Tores, ráno jsem dával svědectví jiného kněze a Kostelníkovi jsem to skracoval až na to, že věci z hlavy, znalosti a pod. musí sestoupit do srdce a že to nejde jinak, než ve spol. modlity a službu bratří. .“ A vzpomínám si, že přišel ten největší šok mého života, mé obrácení. Kněz, který vedl skupinku, mi řekl: Tak dobře, otče, klekněte si, protože my se musíme modlit za vaše obrácení.“ No, ve svém zmatku jsem si klekl, ale ne opravdu přesvědčen, že si musím kleknout. A oni se začali modlit za mé obrácení. Oni se začali modlit za sestoupení Ducha svatého na mne. Ale já jsem si myslel, že již mám vše. Ale neměl jsem nic. Mluvil jsem o Duchu, ale ještě jsem se s Duchem nesetkal. Učil jsem o Kristu, ale opravdu jsem se s Kristem nesetkal. A to bylo mé obrácení, jeho začátek.

Každý křesťan potřebuje druhé obrácení.

Nevěděl jsem, že potřebuji obrácení.
převzato od P.Eliase Velly
Kázal jsem, konal jsem všechnu tu službu, kterou kněz může dělat. A tak jsem se domníval, že jsem s Ním. Proto mi nikdy nepřišlo na mysl, že já se musím plně obrátit... Oni se začali modlit za sestoupení Ducha svatého na mne. Ale já jsem si myslel, že již mám vše. Ale neměl jsem nic. Mluvil jsem o Duchu, ale ještě jsem se s Duchem nesetkal. Učil jsem o Kristu, ale opravdu jsem se s Kristem nesetkal.
Já si myslím, že každý z nás musí přijít k tomu, čemu já říkám druhá konverze. Normálně mluvíme o naší první konverzi, ale pak přichází doba, kdy dospíváme k této druhé konverzi.
***
Zde vám chci říci svůj osobní zážitek. V roce 1978 jsem byl v Dublinu na velké charismatické konferenci, ale ne proto, že bych se byl angažoval v charismatické obnově; jen proto, že jsem byl pozván, abych tam jel. Bylo tam asi 25 000 lidí a asi 800 kněží. Během konference, která se konala na stadionu, byl určitý čas i pro semináře, pro malé skupinky. Byl jsem v malé skupině asi 12 kněží. V té době – v roce 1978 – jsem dělal pro Ježíše mnoho věcí. Kázal jsem, konal jsem všechnu tu službu, kterou kněz může dělat. A tak jsem se domníval, že jsem s Ním. Proto mi nikdy nepřišlo na mysl, že já se musím plně obrátit. Sloužil jsem mši svatou každý den, chodil jsem ke svatému přijímání každý den, a tak to pro mne bylo v pořádku. A když jsme byli v této malé skupině, ten, který vedl tu skupinu, položil jednu velmi jednoduchou otázku: „Proč jste zde? Co je cílem toho, že jste přijeli z tak daleka, ze vzdálené země, sem, do Dublinu, na tuto konferenci? Co je vaším cílem?“ Jeden starý kněz řekl “Jsem zde, abych prosil Ježíše, aby mne obrátil.“ Byl jsem opravdu pobouřen. Jak to, že tento starý kněz přijel do Dublinu, aby byl obrácen? A další řekl: „Já jsem zde, abych se setkal důvěrněji s Ježíšem.“ Abych řekl pravdu, byl to velmi podivný jazyk, jak mluvili. Myslel jsem si, že my všichni máme již Ježíše v sobě, a tak když byla řada na mně, byl jsem velmi upřímný. V oné době jsem učil teologii a odpověděl jsem“ „No, já jsem sem přijel, protože vím, že je v katolické církvi nová realita, charismatická obnova, a chci o tom něco vědět.“ A vzpomínám si, že přišel ten největší šok mého života, mé obrácení. Kněz, který vedl skupinku, mi řekl: Tak dobře, otče, klekněte si, protože my se musíme modlit za vaše obrácení.“ No, ve svém zmatku jsem si klekl, ale ne opravdu přesvědčen, že si musím kleknout. A oni se začali modlit za mé obrácení. Oni se začali modlit za sestoupení Ducha svatého na mne. Ale já jsem si myslel, že již mám vše. Ale neměl jsem nic. Mluvil jsem o Duchu, ale ještě jsem se s Duchem nesetkal. Učil jsem o Kristu, ale opravdu jsem se s Kristem nesetkal. A to bylo mé obrácení, jeho začátek. Teprve když jsem šel a našel své společníky – z Malty nás byla v Dublinu malá skupinka – a oni viděli, že jsem poněkud zmaten, zeptali se mě, co se děje. A když jsem jim řekl, co se stalo, víte, co odpověděli? „Chvála Bohu, už je to pěkně dlouho, co se modlíme za Tvé obrácení“. A já dnes děkuji Bohu, že se za mne modlili.
Převzato z knihy Eliase Velly: Zakotvit svůj život v Bohu

Abych ti to kostelníku skrátil. Ale tento protestantský pastor znal Ježíše více než já. Po přednášce
jsem se s ním setkal a měl silnou intuici. Věděl, že toužebně hledám Pána. Modlil se nade mnou a při
modlitbě jsem prožil letniční zkušenost. A jsem schopný to popsat tak, že Ježíš prošel mým tělem a
vstoupil do mého srdce. V té chvíli jsem věděl, že mi odpustil mé hříchy. Pravda o Boží lásce sestoupila
z hlavy do mého srdce. A byl jsem schopný pochopit šířku, délku, výšku i hloubku Kristovy lásky, která
přesahovala mé chápání.

Kostelníku tu máš svědectví kněze. Dávat citáty Písma může být prostě bez účinku. Tu máš příklad kněze, který poznal to, co ty píšeš skrze charismatického pastora, ale to už je služba v moci Ducha, aby se dotkla srdce člověka, i v podstatě dobrého a snaživého kněze s teologickým studiem, poctivou službou kněze.

Patřil jsem do společenství „Legie Mariiny“. Snažil jsem se dobře žít, a když jsem měl 18 let, vstoupil
jsem do semináře. Osm let jsem tam studoval, než jsem byl vysvěcen na kněze. A po svém vysvěcení
jsem se snažil žít zodpovědně. Hodně jsem věděl o Ježíši Kristu a mohl jsem o Něm velmi učeně hovořit.
Ale bratři a sestry, neznal jsem Ježíše osobně. Nikdy jsem se s Ním osobně nesetkal. Byl jsem „Deistou“.
Ne pravým křesťanem. Ale pak jsem začal cítit a uvědomovat si, že mi něco schází. A začal jsem vnitřně
hledat a nikdo mne nechápal. Nakonec jsem jel na duchovní cvičení, které dával protestantský charismatik.
A on mluvil tak výřečně v síle Ducha svatého, že jsem začal plakat. Měl jsem 29 let a vzpomínám
si, že jsem si toužebně přál, abych měl to, co má ten kazatel. Abych znal Ježíše takovým způsobem, jak
Ho zná on. Bylo to pro mne pokořující, protože jsem byl katolickým knězem. Protože já jsem si uvědomoval,
že náležím té „pravé církvi“. Ale tento protestantský pastor znal Ježíše více než já. Po přednášce
jsem se s ním setkal a měl silnou intuici. Věděl, že toužebně hledám Pána. Modlil se nade mnou a při
modlitbě jsem prožil letniční zkušenost. A jsem schopný to popsat tak, že Ježíš prošel mým tělem a
vstoupil do mého srdce. V té chvíli jsem věděl, že mi odpustil mé hříchy. Pravda o Boží lásce sestoupila
z hlavy do mého srdce. A byl jsem schopný pochopit šířku, délku, výšku i hloubku Kristovy lásky, která
přesahovala mé chápání. Toto byl den, kdy jsem byl opravdu evangelizován. I když jsem byl 8 let vyučován
v teologii a filozofii a mohl jsem znát dobře veškeré učení církve. Něco jsem se naučil. Že všichni
musíme slyšet KERYGMA. A další věc, kterou jsem po této zkušenosti okamžitě pochopil a viděl. Nejenom,
že kazatel byl schopný kázat evangelium v síle Božího Ducha, ale stejně jako Ježíš a apoštolové
byl schopný účinně se modlit nad lidmi za uzdravení a osvobození.