Katolíku Semínovi nedovoleno být v radě ČTK, židozednářská tlačenka. 01:55:17.311 Židé nikdy spolu nedrželi. Pro Boha, Židé mezi sebou vedou bratrovražedné války mezi světovým sionistickým kaganátem …Více
Katolíku Semínovi nedovoleno být v radě ČTK, židozednářská tlačenka.
01:55:17.311 Židé nikdy spolu nedrželi. Pro Boha, Židé mezi sebou vedou bratrovražedné války mezi světovým sionistickým kaganátem a mezi tzv. domem jehuda, to znamená etnickými Židy. Krvavá krvelačná válka, která probíhá už celé dekády. Oni nikdy nespolupracovali spolu. Ale já asi vím, kam pan poslouchač asi mířil. A on mluvil o sionistech, kteří mají v podstatě ve svých tezích takovou tu spolupráci a ochraňování vlastních zájmů a především v těch tezích, kde pracují tzv. zednářské kádry. Jenže pozor pozor pozor. Tohleto není dobrovolná spolupráce. To je spolupráce na základě ritu zasvěcování a podřízenosti. To je to ten zásadní omyl gójů, že si myslí, že Židé spolu spolupracují. Ne ne ne ne ne ne ne. Oni mezi sebou mají hierarchii řízení, tak důkladnou, tak precizní hierarchii, jakou si nedovedete představit. Na těch nižších stupních, na těch nižších kádrech jsou organizováni v Rotary klubech. Ve vyšších klubech to jsou ty tzv. zednářské lóže, kde mají podsystémy vedení na jednotlivých stupních zasvěcení ukazatele projektoru od 1. až do 33. stupně. Tohleto. A nad nimi ještě je tzv. vrchní nebo horní kabala. Zase nechci zabíhat do podrobností, ale ti, kteří jsou takzvaně vrchní horní kabala to jsou rohatí, doslova rohatí. Sice obrazně řečeno, ale jsou natolik zasvěcení, že mají transcendentní prostup do procesů, které jsou už na jiné bázi než je fyzikálně naše nám přijatelně vnímatelná báze. To znamená, že myslet si, že Židé mezi sebou tak nějak jako kamarádšoftujou a drží po sobě je naprostá, to je utopie, to je iluze. To znamená, že pokud máte pevné vedení systémově hierarchické, tak to vypadá pro góje zvenčí, že držíte spolu jako největší kámoši. Není to pravda! Nikdy to nebylo. Takže pozor Nenechte se Nenechte se jako jako mást jejich procesy, tak jako oni se snaží, aby jako by vypadaly před veřejností. Pozor pozor pozor! Ale já věřím, že to dokážete pochopit. 01:58:14.430 A další info VK z Aeronet.cz na Svobodném vysílači 12.7.2019 po 19.00.
01:55:17.311 Židé nikdy spolu nedrželi. Pro Boha, Židé mezi sebou vedou bratrovražedné války mezi světovým sionistickým kaganátem a mezi tzv. domem jehuda, to znamená etnickými Židy. Krvavá krvelačná válka, která probíhá už celé dekády. Oni nikdy nespolupracovali spolu. Ale já asi vím, kam pan poslouchač asi mířil. A on mluvil o sionistech, kteří mají v podstatě ve svých tezích takovou tu spolupráci a ochraňování vlastních zájmů a především v těch tezích, kde pracují tzv. zednářské kádry. Jenže pozor pozor pozor. Tohleto není dobrovolná spolupráce. To je spolupráce na základě ritu zasvěcování a podřízenosti. To je to ten zásadní omyl gójů, že si myslí, že Židé spolu spolupracují. Ne ne ne ne ne ne ne. Oni mezi sebou mají hierarchii řízení, tak důkladnou, tak precizní hierarchii, jakou si nedovedete představit. Na těch nižších stupních, na těch nižších kádrech jsou organizováni v Rotary klubech. Ve vyšších klubech to jsou ty tzv. zednářské lóže, kde mají podsystémy vedení na jednotlivých stupních zasvěcení ukazatele projektoru od 1. až do 33. stupně. Tohleto. A nad nimi ještě je tzv. vrchní nebo horní kabala. Zase nechci zabíhat do podrobností, ale ti, kteří jsou takzvaně vrchní horní kabala to jsou rohatí, doslova rohatí. Sice obrazně řečeno, ale jsou natolik zasvěcení, že mají transcendentní prostup do procesů, které jsou už na jiné bázi než je fyzikálně naše nám přijatelně vnímatelná báze. To znamená, že myslet si, že Židé mezi sebou tak nějak jako kamarádšoftujou a drží po sobě je naprostá, to je utopie, to je iluze. To znamená, že pokud máte pevné vedení systémově hierarchické, tak to vypadá pro góje zvenčí, že držíte spolu jako největší kámoši. Není to pravda! Nikdy to nebylo. Takže pozor Nenechte se Nenechte se jako jako mást jejich procesy, tak jako oni se snaží, aby jako by vypadaly před veřejností. Pozor pozor pozor! Ale já věřím, že to dokážete pochopit. 01:58:14.430 A další info VK z Aeronet.cz na Svobodném vysílači 12.7.2019 po 19.00.
Otokar Březina - O židech
Březina mi (Jakubu Demlovi) 28. září 1925, vypravuje o jednom německém Židu, ,,vědci“, který celou knihou odůvodňuje a ospravedlňuje homosexualitu a chce ji mít chráněnu i zákonem - i staré Řecko cituje. A tady je nebezpečí Německa, doložil Březina: Židovstvo! Aby stromy nerostly do nebe, infikuje se jim choroba!
Nejednou mluvil Březina o židovstvu. Tentokrát, mluvě …Více
Otokar Březina - O židech
Březina mi (Jakubu Demlovi) 28. září 1925, vypravuje o jednom německém Židu, ,,vědci“, který celou knihou odůvodňuje a ospravedlňuje homosexualitu a chce ji mít chráněnu i zákonem - i staré Řecko cituje. A tady je nebezpečí Německa, doložil Březina: Židovstvo! Aby stromy nerostly do nebe, infikuje se jim choroba!
Nejednou mluvil Březina o židovstvu. Tentokrát, mluvě o „Národní straně práce“, o straně Stránského, řekl: „Jako některé druhy pšenice z jednoho zrna a kořene vyrážejí několik stebel, tak i židovstvo, ať pracuje v kterémkoli táboře, v kterékoli
straně, i Židé pokřtění, i tak zvaní Židé čeští (Lederer, Fuchs, Fischer, Piek Stránský) přece vycházejí z jednoho kořene a scházejí se v jednom kořeni: nemohou se asimilovat! Oni jsou vždy židovsko-ná- rodní
Velkopresidentem zednářských loží je Žid. Židé stojí v čele všech bojů a front proti Církvi římskokatolické. Je to jejich kletba a trest dějinný za to, že ukřižovali Mesiáše. Neuplynulo ještě ani 36 roků od ukřižování Kristova, když se nad Jerusalémem rozpoutala nová, ale již poslední velká bouře, předpověděná Ježíšem Kristem, který nad městem a jeho nevěrou plakal. Za místodržitele Flora došlo k otevřenému boji v Cesarei, při čemž byli Židé poraženi.
Židé stěžovali si pak u místodržitele, žádali potrestání viníků, kteří vyvolali řež v Cesarei, a záruky, že se nebude jejich víra urážet. Místodržitel zamítl všechny požadavky Židů a následek toho byl, že vypuklo obecné povstání Židů proti Římanům, při čemž obě strany dopouštěly se neslýchaných ukrutností. Císař Nero vyslal do Palestiny zkušeného vojevůdce Vespasiana a ten vrhl se se svým vojskem přímo na Jerusalém. Když Nero zemřel a Vespasian stal se císařem, jmenoval vojevůdcem svého syna Tita, který město oblehl a po několika měsících tuhého obležení dobyl a rozbořil, takže nezůstal kámen na kameni...Titus pokoušel se pohnout Židy ke kapitulaci, aby bylo zamezeno zničení města, ale Židé se vzdát nechtěli a tak byli zničeni i s Jerusalémem. Více než milion a sto tisíc obyvatel zahynulo v Jerusalémě hladem, morem a mečem, na sto. tisíc Židů odvlečeno do otroctví, ale značná část předhozena dravé zvěři v cirku. Takto padla mocná kdysi říše* takto ztrestán byl národ vyvolený proto, že nepoznal času Navštívení svého.
Tu svou nenávist, když už římská říše neexistuje, přenesli Židé na duchovní dědičku římského impéria, na římskou Církev. Takový je soud Otokara Březiny.
Březina mluvil o tak zvané sociální spravedlnosti, jak ji hlásá zakladatel socialismu, Žid Marx: „Socialistický řád: tady je tolik a tolik cihel a tolik a tolik chlapů; každému připadne odnést tolik a tolik cihel. Ale tím se stane, že právě ten nejsilnější chlap nejméně odnese a bude lenošit! Ten slabý je postižen nespravedlivě! protože nemusí být sláb svou vlastní vinou, naopak: jeho předkové přes míru pracovali a on již nemůže, zdědil slabost. V socialistickém řádu slabý zahyne - ale i křesťanství zahyne". Tak soudil a řekl Otokar Březina.
Otokar Březina mluvil mnoho o Židech: jejich názor na ženu je nízký, žena jest jen předmět rozkoše, je to jen samice, jen tělo. A vůbec židovský názor na život je nízký: jídlo, pití, lázně, hudba, divadlo. Tato požívačnost se přenáší do literatury, do sochařství, a život takového Žida je strašný, smutný, prázdný.
Židé jsou kapitalisty, zároveň však organisovali dělnictvo; to je jejich zásluha, že se zlepšil stav dělnický.
Vypravoval jsem /Jakub Deml/ Březinovi svou rozmluvu se Stanislavem Todtem o Židech. On se mne ptal: „Když Židé ovládnou celý svět, co potom ?“ St. Todt myslí totiž, že ho neovládnou, poněvadž prý vzdělanost víc a více se šíří a lidé vzdělaní prý se ovládat nenechají. Chacha, a jaký chomout na krku máte i vy, páni inženýrové: za peníze vás hravě koupil císař Vilém, Mussolini i Stalin! Cuius regio, illius religio, bratře Stáňo! Toto heslo ponejprv vyřkli a uplatnili Luteráni a my, jsouce pokrokoví, přece nemůžeme věřit a dělat něco jiného, neboť vzdělanost se víc a více šíří a čím víc se šíří, tím je tenší a tenší, tak jako štrudlové těsto, které se tahá na ubrusu se všech stran za uši. Ano, bratře Stáňo, všechny strany vás tahají za uši a vy říkáte, že vzdělanost se šíří. Ať tedy žije vzdělanost a její šířka, až budete vy inženýrové docela průhlední, ba až ve vás (abychom zachovali obraz toho štrudlového těsta) budou díry! Tyto díry už máte v ministerstvu prý národní osvěty. Z obecných škol budou university (neboť je hanba dostávat tak veliký plat za tak málo práce) a z universit školy obecné, neboť je hanba dostávat tak malý plat a tolik vědět! Ostatně, milý Stáňo, čím více vzdělání se šíří, tím je odvislejší od nízkých pudů, od politiky a od nevědomosti.
Stanislav Todt prostě nevěřil, že Židé ovládnou svět. Kdyby četl Bibli, už by věděl, že jest jim to slíbeno od Hospodina a že se to také dokonale vyplňuje. Březina pravil: „A Židé vskutku ovládnou svět, poněvadž svým nadáním a svými vlastnostmi předčí arijce! Oni v diaspoře nezanikli! Každý jiný národ byl by jistě zanikl! Jsou talentovanější (a tato talen- tovanost projevuje se i drzostí, podotkl jsem - Březina dělal, jako by neslyšel). Oni ovládnou svět: všichni lidé budou otroky a Židé budou jen řídit práci!“ Tak řekl Březina a vidíme to dnes nejlépe na Rusku. U nás, v ostatní Evropě i v Americe je to sice totéž, ale není to tak okaté, tak cynicky nahé. Ale už je to!
My Židům přejeme všeho rozvoje a zdaru (oni mají jistě zvláštní poslání na světě, to dobře uviděl Léon Bloy), ale to neznamená, že se jim musíme poddat! Naopak, my se jim musíme bránit, jich se vystříhat, jich nenásledovat! A to není žádný antisemitismus! To je naše povinnost! Neboť každý národ má na zemi svůj úkol a když my utoneme v národě jiném, nenaplníme svého úkolu.
„Židé nepracovali na naší křesťanské kultuře a proto ji nenávidí a usiluji ji zničit!“ Tak mi řekl v lednu 1927 OtokarBřezina a dodal: „Byli by k ní lhostejni, ale ona je se všech stran tísní, oni ji vidí, slyší, cítí všude, píchá je do očí; proto nemohou k ní být lhostejni, musí ji bud přijat, anebo pronásledovat!“
Mezi námi a mezi Židy je propast, která se nedá ničím překlenout! Ani ne láskou!"
O Židech pravil Otokar Březina, že je to rasa degenerovaná, zestárlá, racionalistická, což prý je patrno i z toho, že nemají studu, ani výčitek svědomí, prohřeší-li se proti studu, že chodí do hampejzu jako jiní lidé do cukrárny.
Katolicism byl připraven řeckou gnosí filosoficky a římským impériem politicky. Židé se mstí Církvi katolické za ztrátu své samostatnosti, vidíce v ní, arciť neprávem, dědičku římského impéria; ona však je dědičkou a pokračovatelkou arijské kultury, a oni, pracujíce proti Církvi katolické, pracují vlastně na rozvrácení a zničení arijské kultury, v zednářstvu, sokolstvu, socialismu, v bolševismu: zničit všechny hodnoty.
Březina zase mluvil o Židech a vytkl na nich tyto dva základní znaky:
1) že jsou smyslní, tělesni,
2) v duši problematičtí, v duši mají peklo, i když si toho nejsou vědomi.
Těkaví nomádi, cestují, užívají světa všemi smysly a radují se z toho.
Alfred Fuchs židovství předběhl, a ke svému štěstí, neboť dokud byl Židem, byl v sobě rozervaný, pesimistický, nervosní, kousavý— a čtěte jeho články dnešní (Fuchs přijal Krista a nechal se pokřtít) : vyrovnanost, klid, rozum, síla, pokrok." Ale toto mi řekl Březina až v září 1925
Některé ty Březinovy výroky šly mi /Jakub Deml/ docela proti srsti a Březina to viděl.
Já /Jakub Deml/ se Březinovi nesvěřoval s tím, o čem jsem už napřed věděl, že by toho nepochopil, ačkoli sám mi jednou řekl, že celé moje literární dílo je bez kněžství vůbec nemyslitelno.
Nikdy jsem /Jakub Deml/ se neodvážil k tomu, abych Otokara Březinu poučoval, i když mluvil theologické nonsens, poněvadž nemohu být přísnější než Bůh, a Bůh od laika, sebeučenějšího, zajisté nežádá tolik, jako od kněze, zvláště když tento laik je také básníkem.
(Jakub Deml, Mé svědectví o Otokaru Březinovi, Praha 1931 Plejáda)
Březina mi (Jakubu Demlovi) 28. září 1925, vypravuje o jednom německém Židu, ,,vědci“, který celou knihou odůvodňuje a ospravedlňuje homosexualitu a chce ji mít chráněnu i zákonem - i staré Řecko cituje. A tady je nebezpečí Německa, doložil Březina: Židovstvo! Aby stromy nerostly do nebe, infikuje se jim choroba!
Nejednou mluvil Březina o židovstvu. Tentokrát, mluvě o „Národní straně práce“, o straně Stránského, řekl: „Jako některé druhy pšenice z jednoho zrna a kořene vyrážejí několik stebel, tak i židovstvo, ať pracuje v kterémkoli táboře, v kterékoli
straně, i Židé pokřtění, i tak zvaní Židé čeští (Lederer, Fuchs, Fischer, Piek Stránský) přece vycházejí z jednoho kořene a scházejí se v jednom kořeni: nemohou se asimilovat! Oni jsou vždy židovsko-ná- rodní
Velkopresidentem zednářských loží je Žid. Židé stojí v čele všech bojů a front proti Církvi římskokatolické. Je to jejich kletba a trest dějinný za to, že ukřižovali Mesiáše. Neuplynulo ještě ani 36 roků od ukřižování Kristova, když se nad Jerusalémem rozpoutala nová, ale již poslední velká bouře, předpověděná Ježíšem Kristem, který nad městem a jeho nevěrou plakal. Za místodržitele Flora došlo k otevřenému boji v Cesarei, při čemž byli Židé poraženi.
Židé stěžovali si pak u místodržitele, žádali potrestání viníků, kteří vyvolali řež v Cesarei, a záruky, že se nebude jejich víra urážet. Místodržitel zamítl všechny požadavky Židů a následek toho byl, že vypuklo obecné povstání Židů proti Římanům, při čemž obě strany dopouštěly se neslýchaných ukrutností. Císař Nero vyslal do Palestiny zkušeného vojevůdce Vespasiana a ten vrhl se se svým vojskem přímo na Jerusalém. Když Nero zemřel a Vespasian stal se císařem, jmenoval vojevůdcem svého syna Tita, který město oblehl a po několika měsících tuhého obležení dobyl a rozbořil, takže nezůstal kámen na kameni...Titus pokoušel se pohnout Židy ke kapitulaci, aby bylo zamezeno zničení města, ale Židé se vzdát nechtěli a tak byli zničeni i s Jerusalémem. Více než milion a sto tisíc obyvatel zahynulo v Jerusalémě hladem, morem a mečem, na sto. tisíc Židů odvlečeno do otroctví, ale značná část předhozena dravé zvěři v cirku. Takto padla mocná kdysi říše* takto ztrestán byl národ vyvolený proto, že nepoznal času Navštívení svého.
Tu svou nenávist, když už římská říše neexistuje, přenesli Židé na duchovní dědičku římského impéria, na římskou Církev. Takový je soud Otokara Březiny.
Březina mluvil o tak zvané sociální spravedlnosti, jak ji hlásá zakladatel socialismu, Žid Marx: „Socialistický řád: tady je tolik a tolik cihel a tolik a tolik chlapů; každému připadne odnést tolik a tolik cihel. Ale tím se stane, že právě ten nejsilnější chlap nejméně odnese a bude lenošit! Ten slabý je postižen nespravedlivě! protože nemusí být sláb svou vlastní vinou, naopak: jeho předkové přes míru pracovali a on již nemůže, zdědil slabost. V socialistickém řádu slabý zahyne - ale i křesťanství zahyne". Tak soudil a řekl Otokar Březina.
Otokar Březina mluvil mnoho o Židech: jejich názor na ženu je nízký, žena jest jen předmět rozkoše, je to jen samice, jen tělo. A vůbec židovský názor na život je nízký: jídlo, pití, lázně, hudba, divadlo. Tato požívačnost se přenáší do literatury, do sochařství, a život takového Žida je strašný, smutný, prázdný.
Židé jsou kapitalisty, zároveň však organisovali dělnictvo; to je jejich zásluha, že se zlepšil stav dělnický.
Vypravoval jsem /Jakub Deml/ Březinovi svou rozmluvu se Stanislavem Todtem o Židech. On se mne ptal: „Když Židé ovládnou celý svět, co potom ?“ St. Todt myslí totiž, že ho neovládnou, poněvadž prý vzdělanost víc a více se šíří a lidé vzdělaní prý se ovládat nenechají. Chacha, a jaký chomout na krku máte i vy, páni inženýrové: za peníze vás hravě koupil císař Vilém, Mussolini i Stalin! Cuius regio, illius religio, bratře Stáňo! Toto heslo ponejprv vyřkli a uplatnili Luteráni a my, jsouce pokrokoví, přece nemůžeme věřit a dělat něco jiného, neboť vzdělanost se víc a více šíří a čím víc se šíří, tím je tenší a tenší, tak jako štrudlové těsto, které se tahá na ubrusu se všech stran za uši. Ano, bratře Stáňo, všechny strany vás tahají za uši a vy říkáte, že vzdělanost se šíří. Ať tedy žije vzdělanost a její šířka, až budete vy inženýrové docela průhlední, ba až ve vás (abychom zachovali obraz toho štrudlového těsta) budou díry! Tyto díry už máte v ministerstvu prý národní osvěty. Z obecných škol budou university (neboť je hanba dostávat tak veliký plat za tak málo práce) a z universit školy obecné, neboť je hanba dostávat tak malý plat a tolik vědět! Ostatně, milý Stáňo, čím více vzdělání se šíří, tím je odvislejší od nízkých pudů, od politiky a od nevědomosti.
Stanislav Todt prostě nevěřil, že Židé ovládnou svět. Kdyby četl Bibli, už by věděl, že jest jim to slíbeno od Hospodina a že se to také dokonale vyplňuje. Březina pravil: „A Židé vskutku ovládnou svět, poněvadž svým nadáním a svými vlastnostmi předčí arijce! Oni v diaspoře nezanikli! Každý jiný národ byl by jistě zanikl! Jsou talentovanější (a tato talen- tovanost projevuje se i drzostí, podotkl jsem - Březina dělal, jako by neslyšel). Oni ovládnou svět: všichni lidé budou otroky a Židé budou jen řídit práci!“ Tak řekl Březina a vidíme to dnes nejlépe na Rusku. U nás, v ostatní Evropě i v Americe je to sice totéž, ale není to tak okaté, tak cynicky nahé. Ale už je to!
My Židům přejeme všeho rozvoje a zdaru (oni mají jistě zvláštní poslání na světě, to dobře uviděl Léon Bloy), ale to neznamená, že se jim musíme poddat! Naopak, my se jim musíme bránit, jich se vystříhat, jich nenásledovat! A to není žádný antisemitismus! To je naše povinnost! Neboť každý národ má na zemi svůj úkol a když my utoneme v národě jiném, nenaplníme svého úkolu.
„Židé nepracovali na naší křesťanské kultuře a proto ji nenávidí a usiluji ji zničit!“ Tak mi řekl v lednu 1927 OtokarBřezina a dodal: „Byli by k ní lhostejni, ale ona je se všech stran tísní, oni ji vidí, slyší, cítí všude, píchá je do očí; proto nemohou k ní být lhostejni, musí ji bud přijat, anebo pronásledovat!“
Mezi námi a mezi Židy je propast, která se nedá ničím překlenout! Ani ne láskou!"
O Židech pravil Otokar Březina, že je to rasa degenerovaná, zestárlá, racionalistická, což prý je patrno i z toho, že nemají studu, ani výčitek svědomí, prohřeší-li se proti studu, že chodí do hampejzu jako jiní lidé do cukrárny.
Katolicism byl připraven řeckou gnosí filosoficky a římským impériem politicky. Židé se mstí Církvi katolické za ztrátu své samostatnosti, vidíce v ní, arciť neprávem, dědičku římského impéria; ona však je dědičkou a pokračovatelkou arijské kultury, a oni, pracujíce proti Církvi katolické, pracují vlastně na rozvrácení a zničení arijské kultury, v zednářstvu, sokolstvu, socialismu, v bolševismu: zničit všechny hodnoty.
Březina zase mluvil o Židech a vytkl na nich tyto dva základní znaky:
1) že jsou smyslní, tělesni,
2) v duši problematičtí, v duši mají peklo, i když si toho nejsou vědomi.
Těkaví nomádi, cestují, užívají světa všemi smysly a radují se z toho.
Alfred Fuchs židovství předběhl, a ke svému štěstí, neboť dokud byl Židem, byl v sobě rozervaný, pesimistický, nervosní, kousavý— a čtěte jeho články dnešní (Fuchs přijal Krista a nechal se pokřtít) : vyrovnanost, klid, rozum, síla, pokrok." Ale toto mi řekl Březina až v září 1925
Některé ty Březinovy výroky šly mi /Jakub Deml/ docela proti srsti a Březina to viděl.
Já /Jakub Deml/ se Březinovi nesvěřoval s tím, o čem jsem už napřed věděl, že by toho nepochopil, ačkoli sám mi jednou řekl, že celé moje literární dílo je bez kněžství vůbec nemyslitelno.
Nikdy jsem /Jakub Deml/ se neodvážil k tomu, abych Otokara Březinu poučoval, i když mluvil theologické nonsens, poněvadž nemohu být přísnější než Bůh, a Bůh od laika, sebeučenějšího, zajisté nežádá tolik, jako od kněze, zvláště když tento laik je také básníkem.
(Jakub Deml, Mé svědectví o Otokaru Březinovi, Praha 1931 Plejáda)
