Kdo seje vítr

Jak je možné, že staří režiséři si uměli vybírat tak báječné náměty pro své filmy. Nebo jejich umění spočívalo v propracovanosti dialogů nebo absolutních hereckých hvězd,které měl Hollywood tehdy požehnaně ? Atˇ už tomu je jakkoli STANLEY KRAMER byl zárukou úspěšných a kvalitních snímků, které ani po 50 letech se nemusí obávat nezájmu diváků. (21.02.2008)

NA TENHLE FILM BY SE MĚLI PODÍVAT ÚPLNĚ VŠICHNI. Naprosto v pozitivním slovasmyslu zdrcující protikřesťanský/proevoluční soudní drama. Ukazuje čirou hrůzu extremistickýho náboženství, který šíří strach a nenávist. Otázky zní: Je onen strach z pekla, který křesťanství šíří mezi svoje věřící, opravdu žádoucí? Je žádoucí ona nenávist vůči nevěřícím, kterou křesťanství svým následovníkům vštěpuje? Opravdu je potřeba lidi strašit tím naprosto nejhorším představitelným trestem, aby se chovali morálně správně? A je opravdu křesťanská morálka tou jedinou správnou morálkou? A je ono utěšování věřících sliby, že pokud budou poslušně následovat náboženský doktríny, tak půjdou do nebe, žádoucí? Činí je to opravdu lepšími lidmi? Nebo je to činí pouze vyděšenejma a proto i poslušnejma ovečkama? A i kdyby je to lepšíma lidma činilo, není špatně to, že k tomuto žádoucímu chování dospěli na základě strachu ze s nejvyšší pravděpodobností lživý manipulace? Ve filmu je krásně (hnusně) vidět kterak náboženský fanatici odmítaj naslouchat svejm antagonistům, kterak odmítaj kriticky uvažovat, racionálně argumentovat a především bejt upřímný a nelhat; namísto toho se snaží nevěřící zesměšňovat a vyhrožovat jim peklem za to, že si vůbec dovolili se jim postavit. Scéna ve který kněz posílá do pekla svojí vlastní dceru je dokonalou ukázkou nezměrnosti zla, který náboženství může vyvolat, a to i v dobrejch lidech. Náboženství zde stojí v kontrastu s pokrokem, v kontrastu s pravdou, v kontrastu s vědou, v kontrastu s rozumem, v kontrastu s dobrem. I do not think about things that I do not think about - Do you ever think about things that you do think about? (24.09.2020)

Pryč jsou ty časy, kdy se filmy točily výhradně bez peněz a pro lásku k řemeslu, kdy myšlenka díla byla důležitější než všechna efektní pozlátka a kdy tvůrci dovedli napsat takové dialogy, že z nich naskakovala husí kůže a mozek diváka pracoval na plné obrátky. V USA dříve takové filmy opravdu vznikaly a, světe div se, nebály se vzít si od základu na paškál i víru v samotného Boha, což je jedině dobře, protože si ztěží dokážu představit něco odpornějšího než úlisného pánbíčkáře, který vás při zmínce o opici začne mlátit krucifixem po hlavě a odříkávat jako v transu pasáž o stvoření světa. Stanley Kramer byl výjimečný režisér a jeho Inherit the Wind je pro mě i dnes jedním z nejinteligentnějších a nejbrilantněji napsaných snímků, jaký jsem kdy se souhlasem církve zhlédl. -- Ode mě to možná zase tolik neznamená, ale při vší skromnosti to za úplně nicotnou pochvalu také nepovažuji :-) 95% (24.08.2013)

Mistrovské drama Stanleyho Kramera. Podobně jako u pozdějšího "Norimberského procesu" tu všechno stojí na dialozích a všechno to skutečně je. Tento film není tak mrazivý, jako jeho o rok starší bráška, je zábavnější a napínavější. Výslech obžaloby je geniální scéna a ukázka hereckého mistrovství Spencera Tracyho a Fredrica Marche, podpořené vynikajícím dabingem dvou českých velikánů, Bohuše Záhorského a Martina Růžka. (07.02.2007)

Stvořil Bůh člověka, nebo člověk Boha? Kdo ví, když se i slepice přetahuje o prvenství s vejcem aneb kterak se agnostický vlk nažral a koza kreacionismu zůstala celá. Drobátko vypelichaná, ale celá.. Střet modernismu a fundamentalismu v soudní síni za přítomnosti věřícího ateisty S.Tracyho, štiplavého glosátora G.Kellyho, bohabojného F.Marche a jednoho plukovníka z MASHe, co už evidentně trénoval na rozsuzování půtek mezi Frankem Burnsem a klikou Hawkeyho Pierce. To je dramatizace slavného „Opičího procesu“, jenž i s ohledem na svůj divadelní původ disponuje vycizelovanými dialogy, poměrnou objektivitou, brilantní scénou „rozporování Bible“ a tucty podnětů k zamyšlení. Vypíchnul bych dva. Myšlenka je větší monument než katedrála a žádné vítězství není naprosté.. (27.09.2013)