdy to spektrum, které se snažili lidovci zasáhnout, 00:09:25 vlastně i ty jejich předchůdkyně, tak bylo širší, 00:09:29 než bychom možná čekali. 00:09:33 Už jsem zmínil ty dělníky, takže na dělníky se soustředili, 00:09:37 samozřejmě vždycky velmi na venkov a zemědělce. 00:09:41 Ale také na intelektuální prostředí, 00:09:44 především samozřejmě tedy to křesťanské, včetně kléru. 00:09:49 Prostě takhle bychom... 00:09:51 Na drobné živnostníky. 00:09:54 Prostě bylo to velmi široké spektrum. 00:09:56 Oni sami sebe definovali, že jsou stranou pro všechny, 00:10:00 vlastně nejsou stranou jako uzavřenou, 00:10:02 nebo mířící, cílící jen na určitou skupinu. 00:10:06 Takže ta otevřenost byla velká. 00:10:09 A vlastně deklarovali také to, že vyvažují ten individualismus, 00:10:13 plynoucí z toho liberálního pojetí, 00:10:17 zároveň odmítají socialismus a marxismus. 00:10:20 Z toho vznikla vlastně, a to má v kolébce lidová strana, 00:10:24 tu svoji středovou polohu, 00:10:26 která znamená zároveň široký koaliční potenciál. 00:10:31 -V první etapě šlo o obranu katolicismu před útoky 00:10:36 těch volnomyšlenkářských a liberálních kruhů, 00:10:41 které tedy se snažily co nejvíc katolicismus oslabit, i církev. 00:10:51 Nejdůležitější pro ně bylo školství, 00:10:54 kde tedy byla jaksi ta pozice katolicismu velmi oslabena, 00:11:00 především prvními zákony ministra Habrmana, 00:11:04 sociálně-demokratického, 00:11:07 kdy byly zrušeny modlitby na začátku vyučování, 00:11:12 kdy byly odstraňovány kříže ze škol, z učeben. 00:11:21 Potom se snažili zabránit otázce rozvodů, 00:11:24 což se jim také nepodařilo. 00:11:30 Nepodařilo se jim zabránit pohřbívání žehem. 00:11:37 Až do druhého vatikánského koncilu 00:11:40 to katolická církev zakazovala. 00:11:42 Podařilo se jim ale prosadit povinné náboženství ve školách, 00:11:49 byť tedy relativně povinné, 00:11:51 že rodiče mohli na okresním úřadě odhlásit dítě z náboženství, 00:11:57 ale to bylo poměrně málo časté. 00:12:03 Podařilo se jim zachovat církevní sňatek. 00:12:08 Tam je takový paradox, 00:12:11 že v českých zemích byl povinný církevní sňatek 00:12:15 za Rakouska-Uherska, 00:12:18 ale v Uhrách byl povinný civilní sňatek. 00:12:23 Čili na Slovensku po vzniku republiky 00:12:27 byl povolen oproti předchozí době i církevní sňatek. 00:12:30 -Když v čele lidovců stanul monsignore Šrámek, 00:12:33 tak on byl snad v každé vládě za první republiky, 00:12:36 jenom měnil ministerská křesla, když to zjednodušíme trošku. 00:12:40 Připomeňme si, kdo to vlastně byl. 00:12:42 Jaká byla jeho předchozí dráha před tím rokem 1919? 00:12:45 -Jan Šrámek byl katolický kněz a současně byl sociolog. 00:12:49 Právě to, že byl sociolog, 00:12:51 tak to se hodně odráželo v té jeho politické aktivitě 00:12:56 a v tom, jakým způsobem on byl schopen 00:12:58 vlastně reprezentovat tu stranu. 00:13:01 Jeho cílem opravdu bylo, 00:13:03 aby vlastně katolíci byli součástí té společnosti, 00:13:08 která se tu buduje po 1918. roce. 00:13:11 Ta společnost, která byla vůči lidovcům nepřátelská, 00:13:16 protože je vnímali jako oporu vlastně rakouské monarchie, 00:13:22 jako oporu těch starých pořádků. 00:13:25 Takže katolíkům bylo naznačováno, a tím pádem i lidovcům, 00:13:29 že jim nic není do záležitostí toho nového státu. 00:13:33 Šrámkovi se víceméně podařil ten, řeknu, až husarský kousek, 00:13:38 že smířil vlastně katolíky, lidovce 00:13:42 prostě s tou novou republikou. 00:13:50 -Zabránili, a to bylo dost překvapující, 00:13:53 odluce církve od státu, 00:13:55 kterou požadoval prezident Masaryk 00:13:58 a všechny liberální politické, nekatolické strany, 00:14:02 protože v té době odluka církve od státu 00:14:06 se jevila pro všechny katolické činitele v republice 00:14:11 jako velká pohroma, 00:14:14 protože nebyli zvyklí od dob Rakouska 00:14:18 na nějakou na státu nezávislou politiku. 00:14:24 -Ze začátku měli mnozí architekti prvorepublikového Československa 00:14:29 pocit, že je nepotřebují, že by bylo nejlepší je prostě, 00:14:32 řeknu, zlikvidovat, zadupat do země. 00:14:35 Šrámek byl ten, kdo ukázal, 00:14:38 že je prostě první republika potřebuje. 00:14:41 A to postupně začal uznávat třeba i tehdejší prezident Masaryk, 00:14:46 který byl ke Šrámkovi velmi kritický. 00:14:51 My můžeme najít i takové poznámky, jako že Šrámek je tupý, 00:14:55 Šrámek je líný. 00:14:58 Jedná se mu o auto a podobné věci. 00:15:01 To si Masaryk poznamenával. 00:15:04 Dokonce i svého tajemníka Šenka takříkajíc, 00:15:09 asi by bylo dobře říct, vyčinil, nebo, chcete-li, 00:15:13 seřval za to, 00:15:15 že odeslal šoféra Šrámkova z lánského zámku, že má vědět, 00:15:20 s kým bude jak rychle hotov, protože jenom představa, 00:15:23 že Šrámek stojí na schodech před lánským zámkem, 00:15:26 ho takříkajíc iritovala. 00:15:29 Masaryka. 00:15:32 Ale on postupně i Masaryk si uvědomoval, 00:15:35 že ta role lidovců je v rámci československé politiky 00:15:40 nezastupitelná, 00:15:43 což byl obrovský rozdíl 00:15:46 kupříkladu u slovenské Hlinkovy ľudové strany, 00:15:50 která s výjimkou let 27 až 29 byla permanentně v opozici. 00:15:55 Tak lidovci byli naopak tou součástí té pověstné pětky 00:15:59 nebo osmičky, prostě těch stran, 00:16:02 které stály u československé politiky 00:16:04 a u kolébky československého státu. 00:16:09 -Říká se, že v roce 1924 končí ta takzvaná krize katolicismu. 00:16:14 Mě při tom bádání napadá dokonce taková kacířská myšlenka, 00:16:19 jestli hovořit o krizi politického katolicismu 00:16:24 je relevantní. 00:16:27 Opravdu ten zásah a ty změny byly podstatné, 00:16:32 především vznik církve československé, 00:16:35 kde nakonec 1,5 milionu věřících přešlo do této církve. 00:16:40 To je velký zásah. 00:16:46 Nicméně se to východisko z té situace našlo. 00:16:49 -Šrámkova velikost spočívala podle mě 00:16:52 především ve dvou věcech, že byl mistr kompromisu 00:16:56 a že se dokázal domluvit i v těch velmi těžkých situacích, 00:17:00 a potom také, že velmi brzy odhadl, 00:17:04 poznal limity své strany. 00:17:08 A to ne že by nechtěl vyhrát, ale věděl, 00:17:11 že ta role je právě budovat, být součástí těch koalic. 00:17:16 Já osobně to beru s kladným pohledem, 00:17:19 jako takový majstrštyk, 00:17:22 to, že byl účasten opravdu od těch 20. let, 00:17:24 ne úplně od začátku, 00:17:27 ale od těch 20. let, vlastně v každé vládě kontinuálně, 00:17:30 někdy hrál, ač premiérem nebyl, až potom v exilu, 00:17:33 tak někdy tu roli de facto hrál, 00:17:36 když byl třeba Antonín Švehla nemocný, 00:17:39 nebo v různých těžkých situacích skutečně byl tou osobností, 00:17:43 tím státníkem, který dovedl převzít ty otěže. 00:17:46 -Proti těm lidovcům a proti těm kompromisům, 00:17:49 proti tomu Šrámkovi a tak dále, to nebyli jenom socialisté, 00:17:53 nebo to nebyli jenom agrárníci, 00:17:55 ale to byli často třeba katoličtí intelektuálové, 00:17:58 kterým přišlo, že ty kompromisy jdou až příliš daleko, 00:18:02 že zkrátka ten Šrámek to s tou republikou 00:18:05 a s tím Benešem hraje až příliš jaksi útlocitně 00:18:09 nebo nepříliš kriticky. 00:18:12 Takže ona ta opozice šla nejenom z těch oblastí, 00:18:16 kde bychom to očekávali, je jasné, 00:18:19 že tam probíhal boj s tou agrární stranou o voliče 00:18:23 a o ty zemědělce, o kterých jste mluvil, 00:18:27 ale že byla i opozice vůči tomu kompromisnictví lidoveckému 00:18:31 a vůči tomu, čemu dnes říkáme klerikalismus, 00:18:35 tehdy se to také používalo, 00:18:38 tak byla i uvnitř toho katolického, 00:18:40 respektive křesťanského společenství. 00:18:46 -Lidové straně vyhovovala 00:18:48 Benešova zahraniční, vatikánská politika, 00:18:52 že se podařilo sjednat modus vivendi s Vatikánem, 00:18:57 který byl takovou dohodou na nižším stupni než konkordát, 00:19:03 a že československá katolická církev 00:19:07 se stala pevnou součástí československé společnosti, 00:19:13 což ukazovaly i ty oslavy svatého Václava v roce 1929. 00:19:21 Svatováclavské milénium. 00:19:27 Byly odstraněny také díky Benešovi ty problémy 00:19:31 s oslavami svátku mistra Jana Husa, 00:19:35 kdy na protest proti státním oslavám Husa 00:19:39 v roce 1925 odjel nuncius na protest do Vatikánu. 00:19:45 Vztahy byly přerušeny. 00:19:51 Šrámek díky tomu, této vatikánské politice, 00:19:54 byl jeden z nejvýraznějších bojovníků za to, 00:19:58 aby Beneš po abdikaci Masarykově byl zvolen prezidentem. 00:20:02 To se podařilo. 00:20:05 Ten protibenešovský blok se rozpadl. 00:20:09 Především díky činitelům katolické církve. 00:20:13 -Chodsko nepamatuje tak mohutné manifestace, 00:20:16 jakou byla letošní pouť k svatému Vavřinečku. 00:20:18 Před kostelíčkem svatého Vavřince promluvil k shromážděným Čechům 00:20:22 poutní kázání vyšehradský kanovník, 00:20:25 monsignore Bohumil Stašek. 00:20:29 -Věřit musíme, nezoufat, ale věřit v sebe, věřit v národ, 00:20:34 věřit v život, věřit v budoucnost. 00:20:37 A především věřit v boha, 00:20:40 když tisíc let za nejtěžších okolností zachoval náš národ 00:20:44 a uchoval jej i do budoucnosti 00:20:47 a na přímluvu svatého Václava nedá zahynout nám ni budoucím. 00:20:55 Matko vlasti, drž nad námi svou ruku, buď naší matkou, 00:20:59 ať se stane s námi cokoliv, 00:21:02 my zůstaneme tvými dětmi až do skonání, 00:21:05 až do tmavého hrobu, amen. 00:21:11 -V době Mnichova se střetli, 00:21:13 protože Šrámek žádal svolání parlamentu 00:21:16 a odmítal kapitulaci mnichovskou. 00:21:19 Zatímco Beneš se jí plně podřídil. 00:21:27 Ovšem po okupaci Československa, 00:21:30 když se Šrámek rozhodl prchnout do zahraničí, 00:21:33 tak se stal velkým bojovníkem za Beneše vůči francouzské vládě, 00:21:39 která nebyla příliš Benešovi nakloněna kvůli Mnichovu. 00:21:47 Daladier, dokud byl předsedou vlády. 00:21:51 Za této situace se Šrámkovi podařilo vyjednat 00:21:56 s katolickými činiteli ve Francii, svými známými, 00:22:02 za podpory arcibiskupa pařížského a dalších, 00:22:07 se podařilo vybojovat ten Národní výbor 00:22:11 jako první takový orgán, ve kterém odmítl být předsedou, 00:22:16 protože říkal, že předsedou musí být Beneš. 00:22:20 Stal se jenom úřadujícím místopředsedou, 00:22:24 protože Beneš byl v Londýně a Národní výbor byl v Paříži. 00:22:29 -Když pak dojde k pádu Francie 00:22:31 a Jan Šrámek spolu s dalšími se poměrně 00:22:34 dosti dobrodružnou cestou přes jižní Francii 00:22:38 a Středozemní moře dostává do Anglie, 00:22:43 tak v okamžiku, kdy v Anglii je jmenovaná naše exilová vláda, 00:22:47 tak je přirozené, 00:22:49 že Šrámek se stává premiérem té exilové vlády. 00:22:52 Přes všechny pokusy, 00:22:55 které byly v Londýně o jeho odstranění z pozice premiéra, 00:22:59 on po celou válku je tím londýnským premiérem, 00:23:04 dalo by se říct, mužem číslo dvě prostě v londýnském odboji. 00:23:09 -Co lidovci doma? 00:23:12 -Rozhodně patřili k těm, 00:23:14 kteří byli proti těm myšlenkám nacistickým zcela zásadně. 00:23:20 Já bych tady za všechny ty, 00:23:23 kteří se nebáli nasadit svůj život, 00:23:26 nějak mobilizovali v těchto těžkých chvílích, 00:23:29 chtěl zdůraznit právě Bohumila Staška. 00:23:31 Právě neohrožená kázání a ten národovecký, 00:23:34 vlastenecký postoj Bohumila Staška je zcela příkladný. 00:23:38 Skutečně on byl v čele, a na to i doplatil, 00:23:42 protože nakonec skončil v koncentračním táboře, 00:23:46 měl z toho i zdravotní následky, 00:23:49 spousta dalších lidovců nebo orlů byla perzekuována, 00:23:54 žalářována, mnozí přišli o život. 00:23:57 Protože se tady zdůraznila blízká spolupráce lidovců a Orla, 00:24:03 tak jeden z těch dvou nejznámějších atentátníků 00:24:07 na Heydricha, Kubiš, byl vlastně orel, 00:24:11 takže to je určitě potřeba zdůraznit. 00:24:16 -Modlitbami poutního lidu, 00:24:18 který se přišel zdaleka poklonit chodskému svatému Vavřinečku, 00:24:22 prochvívalo letos díkůvzdání stejně horoucí, 00:24:25 jak horoucně se tu šeptala po minulých 6 let prosba o pomoc. 00:24:30 Mezi poutníky byl rovněž ministr Nejedlý. 00:24:33 Je spravedlno, je ještě pánbůh? 00:24:35 To bylo mottem projevu monsignora Staška, 00:24:38 kterému Němci v koncentračním táboře oslepili jedno oko. 00:24:42 -Musíme být národem pracovitým a šetrným, 00:24:45 neboť bez práce nejsou koláče 00:24:48 a jenom práce množí národní blahobyt. 00:24:53 A musíme být konečně národem mravným, neboť národ nemravný, 00:24:59 požitkářský a nesvorný nese v sobě zárodek smrti. 00:25:04 -Jaká byla situace po válce? 00:25:06 Dá se říci, že třeba to angažmá v Londýně 00:25:08 nebo i angažmá v odboji lidovcům jaksi nahnalo body 00:25:11 u jejich potenciálních voličů? 00:25:15 -Ta situace po 45. roce, jak víme, byla složitá v tom, 00:25:21 že byl ustaven ten systém Národní fronty, 00:25:24 kde byly vlastně pouze, v českých zemích tedy, 00:25:27 čtyři strany, včetně lidovců, jako strany, 00:25:30 které se mohou účastnit toho politického boje. 00:25:33 Lidová strana také v tomto období nijak výrazně neprotestovala 00:25:37 proti této redukci toho politického stranictví. 00:25:42 Samozřejmě, je to do jisté míry pochopitelné, 00:25:45 protože jednou z těch stran, 00:25:47 které představovaly přirozeného protivníka v politickém boji, 00:25:52 totiž ta agrární strana, to byla jedna z těch, 00:25:55 které potom nemohly po válce působit. 00:25:58 Takže ano, lidová strana, všechno, 00:26:02 zásluhy tam byly z toho odboje. 00:26:05 Nastupují do lidové strany noví lidé. 00:26:08 Celá ta generace, ta silná lidovecká generace. 00:26:12 Koželuhová, Procházka, Chudoba, Tigrid. 00:26:17 To byli buď lidovci, nebo lidé, kteří s tou stranou sympatizovali. 00:26:22 Tak to je generace, která nastupuje po válce. 00:26:26 Formuje nebo se snaží formovat novou tvář lidové strany. 00:26:29 -Padlo tady jméno Heleny Koželuhové. 00:26:32 Jak to bylo vlastně s vnitrostranickým životem 00:26:35 za třetí republiky a třeba konkrétně s její rolí? 00:26:38 -Helena Koželuhová byla takovou, řeknu, 00:26:41 hvězdou poválečné žurnalistiky, 00:26:45 která, jak jeden její kritik napsal, 00:26:49 ozářila tu politickou scénu jako meteor. 00:26:51 Meteor proto, 00:26:54 že Helena Koželuhová patřila k žurnalistům a k lidem, 00:26:58 kteří se nebáli v rámci té třetí republiky 00:27:02 popisovat tu situaci pravým jménem, 00:27:06 jak se tady formovala ta nová politika. 00:27:11 Ta Národní fronta totiž bylo uskupení vlastně sil, 00:27:15 které se nejvíce zasloužily o odboj, 00:27:18 kteří chtěli budovat něco, o čem byli přesvědčeni, 00:27:21 že to bude nové a lepší. 00:27:24 A to nové a lepší mělo být mimo jiné 00:27:26 i v omezení těch politických stran. 00:27:29 Helena Koželuhová byla ta, 00:27:32 která vlastně kritizovala tyto změny, 00:27:36 ke kterým došlo po druhé světové válce. 00:27:41 Následkem košického vládního programu. 00:27:44 Ona kritizovala to, 00:27:47 že dochází k obrovskému znárodnění, 00:27:50 že česká pravice jakožto fenomén prostě mizí. 00:27:55 Oficiálně tedy to bylo zdůvodňováno tím, 00:27:58 že jaksi kolaborovali. 00:28:01 Ale upřímně řečeno, 00:28:03 to bylo samozřejmě vzato jenom jako zástupný důvod, 00:28:08 pro to, aby tyto strany byly zrušeny, 00:28:11 protože, upřímně řečeno, všem tehdejším stranám, 00:28:16 jak demokratickým, tak komunistům, vyhovovalo, 00:28:19 že se zbavili nepříjemné konkurence. 00:28:22 Lidovci byli samozřejmě přesvědčeni, 00:28:25 že i v těch poválečných volbách v roce 1946 zvítězí, 00:28:28 protože jsou tam tou jedinou nesocialistickou stranou. 00:28:32 Pravdou je, že díky tomu získali 20 procent odevzdaných hlasů, 00:28:36 což byl úspěch, 00:28:39 prostě jedinečný úspěch lidové strany. 00:28:42 Bylo to svým způsobem i zásluhou těch nových členů, 00:28:45 které Helena Koželuhová reprezentovala. 00:28:49 Když nedošlo k tomu vítězství, 00:28:52 tak Helena Koželuhová přišla s myšlenkou, 00:28:55 že by bylo dobré obměnit stranické vedení. 00:28:59 To samozřejmě každé stranické vedení nerado slyší, 00:29:03 tu představu, že by bylo připraveno o své posty. 00:29:06 To mělo potom za následek vyloučení Heleny Koželuhové 00:29:10 a velkou krizi uvnitř lidovců. 00:29:17 -Voliči agrární strany byli zvyklí volit stranu, 00:29:20 která byla nejdůležitější, 00:29:22 což za první republiky byla agrární strana, 00:29:26 republikánská oficiálně, která jim dávala mnohé výhody. 00:29:35 Ty výhody, které měli od agrární strany, 00:29:38 jim v té době slibovala komunistická strana. 00:29:41 Ta tvrdila: Nebudou kolchozy. 00:29:44 Bude podpora středních a drobných rolníků. 00:29:51 V podstatě podobnými metodami jako agrární strana 00:29:54 za první republiky získali komunisté právě ten venkov. 00:30:01 Lidovci to těžce nesli. 00:30:04 Když potom začínala příprava voleb, 00:30:08 které měly být v květnu 1948, 00:30:12 tak tehdy hlavním heslem lidové strany se stalo: 00:30:17 Venkov nesmí podruhé zklamat! 00:30:24 Oni to skutečně nesli velice těžko. 00:30:28 Pravděpodobně by se jim podařilo ten vývoj na tom venkově zvrátit. 00:30:36 -K 75. narozeninám náměstka předsedy vlády, 00:30:38 monsignora doktora Jana Šrámka, 00:30:40 byla ve svatovítském chrámu sloužena mše svatá 00:30:43 za účasti čestných oficiálních osobností 00:30:45 československých i zahraničních. 00:30:51 -I ten stárnoucí Šrámek ale sehrál 00:30:53 ještě jednu docela zajímavou roli 00:30:56 právě v těch velmi těžkých, tragických chvílích února 1948, 00:31:02 kde ukázal, že skutečně je státník, vizionář, 00:31:07 protože jako jediný se tehdy, 00:31:10 když podávali demokratičtí ministři demisi, 00:31:14 ptal, a co bude dál. 00:31:16 Co bude dál? 00:31:19 To se zdá, že podcenili skoro všichni účastníci toho února. 00:31:24 Nakonec došlo na jeho slova. 00:31:27 On sám ten život končí vlastně v ústraní pod cizím jménem, 00:31:33 protože se nepovedla jeho emigrace, 00:31:36 ještě s Františkem Hálou byli přitom chyceni a pak internováni, 00:31:41 takže je to takový, řekl bych, 00:31:45 nezasloužilý nebo smutný konec politika, 00:31:48 který tedy přežil mnohé. 00:31:51 A skutečně je nejvýraznější osobností lidové strany. 00:31:57 -V předvečer svátku svatého Václava 00:31:59 sjelo se do Prahy 1700 delegátů z celé republiky, 00:32:02 mezi nimi vysocí církevní hodnostáři a biskupové, 00:32:05 aby tlumočili skutečná přání a tužby 00:32:08 ohromné většiny našeho katolického duchovenstva. 00:32:11 Na 1700 kněží z celé republiky zaplnilo do posledního místa 00:32:17 slavnostně vyzdobený sál pražské Lucerny. 00:32:22 Význam sjezdu byl obzvláště zdůrazněn 00:32:25 osobním listem prezidenta republiky Klementa Gottwalda, 00:32:29 který přečetl ministr zdravotnictví, 00:32:31 páter Josef Plojhar. 00:32:34 -Západní imperialisté by opět rádi rozhodovali o nás a bez nás. 00:32:41 Znovu by chtěli zničit naši svobodu a nezávislost 00:32:46 a nastolit v troskách naší vlasti tentokráte americký protektorát, 00:32:52 přičemž by však úlohu drábů a katů 00:32:55 hráli titíž němečtí gestapáci a esesáci 00:32:59 jako v letech 1939 až 1945. 00:33:04 -Jana Šrámka vystřídal v čele strany Alois Petr. 00:33:07 Jeho poměrně záhy Josef Plojhar. 00:33:10 Vy jste, pane doktore, 00:33:12 společně ještě s panem doktorem Miholou 00:33:15 vlastně autorem takového přehledu dějin lidové strany. 00:33:18 Zrovna Josefu Plojharovi a jeho éře 00:33:21 tam věnujete velmi malý prostor, proč? 00:33:25 -Samozřejmě, 00:33:28 že ta postava Josefa Plojhara je na jednu stranu klíčovou postavou, 00:33:33 protože on poté, co Alois Petr, 00:33:37 který byl reprezentantem těch starých křesťanských odborářů, 00:33:42 na konci roku 1951 umírá, tak se stává novým předsedou. 00:33:48 Do jisté míry se stává vlastně symbolem té strany 00:33:54 v době toho vlastně poúnorového období. 00:33:58 V očích mnoha lidí se stává tím, řeknu, kolaborantem, 00:34:04 který tu stranu reprezentuje v těch obdobích, 00:34:09 kdy vlastně z té masové strany mnoho členů odchází, 00:34:15 řada členů je vylučována, vězněna. 00:34:22 Ta strana se prostě zmenšuje. 00:34:28 V době působení Josefa Plojhara se potom z té strany masové 00:34:32 stává v uvozovkách takzvaně strana výběrová, 00:34:36 protože ta strana má potom ne 450 tisíc členů, 00:34:40 ale 40 tisíc členů, což je samozřejmě obrovský rozdíl. 00:34:51 To je přirozeně Josefu Plojharovi vyčítáno, 00:34:55 stejně tak jako ta jeho funkce ministra zdravotnictví, 00:35:01 kdy samozřejmě na jedné straně můžeme ocenit, 00:35:06 že Josef Plojhar ve funkci ministra zdravotnictví 00:35:09 vydržel 20 let, 00:35:12 což upřímně současní ministři zdravotnictví 00:35:14 mu mohou jenom tiše závidět, 00:35:16 protože to byl nejdéle sloužící ministr zdravotnictví. 00:35:20 Já někdy říkám, 00:35:22 že možná je Josef Plojhar určitý příklad toho, 00:35:26 jak udržuje někdy i alkohol a konzumace alkoholu v politice, 00:35:33 protože i někteří sovětští poradci, 00:35:37 kteří byli určeni potom na ministerstvo zdravotnictví, 00:35:41 tak záviděli schopnost Josefa Plojhara v konzumaci alkoholu. 00:35:47 Ale to je jenom jakýsi pokus o bonmot. 00:35:52 Samozřejmě, ten Josef Plojhar je naprosto, řeknu, 00:35:58 takovou ikonickou postavou, 00:36:01 která prostě reprezentuje tu dobu, 00:36:04 kdy lidovcům byla povolena existence za předpokladu 00:36:08 prostě naprosté loajality s tím režimem, 00:36:12 kdy vlastně jediný důvod, 00:36:14 proč byla lidová strana povolena i nadále, 00:36:18 tak byla povolena proto, 00:36:21 aby vlastně pomáhala akceptaci katolického obyvatelstva 00:36:27 vůči tomu novému režimu. 00:36:32 -Já si myslím, že ta otázka, 00:36:34 jestli se angažovat v Československé straně lidové 00:36:38 po roce 1948, je zcela logická, zcela legitimní. 00:36:43 Pokud je prostě takhle položená, tak já si myslím, 00:36:47 že existuje jednoznačná odpověď. 00:36:50 Není žádný důvod se v takovéto politické straně angažovat. 00:36:56 Nicméně, jestli budeme tedy pátrat po tom, 00:36:59 proč přece jenom byli lidé, 00:37:01 kteří vstupovali do Československé strany lidové, 00:37:05 tak já ten nejvýraznější důvod vidím v tradici 00:37:09 Československé strany lidové. 00:37:13 To se dědilo z dědečka na syna, na otce. 00:37:18 Pokud se jedná o jiné důvody, 00:37:21 já si myslím, že je to velmi individuální. 00:37:25 Určitě tam byli lidé, kteří hledali kariéru, 00:37:29 možnost uplatnit se. 00:37:31 Jsou tam lidé, 00:37:34 kteří hledali možnost naplnit se veřejnou angažovaností. 00:37:39 Byli tam lidé oklamaní. 00:37:42 Byli tam lidé, kteří samozřejmě byli členy, 00:37:46 byli příslušníky StB. 00:37:50 Byli tam lidé zmatení. 00:37:52 Takže je to velmi složité, je to velmi individuální. 00:37:58 Já bych si netroufal jednoznačně soudit. 00:38:05 -My se dáme do práce a my u nás se postavíme, 00:38:09 všichni bez rozdílu, 00:38:12 do mohutné, pevné, nerozborné, jednotné fronty, 00:38:17 vedené prvním dělníkem a prvním bojovníkem naší republiky za mír, 00:38:23 naším prezidentem Klementem Gottwaldem. 00:38:26 -Abychom měli ten obrázek plastický, 00:38:29 tak je potřeba si říct, 00:38:32 že v těchto těžkých inkriminovaných dobách 00:38:35 třeba generální tajemník strany zase jezdil 00:38:39 a vyvíjel takovou činnost, 00:38:41 aby nepodepisovali lidovci nebo podporovatelé lidovců 00:38:45 různé takové ty pamflety proti kardinálovi Beranovi a dalším. 00:38:51 Takže byla celá řada těch, kteří se nasazovali, 00:38:55 a posléze také na to doplatili, 00:38:58 ať už žalářováním nebo životem nebo museli odejít do emigrace. 00:39:04 -Těch 40 let té lidové strany by se dalo označit 00:39:09 jako vytunelování politické strany 00:39:12 prostřednictvím komunistů a komunistické moci. 00:39:15 To je zajímavý fenomén, 00:39:18 že ti lidovci byli aktivní do značné míry zdola, 00:39:22 ta lidovecká hierarchie byla většinou tedy prokomunistická 00:39:26 a zdiskreditovaná, ale dole se leccos dělo. 00:39:29 A kde se to dělo? 00:39:31 Tak ono se to dělo většinou zase tam, 00:39:33 kde bylo to přirozené zázemí pro lidovce. 00:39:35 To jsou třeba ty farnosti nebo některé organizace. 00:39:39 A potom od toho 65. nebo 66. roku se tady objevují 00:39:42 i uprostřed té strany některé, většinou je to velmi opatrné, 00:39:46 je to kolem nějakých osobností, 00:39:48 které se začínají tak postupně vynořovat. 00:39:52 To je, myslím si, 00:39:54 na konci 80. let už ten Josef Bartončík a další postavy, 00:39:59 u kterých se zdá, že to nějak chtějí dělat lépe. 00:40:03 Takoví lidovci s lidskou tváří, řekl bych. 00:40:06 Ale možná jsme nezmínili také obnovu 68 a 69, 00:40:10 což ještě by se asi hodilo, 00:40:12 protože jsem třeba poznal Arnošta Stritzka, 00:40:17 což byl právník ze Znojma v 90. letech. 00:40:21 To byl velký lidovec, který mi popisoval, 00:40:24 jak právě v 68., v 69. roce obnovovali lidovou stranu. 00:40:29 Mě zaujalo jak. 00:40:31 Že třeba dělali křesťanské přednášky 00:40:33 nebo přednášky křesťanských filozofů nebo teologů, 00:40:37 což mělo sloužit také k obnově těch principů, 00:40:40 také křesťanské politiky. 00:40:43 -Když se podíváme na dobu mezi rokem 68 a rokem 89, tak velkým, 00:40:48 zásadním fenoménem z hlediska fungování lidové strany 00:40:52 je jejich stranický tisk, konkrétně Lidová demokracie, 00:40:55 jedny z mála novin, které se v té době daly číst. 00:40:57 Jak to s nimi bylo? 00:41:00 -Lidová demokracie byl vlastně jeden z mála deníků, 00:41:03 který lidovcům zbyl. 00:41:06 Po té, řeknu, politické změně, po únoru 1948, 00:41:11 kdy řada lidoveckých tiskovin byla zakázaná 00:41:15 a ta Lidová demokracie zůstala. 00:41:18 Pravdou je, 00:41:20 že Lidová demokracie spolu s periodikem, 00:41:23 které se jmenovalo Naše rodina, 00:41:26 patřily mezi velmi oblíbená periodika, 00:41:30 protože nabízely prostě jiný, řeknu, obraz a jiné články, 00:41:36 než nabízelo tehdy třeba Rudé právo. 00:41:43 -Kdybychom zhodnotili žurnalistiku v tom období 00:41:46 po roce 1948, 00:41:49 tak bohužel i Lidová demokracie patří do tohoto kontextu. 00:41:53 Když se podíváte na tu budovatelskou tématiku, 00:41:56 samozřejmě, 00:41:58 bez toho zveřejňování takovýchto článků, 00:42:01 bez té úlitby režimu nemohly žádné noviny vycházet. 00:42:05 Ale ta úlitba režimu přece jenom byla umírněnější 00:42:10 v Lidové demokracii než v těch ostatních novinách. 00:42:14 Nicméně, ten titul se svým způsobem odlišoval. 00:42:23 Tam najdete články svým obsahem politické, 00:42:26 nepolitické, kulturní, 00:42:29 jejichž témata nezpracovává jiný tisk. 00:42:32 Ty články jsou jedinečné svým obsahem. 00:42:36 Tyto články by jiné socialistické noviny neotiskly. 00:42:41 Přispěvateli těch novin byli lidé ze všech sociálních vrstev, 00:42:46 počínaje univerzitními profesory, konče badateli, 00:42:50 prostými lidmi, zájemci. 00:42:54 Takže vlastně se vytvořil široký kádr, 00:42:58 o nějž se mohl opírat ten redakční kolektiv, 00:43:01 který prostě existoval. 00:43:04 Takže ta Lidová demokracie byla svým způsobem jistá oáza 00:43:10 v té šedi, která existovala. 00:43:15 -Já bych ještě s dovolením se vrátil k tomu 68. roku 00:43:18 a k těm 80. létům, 00:43:20 protože by bylo nespravedlivé nevzpomenout vlastně to, 00:43:23 že ta strana měla zdravé jádro. 00:43:26 Ukázkou je to, 00:43:28 že byla připravena na ty posuny ve společnosti, 00:43:31 na to pražské jaro reagovala okamžitě. 00:43:34 Kdyby byla nějaká zdecimovaná, dolehlo to i na ty běžné, 00:43:37 řadové lidovce, 00:43:39 tak by prostě nereagovala způsobem, jakým reagovala. 00:43:42 -A reagovala třeba i nárůstem počtu straníků? 00:43:45 -Určitě, určitě. 00:43:47 Já bych mohl říci, moji rodiče vstoupili v 68. roce, 00:43:50 rozšířili řady ČSL. 00:43:52 Určitě nebyli jediní. 00:43:55 Takže skutečně vlastně se na to jakoby čekalo 00:43:58 nebo při první možnosti se aktivizovali 00:44:00 a na té demokratizaci společnosti podíleli. 00:44:05 Také v těch 80. letech, 00:44:07 kdy čeští komunisté byli papežštější než papež, 00:44:11 jak se říká, 00:44:13 protože zatímco už sem přicházela perestrojka, glasnost, 00:44:17 tak oni se drželi velmi zpátky, 00:44:20 tak v lidové straně máme obrodný proud. 00:44:23 Opravdu bylo velké oživení. 00:44:26 Jakoby připravenost, jako by se tušilo, 00:44:28 že by mohl taky přijít nějaký 89. rok. 00:44:32 Ta činnost byla živá a připravenost na ty změny velká. 00:44:37 Takže skutečně lidovci mohli reagovat ne až za 14 dní 00:44:41 nebo za měsíc, po sametové revoluci, 00:44:43 ale prakticky ihned. 00:44:46 A také se stali potom součástí i té vlády národního porozumění. 00:44:50 -Jak se odstupem času díváte na Bartončíkovu aféru, 00:44:54 na velkou kauzu vlastně, těsně polistopadového období? 00:44:58 -V tom 90. roce bylo před volbami, 00:45:02 což bylo zásadní v této záležitosti. 00:45:05 Josef Bartončík měl prostě slíbit Václavu Havlovi, 00:45:08 že se vzdá toho předního místa na kandidátce lidovecké. 00:45:12 Podle těch dochovaných, 00:45:14 ony nebyly dochované také všechny materiály StB, 00:45:17 ale podle dochovaných materiálů Josef Bartončík, 00:45:21 který byl jako jednička na kandidátce, 00:45:24 vlastně je spolupracovník. 00:45:26 Ale lidovci se sešli a rozhodli se, 00:45:28 že Bartončík neodstoupí. 00:45:30 V té chvíli to začalo. V té chvíli došlo k té ostudě. 00:45:35 Protože byla uspořádána tisková konference, 00:45:39 kde Ruml, Žantovský a další pánové 00:45:41 tuto skutečnost oznámili. 00:45:44 To vyvolalo ohromnou bouři. 00:45:47 Takže první velká kauza. 00:45:49 A jak to vidím dnes? 00:45:51 Já bych řekl, 00:45:53 že na jednu stranu samozřejmě je tam ten problém 00:45:56 s tou spoluprací, 00:45:58 na straně druhé velmi, velmi nešťastná politika 00:46:01 z hlediska právě těch reprezentantů Občanského fóra. 00:46:05 -Na podzim 1990 se do čela strany dostal Josef Lux. 00:46:08 Začala éra její stabilizace, 00:46:11 ale vlastně i doba takového velmi kritického vnímání lidovců 00:46:15 ze strany části veřejnosti, ale i části novinářů. 00:46:18 S odstupem doby, kdo byl Josef Lux? 00:46:20 Byl to had na tři, nebo klidná síla? 00:46:23 -Asi spíš ta klidná síla. 00:46:26 Lidová strana se snaží vyjít 00:46:29 z toho politického ukotvení minulosti do té středové polohy. 00:46:34 Ale tu situaci nemá vůbec jednoduchou. 00:46:36 Já si myslím, že Josef Lux patřil ještě k lidem, 00:46:39 kteří se opravdu velice zasloužili o to, 00:46:42 že tady ta lidová strana ještě vůbec je a funguje. 00:46:45 -Byl to člověk, který stranu otevřel, 00:46:50 přivzal do ní řadu významných lidí, 00:46:54 kteří třeba nebyli straníky, ale potom působili ve vládách, 00:46:58 nebo na dalších důležitých postech. 00:47:01 Uvědomoval si, jak je důležité pracovat s mladými. 00:47:05 Takže v 90. letech začíná fungovat 00:47:09 vlastně na bázi těch prvorepublikových vzorů 00:47:12 Junior klub. 00:47:14 Dneska mají lidovci vlastně dvě mládežnické organizace. 00:47:19 Mladí lidovci. Mladí křesťanští demokraté. 00:47:23 V každém případě tedy se stal významnou silou 00:47:27 na politické scéně. 00:47:30 Možná po vzoru Šrámka, protože ta strana to má ve vínku, 00:47:34 tak i Lux byl mistrem kompromisu. 00:47:38 Dovedl využít prostě ten středový potenciál strany. 00:47:43 A že se ozývaly i kritické ohlasy, včetně toho, co jste zmínila, 00:47:48 těch pejorativních, až urážlivých názvů, 00:47:51 to je věc jedna. 00:47:54 Ale dovedl tu stranu k velmi solidním volebním výsledkům, 00:47:58 vlastně dosáhl potom 9 procent v těch posledních volbách, 00:48:02 kde stranu vedl. 00:48:05 To byl vlastně nejvyšší výsledek v parlamentních volbách 00:48:09 pro lidovce po roce 1990. 00:48:12 -Já to vidím samozřejmě jako historik, 00:48:15 třeba i politolog, tak, 00:48:18 že KDU-ČSL realisticky odhadla svou pozici reálnou, 00:48:24 to znamená, své volební možnosti, svůj potenciál, 00:48:30 jak je schopna oslovovat společnost, 00:48:33 současně odhadla, velmi realisticky, 00:48:37 parametry této společnosti, jaká ona je. 00:48:43 Není to, já bych řekl, podle mého hodnocení, 00:48:45 zrovna společnost, 00:48:47 která by byla katolicismu nakloněná. 00:48:50 Bohužel to ještě není tak vyspělá společnost, 00:48:53 aby byla schopna být zcela tolerantní, 00:48:57 jaká by demokratická společnost měla být. 00:49:00 Takže já to hodnotím jako chování malé politické strany, 00:49:06 která zhodnotila realisticky své možnosti 00:49:11 a snaží se v rámci toho realismu realizovat svůj program. 00:49:16 To samozřejmě přináší lavírování. 00:49:21 Přináší to změnu politiky. 00:49:24 Pochopitelně, 00:49:26 když se budete dívat na ty změny z pozice silné strany, 00:49:31 nebude vám to vyhovovat, budete kritický. 00:49:35 Ale jestli přijmete tu mou tezi o chování malého subjektu, 00:49:41 tak je to vysvětlitelné, je to akceptovatelné, 00:49:45 je to realistické a je to pochopitelné. 00:49:49 -Asi největším politickým úspěchem lidovců po listopadu 89 00:49:53 byla vlastně ta otázka schválení církevních restitucí. 00:49:57 Ale ono to samozřejmě bylo velmi dvojsečné, 00:49:59 protože okamžitě ožil takový ten propagandistický obraz 00:50:02 hrabivých prelátů, 00:50:05 teď vlastně nově i sněmovna schválila zdanění restitucí. 00:50:08 Jak se na to díváte s odstupem? 00:50:10 Nemyslím teď z hlediska té zásady, 00:50:13 že co bylo ukradeno, musí být vráceno, 00:50:15 ale spíše z hlediska politické budoucnosti lidovců. 00:50:19 Jestli vůbec strana, která si i takto uškodila 00:50:21 v uvozovkách v očích významné části veřejnosti, 00:50:24 jakou má vlastně perspektivu. 00:50:27 -Ta strana má perspektivu tehdy, pokud se bude držet svých ideálů. 00:50:32 Pokud to tak bude, 00:50:35 tak samozřejmě ta strana bude i nadále existovat. 00:50:39 Koneckonců, i třeba svého času Masaryk říkal, 00:50:43 že strana lidová by mohla dobře plnit úlohu té středové strany, 00:50:49 středu, který bude ovšem opřený o nějaké, řeknu, 00:50:54 všeobecně uznávané křesťanské hodnoty. 00:50:58 Takže pokud se tohoto bude ta strana držet, 00:51:04 tak má samozřejmě své místo v politickém spektru. 00:51:09 Pokud je opustí, tak samozřejmě zanikne. 00:51:15 -Já se v této chvíli loučím s vámi i s dnešními hosty, 00:51:18 děkuji jim za jejich názory 00:51:22 a těším se na viděnou u některé další Historie.cs. 00:51:29 Skryté titulky: Petra Kinclová Česká televize, 2019
ekans
Mons. Šrámek byl zednářský pucflek, táhnul katolíky do jha židů
Detektiv
posledních 3O let KDU znamená pohřeb kdu