Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země... Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (191)

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Jak je možné, že staří režiséři si uměli vybírat tak báječné náměty pro své filmy. Nebo jejich umění spočívalo v propracovanosti dialogů nebo absolutních hereckých hvězd,které měl Hollywood tehdy požehnaně ? Atˇ už tomu je jakkoli STANLEY KRAMER byl zárukou úspěšných a kvalitních snímků, které ani po 50 letech se nemusí obávat nezájmu diváků. ()

roorybacky 

všechny recenze uživatele

NA TENHLE FILM BY SE MĚLI PODÍVAT ÚPLNĚ VŠICHNI. Naprosto v pozitivním slovasmyslu zdrcující protikřesťanský/proevoluční soudní drama. Ukazuje čirou hrůzu extremistickýho náboženství, který šíří strach a nenávist. Otázky zní: Je onen strach z pekla, který křesťanství šíří mezi svoje věřící, opravdu žádoucí? Je žádoucí ona nenávist vůči nevěřícím, kterou křesťanství svým následovníkům vštěpuje? Opravdu je potřeba lidi strašit tím naprosto nejhorším představitelným trestem, aby se chovali morálně správně? A je opravdu křesťanská morálka tou jedinou správnou morálkou? A je ono utěšování věřících sliby, že pokud budou poslušně následovat náboženský doktríny, tak půjdou do nebe, žádoucí? Činí je to opravdu lepšími lidmi? Nebo je to činí pouze vyděšenejma a proto i poslušnejma ovečkama? A i kdyby je to lepšíma lidma činilo, není špatně to, že k tomuto žádoucímu chování dospěli na základě strachu ze s nejvyšší pravděpodobností lživý manipulace? Ve filmu je krásně (hnusně) vidět kterak náboženský fanatici odmítaj naslouchat svejm antagonistům, kterak odmítaj kriticky uvažovat, racionálně argumentovat a především bejt upřímný a nelhat; namísto toho se snaží nevěřící zesměšňovat a vyhrožovat jim peklem za to, že si vůbec dovolili se jim postavit. Scéna ve který kněz posílá do pekla svojí vlastní dceru je dokonalou ukázkou nezměrnosti zla, který náboženství může vyvolat, a to i v dobrejch lidech. Náboženství zde stojí v kontrastu s pokrokem, v kontrastu s pravdou, v kontrastu s vědou, v kontrastu s rozumem, v kontrastu s dobrem. I do not think about things that I do not think about - Do you ever think about things that you do think about? ()

Reklama

lamps 

všechny recenze uživatele

Pryč jsou ty časy, kdy se filmy točily výhradně bez peněz a pro lásku k řemeslu, kdy myšlenka díla byla důležitější než všechna efektní pozlátka a kdy tvůrci dovedli napsat takové dialogy, že z nich naskakovala husí kůže a mozek diváka pracoval na plné obrátky. V USA dříve takové filmy opravdu vznikaly a, světe div se, nebály se vzít si od základu na paškál i víru v samotného Boha, což je jedině dobře, protože si ztěží dokážu představit něco odpornějšího než úlisného pánbíčkáře, který vás při zmínce o opici začne mlátit krucifixem po hlavě a odříkávat jako v transu pasáž o stvoření světa. Stanley Kramer byl výjimečný režisér a jeho Inherit the Wind je pro mě i dnes jedním z nejinteligentnějších a nejbrilantněji napsaných snímků, jaký jsem kdy se souhlasem církve zhlédl. -- Ode mě to možná zase tolik neznamená, ale při vší skromnosti to za úplně nicotnou pochvalu také nepovažuji :-) 95% ()

sud 

všechny recenze uživatele

Mistrovské drama Stanleyho Kramera. Podobně jako u pozdějšího "Norimberského procesu" tu všechno stojí na dialozích a všechno to skutečně je. Tento film není tak mrazivý, jako jeho o rok starší bráška, je zábavnější a napínavější. Výslech obžaloby je geniální scéna a ukázka hereckého mistrovství Spencera Tracyho a Fredrica Marche, podpořené vynikajícím dabingem dvou českých velikánů, Bohuše Záhorského a Martina Růžka. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Stvořil Bůh člověka, nebo člověk Boha? Kdo ví, když se i slepice přetahuje o prvenství s vejcem aneb kterak se agnostický vlk nažral a koza kreacionismu zůstala celá. Drobátko vypelichaná, ale celá.. Střet modernismu a fundamentalismu v soudní síni za přítomnosti věřícího ateisty S.Tracyho, štiplavého glosátora G.Kellyho, bohabojného F.Marche a jednoho plukovníka z MASHe, co už evidentně trénoval na rozsuzování půtek mezi Frankem Burnsem a klikou Hawkeyho Pierce. To je dramatizace slavného „Opičího procesu“, jenž i s ohledem na svůj divadelní původ disponuje vycizelovanými dialogy, poměrnou objektivitou, brilantní scénou „rozporování Bible“ a tucty podnětů k zamyšlení. Vypíchnul bych dva. Myšlenka je větší monument než katedrála a žádné vítězství není naprosté.. ()

Galerie (58)

Zajímavosti (6)

  • William Jennings Bryan, jehož jméno bylo ve filmu změněno na Matthew Harrison Brady (Fredric March), ve skutečnosti nezemřel v soudní síni, jak je prezentováno ve filmu, ale pět dní po skončení procesu ve spánku na mrtvici. (Chegi)
  • Tzv. Opičí proces se opravdu odehrál v roce 1925 ve státě Tennessee. (kowalski)
  • Film vznikl podle divadelní hry, kterou napsali Jerome Lawrence a Robert E. Lee. Ta měla premiéru na Broadwayi v roce 1955. (kowalski)

Reklama

Reklama