Pochod pro život Brno 12.12.2009 Národ bez dětí je bez budoucnosti, takový národ je prokletý. Do roku 2045 má evropě chybět 129 miliónů lidí. Kdo přijde na jejich místa? Svět není přelidněn, to …More
Pochod pro život Brno 12.12.2009
Národ bez dětí je bez budoucnosti, takový národ je prokletý.
Do roku 2045 má evropě chybět 129 miliónů lidí.
Kdo přijde na jejich místa?
Svět není přelidněn, to jenom konzumních sobců je mnoho!
Zdrávas Maria milosti plná, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami a požehnaný je plod života tvého Ježíš, kterého prosím za na napravení českého národa, který umělými potraty vlastizrádně vraždí vlastní děti.
Svatá Maria Matko Boží pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Národ bez dětí je bez budoucnosti, takový národ je prokletý.
Do roku 2045 má evropě chybět 129 miliónů lidí.
Kdo přijde na jejich místa?
Svět není přelidněn, to jenom konzumních sobců je mnoho!
Zdrávas Maria milosti plná, Pán s tebou, požehnaná ty mezi ženami a požehnaný je plod života tvého Ježíš, kterého prosím za na napravení českého národa, který umělými potraty vlastizrádně vraždí vlastní děti.
Svatá Maria Matko Boží pros za nás hříšné nyní i v hodinu smrti naší. Amen.
Tuláku - nemám neschválená zjeveníčka. Jsou však zjevení soukromá, která může mít každý člověk v každé církvi, nemusí je však schválit papež a magisterium církve - nemají platnost pro svět, ale pro toho konkrétního člověka a neměl by s nimi šířit poplašné zprávy.
One more comment from Jovana
Jovano, jen bych ti chtěla oponovat.Napsali jsi: jestli je zjevení pravé nebo nepravé, tak to jestli nejste papež nebo člen magisteria ani řešit nemusíte
....tak to je omyl Jovano.Jestli je zakázáno dělat poutě do Medžu, tak já osobně se podřídím a o stanoviska KC se zajímám.Je to otázka poslušnosti a pokory.Někteří svatí tak byli vyzkoušeni a tím i lidi okolo nich.Může se všechno vyvinout …More
Jovano, jen bych ti chtěla oponovat.Napsali jsi: jestli je zjevení pravé nebo nepravé, tak to jestli nejste papež nebo člen magisteria ani řešit nemusíte
....tak to je omyl Jovano.Jestli je zakázáno dělat poutě do Medžu, tak já osobně se podřídím a o stanoviska KC se zajímám.Je to otázka poslušnosti a pokory.Někteří svatí tak byli vyzkoušeni a tím i lidi okolo nich.Může se všechno vyvinout ve prospěch zjevení časem, ale do té doby, dokud se nerozhodne jinak, respektuju.Neboj každý tady má nějaké to své neschválené zjeveníčko.
....tak to je omyl Jovano.Jestli je zakázáno dělat poutě do Medžu, tak já osobně se podřídím a o stanoviska KC se zajímám.Je to otázka poslušnosti a pokory.Někteří svatí tak byli vyzkoušeni a tím i lidi okolo nich.Může se všechno vyvinout ve prospěch zjevení časem, ale do té doby, dokud se nerozhodne jinak, respektuju.Neboj každý tady má nějaké to své neschválené zjeveníčko.
No tak to je dobře.
Názor katolické církve
Protože jsme i zde svědky určitého mlžení a zatajování ze strany dr. Mráčka, pojďme rovnou citovat dokumenty katolické církve, vztahující se k Medjugorje, a to chronologicky. Abychom se vyhnuli „nežádoucímu“ názoru biskupa Zaniče, budu citovat dokumenty, s nimiž neměl nic společného.
Jen se zastavím u dvou polopravd dr. Mráčka. Píše: „Katolická …More
No tak to je dobře.
Názor katolické církve
Protože jsme i zde svědky určitého mlžení a zatajování ze strany dr. Mráčka, pojďme rovnou citovat dokumenty katolické církve, vztahující se k Medjugorje, a to chronologicky. Abychom se vyhnuli „nežádoucímu“ názoru biskupa Zaniče, budu citovat dokumenty, s nimiž neměl nic společného.
Jen se zastavím u dvou polopravd dr. Mráčka. Píše: „Katolická církev se k tomuto fenoménu vyjádřila pouze jednou, a to 10. dubna 1991 na biskupské konferenci v Zadaru. Ke zjevením bylo možno zaujmout tři následující stanoviska: a) zjevení jsou určitě nadpřirozeného charakteru, b) dosud nelze prokázat, zda jsou nadpřirozeného charakteru, c) zjevení jsou nepravá. Biskupská konference konstatovala druhou alternativu. Předpokládalo se, že v další práci komise bude studován nadpřirozený charakter těchto zjevení. Toto jediné církevní stanovisko o Medžugorji není negativní.“
Takže – katolická církev se k tomuto fenoménu vyjádřila víckrát – viz níže. Bod b) je citován nepřesně – v originále totiž chybí ono slůvko „dosud“ – čímž text nabývá poněkud jiné souvislosti. Navíc – pokud Církev stanoví bod b), de facto tím popírá pravost zjevení, pouze je nemůže označit za podvod, protože stále probíhá.
A druhá věc. Dr. Mráček: „Kdyby katolická církev zjistila, jak prohlašoval biskup Žanić, že zjevení jsou nepravá, ihned by to oficiálně prohlásila a zakázala by jakoukoli publikaci a poutě věřících na toto místo, jak to např. učinila před několika lety v Olawě.“ Odpověď např. níže, u data 9. 1. 1987, kde kardinál Kuharič zakazuje poutě do Medjugorje.
Výroky Církve a církevních hodnostářů o Medjugorje
9. 1. 1987
Kardinál Franjo Kuharič, prezident Jugoslávské biskupské konference: „Protože vyšetřování událostí v Medjugorje přesahuje hranice diocéze, byla Biskupskou konferencí ustanovena nová Komise pro vyšetřování těchto událostí. Kongregace pro doktrínu víry o tom byla informována. ... Než budou známy výsledky šetření Komise a verdikt katolické církve, ... není dovoleno organizovat poutě ani žádné veřejné akce, týkající se nepotvrzených zjevení v Medjugorje. Mariánská úcta, potvrzená a doporučovaná Církví, musí být v souladu se směrnicemi Magisteria a zvláště apoštolské encykliky Marialis Cultus z 2. 2. 1974 (cf. AAS, 66, 1974, p. 113-168).”
1990
Brněnský diecézní oběžník Acta Curiae Episcopalis Brunensis, ACEB 08/1990: „Oficiální poutě do Medjugorje zakázány. Prefekt římské kongregace víry, kardinál Ratzinger, upozornil na to, že katolická církev zakázala organizování oficiálních poutí do jugoslávského Medjugorje. Ve svém dopise kard. Ratzinger připomíná Vatikánem rozšiřované prohlášení jugoslávských biskupů,ve kterém "bylo prohlášeno organizování poutí a jiných nábožensky motivovaných manifestací za nepovolené".“
1991
Arcibiskup Tarcisio Bertone, francouzský biskup, sekretář Kongregace: „Jak bylo řečeno, stále platí, že oficiální poutě do Medjugorje, jež berou Medjugorje jako místo pravého mariánského zjevení, by neměly být organizovány ani farností ani na diecézní úrovni, protože je to v rozporu s deklarací Kongregace bývalých jugoslávských biskupů z tohoto roku."
1993
Brněnský diecézní oběžník Acta Curiae Episcopalis Brunensis, ACEB 09/1993: „Upozornění farním úřadům. Žádáme všechny farní úřady, aby v kostelích nerozšiřovaly spisy a knihy, které přinášejí nespolehlivou nauku. Stává se, že se pod zbožným titulem často skrývají bludy. Toto doporučení se týká také knih o Panně Marii a jejích zjeveních v Medjugorje, které vydává nakladatelství Verité v Praze. Toto nakladatelství nemá kontakt s žádným biskupstvím ani s ostatními křesťanskými nakladatelstvími a nakladatel takové tituly vydává na svou odpovědnost. Totéž se týká Zpráv z Medjugorje. V tomto smyslu upozorněte i své věřící.“
19. 6. 1996
Joaquin Navarro-Valls, vedoucí vatikánského tiskového střediska: „Žádná nová fakta, která by změnila dosavadní stanovisko Vatikánu v případu Medjugorje se neobjevila. A tak Svatý Otec respektuje stanovisko místních biskupů, tedy skeptické.“ Prohlášení bylo vydáno v odpověď na sérii drbů, jež kolovaly mezi italskými novináři o tom, že Církev změnila své stanovisko k Medjugorje a mohla by vydat nové prohlášení.
2. 10. 1997
Mons. Ratko Peric, mostarský biskup: „Prot.: 1267/97. Ctěný pane Boutete, odpovídám na Váš dopis z 29. září 1997, který jsem obdržel faxem z nunciatury v Sarajevu. ... Na základě studia případu 30 akademiků a mé pětileté episkopální zkušenosti v této diecézi, na základě skandální neposlušnosti, která je se zjevením spojená, na základě lží, jež jsou z času na čas vložena do úst „Madonny“, na základě neobvyklých opakování „zpráv“ po více jak 16 let, na základě podivného vedení „duchovních vůdců“ tzv. „vizionářů“, kteří je doprovázejí po celém světě, aby jim dělali propagandu, na základě zkušenosti, že „Madonna“ se vizionářům objevuje při „fiat“, je mé přesvědčení nejen non constat de supernaturalitate (nadpřirozenost jevu nebyla prokázána), ale také a spíše constat de non supernaturalitate (žádná nadpřirozenost nebyla prokázána), pokud jde o zjevení v Medjugorje.“
26. 5. 1998
Stanovisko Kongregace pro nauku víry: Vyjadřuje souhlas s Jugoslávskou biskupskou konferencí a biskupem Peričem.
10. srpna 2001
Odpověď P. Šikuly z Katolik.cz
10. října 2001
Kardinál Vinko Puljič za přítomnosti Svatého Otce na Synodu biskupů v Římě: „Co se týče církve v Bosně-Herzegovině, ... spousta věřících a kněží zůstává věrna Církvi a apoštolskému dílu, když pracují pro Církev a společnosti. Naneštěstí jistí členové františkánského řádu, sloužící v Medjugorje, a jim podobní zkoušejí vnutit místní diecézi svůj pohled, založený na jejich pseudo-charismatech, což je vážné nebezpečí pro Církev a její organizaci a nauku. Stačí připomenout smutné události loňského léta, kdy členové výše zmíněného řádu a samozvaný biskup, takto jáhen předkoncilního smýšlení, byli vyloučeni ze své komunity pro neustálou neposlušnost diecézi Mostar-Duvno.“
3. dubna 2002
Daniel Herman, tiskový mluvčí České biskupské konference: „Vážený pane redaktore, nejprve se omlouvám za zpoždění mé odpovědi. ... Především musím konstatovat, že česká biskupská konference dosud nevydala k tématu Medjugorje žádné oficiální stanovisko. Co se týká postoje Svatého stolce, či zahraničních biskupských konferencí, přesný přehled bohužel nemám. Vzhledem k tomu, že toto téma není nikterak centrální a celá problematika je ve fázi zkoumání, zkrátka se této věci nevěnuji. ... Pokud je mi známo, je postoj církve k této otázce velmi zdrženlivý a do Medjugorje se rozhodně nemají organizovat žádné oficiální pouti. ...“
Ještě tři drobnosti na závěr. Pokud si na oficiálních stránkách Vatikánu zadáte do vyhledávače slovo „Medjugorje“, nenajde vám tento vyhledávač jediný dokument, jenž by se Medjugorje týkal (a že databáze textů je velmi rozsáhlá). Další zajímavostí je, že čistě mariánský časopis, který u nás vychází a má církevní schválení – Immaculata (vydávají jej v Brně) - nikdy o Medjugorje nepsal. A to mám doma skoro kompletní archív. Jediný český časopis s církevním schválením, jenž o Medjugorje píše, je Světlo (vydává olomoucká Matice cyrilometodějská). Podíváte-li se však do tiráže, najdete zde větu tohoto znění: „Pokud jde o Medjugorje či Garabandal, jsou tyto články pouze informativní a čeká se na konečný úsudek církve“.
www.christnet.cz/magazin/clanek.asp
Názor katolické církve
Protože jsme i zde svědky určitého mlžení a zatajování ze strany dr. Mráčka, pojďme rovnou citovat dokumenty katolické církve, vztahující se k Medjugorje, a to chronologicky. Abychom se vyhnuli „nežádoucímu“ názoru biskupa Zaniče, budu citovat dokumenty, s nimiž neměl nic společného.
Jen se zastavím u dvou polopravd dr. Mráčka. Píše: „Katolická církev se k tomuto fenoménu vyjádřila pouze jednou, a to 10. dubna 1991 na biskupské konferenci v Zadaru. Ke zjevením bylo možno zaujmout tři následující stanoviska: a) zjevení jsou určitě nadpřirozeného charakteru, b) dosud nelze prokázat, zda jsou nadpřirozeného charakteru, c) zjevení jsou nepravá. Biskupská konference konstatovala druhou alternativu. Předpokládalo se, že v další práci komise bude studován nadpřirozený charakter těchto zjevení. Toto jediné církevní stanovisko o Medžugorji není negativní.“
Takže – katolická církev se k tomuto fenoménu vyjádřila víckrát – viz níže. Bod b) je citován nepřesně – v originále totiž chybí ono slůvko „dosud“ – čímž text nabývá poněkud jiné souvislosti. Navíc – pokud Církev stanoví bod b), de facto tím popírá pravost zjevení, pouze je nemůže označit za podvod, protože stále probíhá.
A druhá věc. Dr. Mráček: „Kdyby katolická církev zjistila, jak prohlašoval biskup Žanić, že zjevení jsou nepravá, ihned by to oficiálně prohlásila a zakázala by jakoukoli publikaci a poutě věřících na toto místo, jak to např. učinila před několika lety v Olawě.“ Odpověď např. níže, u data 9. 1. 1987, kde kardinál Kuharič zakazuje poutě do Medjugorje.
Výroky Církve a církevních hodnostářů o Medjugorje
9. 1. 1987
Kardinál Franjo Kuharič, prezident Jugoslávské biskupské konference: „Protože vyšetřování událostí v Medjugorje přesahuje hranice diocéze, byla Biskupskou konferencí ustanovena nová Komise pro vyšetřování těchto událostí. Kongregace pro doktrínu víry o tom byla informována. ... Než budou známy výsledky šetření Komise a verdikt katolické církve, ... není dovoleno organizovat poutě ani žádné veřejné akce, týkající se nepotvrzených zjevení v Medjugorje. Mariánská úcta, potvrzená a doporučovaná Církví, musí být v souladu se směrnicemi Magisteria a zvláště apoštolské encykliky Marialis Cultus z 2. 2. 1974 (cf. AAS, 66, 1974, p. 113-168).”
1990
Brněnský diecézní oběžník Acta Curiae Episcopalis Brunensis, ACEB 08/1990: „Oficiální poutě do Medjugorje zakázány. Prefekt římské kongregace víry, kardinál Ratzinger, upozornil na to, že katolická církev zakázala organizování oficiálních poutí do jugoslávského Medjugorje. Ve svém dopise kard. Ratzinger připomíná Vatikánem rozšiřované prohlášení jugoslávských biskupů,ve kterém "bylo prohlášeno organizování poutí a jiných nábožensky motivovaných manifestací za nepovolené".“
1991
Arcibiskup Tarcisio Bertone, francouzský biskup, sekretář Kongregace: „Jak bylo řečeno, stále platí, že oficiální poutě do Medjugorje, jež berou Medjugorje jako místo pravého mariánského zjevení, by neměly být organizovány ani farností ani na diecézní úrovni, protože je to v rozporu s deklarací Kongregace bývalých jugoslávských biskupů z tohoto roku."
1993
Brněnský diecézní oběžník Acta Curiae Episcopalis Brunensis, ACEB 09/1993: „Upozornění farním úřadům. Žádáme všechny farní úřady, aby v kostelích nerozšiřovaly spisy a knihy, které přinášejí nespolehlivou nauku. Stává se, že se pod zbožným titulem často skrývají bludy. Toto doporučení se týká také knih o Panně Marii a jejích zjeveních v Medjugorje, které vydává nakladatelství Verité v Praze. Toto nakladatelství nemá kontakt s žádným biskupstvím ani s ostatními křesťanskými nakladatelstvími a nakladatel takové tituly vydává na svou odpovědnost. Totéž se týká Zpráv z Medjugorje. V tomto smyslu upozorněte i své věřící.“
19. 6. 1996
Joaquin Navarro-Valls, vedoucí vatikánského tiskového střediska: „Žádná nová fakta, která by změnila dosavadní stanovisko Vatikánu v případu Medjugorje se neobjevila. A tak Svatý Otec respektuje stanovisko místních biskupů, tedy skeptické.“ Prohlášení bylo vydáno v odpověď na sérii drbů, jež kolovaly mezi italskými novináři o tom, že Církev změnila své stanovisko k Medjugorje a mohla by vydat nové prohlášení.
2. 10. 1997
Mons. Ratko Peric, mostarský biskup: „Prot.: 1267/97. Ctěný pane Boutete, odpovídám na Váš dopis z 29. září 1997, který jsem obdržel faxem z nunciatury v Sarajevu. ... Na základě studia případu 30 akademiků a mé pětileté episkopální zkušenosti v této diecézi, na základě skandální neposlušnosti, která je se zjevením spojená, na základě lží, jež jsou z času na čas vložena do úst „Madonny“, na základě neobvyklých opakování „zpráv“ po více jak 16 let, na základě podivného vedení „duchovních vůdců“ tzv. „vizionářů“, kteří je doprovázejí po celém světě, aby jim dělali propagandu, na základě zkušenosti, že „Madonna“ se vizionářům objevuje při „fiat“, je mé přesvědčení nejen non constat de supernaturalitate (nadpřirozenost jevu nebyla prokázána), ale také a spíše constat de non supernaturalitate (žádná nadpřirozenost nebyla prokázána), pokud jde o zjevení v Medjugorje.“
26. 5. 1998
Stanovisko Kongregace pro nauku víry: Vyjadřuje souhlas s Jugoslávskou biskupskou konferencí a biskupem Peričem.
10. srpna 2001
Odpověď P. Šikuly z Katolik.cz
10. října 2001
Kardinál Vinko Puljič za přítomnosti Svatého Otce na Synodu biskupů v Římě: „Co se týče církve v Bosně-Herzegovině, ... spousta věřících a kněží zůstává věrna Církvi a apoštolskému dílu, když pracují pro Církev a společnosti. Naneštěstí jistí členové františkánského řádu, sloužící v Medjugorje, a jim podobní zkoušejí vnutit místní diecézi svůj pohled, založený na jejich pseudo-charismatech, což je vážné nebezpečí pro Církev a její organizaci a nauku. Stačí připomenout smutné události loňského léta, kdy členové výše zmíněného řádu a samozvaný biskup, takto jáhen předkoncilního smýšlení, byli vyloučeni ze své komunity pro neustálou neposlušnost diecézi Mostar-Duvno.“
3. dubna 2002
Daniel Herman, tiskový mluvčí České biskupské konference: „Vážený pane redaktore, nejprve se omlouvám za zpoždění mé odpovědi. ... Především musím konstatovat, že česká biskupská konference dosud nevydala k tématu Medjugorje žádné oficiální stanovisko. Co se týká postoje Svatého stolce, či zahraničních biskupských konferencí, přesný přehled bohužel nemám. Vzhledem k tomu, že toto téma není nikterak centrální a celá problematika je ve fázi zkoumání, zkrátka se této věci nevěnuji. ... Pokud je mi známo, je postoj církve k této otázce velmi zdrženlivý a do Medjugorje se rozhodně nemají organizovat žádné oficiální pouti. ...“
Ještě tři drobnosti na závěr. Pokud si na oficiálních stránkách Vatikánu zadáte do vyhledávače slovo „Medjugorje“, nenajde vám tento vyhledávač jediný dokument, jenž by se Medjugorje týkal (a že databáze textů je velmi rozsáhlá). Další zajímavostí je, že čistě mariánský časopis, který u nás vychází a má církevní schválení – Immaculata (vydávají jej v Brně) - nikdy o Medjugorje nepsal. A to mám doma skoro kompletní archív. Jediný český časopis s církevním schválením, jenž o Medjugorje píše, je Světlo (vydává olomoucká Matice cyrilometodějská). Podíváte-li se však do tiráže, najdete zde větu tohoto znění: „Pokud jde o Medjugorje či Garabandal, jsou tyto články pouze informativní a čeká se na konečný úsudek církve“.
www.christnet.cz/magazin/clanek.asp
Mne osobně Tuláku nezajímá co kdo kde špitne. Směrodatné v římskokatolické církvi, pokud o ní chcete něco vědět je papež, magisterium církve a tradice. Na mši svatou můžete jít všude a poutní místo, pokud nepopíráte, že Bůh zasahuje do dění světa, tak poutní místo a jestli je zjevení pravé nebo nepravé, tak to jestli nejste papež nebo člen magisteria ani řešit nemusíte. Nemusíte …More
Mne osobně Tuláku nezajímá co kdo kde špitne. Směrodatné v římskokatolické církvi, pokud o ní chcete něco vědět je papež, magisterium církve a tradice. Na mši svatou můžete jít všude a poutní místo, pokud nepopíráte, že Bůh zasahuje do dění světa, tak poutní místo a jestli je zjevení pravé nebo nepravé, tak to jestli nejste papež nebo člen magisteria ani řešit nemusíte. Nemusíte zjevení věřit.
Jedna věc je asi Mše svatá, která se celebruje všude a druhá je pojmenovat místo jako poutní.Třeba v Garabandalu se rovněž v kostele slaví Mše, jako v kterémkoli jiném kostele, ale poutě nemají schválení biskupa diecéze, protože nebylo shledáno, že by zjevení mělo nadpřirozený charakter.Tak si to vysvětluju, Jovano.
Co mně přijde divné, že jsou tací "kolegové", kteří propagují neschválená …More
Jedna věc je asi Mše svatá, která se celebruje všude a druhá je pojmenovat místo jako poutní.Třeba v Garabandalu se rovněž v kostele slaví Mše, jako v kterémkoli jiném kostele, ale poutě nemají schválení biskupa diecéze, protože nebylo shledáno, že by zjevení mělo nadpřirozený charakter.Tak si to vysvětluju, Jovano.
Co mně přijde divné, že jsou tací "kolegové", kteří propagují neschválená zjevení a nemají k tomu kompetenci nebo dokonce ty potvrzené negativním výsledkem, kde tedy bylo rozhodnuto osobou kompetentní.Tak tomu říkám bordel.
Co mně přijde divné, že jsou tací "kolegové", kteří propagují neschválená zjevení a nemají k tomu kompetenci nebo dokonce ty potvrzené negativním výsledkem, kde tedy bylo rozhodnuto osobou kompetentní.Tak tomu říkám bordel.
V tom jsem měla taky hokej.Na Víra.cz je pár stručných článků a taky jeden článek Martina.R.Čejky.Tam se píše, že tridenský koncil rozhodl, že ve věci zjevení a nadpřirozených jevů rozhoduje ordinář, třeba biskup diecéze.Pokud ten nějaké zjevení potvrdí, ještě to neznamená, že se stává článkem víry.Dále zkopíruju:
Jaká je váha biskupova rozhodnutí ohledně nějakého jevu, který aspiruje …More
V tom jsem měla taky hokej.Na Víra.cz je pár stručných článků a taky jeden článek Martina.R.Čejky.Tam se píše, že tridenský koncil rozhodl, že ve věci zjevení a nadpřirozených jevů rozhoduje ordinář, třeba biskup diecéze.Pokud ten nějaké zjevení potvrdí, ještě to neznamená, že se stává článkem víry.Dále zkopíruju:
Jaká je váha biskupova rozhodnutí ohledně nějakého jevu, který aspiruje na přívlastek nadpřirozený. Pravidlo, které zde platí by se dalo zjednodušeně vyjádřit: Katolík je povinen odmítnout zjevení, nad kterým Církev vyjádřila svůj negativní soud. Potenciálně to platí i o zjeveních, kde Církev dosud nerozhodla. Katolík však není povinen, alespoň teoreticky, přijmout zjevení, které Církev uznala. Možná přesnější termín než uznala je schválila. Tedy úplně nejstručněji, co to jde: Je lépe nevěřit pravému zjevení, než se nechat vést falešným. To je zásada všech katolických mystiků. Sv. Jan z Kříže píše ve svém Výstupu na horu Karmel: „Pro dobro duší a pro jejich bezpečí by měly být vedeny tak, aby se moudře od těchto nadpřirozených jevů odtrhávaly (svatý Jan míní ty pravé). Ať si zvykají na čistotu ducha v temné víře, jež je prostředkem ku sjednocení.“
Dovolte mi malé odbočení. Stoupenci tak zvané charismatické tak zvané obnovy rádi vydávají svatého Jana za jejich předchůdce. To je nehorázná lež. Svatý Jan svým životem i svým dílem svědčí jasně proti nim. Svatý Jan odsuzoval vyhledávání nadpřirozených a výjimečných zážitků, považoval to za nebezpečné pro katolickou víru, neboť se tím otevírá cesta démonům a zpochybňuje dostatečnost a jedinečnost Kristova zjevení.
Pokud Církev nějaké zjevení potvrdí, neznamená to, že se stává článkem víry. Papež Benedikt XIV. to vyjádřil: „Církev pouze dovoluje jejich šíření pro poučení a vzdělání věřících. Jejich schválení tedy není aktem katolické víry, nýbrž víry lidské, založené na skutečnosti, že tato zjevení jsou pravděpodobná a hodnověrná.“
Pokud hierarchie potvrdí autenticitu daného jevu, není ještě chráněna neomylností, protože neomylnost je zaručena pouze v případě apoštolského a tedy obecného Božího zjevení, apoštolské tradice a Písma Svatého. Například vyhlášení dogmatu je potvrzením, že uvedená pravda je obsahem apoštolské tradice. Proto ani prohlášení o pravosti nějakého soukromého zjevení nevyžaduje absolutní poslušnost a souhlas věřícího pod hrozbou věčného zatracení. Není tedy automaticky heretikem nebo schismatikem ten, kdo například nevěří v La Salette nebo Fatimu. Heretikem by byl věřící, který by popíral Nanebevzetí Panny Marie.
Není to však tak jednoduché. I když věřící není povinen přijmout uznané zjevení, může se tímto odmítnutím dopustit hříchu. Záleží totiž na důvodech. Pokud by bylo důvodem jeho deistické přesvědčení, tedy že Bůh nezasahuje do lidských dějin, pak by odmítnutí bylo projevem jeho hereze. katolikrevue.ath.cx/fides/soukroma_zjeven…
K tomu asi není třeba nic dodávat.Jen ty příklady.Vassula nebyla uznána, odvolala se a přesto nebyla znovu uznána.Dokonce naši biskupové vybízeli, aby její díla nebyla šířena.Medžu nebylo schváleno místními biskupy.Ten první si zvláště užil, protože vizionáři byli prý vyzváni, aby ho neposlouchali.Nebylo to uznáno, tudíž poutě nejsou oficiální.V současnosti se znovu prošetřuje, ale do konce roku verdikt nemá zaznít.Garabandal rovněž byl označen, že nebylo shledáno, že by šlo o nadpřirozené zjevení.I Kongregace tento výsledek biskupů na žádost jednoho z nich potvrdil.S těmi výsledky taky souhlasím, ale oponenti mají pravdu v tom, že třeba v případě svaté Faustyny, nebyla představenou uznána a k uznání došlo i po čase.Nejsou to tedy rozsudky neomylné, nicméně Faustyna a mnoho dalších svatých byli poslušní představeným a Duch Svatý jejich poslušnost a trpělivost po čase odměnil.To je i případ Johanky z Arku.Tak k tomuto závěru jsem došla.A Varování?Sami píší, že za nimi nestojí žádný kněz.Tudíž nemá kdo dát štempla a zaručit se tím.
Jaká je váha biskupova rozhodnutí ohledně nějakého jevu, který aspiruje na přívlastek nadpřirozený. Pravidlo, které zde platí by se dalo zjednodušeně vyjádřit: Katolík je povinen odmítnout zjevení, nad kterým Církev vyjádřila svůj negativní soud. Potenciálně to platí i o zjeveních, kde Církev dosud nerozhodla. Katolík však není povinen, alespoň teoreticky, přijmout zjevení, které Církev uznala. Možná přesnější termín než uznala je schválila. Tedy úplně nejstručněji, co to jde: Je lépe nevěřit pravému zjevení, než se nechat vést falešným. To je zásada všech katolických mystiků. Sv. Jan z Kříže píše ve svém Výstupu na horu Karmel: „Pro dobro duší a pro jejich bezpečí by měly být vedeny tak, aby se moudře od těchto nadpřirozených jevů odtrhávaly (svatý Jan míní ty pravé). Ať si zvykají na čistotu ducha v temné víře, jež je prostředkem ku sjednocení.“
Dovolte mi malé odbočení. Stoupenci tak zvané charismatické tak zvané obnovy rádi vydávají svatého Jana za jejich předchůdce. To je nehorázná lež. Svatý Jan svým životem i svým dílem svědčí jasně proti nim. Svatý Jan odsuzoval vyhledávání nadpřirozených a výjimečných zážitků, považoval to za nebezpečné pro katolickou víru, neboť se tím otevírá cesta démonům a zpochybňuje dostatečnost a jedinečnost Kristova zjevení.
Pokud Církev nějaké zjevení potvrdí, neznamená to, že se stává článkem víry. Papež Benedikt XIV. to vyjádřil: „Církev pouze dovoluje jejich šíření pro poučení a vzdělání věřících. Jejich schválení tedy není aktem katolické víry, nýbrž víry lidské, založené na skutečnosti, že tato zjevení jsou pravděpodobná a hodnověrná.“
Pokud hierarchie potvrdí autenticitu daného jevu, není ještě chráněna neomylností, protože neomylnost je zaručena pouze v případě apoštolského a tedy obecného Božího zjevení, apoštolské tradice a Písma Svatého. Například vyhlášení dogmatu je potvrzením, že uvedená pravda je obsahem apoštolské tradice. Proto ani prohlášení o pravosti nějakého soukromého zjevení nevyžaduje absolutní poslušnost a souhlas věřícího pod hrozbou věčného zatracení. Není tedy automaticky heretikem nebo schismatikem ten, kdo například nevěří v La Salette nebo Fatimu. Heretikem by byl věřící, který by popíral Nanebevzetí Panny Marie.
Není to však tak jednoduché. I když věřící není povinen přijmout uznané zjevení, může se tímto odmítnutím dopustit hříchu. Záleží totiž na důvodech. Pokud by bylo důvodem jeho deistické přesvědčení, tedy že Bůh nezasahuje do lidských dějin, pak by odmítnutí bylo projevem jeho hereze. katolikrevue.ath.cx/fides/soukroma_zjeven…
K tomu asi není třeba nic dodávat.Jen ty příklady.Vassula nebyla uznána, odvolala se a přesto nebyla znovu uznána.Dokonce naši biskupové vybízeli, aby její díla nebyla šířena.Medžu nebylo schváleno místními biskupy.Ten první si zvláště užil, protože vizionáři byli prý vyzváni, aby ho neposlouchali.Nebylo to uznáno, tudíž poutě nejsou oficiální.V současnosti se znovu prošetřuje, ale do konce roku verdikt nemá zaznít.Garabandal rovněž byl označen, že nebylo shledáno, že by šlo o nadpřirozené zjevení.I Kongregace tento výsledek biskupů na žádost jednoho z nich potvrdil.S těmi výsledky taky souhlasím, ale oponenti mají pravdu v tom, že třeba v případě svaté Faustyny, nebyla představenou uznána a k uznání došlo i po čase.Nejsou to tedy rozsudky neomylné, nicméně Faustyna a mnoho dalších svatých byli poslušní představeným a Duch Svatý jejich poslušnost a trpělivost po čase odměnil.To je i případ Johanky z Arku.Tak k tomuto závěru jsem došla.A Varování?Sami píší, že za nimi nestojí žádný kněz.Tudíž nemá kdo dát štempla a zaručit se tím.
Milý otče,
děkuji za text www.radiovaticana.cz/clanek.php4
Nerozumí ovšem termínu "soukromá zjevení". Očividně to např. ve Fatimě neznamenalo, že by se jednalo o zjevení určené pouze oněm třem dětem, ke kterým Bůh mluvil neboť poselství bylo určené ke zveřejnění a týkalo se 2. světové války. Už vůbec proto nerozumím tomu, jak může být živé slovo Boží určené lidstvu označeno za nezávazné …More
Milý otče,
děkuji za text www.radiovaticana.cz/clanek.php4
Nerozumí ovšem termínu "soukromá zjevení". Očividně to např. ve Fatimě neznamenalo, že by se jednalo o zjevení určené pouze oněm třem dětem, ke kterým Bůh mluvil neboť poselství bylo určené ke zveřejnění a týkalo se 2. světové války. Už vůbec proto nerozumím tomu, jak může být živé slovo Boží určené lidstvu označeno za nezávazné aniž by tím nebylo nutně predikováno pohrdání k tomu, kdo mluví - Bohu.
Rozumím tomu, že může být proroctví falešné. Nerozumím ale tomu, že dokonce Církví autorizované Boží slovo proroka (vizionáře) může být pro toho, kdo ho slyší označeno za nezávazné a tak být ignorováno. Nerozumím tomu proč by mělo být jedno slovo Boží (v Písmu) důležitější než jiné (v pravdivých proroctvích).
Jsem osobně přesvědčen, že termín "soukromá poselství" je ze stejné rodiny manipulativních termínů jako "statická a dynamická přítomnost", "kněz zády k lidu", "předsedající mše", ... kde se pojmenování založí na nepodstatném prvku a posune se tak tento akcident na místo podstaty čímž dojde ke lži.
Proto prosím spíše o rozlišování: Medžugorie je pravá nebo falešná proto a proto, Garabandal je falešný nebo pravý proto a proto, Vasula je pravá či falešná proto a proto, Irská zjevení připravující přímo na druhý příchod Kristův jsou falešná či prava proto a proto. A pokud se nevyjádří učitelský úřad je na místě s opatrností zkoumat a nikoliv s lhostejností ignorovat (ad soukromá zjevení), neboť ta proroctví mohou být třeba opravdu pravdivá. I židovští kněží se uzavřeli ve starých svitcích a výkladech a nechtěli vidět znamení doby. Stejné pokušení hrozí dnes nám. Což samozřejmě neznamená, že proroctví nemusí být v souladu s neomylnou naukou církve - právě naopak.
Srdečně zdravím
Radim Ucháč
děkuji za text www.radiovaticana.cz/clanek.php4
Nerozumí ovšem termínu "soukromá zjevení". Očividně to např. ve Fatimě neznamenalo, že by se jednalo o zjevení určené pouze oněm třem dětem, ke kterým Bůh mluvil neboť poselství bylo určené ke zveřejnění a týkalo se 2. světové války. Už vůbec proto nerozumím tomu, jak může být živé slovo Boží určené lidstvu označeno za nezávazné aniž by tím nebylo nutně predikováno pohrdání k tomu, kdo mluví - Bohu.
Rozumím tomu, že může být proroctví falešné. Nerozumím ale tomu, že dokonce Církví autorizované Boží slovo proroka (vizionáře) může být pro toho, kdo ho slyší označeno za nezávazné a tak být ignorováno. Nerozumím tomu proč by mělo být jedno slovo Boží (v Písmu) důležitější než jiné (v pravdivých proroctvích).
Jsem osobně přesvědčen, že termín "soukromá poselství" je ze stejné rodiny manipulativních termínů jako "statická a dynamická přítomnost", "kněz zády k lidu", "předsedající mše", ... kde se pojmenování založí na nepodstatném prvku a posune se tak tento akcident na místo podstaty čímž dojde ke lži.
Proto prosím spíše o rozlišování: Medžugorie je pravá nebo falešná proto a proto, Garabandal je falešný nebo pravý proto a proto, Vasula je pravá či falešná proto a proto, Irská zjevení připravující přímo na druhý příchod Kristův jsou falešná či prava proto a proto. A pokud se nevyjádří učitelský úřad je na místě s opatrností zkoumat a nikoliv s lhostejností ignorovat (ad soukromá zjevení), neboť ta proroctví mohou být třeba opravdu pravdivá. I židovští kněží se uzavřeli ve starých svitcích a výkladech a nechtěli vidět znamení doby. Stejné pokušení hrozí dnes nám. Což samozřejmě neznamená, že proroctví nemusí být v souladu s neomylnou naukou církve - právě naopak.
Srdečně zdravím
Radim Ucháč
Vše se vyskytuje ve dvojí formě jako dobro-zlo, pravá-levá, válka-mír, budovaní-ničení a tak je to i s prokletím našeho národa. Že jsou děti Božím požehnáním od Boha o tom snad nikdo z křesťanů ani těch více nakažených new age snad nepochybuje. Opakem požehnání je prokletí a národ, který vraždí vlastní děti z logiky věci nemůže být požehnaný proto Radim Ucháč napsal správně. Navíc jsou …More
Vše se vyskytuje ve dvojí formě jako dobro-zlo, pravá-levá, válka-mír, budovaní-ničení a tak je to i s prokletím našeho národa. Že jsou děti Božím požehnáním od Boha o tom snad nikdo z křesťanů ani těch více nakažených new age snad nepochybuje. Opakem požehnání je prokletí a národ, který vraždí vlastní děti z logiky věci nemůže být požehnaný proto Radim Ucháč napsal správně. Navíc jsou tu církevně uznaná proroctví i biblické Zjevení mluvící o Božích trestech, které se stanou. Bylo by nelogické kdyby Bůh trestal neprokleté národy. Země kde bylo občany zavražděno více jak 3 miliony dětí není požehnaná. I já si však přeji, aby zasvěcení otcem kardinálemza požehnání našeho národa skrze přímluvy Panny Marie bylo Bohem vyslyšeno.
Přesně cílená přednáška o rozmělňovaní církve infiltrovanými zednářskými relativisty i o tom jak to dělají zde: Podvratná činnost uvnitř katolické církve
Povšiměte si jak relativisté jakmile se začne mluvit o pekle se hned ohání strašením. Úmysl je jasný v souladu s moderními heretickými teologi podbízejícími se světua navzdory katelickému učení podkopávají katolickou víru i v rozporu s přáním svatého otce, který říká, že by se informace o pekle neměli zamlčovat.
Přesně cílená přednáška o rozmělňovaní církve infiltrovanými zednářskými relativisty i o tom jak to dělají zde: Podvratná činnost uvnitř katolické církve
Povšiměte si jak relativisté jakmile se začne mluvit o pekle se hned ohání strašením. Úmysl je jasný v souladu s moderními heretickými teologi podbízejícími se světua navzdory katelickému učení podkopávají katolickou víru i v rozporu s přáním svatého otce, který říká, že by se informace o pekle neměli zamlčovat.