Dominik Duka: Jsme dědici svatého Cyrila a Metoděje

08.07.2012 9:26

Právě tento týden jsme si připomněli svátek svatých Cyrila a Metoděje, osobností velkého formátu. „I po staletích berou dech,“ říká o nich kardinál Dominik Duka. Do jakého kontextu je zasazuje, v jakých souvislostech o nich přemýšlí a v čem spatřuje jejich odkaz?

Dominik Duka: Jsme dědici svatého Cyrila a Metoděje
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pražský arcibiskup Dominik Duka

Vážení přátelé, milí rozhlasoví posluchači, zdá se mi, že o dědictví otců, o němž se zpívá v krásné poutní cyrilometodějské písni, se toho napsalo už tolik, že je těžké něco přidávat. Dodnes slyším i pokřik poutníků na Velehradu v roce 1985, kdy ministr kultury hovořil o Cyrilu a Metodějovi a dav na skandoval, že šlo o svaté.  

Jako by to byla jednoduchá odpověď na to, čím nás dlouhá léta zásobovali ve školním vyučování, kde svatí Cyril a Metoděj byli vydáváni hlavně za jakýsi kulturní výsadek, když už bylo nutno se o nich vůbec zmiňovat.  

Je tedy jakési napětí mezi pojetím obou bratří jako slovanských věrozvěstů na straně jedné a jako nositelů kultury a právního vědomí na straně druhé. Že uvažování o nich nemá být schematicky jednostranně zaměřeno, nám připomněl i papež Jan Pavel II. Ten totiž oba svaté bratry jmenoval spolupatrony Evropy, hned vedle známého svatého Benedikta. Tento zakladatel západního mnišství a vzdělanosti byl tak doplněn vzdělanými východoevropany.  

Evropa vyžadovala podle papeže Jana Pavla II. novou evangelizaci, a tak dostala nové vzory. Jmenování spolupatrony Evropy se stalo podnětem ke studiu jejich odkazu i v západní části Evropy. Dílo obou bratří, nejen to pastorační, ale i vědecké, bylo pozorně a s překvapením zkoumáno. Ukázalo se, že nebyli jen překladateli Písma svatého nebo tvůrci prvního zákoníku na našem území, ale že ke svému poslání přistupovali opravdu tvůrčím způsobem.  

V písmu, které vymysleli pro potřeby našich slovanských předků, se ukazuje, že vyšli originálně vstříc praslovanštině. V abecedě, kterou vymysleli, najdeme ozvuky i grafické prvky převzaté z hebrejštiny. Vnitřní spojení se světem biblického Starého i Nového zákona je mnohem pevnější a intimnější, než jsme si mysleli.  

Právě toto je dnes vhodnou připomínkou, že žijeme na území především křesťansko-židovské civilizace. Velkorysost, s jakou tito dva světci, političtí i kulturní činitelé přistupovali k šíření radostné zvěsti, tedy evangelia, bere i po staletích dech. Dokázali i v Římě prosadit překlad Písma do staré slovanštiny jako další kromě již tří tehdy přípustných používaných jazyků.  

Jejich odkaz tedy spočívá v naději, že i my, jejich dědicové, najdeme nové způsoby, jak srozumitelně lidem okolo předat zvěst, že Bůh nás má rád.

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu 1 - Radiožurnál Glosa Dominika Duky

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Ing. Vojtěch Munzar byl položen dotaz

věcná diskuze

Dobrý den, máte dojem, že se na půdě Sněmovny odehrává věcná diskuze? Já mám spíš dojem, že koalice ani diskutovat nechce, že si je jistá svou většinou a naopak opozice obstruuje (většinou až moc), aby se zviditelnila. Nějaký smysluplný dialog mezi vládou a opozicí nevidím a myslím, že je chyba na o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Mafiozní manipulace před volbami do EP pokračují

15:57 Jiří Paroubek: Mafiozní manipulace před volbami do EP pokračují

Zdá se, že mainstreamové agentury pro výzkum veřejného mínění tvoří nerozbornou jednotu.